Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 18. listopad 2017 | Svátek má Romana
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Sjezd ČLnK vyzval politiky k zastavení likvidace veřejných lékáren

Foto: Tomáš Novotný

Sjezd ČLnK vyzval politiky k zastavení likvidace veřejných lékáren

08.11.2017 13:45
Zdroj: MT
Autor: Naďa Myslivcová
Nové poslance a budoucí vedení ministerstva zdravotnictví vyzval 4. listopadu XXVII. sjezd České lékárnické komory k zastavení likvidace veřejných lékáren v ČR navýšením finančních prostředků za poskytování lékárenské péče.

Lze chápat usnesení sjezdu jako upozornění pro budoucí vládu, že situace českého lékárenství je kritická?

Přesně tak. Převážná část veřejných lékáren je opravdu v kritické ekonomické situaci, nejhorší je situace u lékáren na venkově. Poslední dva ministři zdravotnictví se situací vůbec nezabývali a nebyli bohužel ochotni přijmout změny v odměňování a síti lékáren, které jsme navrhovali.

Předpokládám, že požádáte o jednání nového ministra, až bude ustaven. Co po něm budete požadovat? Jaké kroky by mělo ministerstvo zdravotnictví, potažmo vláda učinit, aby „stávková pohotovost“ lékárníků skončila?

K našim prioritám patří stejné doplatky na léky, změna principu odměňování lékáren a vytvoření pravidel pro budování sítě lékáren. „Pohotovost“ lékárníků může skončit jedině až s přijetím požadovaných změn.

V usnesení jste vyzdvihli vedle pevných doplatků na léky také změnu v odměňování lékárníků a stanovení pravidel vzniku lékárenské sítě. Stanovením data trvání sjezdu dáváte vládě čas zhruba rok, aby situaci českého lékárenství změnila. Čím by měla začít?

Principiální změnu v odměňování lékárníků lze zavést dvěma způsoby. První, tj. forma výkonu, je již obsažena v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, která byla schválena před třemi roky. K ní by bylo nutné přijmout novely dvou prováděcích vyhlášek (o seznamu výkonů a o úhradách). Při dobré vůli mohou být obě připraveny a schváleny v řádu několika měsíců. Nebo druhá, tzv. dispenzační taxa, kterou po předchozích jednáních nyní preferujeme, znamená odsouhlasit ještě drobnou změnu v zákoně č. 48. Také pravidla pro další budování sítě lékáren a stejné doplatky předpokládají novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, případně o zdravotních službách. K obojímu jsme již určité návrhy připravili, můžeme se také inspirovat ve většině evropských zemí.

Sjezd se neztotožnil se systémem on-line ověřování pravosti léčiv, v čem je konkrétně problém?

České lékárny investovaly v průběhu minulých let miliardy korun do výpočetní techniky a lékárenských programů. A další ohromné částky musejí na jejich aktualizace vydávat každoročně. Nikdo dosud neviděl v lékárně ani jedno jediné balení padělku léku. Proč tedy státní mašinerie nutí stoprocentně bezpečné místo, kterým lékárna je, k dalším stamiliónovým nákladům? Kdo a kdy to lékárnám zaplatí? My na to už nemáme ani peníze, ani odborný personál navíc. A chceme se věnovat především svým pacientům, a ne další administrativě. Proč stát místo toho účinně nezasáhne tam, kde se padělky léků skutečně vyskytují? Nutné je bojovat proti podvodníkům na českých tržištích a na internetu. Policie asi také nebude kontrolovat každé jednotlivé auto před jeho vyjetím na silnici. Kontroluje jen namátkově a logicky se soustředí výhradně na ty, kteří porušují pravidla silničního provozu.

Na sjezdu zazněla kritika Státního ústavu pro kontrolu léčiv při kontrole lékáren a ukládání pokut. V čem je problém?

Ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv se v posledních několika letech stala všemocná instituce, a nejen lékárníci mají někdy pocit spíše šikany. A to jak tvrdostí při posuzování míry „provinění“, tak nesmyslnou výší pokut. Nás opravdu vůbec nezajímá, že ministerstvo financí prý SÚKL vytýká, že do státního rozpočtu na pokutách nevybírá podle jeho představ. To je přece zvrácenost. SÚKL se namísto toho musí znovu stát uznávanou metodickou autoritou, která má zájem na bezpečném fungování zdravotnických zařízení.

Obraťme se k financování komory – sjezd vyslechl zprávu auditora k účetní uzávěrce. Můžete pro členy upřesnit výsledky hospodaření?

Náš rozpočet je koncipován jako vyrovnaný. Každoročně máme ale určitý přebytek, který je většinou dán tím, že většina okresních sdružení nevyčerpá přidělený limit pro své členy v regionu. Představenstvo Komory se navíc logicky snaží vynakládat prostředky z členských příspěvků maximálně účelně a obezřetně. Uspořené peníze samozřejmě věnujeme na vzdělávání, do nutných investic apod.

Sjezd projednal využití sociálního fondu, na co letos směřovaly peníze z tohoto fondu?

Sociální fond má již ve svém názvu účel užití, jsou z něj podporováni členové komory, kteří se dostanou do nezáviděníhodné životní situace. Jde např. o zaplacení příspěvků kolegů dlouhodobě nemocných, finanční výpomoc pro případ živelní pohromy v lékárně apod.

Sjezd schválil rozpočet na rok 2018 – jaké budou priority využití komorových peněz?

Veškerá naše činnost, včetně řady povinností ze zákona, je financována pouze z příspěvků členů lékárnické komory. Stát nám nedá ani korunu. Výdaje mají proto dlouhodobě své jasně určené místo. Mandatorní výdaje souvisejí se samotnou existencí Komory (sídlo, provozní režie, mzdy zaměstnanců a externích spolupracovníků…), s podporou systému celoživotního vzdělávání lékárníků, s plněním našich úkolů a zadání od členské základny.

V usnesení sjezdu se uvádí projekt přístavby stávajícího objektu ČLnK, můžete poskytnout bližší informace k projektu?

Stávající sídlo Komory nám již přestává svou velikostí stačit. Neuvěřitelně nám v posledních letech narostly agendy, včetně vzdělávacích programů. Proto jsme nechali vypracovat studii dostavby našeho stávajícího sídla, sjezdu ji představili a byla delegáty schválena. Musíme ale ještě zvolit vhodné načasování stavebních prací, protože si zejména v této kritické době nemůžeme dovolit výpadek v našich činnostech.

Sjezd uložil představenstvu 16 úkolů, mj. ustavit pracovní skupinu pro eRecept a lékový záznam pacienta, pracovat na novém systému cenotvorby, na přípravě zákona, který umožní svobodný výkon povolání, pokračovat v jednání s veřejnou správou o zajištění lékárenské péče ve dnech státních svátků a připravit legislativní podklad pro zavedení poplatku za pohotovostní lékárenskou službu. Představenstvo by rovněž mělo zahájit diskusi ohledně náplní a koncepce praxí studentů pátého ročníku a připravit ve spolupráci se SÚKL vzdělávací akci na téma legislativních novinek a změn aplikovaných při kontrolách lékáren. K těmto bodům usnesení se vyjádří PharmDr. Chudoba v příštím čísle novin Medical Tribune.


Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky