CMP může utrpět už miminko v prvním týdnu po narození

Zeptali jsme se na názor přednosty kliniky dětské neurologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol profesora MUDr. Pavla Krška, PhD.

Jak je to tedy s rizikem CMP u dětí krátce po narození?

Riziko je nejen krátce po narození, cévní mozková příhoda může být i prenatální. Konkrétní příčina není dost často zjištěna. Může být v rámci vrozených cévních malformací, neboli poruch ve vytváření cévního řečiště. Dost často u těchto dětí cévní řečiště jako celek vypadá zcela normálně, ale na jednom místě, a dost často to bývá nějaká větší céva, se před narozením může vyskytnout uzávěr. Tyto děti se už narodí s hybným, případně i dalším postižením, a řešíme dlouhodobě jejich rehabilitaci, mentální vývoj či další komplikace. V důsledku prodělané CMP mohou mít například epilepsii.

Dá se toto postižení vidět už na ultrazvuku?

Může být vidět, ne na tom časném, který se dělá k potvrzení těhotenství nebo na konci prvního trimestru. Může být patrné na ultrazvuku, který je prováděn ve druhé polovině těhotenství.

Existuje prevence?

V prenatálním období ne, protože se neznají příčiny. Pokud jde o prevenci, je to vlastně snaha, aby každé těhotenství probíhalo co nejstandardnějším způsobem, aby byla běžná prenatální péče o nastávající maminku a její zdraví.

Jak je to s výskytem CMP po narození?

Tady se dostáváme do oblasti příčin v dětském věku, kdy se CMP vyskytují podstatně méně často než u dospělých a mají různé příčiny. Nejčastější příčinou v dospělém věku či u starších lidí je ateroskleróza a její následky. U dětí jsou příčiny CMP často zánětlivé, neboli jde o zánět zejména autoimunitní povahy, který postihuje cévní stěny. Na tento zánět navazuje trombóza a uzávěr cévy trombem. Nejčastější onemocnění, po kterém tento proces vídáme, zejména u cévních mozkových příhod v prvních deseti letech života, je varicela, tedy plané neštovice. Tím nechci šířit žádné poplašné informace, plané neštovice jsou samozřejmě v drtivé většině případů zcela nezávažné onemocnění, které nemá žádné dlouhodobé následky. Pouze ve výjimečných případech vidíme, že mohou nastartovat autoimunitní proces, který může mít nepříznivé následky, včetně CMP.

Další příčinou jsou koagulopatie, tedy vrozené poruchy krevní srážlivosti, zvýšené riziko je také u dětí s vrozenými srdečními vadami, kde je větší riziko vzniku krevních sraženin, nebo děti se závažnými systémovými chorobami. Dosud jsme mluvili pouze o ischemických CMP, tedy o různých příčinách uzávěru cév. Druhou velkou skupinu pak představují CMP krvácivé, ty se mohou vyskytovat například u dětí s vrozenými vývojovými vadami cévní stěny, která má větší tendenci k ruptuře a krvácení, ale třeba i u pacientů po některých složitějších operacích nebo léčených pro vážná systémová onemocnění, třeba onkologická.

Je možné dát CMP v dětském věku do souvislosti s výskytem mrtvice v rodině?

Zdaleka ne ve všech případech, ale třeba u vrozených poruch krevní srážlivosti ano.

Kolik je ročně takových dětí v ČR?

Pokud je mi známo, to číslo není úplně přesně spočtené, protože jednotlivé případy jsou léčeny jak v různých nemocnicích, tak na různých odděleních (dětské neurologie, pediatrie, neurochirurgie, ale i onkologie). Jsou to jednotky až desítky případů, v kontrastu k desítkám tisíc dospělých pacientů.

U dospělých se užívá k léčbě trombolýza a trombektomie, lze je použít i u dětí?

Je to různé, záleží na příčině, věku dítěte i některých dalších faktorech. Zejména u starších dětí, v adolescentním věku, jsou již příčiny CMP podobné mladým dospělým pacientům. Ano, kolegové na neurologických pracovištích se setkávají s mrtvicí i mezi 20. a 30. rokem, a to už je skupina pacientů dosti podobná adolescentům. U nich se obecně snažíme postupovat obdobně jako u dospělých pacientů v iktovém centru. Standardními postupy u ischemických CMP jsou dnes systémová trombolýza a v indikovaných případech mechanická rekanalizace cév, tedy intrakraniální trombektomie.

U dětí do deseti let je situace v mnoha ohledech odlišná, zejména jsou tu jiné příčiny CMP, mohou být i odlišné příznaky. Vzhledem k tomu, jak vzácné jsou tyto jednotky, tak se na CMP v tomto věku často na prvním místě nemyslí, uvažuje se spíše o epileptickém záchvatu, migréně či jiných příčinách. Dost často tak nestihneme v terapeutickém okně šesti hodin udělat definitivní diagnózu. Je také podstatné, že cévy dětí jsou odlišné, menší, fragilnější, takže se intervenční přístupy v léčbě dětských CMP uplatňují jen výjimečně – rizika intervenčního přístupu tu mohou převýšit možný zisk pro dítě. I systémová trombolýza je do deseti let věku indikována zcela výjimečně, prostě proto, že příčiny tu jsou jiné než u dospělých.

Zdroj: MT