Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 20. září 2017 | Svátek má Oleg
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

EULAR doporučil inhibitory JAK pro léčbu revmatoidní artritidy

EULAR doporučil inhibitory JAK pro léčbu revmatoidní artritidy

Medical Tribune 15/2017
17.07.2017 13:35
Zdroj: MT
Autor: kol

Význam nitrobuněčných inhibitorů kináz, zejména inhibitorů JAK, potvrzují nejen klinické studie, ale i data z reálné praxe. Touto problematikou se zabývalo i satelitní sympozium společnosti Pfizer „Čas pro změnu paradigmatu v RA? Cesty pacientů a lékařů, když léčba nevede k cíli“, které se konalo 14. června v rámci letošního kongresu Evropské ligy proti revmatismu (EULAR) v Madridu.



Revmatoidní artritida (RA) patří mezi autoimunitní onemocnění, jejichž příčinou je porucha imunitního systému, který pak produkuje látky působící proti buňkám vlastního těla, poškozuje je a vyvolává v nich chronicky probíhající zánět. Je zřejmé, že existuje určitá genetická predispozice pro abnormální reakci imunitního systému, která za současného působení dalších rizikových faktorů může vyústit v tento chronický zánět. RA postihuje přibližně 17,6 milionu lidí na celém světě.

Léčba RA se za posledních dvacet let dramaticky změnila. V současné době jsou k dispozici různé typy léků, vedle tradičních steroidů máme k dnešnímu dni k dispozici širokou škálu účinných látek a každým rokem přibývají nové molekuly. Mezi konvenčními syntetickými antirevmatickými léky modifikující chorobu – csDMARD – má hlavní postavení metotrexát (MTX). Kromě toho byla schválena řada léků biologických – bDMARD. Mnoho lékařů používá při léčbě pacientů se středně závažnou až závažnou RA kombinovanou terapii s MTX. Nová klasifikační kritéria pro RA se dnes orientují na pacienty v časném stadiu nemoci mnohem více, než tomu bylo dříve, a byla vypracována i doporučení pro léčbu pacientů s RA prostřednictvím strategických algoritmů zaměřených na optimální výsledek bez ohledu na typy dostupných terapií.

Přelomovým se stal objev inhibitorů TNF. U 60–70 procent nemocných tyto léky dokáží změnit průběh nemoci, zbavit pacienty bolesti, zpomalit, případně zastavit další vývoj destruktivních změn, a tím oddálit vznik deformit a pohybového omezení. I zde jsou však ještě úskalí, jde o léčbu dlouhodobou, kdy po vysazení léků dochází ve většině případů k návratu choroby. Problémem je i to, že 30–40 procent nemocných odpovídá na léčbu inhibitory TNF nedostatečně. Další naději nyní přinášejí nové léčebné možnosti, kam v případě RA patří užívání inhibitorů JAK, od nichž se mnoho očekává zejména v případě pacientů s onemocněním rezistentním na dostupné léky.



Janusovy kinázy rozšiřují možnosti

Jak se ukázalo, inhibitory Janusových kináz (JAK) jsou jednou z možných cest k ovlivnění zánětu u RA. Tyto inhibitory mají různou afinitu k cílovým enzymům v rámci signální dráhy JAK-STAT, a mohou tedy mít různý účinek. Zatím největší výzkum probíhá u molekuly označené jako tofacitinib, která interferuje s aktivitou enzymů JAK1, JAK2, JAK3 a částečně TYK2. Funguje jako reverzibilní kompetitivní inhibitor na ATP vazebném místě. Tofacitinib byl dosud zkoumán u středně závažné a závažné aktivní RA u dospělých pacientů v klinických studiích fáze II/III, a to jak v monoterapii, tak i v kombinaci s různými nebiologickými DMARD, zejména s MTX.

Na letošním EULAR prezentoval prof. Roy Fleischmann, MD, University of Texas, výsledky z klinické studie ORAL Strategy, která porovnávala 12měsíční data 1 152 pacientů randomizovaných do tří skupin: tofacitinib jako monoterapie (386 pacientů), tofacitinib v kombinaci s MTX (378 pacientů) a adalimumab v kombinaci s MTX (388 pacientů). Jejím cílem bylo nezávisle porovnat účinnost terapie v jednotlivých skupinách.

„Jak se očekávalo, hlavní zjištění bylo, že podávání tofacitinibu 5 mg dvakrát denně plus MTX bylo stejně efektivní jako léčba adalimumabem s MTX. Výsledky byly srovnatelné ve všech třech skupinách a ani v jedné se nevyskytly žádné neočekávané problémy,“ zhodnotil studii jeden z jejích hlavních autorů prof. Fleischmann.

Co se týče bezpečnosti léčby, výsledky byly srovnatelné ve všech třech skupinách a profil nežádoucích účinků (NÚ) korespondoval s již známými daty. K nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkům u každé skupiny patří infekce horních cest dýchacích, zvýšení elevace alaninaminotransferázy, nazofaryngitida, infekce močových cest a nevolnost. Většina NÚ byla mírná až středně závažná. Na základě zjištěných dat může být tedy tofacitinib použit samostatně nebo v kombinaci s MTX nebo jinými nebiologickými DMARD. Nicméně kombinace s biologickými DMARDs nebo silnými imunosupresivy, jako je azathioprin a cyklosporin, se nedoporučuje. Zároveň je již zřejmé, že je účinnější v kombinaci s metotrexátem než jako monoterapie.



Účinnost potvrdila i data z praxe

Prezentována byla i argentinská data z praxe získaná na základě léčby pacientů s RA tofacitinibem. Byla provedena retrospektivní popisná studie 62 pacientů s RA léčených tofacitinibem od září 2014 do prosince 2016.Sledovány byly lékařské záznamy pacientů léčených tímto lékem a hlavní pozornost se soustředila na demografické údaje, komorbidity, souběžnou léčbu a hlášené nežádoucí účinky.

Sledováno bylo 53 žen a devět mužů, průměrný věk 57,91 ± 14,72 roku a průměrná délka onemocnění 140,09 ± 130,83 měsíce. Celkem 18 pacientů (29 procent) mělo alespoň jednu komorbiditu, nejčastěji šlo o hypertenzi (77 procent komorbidit). Z 62 sledovaných pacientů bylo u 87 procent trvání RA delší než 24 měsíců, u 13 procent bylo v počátečním stadiu (kratší než 24 měsíců). U 54 pacientů byl tofacitinib indikován v kombinaci s jiným DMARD (87 procent) a pouze šest pacientů jím bylo léčeno v monoterapii. Nejčastěji používaným DMARD v kombinační terapii (v 92,5 procenta) byl metotrexát. Léčba byla indikována na základě selhání MTX nebo jiných běžných DMARD a maximální doba expozice byla 21 měsíců. Ze závěrů vyplývá, že nebyly zaznamenány žádné případy závažných infekcí, oportunních infekcí, cytopenie nebo dyslipidémie. Použití tofacitinibu u pacientů s RA ve sledované kohortě ukázalo srovnatelný bezpečnostní profil s dlouhodobými studiemi u pacientů s RA, u nichž selhala konvenční nebo biologická léčba.

Právě na rozdíly a shody mezi klinickými studiemi a real‑world evidence (RWE) se ve své přednášce v rámci sympozia zaměřila prof. Jane Pope, MD, MPH, FRCPC, University of Western Ontario, Kanada, která prezentovala řadu klíčových dat z praxe a komentovala jejich dopad na léčbu RA.

Význam RWE podle ní spočívá v tom, že tato evidence zahrnuje odhady přínosu i rizik nových léčivých přípravků, ověření klinických výsledků u široké neselektované populace s komorbiditami a v neposlední řadě informace o dodržování léčby. RWE vychází jak z dat klinických studií, tak i z elektronických lékařských záznamů a z dat pacientských registrů, jejichž výhodou je, že jejich data jsou k dispozici kdykoli. Právě registry také přispívají k porozumění vydaným bezpečnostním opatřením a usnadňují proaktivní posuzování rizik po schválení léku.

Prof. Pope připomněla existenci a důležitost řady registrů na celém světě, k nimž patří britský BSRBR, německý RABBIT, francouzský RATIO, španělský BIOBADA SER, nizozemský DREAM, dánský DANBIO, švýcarský SCQM, norský NOR‑DMARD, švédský ARTIS, STURE a SSATG, italský GISEA či český ATTRA. Množství obdobných registrů existuje i v USA, Mexiku, Venezuele, Brazílii, Austrálii, Hongkongu či Japonsku.

„Za velmi důležitou ve vztahu k informacím získaným z registrů považuji možnost jejich sledování v různém čase, možnost porovnání údajů o pacientech, kteří nebyli dosud na léčbě, oproti těm, u nichž byla léčba měněna, různé přístupy anti‑TNF léčby, ale i data o variabilní strukturalizaci nákladů či očekávání pacienta a lékaře a dodržování léčby,“ uvedla prof. Pope. Podle dat z registrů je téměř třetina pacientů s RA na biologické monoterapii (tabulka 1).

Stejně jako řada jiných onemocnění, i léčba revmatoidní artritidy je spojena s problematikou adherence k léčbě, což lze právě díky RWE také dobře mapovat (tabulka 2 a 3).

RWE ale poskytují i další informace. Např. z průzkumu provedeného v roce 2014 u 380 pacientů vyplývá, že preference léčby je ze strany pacienta nejvíce ovlivňována způsobem podávání (34,1 procenta), kdy nejoblíbenější je perorální forma, frekvencí léčby (16,4 procenta) – nejoblíbenější je jednou za osm týdnů, rizikem vážných nežádoucích účinků (12 procent), cenou pro pacienta (10,1 procenta), lékovou zátěží (9,8 procenta) a schopností léku redukovat každodenní bolest a otoky kloubů (8,9 procenta).

Jedna z prvních dat z praxe v souvislosti s léčbou tofacitinibem přináší americká databáze zdravotní péče, z níž je zřejmé, že třetina pacientů léčených tofacitinibem byla bio‑naivních a téměř 50 procent užívalo tofacitinib jako monoterapii. Data neukázala žádný rozdíl v adherenci mezi tímto lékem používaným v monoterapii nebo jako součást kombinované léčby.

Jak profesorka Pope shrnula, co se týče retence, existuje řada podobností mezi daty z randomizovaných kontrolovaných studií a RWE. Při použití inhibitorů TNF je setrvání v léčbě lepší v případě použití MTX. U jiných léků, např. inhibitorů Janusových kináz a inhibitorů interleukinu 6, může být setrvání v léčbě podobné mezi monoterapií a kombinovanou léčbou. Z bezpečnostního hlediska neukazuje RWE v případě tofacitinibu žádné nové varovné signály a jeho bezpečnost je srovnatelná s ostatními přípravky.

Tofacitinib je nyní již schválen ve více než 80 zemích světa pro léčbu středně těžké až těžké RA. Od svého prvního schválení v USA Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v roce 2012, kde byl schválen pro pacienty s RA, kteří reagují nedostatečně nebo netolerují léčbu metotrexátem, byl tento lék předepsán více než 90 000 pacientů po celém světě. V lednu 2017 Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské komise doporučil jeho schválení i ve 28 členských státech EU pro léčbu dospělých pacientů se středně závažnou až závažnou RA. Podávání tofacitinibu je zahrnuto v celé řadě doporučení pro léčbu revmatoidní artritidy, včetně pokynů publikovaných European League Against Rheumatism (EULAR), American College of Rheumatology (ACR) a také Asia Pacific League of Associations for Rheumatology (APLAR).

MĚLI BYSTE VĚDĚT...

Tofacitinib citrát

Tofacitinib citrát je nová molekula, inhibitor Janusovy kinázy 1 a 3, která uvnitř buněk zasahuje do signální dráhy prozánětlivých cytokinů JAK‑STAT. JAK‑STAT přenáší extracelulární informace do jádra buněk, a tím ovlivňuje transkripci DNA. Účinnost a bezpečnost tofacitinibu u revmatoidní artritidy byla prokázána ve studiích fází II, III a dlouhodobých klinických studiích.



Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky