Letošní kongres ESC. Respekt k nejmodernějším i tradičním postupům

V letošním roce byla spuštěna i nová digitální platforma 4YFN propojující zdravotnické pracovníky s digitálním podnikatelským ekosystémem. Ta nabízí jedinečné propojovací iniciativy od digitálních lékařských záznamů až po velká data či selfmonitoring na chytrých telefonech. Na kongresu bylo zřejmé, že digitální zdravotnictví dramaticky mění zdravotní péči a způsoby, jak se lékaři a jejich pacienti vyrovnávají se stále vyššími nároky.

Kongres byl i ve znamení 40. výročí od provedení první perkutánní koronární intervence, a právě ta byla tématem značného množství přednášek a sympozií. Pozornost vzbudily i výsledky mnoha velkých studií, jako např. COMPASS nebo CANTOS, které se soustředily na roli potlačení nebo modifikace zánětu při prevenci budoucích kardiovaskulárních příhod. Tento koncept orientující kardiologii novým směrem byl předmětem diskusí, které analyzovaly právě úlohu zánětu v případě kardiovaskulárních onemocnění. Další významný vývoj, k němuž v poslední době došlo, má značný potenciál změnit způsob péče o pacienty – nové možnosti, jak dosáhnout snížení lipidů pomocí inhibice PCSK9. Vedle klinických hodnocení nových léků byla na kongresu představena i řada studií z oblasti prevence a životního stylu.

Samozřejmost eHealth

Způsob přístupu k informacím, zvláště u mladších generací, se v posledních letech zásadně změnil. „Týká se to i zdravotnictví a jako kardiologové tyto změny musíme akceptovat. Některé změny budou nesporně výhodné, jiné mohou přinést problémy nebo otázky, které bude třeba řešit. Ale je‑li tady nová technologie, která opravdu funguje, je lepší než ta dosavadní a šetří peníze, měli bychom o ní vědět a s entuziasmem ji přijmout,“ řekl prof. Martin Cowie, Imperial College v Londýně, který popsal eHealth jako systém zahrnující vše od elektronické dokumentace přes eRecepty až po přenosné technologie, dálkové monitorování, včetně aplikací na smartphony monitorující např. EKG. „Vše nové může sice vzbuzovat obavy, je ale nutné, abychom o tom věděli. Některé z těchto věcí přetrvají, jiné možná ne, ale musíme o nich mluvit a rozumět potřebné terminologii. Právě ESC je i v tomto směru výbornou možností, jak získávat ty nejnovější poznatky z klinické praxe, a eHealth je důležitý komponent toho všeho,“ dodal. Diskutovalo se i o problémech, které s sebou eHealth nese, jako je bezpečnost dat a doba jejich platnosti, včetně toho, jak a zda vůbec informace zvenčí zanášet do standardní zdravotnické dokumentace.

Sociální média v kardiologii

Sociální média nabízejí širokou platformu pro diskusi a stala se i tématem jednoho z mnoha zasedání. Jeho účastníci se zabývali tím, jak mohou kardiologové využít síly sociálních médií k lepšímu sdílení a získávání znalostí a zároveň se vyhnout možným úskalím. „Největším pomocníkem pro kardiology je Twitter, a to proto, že platformy jako Facebook nebo profesní LinkedIn se snaží chránit soukromí, takže je vždy třeba odsouhlasit nové kontakty před tím, než mohou vidět váš profil. Oproti tomu Twitter je zcela otevřenou platformou, kde lze své poznatky okamžitě sdílet s velikou skupinou diskutujících lékařů napříč celým světem,“ domnívá se dr. Chadi Alries z MedStar Washington Hospital Center. Upozornil však i na úskalí s tím spojená, kdy je třeba při online diskusích stoprocentně zajistit pacientovu anonymitu. Proto je nutné kromě jména pacienta, což je zřejmé, nezmiňovat ani nemocnici a časové detaily případu, protože i to by mohlo pomoci pacienta identifikovat. Aby byl lékař na pevném ledě, radí dr. Alries vždy před takovýmito diskusemi vyžádat si svolení nemocného nebo jeho příbuzných. Aby lékař debatující o „svých“ případech na sociálních sítích předešel problémům, navrhuje tzv. zlaté pravidlo, které říká, že je třeba vždy respektovat kolegy, pacienty, komunitu, ale i diskutující na síti a očekávat, že každá vámi napsaná zpráva může být čtena u soudu. Připomněl také, že sociální média jsou často spojena hlavně s mladší generací, takže mnoho lékařů na Twitteru je spíše na počátku své kariéry. Z toho důvodu vyzval své zkušenější kolegy k zapojení do debat na sociálních sítích, aby mohli své zkušenosti sdílet s mladšími lékaři.

Prevence a životní styl na kongresu ESC

Spotřeba kávy a riziko úmrtí

Podle dlouhodobé studie u téměř 20 000 španělských vysokoškoláků, která byla zahájena v roce 1999, je vyšší spotřeba kávy spojena s nižším rizikem úmrtí. Cílem studie bylo prověřit souvislost mezi spotřebou kávy a rizikem úmrtnosti v kohortě lidí středního věku žijících ve středomořských zemích. Vědci zkoumali, zda pohlaví, věk nebo dodržování středomořské diety mají nějaký vliv na souvislost mezi výchozí spotřebou kávy a úmrtností. Průměrný věk účastníků studie byl 37,7 roku v době vstupu do projektu, v průběhu desetiletého sledování 337 účastníků zemřelo. Výzkumný tým zjistil, že ti, kteří pili minimálně čtyři šálky kávy denně, měli o 64 procent nižší riziko všech příčin úmrtí než ti, kteří nikdy nebo téměř nikdy kávu nepili (upravené HR = 0,36; 95% CI 0,19–0,70). Zaznamenáno bylo 22procentní snížení rizika při každých dalších dvou šálcích denně. Zjištěna byla i spojitost mezi spotřebou kávy a věkem. U těch, kterým bylo více než 45 let a pili denně navíc dva šálky kávy, bylo během sledování zaznamenáno 30procentní snížení rizika mortality. „V tomto projektu jsme nalezli inverzní vztah mezi pitím kávy a rizikem mortality všech příčin, zejména u lidí ve věku 45 let a výše. Naše zjištění ukazuje, že pití čtyř šálků kávy denně může být u zdravých lidí součástí zdravé stravy,“ řekla kardioložka Adela Navarro ze španělské Pamplomy.

Teplota vzduchu jako spouštěč infarktu

Šestnáctiletá studie u více než 280 000 pacientů zkoumala souvislost mezi výskytem infarktu myokardu a povětrnostními podmínkami, jako jsou teplota vzduchu, doba trvání slunečního záření, srážky a tlak vzduchu. Její výsledky naznačují, že teplota vzduchu je externím spouštěčem infarktu. „Zjistili jsme, že existují sezónní rozdíly ve výskytu srdečního záchvatu, přičemž výskyt klesá v létě a vrcholí v zimě. Nebylo nám ale jasné, zda je to způsobeno chladnějšími teplotami, nebo změnami chování. Naše výsledky neustále vykazovaly vyšší výskyt srdečních záchvatů při teplotách pod nulou. Zjištění byla stejná u celé řady pacientských podskupin a na národní i regionální úrovni, což naznačuje, že teplota vzduchu je spouštěcím faktorem infarktu,“ uvedl jeden z autorů studie dr. Moman A. Mohammad, University Hospital Lund ve Švédsku. Tělo reaguje na chlad zúžením povrchových cév, což snižuje tepelnou vodivost v kůži a následně zvyšuje arteriální krevní tlak. Další reakce jsou třes a zvýšená srdeční frekvence, což zvyšuje rychlost metabolismu a následně zvyšuje tělesnou teplotu. U většiny zdravých lidí jsou tyto mechanismy dobře tolerovány, ale u lidí s aterosklerotickými plaky v koronárních tepnách mohou vyvolat infarkt.

Špatný spánek je spojen s ICHS

Podle observační studie u téměř 13 000 lidí je špatný spánek spojen s ischemickou chorobou srdeční a mozkovou příhodou. Studie odhalila rozdílné vzorce poruchy spánku mezi ICHS a CMP. Ischemická choroba srdeční je spojena s kratším spánkem spojeným s krátkými okamžiky bdělosti. Špatný spánek zahrnuje jak příliš krátký, tak příliš dlouhý spánek, potíže s usínáním a potíže s udržováním spánku. Cílem studie bylo také objasnit možné rozdíly v poruchách spánku mezi ICHS a cévní mozkovou příhodou. „Pacienti s ICHS nebo mozkovou příhodou trpí poruchami spánku 1,5krát častěji v porovnání s těmi, kdo nemají žádná kardiovaskulární onemocnění. Je zajímavé, že pouze pacienti s ICHS hlásili potíže s udržením spánku nebo jeho krátkým trváním. Obtížné udržení spánku se projevuje ve zvýšené fragmentaci spánku, což odkazuje ke krátkým okamžikům probuzení a způsobuje nadměrnou aktivitu sympatického nervového systému a adrenokortikální osy,“ uvedl vedoucí výzkumu dr. Nobuo Sasaki z japonské Hiroshima Atomic Bomb Casualty Council.

Vysoký příjem soli ovlivňuje riziko srdečního selhání

Vysoký příjem soli je podle 12leté finské studie, jíž se zúčastnilo přes 4 000 lidí ve věku od 25 do 64 let, spojen s vyšším rizikem srdečního selhání. „Vysoký příjem soli je jednou z hlavních příčin vysokého krevního tlaku a nezávislým rizikovým faktorem koronárního onemocnění srdce a mozkové příhody. Kromě těchto dvou onemocnění je srdeční selhání jedním z hlavních kardiovaskulárních onemocnění v Evropě i na celém světě, ale úloha vysokého příjmu soli při jeho vývoji nebyla známa,“ uvedl prof. Pekka Jousilahti, National Institute for Health and Welfare v Helsinkách. Jak dodal, studie ukazuje, že lidé, kteří konzumovali více než 13,7 g soli denně, měli dvakrát vyšší riziko srdečního selhání než ti, jejichž příjem byl nižší než 6,8 g. Optimální denní dávka soli je přitom méně než 6,8 g, WHO doporučuje maximálně 5 g denně.

Riziko podváhy u srdeční katetrizace

Podle studie u více než jednoho milionu pacientů mají lidé s podváhou, kteří podstupují srdeční katetrizaci, mnohem horší výsledky než pacienti s nadváhou. Zvýšený BMI je rizikovým faktorem onemocnění koronární arterie, přesto studie prokázala, že pacienti s nadváhou a obezitou mají ve skutečnosti méně komplikací a lepší klinické výsledky po revaskularizaci pomocí perkutánní koronární intervence. Celkově měli ti, kteří vážili příliš málo, úmrtnost šest procent, oproti 2,3procentní úmrtnosti u normální hmotnosti a 1,7 procenta těch, kteří měli nadváhu. Nejnižší míra úmrtnosti, 1,2 procenta, byla mezi těmi, kteří byli obézní. U pacientů s podváhou byla potřeba opětovné hospitalizace do 30 dnů o 18 procent častější než u těch s normální hmotností, zatímco pacienti s nadváhou a obezitou měli nejnižší četnost readmise. Podle vedoucího studie dr. Afnana Tariga, Lenox Hill Hospital, New York, paradox obezity už nějakou dobu zatěžoval výzkumné pracovníky a výsledky této studie převracejí konvenční moudrost, že vyšší BMI by měl předpovědět horší výsledek. „Zjistili jsme, že skupina s nižším BMI měla v celosvětovém měřítku horší výsledky, včetně nutnosti opakované hospitalizace, délky pobytu, nákladů a úmrtnosti. Bude třeba dalších důkazů, ale zdá se, že váha je ve prospěch pacientů s vyšším BMI oproti těm s normální hmotností. Tato studie také posiluje představu, že ti s nejnižším BMI mají v případě srdeční katetrizace nejhorší výsledky. Takže čím nižší BMI člověk má, tím horší lze očekávat výsledek,“ uzavřel dr. Tarig.

Zdroj: MT