Kardiologický summit v Barceloně ustál útok
Toto setkání si vydobylo postavení nejvýznamnější odborné akce zaměřené na kardiovaskulární medicínu, a nezměnil to ani teroristický útok, který týden před kongresem hlavním městem Katalánska otřásl. Organizátoři akce kvůli tomuto násilí zaznamenali jen 40 odřeknutí z celkem 31 000 registrovaných účastníků.
Vyšly čtyři nové evropské guidelines
Kongres ESC je místem, kde bývají představeny nové či aktualizované doporučené postupy. O takto zaměřené sekce je už tradičně největší zájem. Letos se odborná veřejnost mohla seznámit se čtyřmi takovými dokumenty – pro léčbu akutního infarktu myokardu s elevacemi ST, onemocnění periferních tepen, duální protidestičkovou terapii a konečně pro terapii chlopenních vad.
Kardiologové slaví výročí perkutánní intervence
Na šedesát sekcí bylo zaměřeno na perkutánní koronární intervenci – PCI. Tento výkon poprvé provedl před čtyřiceti lety – přesněji 16. září 1977 ve Švýcarsku Andreas Grüntzig. V tehdejším Československu prvenství u koronární angioplastiky patřilo pražskému IKEM, prvním českým pracovištěm, které přistoupilo k PCI u akutního infarktu, byla pražská vinohradská nemocnice, a to v roce 1984.
Číslo, na které se čekalo – devět procent pro anacetrapib
Asi nejočekávanější informaci z letošního kongresu ESC představovala podrobnější data z obrovské studie REVEAL. Už dříve se vědělo, že inhibitor CEPT anacetrapib redukuje výskyt závažných kardiovaskulárních komplikací u rizikových nemocných na intenzivní statinové terapii, nebylo ale známo, o kolik. Rozdíl mezi větví s účinnou látkou a kontrolní skupinou byl devět procent – o tolik anatracepid snižoval výskyt ukazatele složeného z infarktu myokardu, smrti z kardiovaskulární příčiny a nutnosti koronární revaskularizace.
Dlouhodobá monitorace ukázala, že fibrilace síní je častější, než se může zdát
Studie REVEAL AF se zaměřila na otázku, jak častá je fibrilace síní v populaci se zvýšeným rizikem vzniku ischemického iktu, tedy u nemocných s hodnotou skóre CHADS2 tři a více. V rámci této studie byl pacientům implantován podkožní monitor trvale snímající jejich EKG. Při osmnáctiměsíčním sledování byla alespoň jedna šestiminutová epizoda fibrilace síní detekována u 30 procent nemocných.
Rivaroxaban uspěl u široké populace v prevenci závažných kardiovaskulárních příhod
Nemocní se stabilním aterosklerotickým postižením tepen profitují více z podání nízké dávky rivaroxabanu v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou než z léčby samotnou kyselinou acetylsalicylovou. To je hlavní závěr studie COMPASS. Primární cílový ukazatel studie byl složen z velkých kardiovaskulárních příhod – sestával z cévní mozkové příhody, smrti z kardiovaskulárních příčin a infarktu myokardu. Při přidání rivaroxabanu ke kyselině acetylsalicylové byl výskyt těchto událostí signifikantně nižší. Častější bylo i krvácení, avšak nedošlo ke zvýšení rizika intrakraniálního či jiného závažného krvácení.
Kyslík nezlepšuje přežití u nemocných s infarktem myokardu
Podání kyslíku patří k rutinním opatřením u nemocných se symptomy ischémie myokardu. Podle studie DETO2X‑AMI ale nemocným nepřináší užitek. Do této prospektivní randomizované otevřené studie bylo zařazeno přes šest tisíc nemocných s podezřením na srdeční infarkt. Polovina dostala kyslík přes obličejovou masku, druhá polovina nikoli. Mortalita po roce se mezi těmito skupinami nijak nelišila, v obou případech byla kolem pěti procent. Stejně tak nebyl rozdíl ve výskytu dalšího infarktu myokardu.
Nové nadechnutí pro renální denervaci
Po zklamání spojeném se studií SYMPLICITY 3 přinesl kongres ESC novou naději pro koncept renální denervace. Ve studii SPYRAL HTN‑OFF MED prokázal tento postup pozitivní vliv na krevní tlak měřený tři měsíce po výkonu. Důležité je, že podobně jako u SYMPLICITY 3 šlo o tzv. shamm‑controlled studii – tedy že i nemocní v kontrolní větvi podstoupili zákrok, který imitoval provedení renální denervace. Na rozdíl od předchozích prací byli do této studie zařazeni nemocní, kteří buď neužívali antihypertenzní medikaci, nebo ji přerušili.
Kam až při snižování krevního tlaku?
Je současné doporučení snižování krevního tlaku pod 140 mm Hg ještě dostačující, nebo je dnes již třeba jít ještě níže a snažit se dosáhnout hodnot pod 120 mm Hg? Pro a proti ohledně dalšího snižování TK bylo tématem diskuse specialistů na sympoziu „Cíle krevního tlaku, je hodnota pod 120 příliš nízká?“. Zatímco výsledky studie SPRINT potvrzují přínos snižování krevního tlaku pod hodnotu 120 mm Hg, jsou stále četné názory, že prvotním cílem by stále mělo být udržení TK pod 140 mm Hg. Jak se odborníci shodují, intenzivní snížení krevního tlaku u pacientů s vysokým rizikem je dosažitelné, ale za určitou cenu. Cílem by tedy mělo být snížení systolického tlaku pod 140 mm Hg s tím, že doporučená hodnota by měla být 130 mm Hg, a nikoli nižší. Jakékoli doporučení má být učiněno na základě podložené evidence, musí být bezpečné a zahrnovat pacienty s diabetem a po mozkové příhodě. Základním faktorem, který je třeba zvážit, zejména u starších pacientů s hypertenzí, je křehkost, bezpečnost léků, přítomné komorbidity a to, zda jsou přítomna kardiovaskulární a renální onemocnění.
Komunitní screening u fibrilace síní
Efektivita komunitního screeningu fibrilace síní (AF) byla zjišťována a následně potvrzena na souboru více než 10 000 obyvatel Hongkongu užívajících aplikaci elektrokardiogramu AFinder ve svém smartphonu. Jak ukazují výsledky shromážděné od 11 574 participantů, bylo u 10 735 z nich EKG úspěšně zaznamenáno, u zbylých 7,2 procenta bylo smartphonem zaznamenané EKG neinterpretovatelné. Při měření byla AF zaznamenána u 2,3 procenta zúčastněných, přičemž nově diagnostikována byla AF u 74 (0,69 %) z nich. Celkem 47 zúčastněných pak potřebovalo bezprostřední pozornost lékaře a 17 pacientům byla předepsána antikoagulancia.
Zdroj: MT