Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 22. červenec 2018 | Svátek má Magdaléna
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Měla by vláda zavést školné na lékařských fakultách?

Foto: Archiv prof. Šeda

Měla by vláda zavést školné na lékařských fakultách?

Medical Tribune 26/2017
08.12.2017 15:50
Zdroj: MT
Autor: Naďa Myslivcová
Na osmi lékařských fakultách v ČR se loni připravovalo na dráhu lékaře 21 292 studentů, z nich 3409 zahraničních si studium platilo. Z jejich příspěvku alespoň zčásti dorovnávaly fakulty nedostatečné dotace státu.

O možnostech zavedení školného také pro české studenty a možných výhodách tohoto kroku pro školy i českou medicínu jsme hovořili s děkanem 1. LF UK profesorem MUDr. Aleksim Šedem, DrCs.

Myslíte si, že by bylo průchozí, aby také čeští studenti platili, nebo alespoň částečně se finančně podíleli na svém studiu medicíny?

Nejsem kompetentní, abych posuzoval politickou průchodnost školného. Ale faktem je to, že určité aspekty, které by v tomto rozhodování měly hrát roli, se u nás na fakultě projevují poměrně jasně. Dotace státu na medicínské vzdělávání meziročně stagnuje, nebo dokonce klesá, přestože poptávka po lékařích stoupá – z důvodů demografických, protože lékaři stárnou, z důvodu toho, že mladí lékaři mají tendenci odcházet do zahraničí, jakkoli to není procento dramatické, přece jenom významné je. My bychom měli hledat cesty, jak připravit dostatek lékařů pro potřeby našich pacientů.

Úvaha o školném je tedy jednou z úvah, kterou budou muset politici vzít v potaz. My u nás na fakultě vzděláváme studenty české, kteří studují bezplatně, a studenty zahraniční, kteří za studium platí. Nutno říct, že stát dotuje vzdělávání českých lékařů pouze dvěma třetinami jejich faktických nákladů, proto zahraniční studenti platí studium českých lékařů. Nejsou to peníze, které by si dávaly lékařské fakulty do pokladničky Jsou to prostředky, které používáme k tomu, abychom mohli zaplatit učitele, kteří učí naše budoucí lékaře.

Pokud by nová vláda zavedla školné na lékařských fakultách, co by to podle Vás mohlo přinést ve srovnání s tím, co už to přináší u zahraničních studentů, kteří se studium hradí?

Školné, které by alespoň částečně pomohlo rozpočtu fakult, by se mohlo obrazit v tom, že by bylo vzděláváno více českých lékařů. My vidíme ještě jeden efekt, že studenti, kteří si za vzdělávání platí, studují efektivněji. Vidíme, že méně opakují ročníky, méně opakují zkoušky, protože pro ně to jsou další náklady, zatímco když celé studium je zadarmo, vztah k němu je o něco vlažnější a volnější.

Mluvíme-li o školném, musíme říct i B, školné musí být nastaveno tak, aby nebylo diskriminační ve smyslu, že by dobrým studentům znemožnilo studovat. Ve světě pro to recepty existují, třeba model, kde student poté, co absolvuje, začne splácet státu půjčku, až když dosáhne určité příjmové úrovně. Což je fér, protože pak plně vidíme, že školné je investicí, že student, teprve když se mu to vyplatí, začne splácet. Zároveň se řeší to, že když někdo odejde do zahraničí, dosáhne určité příjmové úrovně a může splácet také. Takže investice zůstává svým způsobem v našem státě.

Pokud byste měli příjem ze školného, umožnilo by vám to, abyste lépe platili učitele? V současnosti je jejich příjem tak nízký, že učit nechtějí...

To je jeden ze zásadních problémů – nedostatek učitelů v klinických předmětech i v základních oborech medicínských, které studenty učíme. Zkráceně řečeno, studenty nikdo učit nechce. Lékař, který se rozhodne, že bude pracovat ve školství, dosáhne ve stejném věku ve srovnání s kolegou, který pracuje ve zdravotnictví, polovičního příjmu. To je obrovský rozdíl. A zároveň my ještě nutíme ty, kteří zůstávají na fakultách, aby se stávali docenty a profesory, což je velmi náročné. Ti lidé musejí podstoupit spoustu různých zkoušek, příprav, být vědecky aktivní. Jsou velmi zatíženi, přitom odměna za to není odpovídající. Dnes je problém sehnat učitele pro některá pracoviště. Například v anatomii už učitelé prakticky nejsou. Pro někoho sice může být lákavé, že má titul docent, protože se stává opinion leadrem, čímž si dále zvyšuje kvalifikaci a vlastně i svou uplatnitelnost „na trhu“. U spousty oborů to, aby je lékaři vyučovali, je pro ně jen ztráta času. To nás velice mrzí.

Do jaké míry by mohlo školné tento rozdíl kompenzovat?

To je otázka zvoleného modelu – jak vysoké by bylo školné, jaká dotace na studenta, to je komplexnější problém. Ale to, že budeme muset řešit financování vzdělávání lékařů, a to dříve, než se rozpadne náš stávající systém, to je velká pravda.

Některé státy si nechávají své lékaře vzdělávat v cizině, bylo by to vhodné řešení pro ČR?

Takového řešení se obávám, protože potom bychom byli vystaveni tomu, že studium si zaplatí jenom ten, kdo si je zaplatit může, nebo stát na to má dotační titul, a musel by pak platit, co by si vzdělávací instituce naúčtovala. To by byl obrovský problém a ztráta, protože studium medicíny, medicínské školství v našem státě, je nastaveno jako součást zdravotnického systému, se zdravotnickým systémem se překrývá, obrovsky obohacuje celou medicínu. Učitelé se musejí držet ve velké kondici, aby mohli učit studenty, a zároveň tak dokáží poskytovat nejkvalifikovanější péči o studenty. Studenti vidí praktickou medicínu. Takže nechci malovat čerta na zeď, ale rozpad medicínského školství u nás by byla věc, která by dramaticky poškodila i samotné zdravotnictví.

Vidíte už v praxi dopad novely o specializačním vzdělávání lékařů po promoci?

To je věc, která je stále velmi živě diskutována. Projikuje se do toho i mnoho různých oborových zájmů. Momentálně si nemyslím, že samotná pravidla by byla úplně špatná. Asi by bylo dobré nějakým způsobem zvážit částečnou resuscitaci toho, čemu se dříve říkalo první a druhá atestace. Problémem stávajícího vzdělávacího systému je to, že člověk se stává samostatným specialistou až po velmi dlouhé době. Během té doby jeho kompetence nejsou jasně upraveny, což je problém pro zaměstnavatele i adepta specializačního vzdělávání. To je asi zásadnější problém, než co je kmen a co není kmen, co jsou základní obory a co nejsou základní obory. Problém je v tom, že gradu se dosahuje relativně velmi pozdě.

Počty studentů a absolventů lékařských fakult ve školním roce 2016/2017

Fakulta

Studujících

Čechů

Cizinců

Samoplátců

Abs. Čechů

Abs. cizinců

1. lékařská UK Praha

5106

3482

1624

755

537

149

2. lékařská UK Praha

1787

1240

547

263

195

47

3. lékařská UK Praha

2079

1455

624

362

242

66

LF UK v Plzni

2050

1441

609

401

202

75

LF UK v Hradci Králové

1767

1227

540

405

195

51

LF MU Brno

4603

2687

1916

662

572

205

LF UP v Olomouci

2279

1325

954

371

208

90

LF Ostravské univerzity

1621

1222

399

189

331

33

CELKEM

21.292

14.079

7213

3409

2482

716

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky