Časná menopauza a bezdětnost mohou vést k srdečnímu selhání

Časná menopauza a bezdětnost mohou vést k srdečnímu selhání Předchozí výzkum zkoumal souvislost mezi reprodukční anamnézou žen a rizikem kardiovaskulárních onemocnění (CVD). Některé studie prokázaly spojitost mezi věkem matky a různými formami CVD od arytmie po srdeční selhání (SS).

Během gravidity se koncentrace ženských pohlavních hormonů – jako progesteron, estrogeny a také kortizolu – zvýší na stonásobek normální úrovně. Vědci se proto domnívali, že tyto hormony mohou ovlivnit riziko vzniku srdečních onemocnění, ať už přímo nebo nepřímo, přes další změny metabolismu, spojené s těhotenstvím. Další studie naznačovaly, že časný nástup menopauzy může rovněž představovat zvýšenou pravděpodobnost CVD.

Nový výzkum, jehož závěry byly publikovány v Journal of the American College of Cardiology – dál podporuje uvedené důkazy tím, že objevil souvislost mezi časným nástupem menopauzy a rizikem SS.

Vědci prozkoumali 28 516 postmenopauzálních žen bez CVD, které byly zahrnuty do americké dlouhodobé studie Women's Health Initiative. Účastnice byly klinicky sledovány průměrně po dobu 13,1 let, během níž byly hospitalizovány pro SS. Předmětem zkoumání byla souvislost mezi celkovým počtem živě narozených dětí, věkem matky při prvním těhotenství i celkovou dobou reprodukčního období, což je doba mezi první menstruací a menopauzou.

Krátkost reprodukčního období korelovala se zvýšenou pravděpodobností srdečního selhání. Riziko je spojeno s dosažením menopauzy v mladším věku a je vyšší u žen, kdy menopauza byla přirozená, nikoli po chirurgickém výkonu.

Dr. Nisha I. Parikh, odborný asistent z University of California – San Francisco School of Medicine a seniorní autor studie, k tomu říká: „Naše zjištění, že kratší celková doba fertilního (reprodukčního) věku souvisí s mírně zvýšeným rizikem SS, které může být způsobené zvýšenou pravděpodobností srdečního onemocnění, jež doprovází časnou menopauzu. Tyto výsledky podporují dosavadní poznatky o potenciálním kardioprotektivním mechanismu pohlavních hormonů u žen.“

Studie navíc zjistila, že ženy, které nikdy nerodily, mají vyšší pravděpodobnost diastolického SS. Tento typ SS se vyznačuje nepřítomností dilatace levé komory srdeční (nebo jen minimálním stupněm dilatace), koncentrickou hypertrofií levé komory a její diastolickou dysfunkcí.

Tento vztah však nijak nesouvisí s neplodností, upozorňují autoři. Riziko SS nijak nezvyšuje ani vyšší počet porodů. Mnohé otázky ohledně kardioprotektivního mechanismu estrogenů přitom stále zůstávají nedořešené.

Zdroj: Hall PS, at al. Reproductive Factors and Incidence of Heart Failure Hospitalization in the Women’s Health Initiative. Journal of the American College of Cardiology May 23, 2017,69(20):2517-2526. DOI: 10.1016/j.jacc.2017.03.557

Zdroj: MT