Nad návrhem úhradové vyhlášky

Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2018 zcela ignoruje slib představitelů MZ ČR ze září 2016, kdy vznikla dohoda o tom, že navýšená cena lékařské práce o 10% v Seznamu výkonů s platností od 1. 1. 2016 bude konečně promítnuta i do výkonů zahrnutých v kapitaci. A to ve dvou fázích. Část dohody byla naplněna v roce 2017, nyní očekáváme druhý krok - navýšení základní sazby kapitace o 3% v roce 2018. Je také třeba připomenout, že v Dohodovacím řízení bylo dosaženo kompromisní dohody s většinou zdravotních pojišťoven na růstu nejvyšší sazby kapitace o 2 Kč. Celkové dohody nebylo dosaženo pouze z důvodu nesouhlasu všech pojišťoven.

V době ekonomického růstu a očekávaného rekordního navýšení výběru pojistného v roce 2018 ve výši 15mld. Kč lze považovat to, že se pro primární péči nenašlo požadovaných 280 milionů korun a ministerstvo navrhuje stagnaci sazby kapitace za výsměch praktickým lékařům a pohrdáním jejich prací. Navíc je třeba vzít v úvahu, že součástí kapitační sazby jsou irežijní náklady, včetně nákladů na mzdy našich zdravotních sester. MZ ČR zřejmě tedy pohrdá i jejich prací. Za posledních dlouhých 9 let narostla v průměru základní sazba kapitace pouze o 7%, to je opravdu zoufalý výsledek ocenění významu primární péče ze strany státu.

Za naprosto skandální považuji návrh na snížení úhrady za pacienty, kteří v daném období neměli potřebu a zájem čerpat zdravotní péči. Praktický lékař nemá k dispozici žádný nástroj, jak donutit registrovaného pacienta k návštěvám jeho ordinace. Každý pacient má možnost čerpat zdravotní služby specialistů i nemocnic kdekoliv se mu zachce. Každý pacient má možnost ignorovat pozvánky na prevenci. Regulaci pohybu pacienta zdravotním systémem má zajišťovat stát a zdravotní pojišťovny a není možné za toto trestat praktické lékaře. Navíc za období 36 měsíců, se kterým operuje úhradová vyhláška) dojde ke značným změnám v registrované klientele, také k mnoha změnám přeregistrací pojišťoven a zejména u malého počtu pojištěnců dochází ke značným procentním odchylkám. Provedení výpočtu podle navrženého textu je podle nás v praxi nerealizovatelné (například při změně zdravotní pojišťovny nebude u nové pojišťovny logicky evidována žádná poskytnutá zdravotní péče, protože pacient nebyl jejím pojištěncem). Je nutné říci, že praktický lékař poskytuje v rámci kapitace (nevykazuje výkony) i zdravotní služby, které zdravotní pojišťovna není schopna identifikovat, např. telefonické konzultace, injekce i.v., i.m., s.c., konzultace praktického lékaře rodinnými příslušníky pacienta atd. atd. Jakékoliv další výpočty o poskytnutých zdravotních službách jsou pak minimálně nepřesné a zavádějící. Navíc problematiku nechodících pacientů a naopak pacientů, kteří navštěvují ordinaci vysoce nadprůměrně, již 20 let řeší kapitační věkové indexy, které vyjadřují náročnost péče o danou věkovou skupinu a také vyjadřují míru pravděpodobnosti počtu návštěv v ordinaci.  

Současný návrh úhradové vyhlášky nám sděluje:

1. Že ministr zdravotnictví není ochoten dodržet sliby svého předchůdce a spolustraníka a zpochybňuje tak kontinuitu činnosti ministerstva a jeho důvěryhodnost pro jakékoliv budoucí jednání a dohody. Je nutno připomenout, že ministr sice byl vyměněn, ale jeho náměstek, který dohodu garantoval, na ministerstvu stále ještě pracuje.
2. Že ministr vůbec nerozumí principu kapitační platby a moc se neorientuje v problematice primární péče. To by samo o sobě nebylo tak hrozné, koneckonců je to bývalý ředitel obrovské nemocnice, kdyby byl ochoten se poradit s někým, kdo primární péči rozumí. Zřejmě ale nemá s kým, když je obklopen náměstky, kteří pocházejí také z managementu fakultních nemocnic.
3. Ve vedení ministerstva již řadu let není nikdo, kdo by měl s primární péči byť jen minimální zkušenosti, nebo se jí alespoň intenzivně zabýval. To je systémová chyba a je nepochopitelné, že stát takto přistupuje k základnímu stavebnímu kameni zdravotnictví. To vede k naprostému odtržení vedení ministerstva od reality a fatálnímu podcenění této klíčové části každého zdravotního systému. To, že tato část zdravotnictví zabředá do čím dál větších problémů a reálně hrozí zhoršení dostupnosti primární péče zejména na venkově, vidí dnes snad každý, kromě vedení ministerstva zdravotnictví. Anebo mu je to prostě jedno, když navrhuje úhradovou vyhlášku, která celý problém jen zhorší a urychlí. V celém světě platí základní pravidlo, které říká, že jak funguje primární péče, tak funguje celý zdravotní systém a platí to pochopitelně i u nás. To, že to ministerstvo odmítá vzít na vědomí, na tom nic nezmění.
4. Návrh úhradové vyhlášky ukazuje, že se opakuje scénář, kdy ministr, který se rekrutuje z postu ředitele fakultní nemocnice a po skončení mise se do tohoto postu zase vrací, hlavně dbá o to, aby v rámci úhradové vyhlášky nasypal finanční prostředky především velkým nemocnicím, a tedy i té svojí. Opravdu už to přijímáme jako normu? A co něco, čemu se říká konflikt zájmů? Při svém uvedení do funkce si ministr Ludvík dal do štítu, že bude ministrem pacientů, nikoliv ministrem kulichů, jak mu bylo předhazováno. Pravda je taková, že je ministrem velkých nemocnic. To potvrdil i při svém skládání účtů ministru Sobotkovi, kdy si oba notovali v tom, že bude třeba další peníze z rozpočtu přidat velkým nemocnicím na rekonstrukci budov a nové přístroje, aby bylo možno udržet skvělou kvalitu našeho zdravotnictví. Takže další peníze do betonu a dodavatelům medicínských přístrojů. Jenže to kvalitu zdravotnictví nedělá, i když to tak z Prahy může vypadat.

Těžko říci, která z výše uvedených skutečností je horší. Všechny dohromady ovšem jasně demonstrují, v jakém marasmu se nachází vedení našeho resortu.

Nezbývá nám, než si přát, aby na ministerský post po volbách konečně přišel ministr, který bude mít smysluplnou koncepci, kterou bude schopen prosazovat. Někdo, kdo bude mít ambici a především schopnost zdravotnictví skutečně řídit, nebude preferovat jeden segment systému na úkor ostatních, nastaví jasná pravidla a bude dbát na jejich dodržování. K tomu mu dopomáhej Bůh. A nás Bůh ochraňuj před dalšími čtyřmi roky vyhnívání. Neboť jak známo dlouhodobé hnití vede k úplnému rozkladu.

Petr Šonka
Předseda SPL ČR

Zdroj: MT