Relaps karcinomu prsu způsobuje metabolismus tuků residuálních buněk

Díky tomuto pokroku sice mnoho pacientek s nádorem prsu sice přežívá primární nádor, ale hlavní příčinou úmrtí je nyní relaps onemocnění. Chirurgické vynětí maligní tkáně a chemoterapie sice ničí nádorové buňky, ale některé z nich často přetrvají a časem mohou opět začít zrychlovat růst, což způsobuje relapsy.

Tyto reziduální buňky bývá obtížné rozeznat dřív, než opět zahájí růst a množení. Obtížně se identifikují a analyzují, protože až do relapsu vypadají a působí jako normální buňky. To znamená, že relaps karsinomu prsu zůstává převážně nepredikovatelný.

Nová studie, publikovaná v Journal of Clinical Investigation, přináší nový pohled na tento proces a předpokládá, že tak bude možné uvedené buňky identifikovat dříve a snížit počet relapsů. Podle zjištění mají reziduální tumorové buňky specifické vlastnosti, které je odlišují od zdravých buněk. Jde o změněný metabolismus lipidů.

Výzkumný tým z European Molecular Biology Laboratory (EMBL) pod vedením Martina Jechlingera využil myší model s použitím relativně nové techniky tzv. organoidů. Organoidy neboli organotypické struktury jsou malé klastry buněk kultivovaných mimo tělo, které přesně napodobují některé struktury a funkce skutečných orgánů. Organoidy mohou být použity pro testování drog, vyšetřování personalizovaných terapií a porozumění vývoji orgánů.

Vědci prozkoumali genovou transkripci a metabolické dráhy u těchto reziduálních buněk. „Zjistili jsme, že reziduální buňky mají molekulární vlastnosti, které je jasně odlišují od normální prsní tkáně, a zdá se, že způsobují recidivu," vysvětlil Jechlinger.

Vědci identifikovali chemický proces, jímž reziduální buňky metabolizují lipidy. Jeho odlišnost přispívá k udržení vysoké úrovně "kyslíkových volných radikálů" - chemicky reaktivních molekul, o nichž je známo, že poškozují DNA. Vědci se domnívají, že právě toto poškození vyvolává relaps. Ke zjištění významu těchto metabolických změn vědci eliminovali změny metabolismu tuků. U myší se pak tumory objevovaly méně často.

Výsledky z myšího modelu a z organoidů porovnali s bioptickými vzorky pacientek s nádorem prsu. U obou sad byly zjištěny totožné odchylky tukového metabolismu. "Naše výsledky naznačují, že zbytkové buňky si zachovávají ´onkogenní paměť´, která by mohla být využita k vývoji léků proti recidivě karcinomu prsu,“ uvedl Jechlinger. Metabolismus lipidů by tak mohl být zásadní pro pochopení a léčbu rekurence karcinomu prsu u lidí.

U nádoru prsu je doba přežití po pěti letech 89 %, po 10 letech 83 % a podle jedné studie se desetiletý interval přežití za uplynulých 60 let ztrojnásobil.

Zdroj: MT