Přeskočit na obsah

Dvě tváře milánského kongresu Evropské respirační společnosti

Inteligent zvládne chaos, pořádek je pro „méně chytré“. Vůbec nechci zpochybnit vysokou odbornou úroveň kongresu, jen bych se chtěla pozastavit u několika detailů, které mohou zastínit závěrečný dojem z kongresu. V příštích číslech MT se budeme věnovat podrobněji tomu, o čem se v Miláně hovořilo, úvodem bych se ráda zmínila o prvních dojmech.

Už samotný příjezd k centru MICO Milano Congressi byl komplikovaný pro účastníky, kteří nemohli využít metro. Taxikáři marně hledali místo, kde by mohli zastavit poblíž hlavní vstupní brány, která byla (možná ze strachu před teroristickým útokem) pro automobily zcela nepřístupná. Jsme‑li už u taxíků a spíše milánských taxikářů, zjistila jsem, že pražští vlčáci, kteří účtují cizincům horentní sumy, se mohou od svých milánských kolegů mnohému přiučit. Za naprosto stejnou cestu od hotelu do kongresového centra, respektive naopak, činilo rozmezí jízdného 12–35 eur. Z tohoto pohledu je chvályhodné zavedení jednotného jízdného z letiště do jakékoli lokality Milána, a to 95 eur. To jsem ocenila zejména ve chvíli, kdy taxametr ukazovat v cílové destinaci o patnáct eur méně. Vždycky se do Itálie těším, ale vždycky zapomenu na to, jaký kulturní šok mne tam potká.

Samotné MICO je velmi zajímavou stavbou. Ten, kdo je navrhoval, trpěl přemírou originality a naprostou neúctou k různé kondici a věku jeho návštěvníků. Nikoli všichni účastníci jsou pravidelnými účastníky maratonského běhu. Jedna přednáška měla půlhodinové zpoždění, protože hlavní řečník běžel z opačného konce centra a přes několik eskalátorů, protože jednotlivá podlaží na sebe nenavazují. V osobním itineráři bylo nutné zohlednit velké vzdálenosti a nepříliš jasnou navigaci (a to jsem v tomto centru nebyla poprvé). Zejména při ukončení programu bylo možné spatřit hloučky bloudících a marně hledajících cestu k východu. Trochu depresivní zážitek.

Smyslem kongresů není jen včasný přístup k novým informacím, ale i setkávání. Vzhledem k roztříštěnosti jednotlivých částí kongresového centra jsem nebyla schopna se v průběhu čtyř dní potkat s odborníky, s nimiž jsme si slibovali, že se v Miláně sejdeme.

Z té lepší stránky

Tím myslím odborný program, který byl na velmi vysoké úrovni. Kongres ERS 2017 přinesl svědectví o tom, že je velký rozdíl mezi tím, jak své chronické onemocnění vnímají pacienti a jak je vidí jejich lékaři. Ve studii ze tří zemí (Německo, Itálie a Španělsko) bylo zcela jednoznačně potvrzeno, že lékaři považují za problém kašel, vykašlávání a dušnost, zatímco nemocným vadí to, jak CHOPN ovlivňuje jejich každodenní život, včetně práceschopnosti, trávení volného času a kontaktu s přáteli.

Jde o těžké onemocnění, nebo o non‑adherenci?

Další zajímavá prezentace se věnovala příčinám non‑adherence pacientů k léčbě, což je zásadní problém mnoha oborů medicíny, které léčí chronická onemocnění. Příčinou není zapomínání, jak se doposud tradovalo, ale jde o úmyslnou a neúmyslnou non‑adherenci k léčbě. V prvním případě jde o nedostatečnou motivaci nemocného, o to, že nechápe smysl terapie, a o popírání závažnosti onemocnění. V druhém pak o neschopnost léčbu užívat: o nesprávnou inhalační techniku (o nedostatečnou edukaci), o deficit kognitivních funkcí, o nedostatečnou podporu okolí a o špatný celkový fyzický stav. Z toho vyplývá, že při každé kontrole je nutné se ujistit, že si pacient vyzvedl léky z lékárny a že umí léky správně užívat. Non‑adherencí k léčbě lze vysvětlit vysoké procento „rezistentních a těžce léčitelných“ CHOPN a astmatu.

Nové guidelines GOLD budí stále rozpaky

Velká pozornost byla věnována novým doporučeným postupům GOLD pro CHOPN. V nových GOLD guidelines se zmírnil význam spirometrie – tedy evaluace plicních funkcí a jejich poklesu – a větší význam je přikládán symptomatologii a počtu exacerbací. Tím přešla podstatná část pacientů ze skupiny GOLD D do skupiny B a ze skupiny C do A. Podle výsledků klinické studie se změnou příslušnosti ke skupině nezměnila mortalita a morbidita CHOPN. To znamená, že stoupla mortalita ve skupině B a morbidita ve skupině A. Z tohoto pohledu si lze položit otázku, zda je změna doporučení GOLD 2017 vůbec přijatelná.

Moderní technologie v léčbě chronických chorob

O přínosu IT se hovoří ve všech odvětvích medicíny. Mobilní aplikace umožňují lepší přístup pacientů k informacím (ale je důležité vědět k jakým), zprostředkovávají zpětnou vazbu podle výsledků vyšetření a lékařům, kteří se jim nebrání, pomohou lépe komunikovat s jejich pacienty, aniž by zatížili své ordinace nadbytečnými návštěvami. IT technologie však nejsou schopny nahradit osobní přístup lékaře k nemocnému, nejsou schopny posoudit individuální potřeby pacienta a jeho psychické reakce na změnu zdravotního stavu a na terapii.Specifická skupina progredující CHOPN

Velmi zajímavé sympozium připravila společnost CSL Behring o příčinách, diagnostice a léčbě CHOPN na podkladě deficitu α1‑antitrypsinu. Účastníci sympozia dostali brožuru, která je určena primárně pro lékaře, ale má i oddělitelné stránky pro pacienty. Tato choroba je veskrze poddiagnostikována, přestože její záchyt je možný pomocí jednoduchého laboratorního testu, po němž pak následují další vyšetření. Včasnou léčbou lze zabránit devastaci plicní tkáně, která je způsobena progredujícím emfyzémem. Protože už po desítky let (v poslední době i u nás) je dostupná substituční léčba, je velmi vhodné v zájmu správné terapie po deficitu α1‑antitrypsinu pátrat u nemocných s těžkou CHOPN nereagující na standardní terapii.

Obtížně léčitelné astma

Jednou skupinou „rezistentního astmatu“ jsou pacienti, kteří léčbu nepřijali. Po vyloučení chyb v inhalační technice a non‑adherence k léčbě je nutné rozhodnout, zda se skutečně jedná o těžké astma. Je‑li tato diagnóza potvrzena, pak podle nových doporučených postupů (pro dospělé) mohou být použity monoklonální protilátky. V případě alergického astmatu lze využít anti‑IgA přípravek (omalizumab), pro těžké eozinofilní astma s horší prognózou a častějšími exacerbacemi s častou nutností léčby perorálními kortikosteroidy jsou nyní k dispozici anti‑IL‑5 monoklonální protilátky (například reslizumab a další).

Dýchej čistý vzduch, pomoc kuřákům a vliv nazofaryngeální mikrobioty

V rámci kongresu ERS 2017 pokračovala kampaň za čistější vzduch napříč kontinenty. Nejde jen o průmyslové exhalace v ekonomicky vyspělých zemích, ale i o důsledky vdechování částic produkovaných přímotopy a ohništi v zemích rozvojových.

Tabakismus podle posledních poznatků není zlovůle ani schválnost kuřáků, z nichž by se podstatná část ráda tohoto návyku zbavila. Jde o nemoc a jako taková musí být léčena. Adiktologové přirovnávají závislost na nikotinu ke kokainové závislosti. Kuřáky nelze trestat, kuřákům je nutné pomoci. Ani e‑cigarety nepředstavují bezpečné řešení. Pokud mladý člověk začne kouřit e‑cigarety, pak pravděpodobně přejde na cigarety běžné. E‑cigarety negativně ovlivňují kardiovaskulární zdraví, jak opakovaně na kongresu zaznělo.

Velmi zajímavý postřeh zazněl z úst ruského delegáta o typu jednotlivých nazofaryngeálních mikrobiot na respirační onemocnění. Jiné složení lze najít u CHOPN, jiné u chronické bronchitidy i astmatu.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené