Nadační fond přispěl na rehabilitaci dívce po CMP

V důsledku velkého poškození mozku nemohla Štěpánka chodit ani mluvit. Poctivou rehabilitací se jí podařilo následky výrazně zmírnit. Od Nadačního fondu Čas je mozek obdržela na konci prázdnin příspěvek na další rehabilitaci 36.100 korun. Je to výnos tříkilometrového běhu lékařů, účastníků kongresu České společnosti intervenční radiologie, do kterého se zapojila i veřejnost.

Zatímco ročně je s CMP hospitalizováno kolem 50.000 dospělých, u dětí jsou počty výrazně nižší. Rodiče a mnohdy také dětští lékaři na možnost mrtvice u dětí možná i proto ani nepomyslí, potíže přikládají třeba epilepsii. Také proto se u řady dětí stanoví správná diagnóza pozdě, někdy až za několik dní, na rozdíl od dospělých, kde je to většinou otázka desítek minut až několika hodin. Specializovaná iktová centra pro děti a doporučené postupy pro dětský věk právě kvůli malému počtu pacientů neexistují. Iniciativa Čas je mozek, která vznikla před dvěma roky, se proto zaměřila na osvětu mezi veřejností o příznacích CMP a na finanční podporu konkrétních pacientů po CMP.

„Úspěšnost léčby je skvělá v prvních hodinách, když se k nám ale pacient dostane po 24 hodinách, šance už není žádná. Jen se díváme, co v mozku odumřelo a nemůžeme poskytnout nic víc než rehabilitaci a další následnou péči. Některý ze tří základních příznaků, což je náhle vzniklá slabost ruky, náhle vzniklý pokles koutku a náhle vzniklá porucha řeči, pozná jen 30 procent lidí. Téma mrtvice zatím ve školách nebylo, snažíme se, aby se dostalo do školních osnov, protože víme, že ohroženy mrtvicí jsou i děti, řekl na setkání s novináři při předávání finančního daru předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a primář Neurologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol MUDr. Aleš Tomek, Ph.D.

Přednosta Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol profesor MUDr. Pavel Kršek, PhD. potvrdil, že CMP existuje i u dětí, málo se ale o tom ví. „Setkáváme se opakovaně s tím, že když k nám přivezou takto nemocné dítě, zjistí se diagnóza, tak rodiče řeknou, že vůbec nevěděli, že něco takového u dítěte může přicházet do úvahy. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale možná i někteří lékaři mohou být touto diagnózou u dítěte překvapeni,“ řekl.

V případě Štěpánky sehrála zásadní roli učitelka v mateřské školce, která podle pokleslého koutku usoudila, že by mohlo jít o mrtvici, a zavolala záchranku. Malá pacientka okamžitě dostala lék na ředění krve, díky tomu se podařilo rozpustit trombus, který uzavíral mozkovou cévu a bránil přívodu kyslíku do části mozku.

U dětí, které prodělaly CMP v útlém věku, jsou příčiny odlišné od dospělých. Nejčastější příčinou ischemické CMP u malých dětí je varicela – ne tedy samotné plané neštovice, ale jimi navozená autoimunitní vaskulitida, v důsledku které se céva uzavře. Dále jsou to vrozené poruchy krevní srážlivosti, vrozené srdeční vady či metabolická onemocnění. Projevy CMP nemusí být tak jednoznačné jako u dospělých pacientů.

„S možností CMP u dospělého či staršího pacienta se tak trochu počítá. Když má ale podobné nebo i stejné příznaky dítě, asi není mrtvice to první, co napadne lékaře, který přijde první s dítětem do kontaktu. Zatímco u dospělých se hovoří o minutách a desítkách minut k zahájení účinné léčby, u dítěte to někdy trvá více hodin nebo i několik dní. To je samozřejmě obrovská diskrepance, která negativně ovlivní další postup. Intenzivně se snažíme edukací kolegů v terénu i osvětou veřejnosti tuto situaci zlepšit,“ popsal profesor Kršek.

Situace se podle něj naštěstí mění k lepšímu. Například v Motole lékař sloužící na dětské neurologii má ve služebním telefonu číslo na iktovou jednotku na neurologické klinice. Každé podezření tak může být ihned konzultováno a prověřeno podle standardů užívaných ve špičkových iktových centrech pro dospělé. V indikovaných případech se také u dětí užívá trombolýza.

Důležitá je i další péče po CMP. Jde tu o širokou mezioborovou spolupráci. V akutní situaci má hlavní roli neurolog a intenzivista, po CMP vstupují do hry také rehabilitační lékaři, logopedi, sociální pracovníci, ergoterapeuti, hovoří se i o lázeňské péči. Neexistuje oficiální žebříček jednotlivých států, ale tato následná péče pro dětské pacienty je v ČR na vysoké úrovni.

„V případě Štěpánky jsme pátrali po příčině, žádnou jsme ale nenalezli. CMP tu mohla být způsobena vývojovou odchylkou cév, pozánětlivou změnou cévy, to už ale zpětně neprokážeme. V dnešní době, kdyby Štěpánka byla akutně přijatá, jistě bychom hned konzultovali iktové centrum. Také intenzivní péče je dnes na lepší úrovni než před 10-15 lety. Riziko rezidua by dnes bylo nižší,“ řekla MUDr. Jana Haberlová, Ph.D. z motolské kliniky dětské neurologie.

U Štěpánky byla diagnóza CMP stanovena relativně rychle, v mateřské školce u ní vznikla akutně porucha hybnosti pravostranných končetin. Léčena byla konzervativně, i proto na pravou nohu kulhá a nemůže pohybovat pravou rukou. Při vyjadřování někdy hledá slova. „Ve škole má individuální plán, musela se naučit psát levou rukou. Je však houževnatá a moc se chce vyrovnat zdravým dětem,“ pochválila Štěpánku maminka. Pro Štěpánku se rehabilitace stala koníčkem, jezdí na koni a na koloběžce, lyžuje, plave. Pravidelně navštěvuje logopedii, každý týden fyzioterapii. Aktuálně jí pomáhají v rehabilitaci injekce botulotoxinu.

Pohyb a cvičení jsou doporučeny v rehabilitaci po CMP u všech pacientů. Na rozdíl od starších pacientů, kteří už jsou křehcí, zvládají děti a adolescenti cvičení dobře. V dětském věku pro ně také hraje plasticita mozkové tkáně. Čím mladší mozek, tím větší schopnost vyrovnat se s následkem po anatomické stránce nevratným. Současní dětští pacienti, kteří jsou časně zaléčeni, zvládají CMP mnohdy bez jakéhokoli hybného deficitu. „To je největší rozdíl, ještě před několika málo lety byla trombolytická léčba u dítěte úplné tabu,“ řekl profesor Kršek.

Přednosta kliniky zobrazovacích metod 2.LF UK a Fakultní nemocnice Motol a předseda České společnosti intervenční radiologie ČLS JEP profesor MUDr. Miloslav Roček, Ph.D., FCIRSE, EBIR, doplnil, co se týče mozkové příhody jako takové, může být i u plodu, může být i během porodu a po porodu u novorozenců. „Tam je příčin několik, ale pokusy ovlivnit u nich cévní mozkovou příhodu zatím nemají žádné výsledky. Intervenci obecně provádíme až po 12. roku věku, kdy morfologicky už je to téměř dospělý mozek. Jakmile bychom zaváděli naše zařízení do malých cév, tak je spíš poškodíme a můžeme stav pacienta ještě zhoršit,“ řekl.

V současné době, přinejmenším v kategorii adolescentních pacientů, je reálná šance udělat diagózu CMP včas. Pak se u nich postupuje v léčbě jako u dospělých pacientů, s dobrou šancí na úplnou úzdravu, pokud se léčba zahájí včas. V riziku CMP jsou například dívky, které berou hormonální antikoncepci, kouří, a navíc mají vrozenou poruchu srážlivosti, která nemusí být hned patrná. Je tak zjevné, že některým rizikům CMP lze i předcházet.

Zdroj: MT