Další úspěch nádorové imunoterapie

Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské lékové agentury doporučuje schválení přípravku Tecentriq (atezolizumab) v rámci Evropské unie pro léčbu specifického typu metastazujícího karcinomu plic a dvou typů karcinomu močového měchýře.

Atezolizumab byl nově doporučen jako potenciální monoterapie u osob s dříve léčeným lokálně pokročilým nebo metastazujícím nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC). Zhoubné nádory plic jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. V důsledku tohoto onemocnění zemře každý rok 1,59 milionu lidí. NSCLC je nejčastějším typem nádorů plic, představuje přibližně 85 procent všech případů.

Tato látka nově představuje i možnost léčby pacientů s metastatickým uroteliálním karcinomem (mUC), kteří byli předtím léčeni chemoterapií s obsahem platiny a kteří nejsou způsobilí k chemoterapii cisplatinou. Metastatický uroteliální karcinom je spojen se špatnou prognózou a omezenými možnostmi léčby. Celosvětově je devátým nejčastějším zhoubným nádorem. U mužů je třikrát vyšší pravděpodobnost onemocnění UC ve srovnání se ženami a tato nemoc je třikrát častější v rozvinutých než v méně rozvinutých zemích. Pozitivní doporučení CHMP je v případě karcinomu plic založeno na výsledcích celosvětové randomizované studie fáze III OAK a randomizované studie fáze II POPLAR a v případě mUC na výsledcích randomizované studie fáze III IMvigor211 a kohort 1 a 2 z jednoramenné studie fáze II IMvigor210. Na základě pozitivního stanoviska CHMP se v blízké budoucnosti očekává finální rozhodnutí Evropské komise. Tento přípravek je již schválen v USA a v řadě dalších zemí.

Studie OAK ukázala, že přípravek atezolizumab prodloužil pacientům s plicním karcinomem celkové přežití oproti léčbě docetaxelem (medián celkového přežití [OS] 13,8 vs. 9,6 měsíce; HR = 0,73; 95% CI 0,62–0,87). Aktualizovaná analýza studie POPLAR s celkovým počtem 200 úmrtí a mediánem přežití během sledování následujících 22 měsíců prokázala medián OS 12,6 měsíce u pacientů s plicním karcinomem léčených atezolizumabem oproti 9,7 měsíce u pacientů léčených docetaxelem (HR = 0,69; 95% CI 0,52–0,92). ORR byla 15,3 procenta oproti 14,7 procenta a medián doby trvání odpovědi činil 18,6 měsíce oproti 7,2 měsíce pro atezolizumab vs. docetaxel.

Ve studiích IMvigor210 a 211 bylo u pacientů s uroteliálním karcinomem prokázáno vyšší procento léčebných odpovědí a delší medián doby trvání léčebné odpovědi v porovnání s chemoterapií, a to v závislosti na míře exprimace PD‑L1.

Souhrnný bezpečnostní profil

Bezpečnost přípravku atezolizumab je založena na souhrnných údajích u 2 160 pacientů s mUC a NSCLC. Nejčastější nežádoucí účinky všech stupňů byly únava (35,4 procenta), snížená chuť k jídlu (25,5 procenta), nevolnost (22,9 procenta), dyspnoe (21,8 procenta), průjem (18,6 procenta), horečka (18,3 procenta), vyrážka (18,6 procenta), zvracení (15,0 procenta), artralgie (14,2 procenta), astenie (13,8 procenta) a pruritus (11,3 procenta).

Atezolizumab je monoklonální protilátka navržená ke specifické vazbě na PD‑L1, který je exprimován na nádorových buňkách a nádor infiltrujících imunitních buňkách a blokuje interakci s receptory PD‑1 a B7.1. Inhibicí PD‑L1 může přípravek umožňovat aktivaci T lymfocytů a má potenciál být základním partnerem kombinace s protinádorovou imunoterapií, cílenou terapií a různými režimy chemoterapie u širokého spektra nádorových onemocnění.

Zdroj: MT