Přeskočit na obsah

Brněnský výzkum leukémií propojuje důležité detaily

Leukémie představují heterogenní skupinu onemocnění, kde se navíc v poslední době každá nosologická jednotka dále rozpadá podle molekulárněgenetických znaků na další a další podtypy. O nových možnostech terapie v této oblasti hovořil s Medical Tribune prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D., vedoucí lékař leukemické skupiny Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a genetik programu Molekulární medicína CEITEC MU.



 

  • Říká se, že léčba leukémie za posledních deset let pokročila snad nejvíce ze všech onkologických oborů. V čem tento pokrok spočívá a jaké jsou jeho výsledky?

 

Ono se to jen neříká, ale je to skutečností. Pokrok nastal vlastně již před více než deseti lety, možná dokonce již před lety dvaceti. Máme řadu nových léků, které jsou přesně cíleny na změny v leukemických buňkách. Buňky leukémií jsou snadno přístupné z periferní krve i kostní dřeně, takže jejich analýzy i opakované analýzy jsou snadnější, než je tomu u většiny solidních nádorů. Dokážeme vyléčit přes 90 procent dětí s akutní lymfoblastickou leukémií, díky novým lékům žijí zcela normální životy naši pacienti s chronickou myeloidní leukémií, v poslední době se objevuje řada nových léků pro nemocné s chronickou lymfocytární leukémií (CLL). V současné době se počet pacientů, kteří žijí s CLL, zvýšil téměř trojnásobně oproti době před dvaceti lety, což je dáno především úspěšností terapie. Naši pacienti žijí déle. Máme nové možnosti chemoimunoterapie, rozšiřuje se spektrum nových cílených molekul pro léčbu této nemoci, zejména prognosticky nepříznivých stadií. Na druhou stranu i nadále zůstává chronická lymfocytární leukémie konvenčními metodami nevyléčitelná.



 

  • Na vašem pracovišti se ve spolupráci s CEITEC (Středoevropský technologický institut) nedávno podařilo významně posunout dosavadní poznatky v oblasti buněčných mechanismů při tomto onemocnění, což zaznamenala i významná impaktovaná světová periodika. O co šlo?

 

Naši kolegové především z laboratoří v CEITEC přispěli k detailnímu popisu nových molekulárních prognostických faktorů chronické lymfocytární leukémie, popsali, jak se chovají klony buněk této nemoci u léčených i neléčených pacientů, podíleli se na doporučeních diagnostiky této nemoci nebo popsali, jak se chovají buňky chronické lymfocytární leukémie při léčbě protilátkami nebo novými léky. Na základě těchto výzkumů je možné upřesnit diagnostiku i vylepšit léčbu pacientů s chronickou lymfocytární leukémií. Těch významných příspěvků z našeho pracoviště a CEITEC je řada.



 

  • Daří se nalézt látky, které by uměly blokovat signalizační dráhy ovlivňující vznik leukémie? Má váš objev už nějaké praktické výsledky pro klinickou praxi?

 

Vývoj nových léků je záležitostí daleko větších hráčů na poli vědy, výzkumu i farmakologického byznysu, než jsme my. Naše výzkumy spíše pomáhají upřesnit možnosti léčby chronické lymfocytární leukémie, pomáhají navrhnout optimální sledování našich pacientů a umožňují vybrat ta nejlepší léčiva ze spektra, které máme k dispozici. Lze tedy říct, že pomáháme vylepšovat léčbu o naše pacienty v detailech, které jsou ale ve svém celku velmi důležité.



 

  • Velkou část leukémií zřejmě způsobují genetické dispozice. K moderním postupům tak kromě biologické léčby patří i genová terapie. Lze ji nějak jednoduše popsat?

 

Zatím nelze tvrdit, že jde o velkou část leukémií. Ale ano, poznatky o genetických dispozicích leukémií se rozšiřují, sami jsme popsali několik vrozených defektů, které k leukémiím vedou. V současnosti víme o typech dědičnosti leukémií, o nichž jsme ještě před několika lety neměli ponětí. Pokud jde o genovou terapii, to je bohužel stále hudba budoucnosti. Je velice složité opravovat nějaký gen přímo v živém člověku. Při této „opravě“ může vzniknout spousta škod a selhání. Zatím nevím o žádném typu nádorové nemoci, který by byl genovou terapií ve vlastním slova smyslu úspěšně dlouhodobě léčen. Co lze nemocným nabídnout, jsou metody, jak zabránit přenosu jejich predispozice na jejich děti. Tyto metody jsou velice účinné. A lze jim nabídnout i systém sledování a preventivních prohlídek podobně, jako byl už vypracován například pro ženy s predispozicí k rakovině prsu nebo vaječníku.



 

  • U vás využíváte molekulárněbiologické metody, které patří k celosvětově nejnovějším diagnostickým postupům. Vědecky přesné zjištění příčin je samozřejmě potřebné a obdivuhodné, ale jaké výhody toto sekvenování nové generace přináší samotným pacientům?

 

Můžeme u nich díky těmto metodám stanovit míru rizika rozvoje nádorové nemoci, navrhnout jim sledování a preventivní prohlídky, které případné onemocnění včas zachytí, a v neposlední řadě jim nabídnout možnost preimplantační diagnostiky, tedy metody, jak zamezit přenosu jejich predispozice na další generace.



 

  • Lze následně aplikovat postupy, jež zamezí přenosu poškozených genů do dalších generací?

 

Ano, je to tak. Jde o takzvanou preimplantační diagnostiku, která je využívána k zamezení přenosu na další generace u řady nemocí včetně zhoubných.



 

  • U akutní myeloidní leukémie (AML) může být každý jednotlivý případ vlastně vyvolán jinou abnormalitou v genetické informaci krvetvorné buňky, ze které AML vzniká. Jak přesně ji lze diagnostikovat a co to znamená pro volbu terapie?

 

Ono to neplatí jen pro akutní myeloidní leukémii, která může být způsobena řadou defektů v krevní buňce. Platí to i pro akutní lymfoblastickou leukémii a rovněž pro chronickou lymfocytární leukémii. Všechny tyto nemoci jsou způsobeny sledem nepříznivých zásahů do genomu buňky. Pokud jde o leukémie, je zde ale jedna výjimka. Je jí chronická myeloidní leukémie, která je opravdu způsobena jednou jedinou zásadní změnou genetické informace v buňce. I to je důvod, proč je tato nemoc z leukémií v podstatě nejlépe léčitelná, protože stačí zablokovat jednu jedinou abnormalitu. U ostatních nemocí je jich více, což je důvodem, že jejich léčba je mnohem komplikovanější.



 

  • Daří se odhalovat i mutace nově vzniklé v průběhu života nebo ty, které signalizují návrat onemocnění a objevují se i několik let po léčbě?

 

Jedním z hlavních principů léčby hematoonkologických nemocí v současnosti je sledování takzvané zbytkové nemoci po léčbě. K nejcitlivějším metodám průkazu zbytkové nemoci patří právě detekce různých molekulárních abnormalit spojených s konkrétními leukémiemi. Tento princip se využívá především v léčbě akutních leukémií nebo u chronické myeloidní leukémie. Včasná detekce pozitivity zbytkové nemoci pak umožňuje zahájit léčbu rychleji, ještě ve stadiu, kdy se nemoc klinicky neprojevuje, což je často samozřejmě účinnější než léčba rozvinutého onemocnění.



 

  • Dosud bylo možné rozdělit pacienty s AML do tří skupin se dvěma paušálními léčebnými přístupy na nízké, střední a vysoké riziko návratu onemocnění. Můžete tedy teď nově daleko přesněji rozčlenit nemocné podle rizika nedostatečné odpovědi na léčbu nebo návratu choroby?

 

Ano, je to tak. Opět to platí nejen pro akutní myeloidní leukémii, ale i pro akutní lymfoblastickou leukémii a do určité míry i pro chronickou lymfocytární leukémii či chronickou myeloidní leukémii. Pacienti, u nichž přetrvává zjistitelná pozitivita zbytkového onemocnění, mají prognózu daleko horší než pacienti, kteří dosáhli takzvané molekulární negativity.



 

  • Zjistilo se také, proč je akutní myeloidní leukémie ve vyšším věku častější a jak se tomu dá zabránit?

 

Ona není ve vyšším věku častější jen akutní myeloidní leukémie. Naprostá většina leukémií či příbuzných myelodysplastických syndromů jsou nemoci starších a starých lidí. Chronická lymfocytární leukémie se například vůbec nevyskytuje u dětí a zcela raritně u osob mladších 30 let. Jen akutní lymfoblastická leukémie je častá u dětí, ale i ta má pak druhý vrchol výskytu ve vyšším věku. To, proč jsou leukémie nemocemi starších a starých lidí, je otázkou složitou a související zcela jistě s mechanismy stárnutí krvetvorby i celého organismu.



 

  • Může tato metoda pomoci omezit transplantace kostní dřeně, které jsou pro pacienta rizikové?

 

Ve světě se jich údajně dělá stále méně. Nové léčebné možnosti mají za cíl vytlačovat léčbu spojenou s většími komplikacemi. Viděli jsme to u chronické myeloidní leukémie, u níž za posledních patnáct let došlo k dramatickému poklesu léčby transplantací kostní dřeně, nyní totéž vidíme u chronické lymfocytární leukémie. Na druhou stranu u jiných nemocí, kde nemáme lepší léčebnou možnost, transplantace kostní dřeně stále využíváme. I v oblasti transplantací totiž došlo k pokrokům, které toxicitu této procedury snižují a umožňují provádět transplantace u stále starších nemocných. Transplantace kostní dřeně podle mého soudu ještě dlouho zůstane kurativní metodou pro řadu nemocných.



 

  • Pacienti s leukémií se často ptají, zda mohou nemocí trpět i jejich děti či příbuzní. Jak se ale člověk na toto vyšetření k vám dostane? Musí mít doporučení (odkud?), nebo může přijít takříkajíc z ulice?

 

Kolik vyšetření stojí a platí je pojišťovny? Predispozice k leukémiím by měl s nemocným v první řadě diskutovat jeho hematolog. Ten by měl zhodnotit, zda může jít o dědičnou formu nemoci. Pokud se mu toto onemocnění jeví jako dědičné, odešle nemocného na vyšetření klinickým genetikem. Ten pak má možnost indikovat vyšetření predispozic. Pokud je vyšetření indikováno genetikem a splňuje podmínky dědičné nemoci, pak je hradí pojišťovny. Komerční testování predispozic bez vyšetření a zhodnocení stavu genetikem nedoporučuji. Lidé by byli zavaleni výsledky, s nimiž by si oni sami, stejně jako ti, kteří jim toto vyšetření doporučili, téměř jistě nevěděli rady. V genomu každého z nás je totiž spousta odchylek, o nichž dnes jen matně tušíme, k čemu mohou být. Většina z nich nemá na náš život žádný vliv.



 

  • Mohou se na vás obracet i hematologové z jiných pracovišť?

 

Vítáme spolupráci s hematology z celé naší republiky i okolních zemí.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…