Česká společnost pro aterosklerózu organizovala International Atherosclerosis Research School

V srpnu se sice do školy nechodí, ale výjimka potvrzuje pravidlo. V Praze se třetí srpnový týden sešli mladí lékaři a výzkumníci v oblasti aterosklerózy a s ní souvisejících onemocnění na 8. mezinárodní letní výzkumné škole (International Atherosclerosis Research School – iARS). Celkem 21 účastníků z 12 zemí (nejvzdálenější účastník přijel až z Japonska) rychle vytvořilo dobře pracující tým. Ostatně důraz na týmovou spolupráci a navazování kontaktů představuje jednu z hlavních priorit iARS. Připravený program byl náročný pro studenty, ale i pro učitele, jichž letos bylo 11 a reprezentovali významná pracoviště v oboru z osmi zemí – všichni jsou uznávanými odborníky s rozsáhlou zkušeností. O čem se na iARS 2017 v Praze diskutovalo?

Od epidemiologie po buněčné kultury

Program iARS tradičně shrnuje nejdůležitější oblasti základního i klinického výzkumu v oblasti aterosklerózy, a představuje tak ideální příležitost pro získání informací z řady oborů. I letos se podařilo sestavit náročný a komplexní program, v němž se dostalo na řadu aktuálních témat. Možnosti genetického testování v kontextu stratifikace kardiovaskulárního rizika vysvětlil ve svém vystoupení dr. Daniel Swerdlow z University College London. Vývoj postupuje rychle kupředu a konstrukce genetických skórovacích systémů založených na vyhodnocení variant v řádově desítkách genových lokusů by mohla zlepšit možnosti odhadu rizika i v praxi. Zatím se ale výsledky genetického testování využívají především ve výzkumu, jakkoli nedávno publikovaná genetická skóre pro hypercholesterolémii či hypertriglyceridémii nás přibližují k poznání podstaty těchto polygenních onemocnění. Jeden z organizátorů iARS, dr. Alexander Laatsch, rekapituloval oblast lipoproteinového metabolismu, jehož regulace se s přibývajícími poznatky zdá stále komplexnější. Navázal na něj prof. Arnold von Eckardstein z Univerzity v Curychu, který je předním expertem na oblast metabolismu HDL částic. S ohledem na nedávný neúspěch několika léčebných intervencí zaměřených na zvyšování HDL cholesterolu není divu, že přednáška vyvolala dlouhou debatu. Prof. Eckardstein připomněl, že transport lipidů tvoří pouze jednu (a pravděpodobně nikoli nejdůležitější) roli HDL částice, která se uplatňuje v modulaci imunitní odpovědi, regulaci oxidačních pochodů, transportu řady molekul, udržení správné endoteliální funkce a mnoha dalších. Jak zdůraznil, množství cholesterolu v HDL částici neodpovídá na otázku funkčnosti HDL, a není proto dostatečně přesným ukazatelem pro hodnocení výsledného účinku zásahu do metabolismu HDL. Současně připomněl, že pro rutinní praxi nemáme přesnější a spolehlivější ukazatel, a musíme se proto s hodnocením HDL cholesterolu alespoň v klinice spokojit. Platí však, že zatímco snížená koncentrace HDL cholesterolu riziko aterosklerózy jednoznačně zvyšuje, vyšší koncentrace nejsou spojeny s příznivým vlivem na prognózu. Od lipidového metabolismu se program přesunul do oblasti experimentálních modelů používaných ke studiu mechanismů aterogeneze. Prof. Miranda van Eck z univerzity v nizozemském Leidenu ukázala možnosti využití myších modelů. Zajímavé jistě byly ukázky vlastních výsledků sledujících roli makrofágů v procesu aterogeneze včetně možností modulace jejich genové exprese.

Kurs zaměřený na aterosklerózu a možnosti jejího ovlivnění zcela jistě nemohl postrádat pojednání o zánětu a úloze zánětlivé odpovědi v průběhu aterosklerotických cévních změn. To zajistil prof. Petri Kovanen, emeritní přednosta Wihuri Institutu z finských Helsinek. Subklinický zánět v současnosti představuje spojovací můstek mezi počátečními fázemi aterosklerózy, kde indukuje endoteliální dysfunkci, a pokročilými lézemi s rupturami plátů komplikovanými aterotrombózou. Zajímavé byly výsledky z jeho vlastního pracoviště, které ukazují na významný vliv subpopulace žírných buněk na stabilitu aterosklerotického plátu. „Imunologické“ téma v programu obohatil i dr. Danillo Norata, farmakolog z milánské univerzity, který se věnoval přehledu nově se rozvíjejícího výzkumu imunometabolismu.

Témata z oblasti základního výzkumu jako v předchozích letech doplnily přehledy zaměřené více na klinickou praxi. Kromě úvodního přehledu o patofyziologii aterosklerózy a morfologických nálezech charakterizujících různá stadia aterosklerózy (doc. Vrablík, Praha) se účastníci dozvěděli o možnostech stratifikace rizika pomocí skórovacích systémů. Limitace skórovacích systémů vyvolala řadu otázek a diskuse k tématu byla opravdu dlouhá. iARS by nebyla kompletní, kdyby nebylo zastoupeno téma familiární hypercholesterolémie, které letos probral dr. Branislav Vohnout, zástupce slovenských kolegů. Shrnul možnosti a odlišnosti klinicko‑biochemické diagnostiky ve srovnání s molekulárně genetickým vyšetřením. S ohledem na vysokou variabilitu genu pro LDL‑receptor, v němž bylo dosud identifikováno více než 1 600 mutací s různým dopadem na receptorovou funkci, je zatím genetické vyšetření spíše záležitostí výzkumnou. Na druhou stranu dostupnost nových možností diagnostiky umožňující zásadní urychlení sekvenační reakce otvírá cestu k použití v klinické praxi – zásadním omezením v současnosti je však vysoká cena. S tématem familiární hypercholesterolémie souvisela i další přednáška dr. Noraty, který tentokrát shrnul novinky v oblasti léčby poruch lipoproteinového metabolismu. S ohledem na recentní rychlý rozvoj poznatků o skupině inhibitorů PCSK9, anti‑sense terapií využívajících interferenci s mRNA a blokujících specificky translaci cílových proteinů, ale i první genové terapie schválené v humánní medicíně (náhrada genu pro lipoproteinovou lipázu) diskutoval s účastníky dr. Norata více než dvě hodiny.

Klinickou část programu uzavřel další zástupce „domácích“, prof. Martin Haluzík z IKEM v Praze, přednáškou na téma diabetes mellitus a jeho kardiovaskulární důsledky. Připomněl provázanost metabolických cest lipidů a glycidů a demonstroval nové poznatky o regulaci glukózového metabolismu hormony ze skupiny inkretinů. Právě inkretinová regulace, resp. dysregulace se podílí na vzniku a rozvoji inzulinové rezistence zásadním způsobem a pravděpodobně také zprostředkuje příznivé vlivy kalorické restrikce a pohybové aktivity. Zajímavá a klinicky orientovaná byla i přednáška doc. Jana Piťhy z IKEM a FNM v Praze, který účastníky seznámil s úskalími managementu rizikových faktorů aterosklerózy u různých skupin pacientů.

Interakce především

I v letošním roce byl velký prostor tradičně ponechán pro prezentace vlastních projektů studentů, po nichž následovaly diskuse s ostatními účastníky i lektory. Někteří si tak odvážejí cenné připomínky a rady a často i kontakty na další pracoviště pracující na dané problematice. Kromě toho zúčastnění trénovali kritické hodnocení vědecké publikace. Opět byl kladen důraz na interakci mezi všemi zúčastněnými a autoři museli čelit otázkám ze strany účastníků i lektorů. Získávání praktických dovedností tohoto typu patří tradičně k nejvíce oceňovaným součástem programu a ani letos tomu nebylo jinak.

Poděkování na závěr

Celkově lze říci, že se International Atherosclerosis Research School 2017 vydařila. Studenti v závěrečném hodnocení poděkovali za dobře sestavený program a organizační zajištění. Díky tedy patří agentuře Galén Symposion, která měla koordinaci akce na starosti a vše zvládla bezchybně. Kromě tradiční záštity Evropské společnosti pro aterosklerózu (EAS) jsme rádi, že i letos mohla Česká společnost pro aterosklerózu podpořit účast dvou zástupců z řad členů ČSAT, kteří získali grant k úhradě nákladů.

Poděkovat je nutno všem partnerům akce, bez jejichž finanční pomoci by její organizace nebyla možná. Byly to společnosti TEVA a SANOFI‑Regeneron, které poskytly organizátorům nezávislý edukační grant.

A samozřejmě velký dík patří i všem lektorům, kteří se ve svém volném čase ujali nelehké role nejen prezentovat určité téma, ale také být účastníkům k dispozici pro neformální diskuse a cenné rady.

Věříme, že i příští rok, kdy se iARS uskuteční opět v německém Hamburku v termínu od 20. do 25. srpna 2018, budou všichni po jejím absolvování spokojeni tak jako letos.

Zdroj: MT