Přeskočit na obsah

Farmaceutický průmysl představuje pokroky ve výzkumu léků

Takové a podobné úspěchy se snaží veřejnosti přiblížit kampaň #WeWontRest, spuštěná Evropskou federací farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA), farmaceutickými společnostmi a v České republice také Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Farmaceutické společnosti a asociace chtějí představit nadějné směry vývoje ve farmacii. „Cílem kampaně je přispět do diskuse o současném výzkumu dobrými zprávami a na konkrétních příkladech ukázat inovativní přístupy ve vývoji a výrobě léčiv, které přispívají k pozitivním změnám v životě pacientů,“ uvedl výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček, MHA.

Přístupná a jednoduchá sdělení, která si i laik ve spojení s vizuály dobře zapamatuje, začíná AIFP v září 2017 zveřejňovat na svém webu, na Twitteru a příležitostně i v médiích. V rámci kampaně vzniklo také do češtiny lokalizované video. To je spolu se sérií vizuálů určených především pro weby a sociální média postaveno na konceptu „nemoc nikdy nespí, proto ani my nesmíme zaspat“.

Dobré zprávy přináší WeWontRest třeba z oblasti onkologie, když informuje, že v současnosti již dva pacienti ze tří přežívají nejméně pět let, že na 30 000 úmrtí způsobených karcinomem plic může v dohledné budoucnosti zachránit pokročilejší léčba anebo že u pacientů se zhoubným onemocněním krve by mohla jednorázová terapie pomocí lymfocytů CAR‑T nahradit dosavadní celoživotní léčení.

Čeho chtějí výzkumníci z farmaceutického průmyslu dosáhnout

V kampani je prostor pro individuální vyjádření jednotlivých výzkumníků a zástupců průmyslu, kteří posílají veřejnosti své vzkazy. Lze se tak seznámit s konkrétními lidmi, kteří stojí za výzkumem a uváděním nových léčiv na trh. Tito lidé na webu EFPIA – konkrétně do sekce příspěvků, tzv. Pledge Wall – umisťují svá motta, plány, informují, kam směřuje jejich úsilí, na jakých výzkumných úkolech se svými kolegy pracují. A jaké problémy, nemoci či zdravotní komplikace by rádi odstranili ze světa.

Po „rozkliknutí“ těchto jednotlivých příspěvků se návštěvník dostane k druhotnému obsahu, obvykle článku či videu, v němž se o dané oblasti dozví více.

„Nepolevíme v úsilí, dokud nezměníme paradigma léčby kardiovaskulárních chorob: z pouhého léčení symptomů směrem k léčbě zaměřené na příčinu chorob,“ svěřuje se například doktorka Kirsten Leineweber, jež v Německu v rámci společnosti Bayer vede oddělení zkoumající souvislosti mezi genomem člověka a chorobami. Její multidisciplinární tým, zahrnující biology, včetně specialistů na molekulární a buněčnou biologii, genetiky, lékaře či specialisty v bioinformatice, pátrá po genetických variacích, jež by mohly sloužit k odhalení predispozice jedince ke kardiovaskulárním chorobám a také k chorobám ledvin. Finálním cílem je samozřejmě nalezení cesty, jak pomoci pacientům anebo lidem, kteří jsou kvůli genetické zátěži ohroženi.

„Hledání genetické varianty nebo variant ovlivňujících závažnost chorob je jako příslovečné hledání jehly v kupce sena. Proto nejdříve vyhledáváme lidi s předem stanoveným fenotypem (kupříkladu starší lidi s neobyčejně výkonným kardiovaskulárním systémem), a teprve u nich potom pátráme po určitých genetických variacích – v tomto případě po těch, které jsou z hlediska kardiovaskulárních chorob protektivní,“ vysvětlila doktorka Kirsten Leineweber.

Do českého prostředí přenáší AIFP myšlenku seznamování veřejnosti s úspěšnými vědci prostřednictvím cyklu „Věda jako vášeň“. První realizovaný a na webu Asociace (www.aifp.cz) zveřejněný medailonek je věnován mladému vědci npor. MUDr. Martinu Bortlíkovi, jenž absolvoval všeobecné lékařství na královéhradecké LF UK a zároveň studium vojenského zdravotnictví na Univerzitě obrany, věnuje se výzkumu HIV a za práci s názvem Exprese restrikčních faktorů u vertikálně infikovaných HIV‑1 pozitivních dětí získal prestižní cenu Alberta Schweitzera, udělovanou v ČR francouzským velvyslanectvím. Další medailonky mladých nadějných vědců i zkušených doyenů vědy budou na stránkách postupně přibývat.

Nákladný vývoj

Inovace jsou hybnou silou medicínského pokroku. Po celém světě jsou ve vývoji tisíce výzkumných projektů zaměřených na nejrůznější onemocnění a ročně je schváleno několik desítek nových léků. „Významné inovace je možné sledovat i v samotném způsobu vývoje léků a jejich dávkování. Farmaceutické společnosti se na úrovni jednotlivců i celých týmů zapojují do řady dobrovolnických aktivit, spolupracují s pacientskými organizacemi na zlepšení podmínek v sociální či legislativní oblasti nebo podporují ocenění pro mladé vědce. Kampaní We won’t rest bychom chtěli dosáhnout toho, že se o těchto aktivitách bude více vědět,“ shrnul Jakub Dvořáček.

Podle AIFP je v rámci vývoje nových léků klíčová i spolupráce farmaceutického průmyslu s akademickými pracovišti, univerzitami a fakultními nemocnicemi, a to jak na úrovni základního výzkumu, tak později v oblasti klinických studií. „Právě rostoucí nároky na klinické studie, v nichž se ověřuje bezpečnost a účinnost nových látek, zvyšují celkové náklady na vývoj nového léku. Ty se šplhají k částce 2,6 miliardy dolarů (zhruba 65 miliard korun), což je více než dvojnásobek oproti situaci na počátku tisíciletí,“ upozornil Dvořáček. Farmaceutický průmysl ze všech průmyslových odvětví investuje vůbec nejvyšší podíl ze svého obratu zpátky do výzkumu a inovací.

S cílem zvýšit kredibilitu a důvěryhodnost farmaceutického průmyslu vznikla iniciativa Transparentní spolupráce, která přispívá ke zprůhledňování spolupráce mezi zdravotnickými odborníky a farmaceutickými společnostmi. Data za rok 2016 byla zveřejněna v polovině června na webu transparentnispoluprace. cz. Databáze je veřejně přístupná a nahlédnout do ní může každý. Zapojení lékařských odborníků zůstává prozatím dobrovolné (i když inovativní průmysl naznačuje, že by bylo vhodné povinnost zveřejňování informací v budoucnosti ukotvit v zákoně). Nepřítomnost určitého lékaře v databázi tak prozatím může znamenat jak to, že se odborných kongresů a jiných vzdělávacích akcí podporovaných průmyslem neúčastnil, tak i to, že ke zveřejnění dat nedal souhlas.

V České republice nabírá diskuse o významu a dostupnosti nových léčiv dalších dimenzí s ohledem na neúnosnou délku při vstupu nového léku na náš trh. V řadě terapeutických oblastí není dostupnost léčby zdaleka ideální. Jmenovat lze právě zmiňovanou onkologii či léčbu řady vzácných chorob. Také na problém dostupnosti léčby má celoevropská kampaň upozornit – v řadě zemí se totiž povážlivě rozevírají nůžky mezi počtem vědou objevených medicínských inovací a tím, které inovativní technologie a léčiva systém může pacientům dopřát.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené