Přeskočit na obsah

Nobelova cena za odhalení tajemství fungování biologických hodin

Po mnoho let víme, že živé organismy, včetně lidí, mají vnitřní biologické hodiny, které jim pomáhají předvídat pravidelný rytmus dne a přizpůsobovat se mu. Až dosud jsme ale netušili, jak tyto hodiny fungují.



Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství obdržela trojice amerických vědců právě za objev na poli chronobiologie. Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young byli schopni nahlédnout do našich biologických hodin a vysvětlit jejich fungování, a to díky tomu, že se jim podařilo izolovat gen řídící běžný denní biologický rytmus. Jejich objevy vysvětlují, jak rostliny, živočichové a lidé přizpůsobují své biologické rytmy střídání dne a noci.

Pochopení mechanismu vnitřních hodin, které se podílejí na mnoha aspektech naší komplexní fyziologie, pomáhá vysvětlit např. otázky, proč lidé cestující na dlouhé vzdálenosti přes několik časových pásem často trpí jet‑lagem (pásmovou nemocí). Existují také náznaky, že chronický nesoulad mezi životním stylem a rytmem diktovaným naším vnitřním časoměřičem je spojen se zvýšeným rizikem různých onemocnění.

Vědcům se podařilo u octomilek izolovat gen, který řídí denní biologický rytmus, a ukázali, jak se na základě tohoto genu vytváří v buňce bílkovina, která se během noci hromadí a v průběhu dne pak zase rozkládá. Nyní víme, že všechny mnohobuněčné organismy, včetně lidí, využívají k regulaci cirkadiánních rytmů podobný mechanismus. Velká část našich genů je regulována biologickými hodinami, pečlivě kalibrovaný cirkadiánní rytmus přizpůsobuje naši fyziologii různým fázím dne. U lidí právě cirkadiánní rytmus ovlivňuje klíčové funkce, jako např. spánek, chování, sekreci hormonů, tělesnou teplotu či metabolismus. V průběhu výzkumu se vědcům podařilo identifikovat i další chemické látky (proteiny DBT či TIM), které se na regulaci výše zmíněného proteinu PER podílejí a které tak zajišťují chod vnitřních hodin organismu a jejich synchronizaci s externími vlivy. Principy tohoto objevu včetně jeho historie MT přiblížila přední česká fyzioložka a biochemička, odbornice na biorytmy profesorka Helena Illnerová.



Počátky zkoumání biologických hodin

Již během 18. století astronom Jean Jacques d’Ortous de Mairan studoval mimózu (rod rostlin z čeledi bobovitých) a zjistil, že listy byly otevřeny k slunci během dne a uzavřeny za soumraku. Chtěl vědět, co se stane, bude‑li rostlina umístěna v neustálé temnotě, a odhalil, že nezávisle na denním slunečním světle listy pokračovaly ve své každodenní oscilaci, že tedy mají své vlastní biologické hodiny. Další badatelé zjistili, že podobně i zvířata a lidé mají biologické hodiny, které jim pomáhají připravit fyziologii na výkyvy dne. Toto pravidelné přizpůsobení se začalo označovat jako cirkadiánní rytmus, avšak podstata jeho fungování zůstala dlouho utajena.

Na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství bylo letos nominováno 361 kandidátů. Kromě medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční odměna, která bude v tomto roce vyšší než obvykle. Ještě loni byla každá kategorie dotována částkou osmi milionů švédských korun (21,6 mil. Kč), letos to bude o milion více.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…