Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 18. říjen 2017 | Svátek má Lukáš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Základní poselství českých praktických lékařů: Čeští praktici chtějí udržet krok se svými zahraničními kolegy

Foto: MT

Základní poselství českých praktických lékařů: Čeští praktici chtějí udržet krok se svými zahraničními kolegy

Medical Tribune 15/2017
26.07.2017 09:28
Zdroj: MT
Autor: kol
Na letošní 22. konferenci evropské sekce organizace praktických lékařů WONCA Europe, kterou od 28. června do 1. července pořádala v Praze SVL ČLS JEP, se sešlo přes 2 500 účastníků převážně ze zemí EU,

Přijelo i 860 lékařů z 34 zemí mimo Unii. Téměř 40 procent účastníků letos představovali mladí praktici do 35 let.

„Evropská konference WONCA je v pořadí třetím mezinárodním setkáním praktických lékařů (PL), které v Praze za odbornou společnost organizujeme. Chceme představit praktické lékařství jako vědecký obor, který je schopen přispět k řešení současných i budoucích problémů zdravotnictví. Konkrétně v řešení epidemie civilizačních chorob, jako jsou srdeční nebo onkologická onemocnění, v péči o chronicky nemocné pacienty nebo v léčbě nemocí souvisejících se stárnutím populace,“ řekl při zahájení konference doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.

Jak zdůraznila dr. Anna Stavdal, prezidentka evropské sekce organizace praktických a rodinných lékařů WONCA, zastupující přes 200 000 praktických a rodinných lékařů, hlavním odkazem konference je zdůraznit, že praktické lékařství je dnes vedle nákladné specializované péče základem pro udržitelný a kvalitní zdravotní systém orientovaný na pacienta. „Dobrý vztah se svobodně zvoleným lékařem v primární péči, ideálně trvající mnoho let, souvisí s lepší péčí, péčí na míru, lepším zdravím a nižšími náklady. V současné době se zvyšuje poptávka pacientů po praktickém lékařství rodinné medicíny, ale zároveň máme nedostatek lékařů. V řadě zemí v Evropě, včetně ČR, je také nedostatek investic do primární péče. A to je v obrovském kontrastu s vysokými investicemi do specializované sekundární a terciární péče,“ zdůraznila Anna Stavdal.

Setkání se stalo i příležitostí upozornit na problémy tuzemské primární péče. „Srovnání poměrů české a evropské primární péče je bolestné. Zatímco v oblasti kvality a úrovně vzdělávání jsme na tom velmi dobře, bohužel u nás mají praktičtí lékaři velmi omezené kompetence a jsou vázáni přísnými preskripčními omezeními,“ uvedl předseda SVL ČLS JEP doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., podle něhož jedním z důsledků omezených kompetencí PL je i to, že čeští pacienti navštěvují lékaře častěji než jejich evropští sousedé. „Pacienti jsou často zbytečně i s jednoznačnou diagnózou odesíláni ke specialistům, protože praktický lékař nemá dostatečné pravomoci, aby jim lék mohl předepsat. Pacient tak putuje od praktického lékaře do ordinace specialisty a zase zpět pro recept na léky,“ vysvětlil.

Podle údajů Evropské komise z roku 2016 je Česko s jedenácti návštěvami lékaře ročně mezi třemi rekordmany v Evropě (spolu s Maďarskem a Slovenskem). Například sousední Rakousko vykazuje sedm návštěv a Švédsko pouhé tři návštěvy lékaře za rok. Přitom, jak data ukazují, počet návštěv u lékaře nemá vliv na zdravotní stav populace. „Průměrný věk dožití obyvatel ve Švédsku je 80,93 roku, v Rakousku 79,58 roku a v ČR 76,91 roku. Naopak to vede k velkým ekonomickým ztrátám našeho systému. Pokud vyjdeme z průměru, že jeden kontakt s lékařem stojí v systému veřejného zdravotního pojištění zhruba 400 korun, pak by se při stejném počtu návštěv jako v Rakousku mohlo ušetřit přibližně 20 miliard korun,“ uvedl doc. Býma.



Nemocniční péče na úkor primární

Praktičtí lékaři řeší přes 80 procent všech zdravotních problémů. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by mělo být na jejich činnost vyčleněno zhruba 15 procent rozpočtu na zdravotnictví. Ambulantní specialisté by měli pokrývat 15 procent péče se 45 procenty rozpočtu a nemocnice pět procent péče se 40 procenty.

V Česku je však situace zásadně odlišná. Více než 50 procent rozpočtu jde do nemocnic. Pro praktické lékaře bylo podle předsedy Sdružení praktických lékařů MUDr. Petra Šonky vyčleněno dlouhodobě jen kolem šesti procent. Roste naopak jejich byrokratické zatížení. „Praktický lékař dnes vykonává práci, kterou by měl dělat státní úředník. Lékař je zavalen obrovským množstvím papírů mnohdy nesmyslných předpisů, které jdou proti sobě, což ubírá čas na práci s pacientem,“ je přesvědčen MUDr. Šonka.

Praktičtí lékaři měli posílení kompetencí, navýšení počtu předepisovaných léků i zlepšení financování jejich práce přislíbeno ze strany ministerstva. Očekávají proto, zda se sliby projeví v úhradové vyhlášce na příští rok. Díky dohodě s předchozím ministrem Svatoplukem Němečkem také loni na podzim odvolali chystané protesty a uzavření ordinací.

Jak připomněl MUDr. Šonka, ministerstvo slíbilo dvouprocentní navýšení v letošní úhradové vyhlášce a další projednání posílení kompetencí zejména u předoperačních vyšetření. Se zdravotními pojišťovnami také mělo projednat revizi preskripčních omezení. Na výsledky praktičtí lékaři stále čekají. Každopádně stále podle nich neexistuje žádná dlouhodobá koncepce primární péče a nebyly udělány žádné koncepční změny zdravotního systému, které by postavení praktických lékařů změnily k lepšímu. Jak připomněl belgický lékař Hans Kluge, který na konferenci WONCA zastupoval WHO, Evropa se již začíná setkávat s problematikou související se stárnutím populace, kdy lidé trpí často chronickými chorobami a roste incidence komorbidit. Kromě toho se Evropa potýká s epidemií obezity. To vše vyžaduje nový model primární péče, do něhož patří propagace zdravého životního stylu a prevence. „Abychom tedy mohli přispět ke zdraví evropské populace, nestačí to řešit jen na úrovni zdravotnictví, ale musí jít o komplexní přístup, do něhož bude začleněna celá společnost. Nesmíme zapomínat, že stárne nejen populace pacientů, ale i populace zdravotnických pracovníků. Proto je třeba dělat vše pro to, aby se lidé mnohem více a lépe starali o své zdraví,“ uvedl dr. Kluge, podle něhož zde hraje podstatnou roli právě praktický lékař, jemuž by měl pacient důvěřovat, protože vztah mezi komunitou a praktickým lékařem je podstatný. „Lidé jsou dnes velmi úzkostliví, trpí řadou psychických poruch, je zde vysoký výskyt depresí, řada skupin společnosti se cítí vyčleněna. A právě praktik by měl dávat komunitě jistotu,“ uzavřel dr. Kluge.



Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky