Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 21. září 2018 | Svátek má Matouš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Vzdělávací novela je pro sestry zklamáním

Vzdělávací novela je pro sestry zklamáním

Medical Tribune 18/2017
17.09.2017 22:17
Zdroj: MT
Autor: red

Prvního září vstoupila v platnost novela zákona č. 96/2004 Sb., která zásadně mění kontrolu celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků a podmínky k výkonu povolání bez odborného dohledu. Novela zrušila kreditní systém i registraci, která už nebude podmínkou k výkonu povolání bez odborného dohledu. Povinnost celoživotního vzdělávání je zachována, jak ale bude v realitě vypadat celoživotní vzdělávání sester, není zatím jasné. Nově se zavádí model 4 + 1, i zde je řada nejasností, jak bude studium vypadat a jaké požadavky může klást škola na uchazeče. Některé školy už mají na svých webech informace o přijímacím řízení pro tento typ studia. Zeptali jsme se tentokrát především představitelek sester: Co podle vás přinese v praxi nový zákon o vzdělávání sester, který zahrnuje mimo jiné zrušení kreditního systému potvrzujícího celoživotní vzdělávání a zavádí systém 4 + 1?



  • PhDr. Martina Šochmanová,

prezidentka České asociace sester, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a kvalitu, IKEM Praha

Podle ČAS není úplné zrušení kreditního systému šťastným krokem. Řešením by podle nás bylo systém zkvalitnit a zefektivnit, nikoli jej zcela zrušit.

Povinnost celoživotního vzdělávání nadále zůstává, bude však složitě kontrolovatelná bez jednotných pravidel. K části sester se tedy kvalitní odborné informace nedostanou vůbec, s velkým zpožděním nebo v omezené míře. Sestry, které se chtějí aktivně sebevzdělávat, budou muset mnohem více „tlačit“ na svého zaměstnavatele, protože řada zaměstnavatelů samozřejmě nebude podporovat to, co není dané zákonem. Sestry tedy budou muset vynaložit mnohem větší úsilí a více času při shánění odborných informací.

Co se týče systému 4 + 1, proti němu jsme dlouhodobě vystupovali v médiích, upozorňovali na jeho slabiny a opakovaně vysvětlovali, že podle nás zkrácení délky studia sester nevyřeší personální krizi v oboru, naopak může způsobit zhoršení péče o pacienty. Navíc dnes, již při platnosti novely, není jasné, jak bude toto vzdělání vypadat. Nebudeme tedy zastírat, že schválení novely je pro nás jistým zklamáním.



  • prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,

rektor Univerzity Karlovy

Je to jeden z možných nástrojů, který by mohl pomoci vyřešit nedostatek sester ve zdravotnictví. Ale asi jen částečně. Mám k této věci rezervovanější přístup. V minulosti nejprve budoucí sestry vystudovaly střední zdravotnickou školu, měly maturitu a šly do rovnou do praxe. Z vlastní zkušenosti, kdy jsem nějaký čas učil na tomto typu školy, vím, že byly kvalitně připravené. Nároky se postupem času zvyšovaly a zavedl se systém bakalářského vzdělávání sester. To znamená čtyři roky střední škola a tři roky bakalářský stupeň. Tím získávají vyšší kompetence, znalosti a dovednosti. Novým zákonem se tento stav změní, výuka se zintenzivní, něco se zredukuje. Bohužel ale zdravotní sestry nebudou mít bakalářské vzdělání – titul, který je jedním ze stupňů vysokoškolského vzdělání, o což řadě uchazečů také jde. Ale nemyslím si, že tím se problém sester vyřeší.

Pro získávání zdravotních sester je podle mého názoru důležité zlepšit jejich finanční ohodnocení, zajistit dobré pracovní podmínky, vytvořit správné zázemí pro tuto profesi a snížit administrativní zátěž zdravotníků.



  • Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.,

proděkan pro nelékařské studijní programy 1. LF UK

Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních je z hlediska sester nekvalitní a nekoncepční. Nevyřeší (a ani nemůže vyřešit) zásadní důvody nedostatku kvalitních vzdělaných sester v nemocnicích. Primární příčiny tohoto stavu nejsou v jejich vzdělávání, ale v chybných koncepčních rozhodnutích, pracovních a platových podmínkách sester v nemocnicích. Změny povedou k ještě většímu chaosu a prohloubení krize a jsou v rozporu s trendy v západních zemích. Příčiny řešeny opět nebudou. Jde o krok zpět, který zanese do systému další rozpory a prohloubí konflikt i mezi samotnými sestrami, což se již dělo a děje.

Sestry jsou již dnes rozdělené generačně právě mimo jiné také tím, v jakém nastavení studovaly starší generace (střední zdravotnické školy) a mladší generace (vysoké školy a vyšší odborné školy), existuje zde napětí. Nejistota a chmurné výhledy se zobrazují do zájmu o studium. Ten poklesl např. na 1. LF UK tak, že jsme přistoupili k omezení programu a následně jeho ukončení. Stát není schopen garantovat kontinuitu a kvalitu, neboť ty vyžadují podmínky, které zdaleka nejsou naplněny.

Zákon dále povede ke zhoršení podmínek a úrovně rodící se první sesterské elity v oblasti teorie, vědy a výzkumu. Dříve než něco mohlo být korigováno, upraveno a zlepšeno a mohlo začít fungovat, je proveden destruktivní zásah, který nevyřeší příčiny nedostatku sester a není adekvátní reakcí na něj. Jde o populistické rozhodnutí, které v průběhu několika let negativně ovlivní celý zdravotní systém, protože se jedná o nejpočetnější profesní skupinu. Pacienti si mohou začít zvykat na ještě větší počet sester z východu. Současně ale Slovensko rozhodně náš problém nevyřeší, potýká se s podobnou situací.



  • Bc. Tomáš Válek, DiS.,

předseda Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků

Změna systému vzdělávání všeobecných sester zcela určitě nepřivede do zdravotnictví více nelékařských zdravotnických pracovníků. Ministerstvo opakovaně slibovalo zjednodušit vzdělávací proces, namísto toho jej zkomplikovalo, vytvořilo další model pro všeobecné sestry, tzv. 4 + 1. Nelze ale studium tak náročného oboru zkrátit do jednoho roku. Školy nyní nabízejí zkrácené studium (pro zdravotnické asistenty, nyní praktické sestry) v délce dvou let při denní formě a 2,5 roku při kombinované formě. Pochopily, že do osnov jednoho ročníku nelze implementovat chybějící látku. Mnozí zájemci jdou raději studovat ošetřovatelství na vysoké školy do bakalářských programů, kde obdrží titul Bc.

Problém chybějícího personálu tkví v absolutním finančním podhodnocení, klesající demografické křivce, atraktivitě jiných oborů atd. Navýšení o směšných deset procent to neřeší. Pokud chceme udržet nelékařský i lékařský personál v nemocnicích, mělo by navýšení být o padesát a více procent. Vyhlášení stávkové pohotovosti, jak to udělal Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, situaci nezlepší. Jde o proklamaci, zdravotníci stávkovat nemohou.

Zrušení registrace je krok úplně mimo, proti zdravému rozumu. Povinnost dokladovat celoživotní vzdělávání by měla být podmínkou pro výkon zaměstnání. Všeobecné sestry a porodní asistentky jsou regulovaná povolání, jejich vzdělávání má být kompatibilní s EU. Ministerstvo se zřeklo zodpovědnosti za odborný rozvoj. Povinnost celoživotního vzdělávání je nutností, a kdo to nechápe, nedohlíží dále než za konec svého volebního období. Je smutné, že tvůrci změn nerespektovali názory profesních sdružení, zástupců vzdělavatelů a odborných společností a prosadili změnu na základě populistických postojů. Byla to především lékařská komunita, která tvrdě prosazovala degradaci vzdělávání všeobecných sester. Co by řekli lékaři tomu, pokud by sestry měly možnost ovlivnit vzdělávání lékařů?

V brzké době se dočkáme absolutního nedostatku nelékařského personálu a já se na to osobně velmi těším, neboť v ten okamžik snad všichni kompetentní pochopí, že pokud NÁS nezaplatí, nebudou NÁS ve zdravotnictví mít.



  • Bc. Ludmila Kondelíková,

prezidentka Asociace domácí péče ČR, z. s.

Z mého pohledu celoživotní praxe ve zdravotnictví na všech úrovních jsem byla vždy toho názoru, že čtyřleté studium s roční nástupní praxí u lůžka bylo naprosto dostačující. Pokud byla sestra schopná, měla zájem se dále vzdělávat a vedení pracoviště s ní počítalo do vedoucí funkce (staniční, vrchní, hlavní sestra), vyslalo ji na pomaturitní specializační studium do Brna, které trvalo dva roky – při zaměstnání. Končilo závěrečnou zkouškou.

V okamžiku, kdy byly všechny sestry nuceny absolvovat vysokou školu, Bc., došlo k situaci, že málokdo byl ochoten vykonávat základní péči o pacienta. Absolventky opouštěly VŠ s minimálními teoretickými znalostmi a téměř žádnými praktickými dovednostmi, avšak s patřičnými požadavky na mzdové ohodnocení. Pokud jim nebylo vyhověno, s VŠ měly možnost uplatnění v jakémkoli jiném oboru.

Co se týká kreditního systému, často znamená pouze honbu za kredity, kdy nasbírání potřebného počtu kreditů nekorespondovalo s předpokládaným objemem získaných znalostí. Množství získaných kreditů nezaručovalo kvalitnější sestru. Tyto naše zkušenosti z praxe jsme se s dalšími kolegyněmi snažily opakovaně konzultovat s hlavní sestrou MZ ČR, bohužel naše obavy nebyly vyslyšeny.



  • Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA,

náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání, VFN Praha

Zákon sice dává povinnost celoživotního vzdělávání, v konsekvenci tuto povinnost ale řeší každý zaměstnavatel svým způsobem. Což přinese v rámci celé sítě českých nemocnic různé způsoby požadavků a povinností. V době, kdy máme chronický nedostatek zdravotníků, nejde o úplně šťastné řešení. Vhodnější by bylo spíše již zavedený kreditní systém zefektivnit a odstranit jeho mnohaleté nedostatky. V následujícím období lze tedy spíše očekávat možné negativní dopady: zaměstnavatelé nebudou vzdělávání zdravotníků příliš podporovat (ani finančně, ani jako možný benefit). Zdravotníci, kteří zájem o vzdělávání mají, se budou muset mnohem více prosazovat, a ti, kdo brali vzdělávání jako povinnost, se vzdělávat přestanou.

Co je rovněž důležité, že novela více zdravotníků, podle mého názoru, do nemocnic nepřivede. Zákon ale aspoň může pomoci minimu absolventů, kteří již v nemocnicích pracují na nižších pozicích. Otázkou stále zůstává, jaká ale bude kvalita ročního (nebo dvouletého?) vzdělání? Problém je v nízkém zájmu absolventů, nízké motivaci pracovat ve zdravotnictví a často i v nízkém finančním ohodnocení. Profesní organizace hovoří i o riziku snížení kvality a bezpečnosti péče, což by samozřejmě bylo pro zdravotnictví alarmující.



  • Bc. Dagmar Žitníková,

předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Dá se skoro polemizovat, zda systém 4 + 1 a změna systému celoživotního vzdělávání jsou skutečně zásadní změny. Systém 4 + 1 vlastně systémem původně plánovaného „jednoho nadstavbového roku“ není, prakticky se skoro nic nemění. V zákoně možnost přijmout studenta do vyššího ročníku než prvního po srovnání studijního programu a vyhodnocení jeho znalostí už byla. V praxi se toto ustanovení, zvláště u zdravotnických záchranářů, kteří chtěli dostudovat obor všeobecná sestra, už praktikovalo. Nicméně vzhledem k tomu, že mezi studiem SZŠ a VOŠ je rozdíl mezi povinnými hodinami teorie a praxe, se domnívám, že se zájemci z řad zdravotnických asistentů o studium oboru všeobecná sestra budou „standardně“ přijímat do druhého ročníku VOŠ, a nikoli do třetího. Dle posledních informací vyšší odborné školy provedou první vyhodnocení úrovně uchazeče při jeho přijímání. VOŠ mají připravené vstupní testy pro uchazeče, musejí vykonat rozdílové zkoušky, kterými se vyhodnotí úroveň jejich znalostí, a podle toho mohou být zařazeni do vyššího ročníku než prvního. Otázkou zůstává, zda se změna významněji neprojeví po úpravě studijního programu praktické sestry. Zásadnější je dle mého názoru změna systému celoživotního vzdělávání. Původní právní úpravu nic nenahradilo. Předpokládalo se, že bude vydán prováděcí právní předpis, který upraví pravidla celoživotního vzdělávání. K tomu ale chybí v zákoně zmocnění. Celoživotní vzdělávání v zákoně zůstalo, je povinné, ale jak má vypadat, nikdo neříká. Do budoucna se obávám problémů s prokazováním celoživotního vzdělávání, zvláště při změně pracovního místa. Obecně lze přivítat to, že v zákoně je explicitně stanoveno, že za celoživotní vzdělávání zodpovídá zaměstnavatel a že je také plně financuje. Připomínám, že celoživotní vzdělávání, jako prohlubování kvalifikace, měl zaměstnavatel povinnost hradit vždy, ale v mnoha zdravotnických zařízeních to byl problém a zdravotníci se museli vzdělávat na své náklady. Celkově lze novelu zhodnotit až po určité době praxe.



  • Mgr. Jarmila Cmuntová,

náměstkyně ošetřovatelské péče, Nemocnice Jihlava

Zda zákonem schválený systém vzdělávání sester 4 + 1 v budoucnu naplní očekávání a přivede rychleji do praxe kvalifikované sestry, se teprve ukáže. V současné době je to jen jako věštění z koule. Všichni, kdo se kolem vzdělávání sester pohybují, jsou si vědomi toho, že zvláště u praktických sester musejí být alespoň tři semestry na to, aby studentky a studenti zvládli rozsah studia odborných předmětů a praxe daný pro regulovaná povolání v EU. Hledat však nezájem studentů o zdravotnické obory pouze ve „špatném“ systému vzdělávání je krátkozraké, je to jen zástupný problém. Opravdovým důvodem je přetížení sester, jejich pracovní podmínky, špatné finanční ohodnocení a špatně nastavené kompetence neodpovídající úrovni získaného vzdělání.

Druhá otázka týkající se zákonem odstraněného kreditního systému je jednodušší. Takhle to asi není dobře. To, že je celoživotní vzdělávání pro zdravotníky povinné, víme. To, že systém kreditů nebyl zrovna efektivní, je také pravda. Pokud ale nejsou dány alespoň nějaké mantinely, bude si moci každé ZZ vykládat potřebu vzdělávání svých zaměstnanců po svém a také investice ZZ do tohoto vzdělávání může být opravdu rozdílná. Bude asi opravdu záležet na tom, jak kvalitní a vzdělané zaměstnance bude zařízení chtít mít a jaká vnitřní pravidla (snad i efektivní) si pro to nastaví.



  • Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,

děkanka Zdravotně sociální fakulty, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Novela zákona č. 96/2004 Sb., resp. zavádění systému vzdělávání sester 4 + 1, určitě nepřivede do praxe více všeobecných sester, jak to bylo deklarováno. Ani v důvodové zprávě, která byla předkládána poslancům, nebyly uvedeny adekvátní informace. Jak může dle autora této zprávy zkrácená forma vzdělávání zkvalitnit systém kvalifikační přípravy sestry? Není možné do jednoho roku zařadit celý obsah tříletého vzdělávacího programu. Z deklarované formy 4 + 1 v současné době už je varianta minimálně 4 + 2. Překvapuje mne, že tuto analýzu vyšší školy prezentují nyní, tj. po schválení novely zákona. Na všechny nedostatky, které novela přinese, vysoké školy již dříve upozorňovaly. Vůbec nechápu, jak můžeme přejmenovat zdravotnického asistenta v praxi na praktickou sestru, která by se měla vzdělávat podle jiného vzdělávacího programu, a samozřejmě praktická sestra by měla mít i rozšířené kompetence a měla by pracovat bez odborného dohledu. V praxi vznikne jenom chaos, neboť nejsou schváleny ani prováděcí předpisy. Jak bude pacientům poskytována bezpečná kvalitní péče, když ji bude zajišťovat pracovník, který v rámci profesní přípravy nezískal vědomosti a dovednosti k novým kompetencím, určeným připravovanými legislativními předpisy? Nelze pochopit ani to, že novela přinesla i zrušení kreditního systému potvrzujícího celoživotní vzdělávání. Na základě této změny celoživotní vzdělávání ztrácí význam. Jednoznačně víme, že tyto legislativní změny nepřinesou do zdravotnických zařízení emocionálně zralé, samostatně rozhodující a aktivní sestry, které ve vypjatých situacích vzniklých náhlými změnami zdravotního stavu pacienta dokáží být plnohodnotnými spolupracovníky – partnery lékařů při záchraně lidského života.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky