Přeskočit na obsah

PET a diagnostika poruch vědomí

Mezinárodní tým pod vedením Rona Kuperse pracujícího na univerzitě v Kodani a na Yaleově univerzitě v USA publikoval ve vědeckém časopise Current Biology výsledky studie, při které bylo pomocí FDG‑ ‑PET vyšetřeno 131 pacientů s poruchami vědomí po traumatu mozku a vedle toho i 28 zdravých dobrovolníků. Vědcům se podařilo s 89% přesností odlišit pacienty ve stavu minimálního vědomí od pacientů se syndromem areaktivní bdělosti. Na základě výsledků testů bylo také možné udělat prognózu vývoje stavu pacientů.

Lékaři měřili pomocí FDG‑PET klidovou úroveň metabolismu mozku pacientů s poruchou vědomí a pak srovnávali úroveň metabolismu aktivnější hemisféry s úrovní klidového metabolismu zdravých dobrovolníků. Pacienti se syndromem areaktivní bdělosti vykazovali metabolickou aktivitu do 38 procent aktivity zdravých dobrovolníků. Metabolismus u pacientů ve stavu minimálního vědomí byl do 58 procent úrovně naměřené zdravým dobrovolníkům. Mozek dobrovolníků, kteří přicházeli k vědomí (např. po anestezii nebo při probouzení ze spánku), vykazoval úroveň metabolismu na úrovni 63 procent metabolismu mozku dobrovolníků při plném vědomí.

Zajímavé byly výsledky následného ročního sledování pacientů s poruchami vědomí. Z jedenácti pacientů, u kterých byla pomocí FDG‑PET naměřena klidová metabolická aktivita mozku nad úrovní 41 procent metabolismu mozku zdravých dobrovolníků, tj. mezi hranicemi běžnými pro syndrom areaktivní bdělosti a stavem minimálního vědomí, se osm probralo k vědomí. Autoři uvádějí, že v tomto ohledu lze pomocí FDG‑PET určit správně prognózu z 88 procent.

V komentáři studie pro vědecký časopis Science uvádí neurolog Nicholas Schiff z Cornellovy univerzity, že možnost odlišit relativně jednoduchým testem pacienty ve stavu minimálního vědomí od pacientů se syndromem areaktivní bdělosti má z praktického hlediska značný význam.

„Pokud bychom dokázali identifikovat pacienty, kteří jsou s to dosáhnout významného zlepšení, pak by se jim mohli věnovat zkušenější pracovníci, kteří jsou s to jim poskytnout nejlepší možnou péči. Pokud se to potvrdí, a zdá se, že ano, pak z pacientů s vážným poraněním a poruchou vědomí neopustí nikdo nemocnici bez toho, že by se podrobil tomuto vyšetření,“ říká Nicholas Schiff.

Výsledky studie mají i teoretický význam pro výzkum lidského vědomí. Při vyšetření FDG‑PET je využívána hodnota průměrné úrovně metabolismu mozku. Aktivita konkrétních mozkových center není při určení míry zachování vědomí rozhodující. Jde o další argument ve prospěch názoru, že vědomí není určeno aktivitou určitých částí mozku, ale je výsledkem společné aktivity a vzájemné souhry mnoha různých částí mozku. „Poruchy vědomí jsou problém celého mozku,“ shrnuje Nicholas Schiff.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…