Přeskočit na obsah

Budou balíčkové ceny pro iktová centra?

Na trombektomii u pacientů s iCMP nemocnice tratí. Úhrady od zdravotních pojišťoven nepokryjí skutečnou cenu, nemocnice tak doplácejí na tuto péči ze svého rozpočtu. Některým to už způsobuje potíže. Odborné společnosti se snaží dojednat s ministerstvem zdravotnictví balíčkové ceny. VZP je k návrhům vstřícná, důležité ale je, aby ministerstvo změnu dalo do úhradové vyhlášky na příští rok. Na problémy kolem úhrad jsme se zeptali přednosty Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a předsedy České společnosti intervenční radiologie ČLS JEP prof. MUDr. Miloslava Ročka, CSc. FCIRSE, EBIR.



 

  • Jak vypadá úhrada pro nemocnice za poskytnutou péči nyní?

 

Nemocnice jsou placeny za tyto výkony paušálem, 103 procent minulého roku. Pokud jede pracoviště na 130 procent, musí to zaplatit nemocnice. DRG v tom zatím nezafungovalo. Dokud jsme ještě nebyli komplexní centrum (nový název vysoce specializované centrum cerebrovaskulární péče), prováděli jsme trombektomie jen se svolením vedení nemocnice. Jsme jedno z největších pracovišť intervenční radiologie – pokud by vedení nemocnice nesouhlasilo, protože čerpáme peníze na výkony jiné, dělat bychom je nemohli.

Když se ale udělá 100 výkonů za rok, je to přibližně 19 milionů korun, což v našem rozpočtu 5,5 milionu korun na měsíc jsou obrovské peníze. Některé nemocnice už s tím mají problém. Medicínská kritéria jsou přísně daná, podle nich bychom měli postupovat – jakmile se sem vhodný pacient dostane, musíme ho léčit.


 

  • Jaká je skutečná cena tohoto výkonu?

 

Záleží na tom, jak je situace složitá. Záleží již na anatomii přístupu, výkon se provádí z tříselné tepny, někdy už tam může být problém, že řečiště je vinuté, pak tam může být i stenóza. Z třísla je výkon nejjednodušší, protože je zde rovný přístup do hlavy. Někdy si tedy musíte umět poradit s postižením pánevního řečiště, potom nasondovat přístupovou hlavovou tepnu, zavést dlouhé pouzdro do karotidy, nejlépe do carotis interna, to je jedna hadička. Do této hadičky jde vodicí katetr, který jde co nejdál k uzávěru, do vodicího katetru jde mikrokatetr. To jsou tři hadičky, všechny musejí mít proplach, aby se zde nesrazila krev. Je potřeba, aby u tohoto výkonu zdravotníků bylo víc.

Některý výkon stojí 250 000 korun, některý 130 000 korun, v průměru cena z jednotlivých center vyšla na 190 000 korun pro jeden výkon. Zdá se to hodně, ale výsledek je, že přes 50 procent lidí má žádný nebo malý deficit. Z výsledku celkové trombolýzy 10 procent jsme se dostali přes 50 procent.

Touto léčbou ušetříme na následné rehabilitační péči, naproti tomu třetina pacientů po mrtvici stále zůstává ležáky. Problém je, že jedno pojištění je zdravotní a jedno sociální, a to není propojeno. Pro nemocnici je to hodně peněz, stát ale šetří – logické by bylo, když vznikají centra, dát jim peníze. Snaha je to změnit. Jsem v pracovní skupině pro cerebrovaskulární péči, vždy závěr ve skupině je, že pojišťovny a všichni říkají „ano, podpoříme centra“, ale výsledek zatím byl nula.


 

  • Co je tedy vaším cílem ohledně úhrad pro iktová centra?

 

Je potřeba dokončit naši snahu, aby vznikly balíčky úhrad. Musím pochválit VZP, řekla ano, tuto iniciativu podpoříme. Ministerstvo to řeklo také, ale jestli to vyjde příští rok v úhradové vyhlášce, nevíme. To by pomohlo, protože to není jen mozková trombektomie, ale další léčba postižení hrudní a břišní aorty stentgrafty. Jak stoupá věk pacientů, je víc těch, u kterých se najde břišní aneurysma. To je další výkon, který nás stojí v průměru kolem půl milionu korun. Snažíme se o balíčky na mozkové trombektomie a na stentgrafty, tím by se nemocnicím hodně pomohlo.


 

  • Můžete doložit konkrétní přínosy trombektomie?

 

V indikovaném případě jsou výsledky velmi dobré. Když pacienti přijdou do jedné hodiny, jsou výsledky až 80procentní. Čím déle trvá, než se pacient k nám dostane, tím horší výsledky. Zatím je terapeutické okno do šesti hodin, uvažuje se, že se posune. Na prvním místě zůstává celková trombolýza, ale jsou lidé, kteří jsou k této léčbě kontraindikovaní. Když pacient přijde k nám, dostane se na CT na urgentní příjem, tam se udělá vyšetření; pokud splňuje podmínky, dostane trombolýzu, a když vidíme, že to nefunguje, jede k nám na sál na mechanickou trombektomii. Kombinace obou metod má zatím nejlepší výsledky.


 

  • Hovořili jsme o chybějících penězích. Jak je to s odborníky na provádění trombektomií?

 

V ČR zatím vaskulárních, to znamená cévních intervencí celkově, kolem 70–75 procent provádějí intervenční radiologové, kteří na to mají nástavbový obor, a zbytek dělají intervenční angiologové, kteří mají licenci České lékařské komory. Nově vzniklý obor vaskulární intervenční radiologie je určen pro radiology, angiology a cévní chirurgy pro provádění především cévních periferních intervencí.

Co se týče mozkových intervencí, je to převážně intervenční radiologie, zatím si myslím, že jsme schopni potřebu v ČR pokrýt. Mozkové trombektomie by měla dělat pracoviště vysoce specializované cerebrovaskulární péče, dřív tedy komplexní cerebrovaskulární centra. Těch oficiálně je třináct, všechny podmínky splnilo dvanáct, podmínečně dostalo oficiální statut jedno centrum.

Z našeho hlediska a z pracovní skupiny komplexní cerebrovaskulární péče vyplývá, že na pracoviště by měli být minimálně tři, spíše čtyři erudovaní pracovníci, dva je málo. Celkem provádí trombektomie 15 center. Do roku 2015 byla schválena na Prahu dvě komplexní centra, nyní jsme čtyři, Motol je nyní též vysoce specializované centrum cerebrovaskulární péče.


 

  • Proč tak přísně hlídáte počty odborníků v centrech?

 

Počty výkonů se výrazně zvyšují. Od roku 2014 se každý rok zvyšuje počet mozkových trombektomií o cca 40 procent, což je takový nárůst, že některá centra se už dostávají přes sto výkonů za rok. Může být problém, když slouží jen jeden lékař. My se snažíme pracovat ve dvou lékařích. Mozková trombektomie znamená zavedení speciálního košíčku do místa okluze, když se vytahuje, je někdy výhodou současně aspirovat ještě z vodicího katetru, protože sraženina se v optimálním případě na košíček fixuje, ale může se stát, že fixace není tak pevná, a část sraženiny se může dostat do jiné mozkové tepny, než byla uzavřena. Je k tomu tedy potřeba více rukou, dva lidi. Nás v Motole je pět lékařů, kteří jsou schopni to udělat.


 

  • Kolik specialistů v ČR tento výkon umí?

 

Ve společnosti je nás 130, center je třináct oficiálně, celkem patnáct, oficiální centra by měla být podpořena balíčky. Na pracovní skupině bychom měli rajonizaci upřesnit, vychází nám ale, že republika je pokryta. Teď děláme přes tisíc trombektomií za rok, střízlivé odhady do budoucna jsou 2 000 až 2 500 výkonů. To už je přes 20 milionů na centrum, bez podpory to nejde, pak by nemocnice nemohla léčit ostatní pacienty, spotřebovala by peníze jen na mechanickou trombektomii.

Obecně díky novým metodám umíme léčit i to, co bychom dřív řekli, že je absolutně nemožné. Nejdelší uzávěr, např. tepny na dolních končetinách, který jsme u nás rekanalizovali, je 54 centimetrů, od třísla do půlky nártu, což dřív bylo nemyslitelné. Jestliže chceme dělat takto špičkové výkony, potřebujeme to nejlepší instrumentárium, ne pouze standard.

Od roku 2014 jsme stále na druhém místě v Evropě v počtu mozkových trombektomií, dovolím si říct, že asi na světě. To se hezky poslouchá, jen s těmi úhradami musíme něco udělat. Není to soutěž, který stát je na tom lépe, jde o kvalitu péče. Snažíme se s výsledky seznamovat všechny, jsme teď domluveni také s VZP, že jim to zpřístupníme. VZP má pojištěnců nejvíce, a když budou mít zájem ostatní zdravotní pojišťovny, poskytneme data také jim.



Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené