Vojtěch podpoří platbu za kvalitu

S těmito stanovisky odstartoval 30. ledna ministr dohodovací řízení o cenách péče pro rok 2019. Upozornil, že nikdo si nevylobuje od něj víc, je zodpovědností všech účastníků uzavřít dohody o úhradách v rámci dohodovacího řízení.

„Tady bylo v minulosti zvykem, že poskytovatelé přistupovali k dohodovacímu řízení poměrně formálně s tím, že počítali, že na ministerstvu zdravotnictví si vylobují něco navíc. Já jsem jasně dnes deklaroval, že toto na mě platit nebude. Chci ke všem poskytovatelům přistupovat spravedlivě a rovnoprávně,“ řekl ministr.

Pojišťovny by měly rozdělit cca 300 miliard

V příštím roce by na péči mělo jít o 14 miliard korun víc než letos. To znamená nárůst úhrad o čtyři až pět procent. Určitě se nestane, aby některý segment dostal deset procent a jiný nulu, ujistil na tiskové konferenci po prvním dni dohodovacího řízení ministr. „Zdravotnictví si nemůže stěžovat, že by bylo nějak zásadně podfinancované, v systému je peněz poměrně dost a základní otázka je, jak je spravedlivě rozdělit ohledem na největší benefit právě pacienta,“ řekl.

Skončí praxe, kdy šly segmenty záměrně do nedohody

Ministr chce skončit s praxí, kdy dohodovací řízení bylo v podstatě formální a obě strany, poskytovatelé i zdravotní pojišťovny, spoléhaly na to, že úhrady za ně stanoví ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce. „Já jsem dnes všem účastníkům dohodovacího řízení řekl, že chci tuto praxi poměrně zásadně změnit, změnit filozofii dohodovacího řízení. To, že v minulosti byli poskytovatelé i pojišťovny zvyklí, že vše vyřeší ministerstvo úhradovou vyhláškou, tak tato praxe by měla skončit,“ zdůraznil.

Úhrady mají více reflektovat kvalitu

Zásadní změna je nejen v očekávání dohody segmentů, ale také v zohlednění kvality a efektivity poskytované péče a její dostupnosti. „Myslím si, že pojišťovny by samy měly dbát na to, aby měly indikátory kvality, aby zajistily dostupnou zdravotní péči, například i tím, že poskytovatelé, například ambulantní specialisté, budou odměněni za to, že budou mít širší ordinační dobu apod. Nechceme se bavit jen o tom, že zvyšujeme úhrady o pět, sedm, osm procent, což mi přijde velmi bazální diskuse, ale chceme diskuzi o tom, co za to dostanou pacienti a kam se české zdravotnictví posune,“ uvedl ministr. Jeho ambicí je začít dělat na ministerstvu zdravotní politiku a začít zdravotnictví někam směřovat.

Pojišťovny postoj ministerstva kvitují

Radovan Kouřil, zhodnotil postoj zástupců pojišťoven a poskytovatelů při prvním jednání jako konstruktivní. „Jednání bylo hladké, dohodli jsme se na harmonogramu dalšího průběhu dohodovacího řízení a termínu jednání v jednotlivých skupinách poskytovatelů. Můj dojem z toho je, že sdělení, které na úvod přednesl pan ministr, většina účastníků kvitovala s povděkem,“ řekl. Na dotaz MT upřesnil harmonogram: jednání v jednotlivých segmentech začnou počátkem dubna, skončena by měla být koncem května a 19. června by mělo být závěrečné jednání, na němž se dohody sepíšou a do konce června bude výsledek předán ministerstvu zdravotnictví. To do konce října musí vydat vyhlášku. „Pevně věřím, že jenom přepíše výsledky dohod v jednotlivých segmentech,“ uvedl Ing. Kouřil.

Pojišťovny finalizují nabídku, poskytovatelé požadavky

Kouřil uvedl, že pojišťovny nyní finalizují návrhy, se kterými do jednání v jednotlivých segmentech půjdou. „Návrhy budou konstruovány tak, že v každém případě, pokud se na nich dohodneme, přinesou do systému nárůst úhrad, který významně bude překračovat odhadovanou míru inflace v roce 2019,“ řekl. Pojišťovny chtějí v souladu s postojem ministra za peníze, které do systému půjdou navíc, dostat něco navíc. „Chtěli bychom dostat lepší kvalitu a lepší dostupnost,“ uvedl ředitel. Příklon k tomu začal už letos, kdy se poprvé přerozděluje pojistné také se zohledněním chronických nemocí pacientů.

„Pojišťovnám se už vyplatí dělat programy péče o chronicky nemocné pacienty, protože v případě, že by to udělaly dobře a přilákaly je k sobě, nebude to už pro ně ekonomicky destruktivní,“ řekl Ing. Kouřil. Pojišťovny chtějí rovněž podporovat vzdělání lékařů, protože i to se promítá do kvality péče.

„To, že budou pojišťovny vytvářet speciální programy pro chronické pacienty, například ve spolupráci s praktickými lékaři, může velmi přispět ke kvalitě péče,“ řekl ministr. Zopakoval, že nechce zásadně zvýhodňovat žádný segment. V posledních letech byl preferován segment lůžkové péče, mělo to logiku v souvislosti s navyšováním platů, pro příští rok ale tuto logiku chce ministerstvo začít opouštět a dívat se na úhrady nikoli prizmatem, kolik bude činit navýšení pouze do platů, ale co za toto navýšení dostane pacient. „Brát v potaz jen platy destruuje jakoukoli debatu o bonifikaci, protože na ni pak už nezbývají peníze,“ řekl. Navýšení platů se tím nevylučuje, hlavní ale je, aby péče byla dostupnější.

Ministr chystá posílení kompetencí praktiků

Na dotaz MT Vojtěch uvedl, že na ministerstvu už se začalo s tvorbou nové koncepce primární péče, jde zejména o roli praktických lékařů v systému a rozšíření kompetencí, po nichž volají, ať už jde o preskripci léků anebo provádění určitých vyšetření, kvůli kterým dnes musejí pacienty posílat ke specialistovi. „My jsme na to vytvořili expertní komisi, kde jsou všichni zástupci primární péče, budou tam i zástupci pojišťoven a dalších, a chtěli bychom v tomto roce přinést na stůl skutečně novou koncepci primární péče v ČR s rolí praktických lékařů tak, jak by měla být a jak je i na západ od nás, kdy praktik je středobodem, základním vstupním bodem pro pacienta do systému zdravotní péče a kde praktik nefunguje pouze jako čistý administrátor, který odesílá pacienta dál po systému, ale je schopen ho léčit a nabídnout mu služby, kvůli kterým je pacient odesílán nyní ke specialistům. Tuto koncepci bychom chtěli na konci roku mít na stole,“ shrnul ministr. O gate-keepingu, kdy by pacienti byli zatíženi poplatkem, pokud přijdou ke specialistovi bez doporučení svého praktika, zatím podle ministra řeč nebyla. Nevylučuje ale, že expertní skupina se k tomu časem dostane také. Teď je debata o kompetencích a motivaci mladých lékařů, aby volili odbornost praktického lékaře. Expertní skupina by měla navrhnout také opatření k personální stabilizaci primární péče, aby byla zajištěna přirozená obměna.

MZ upřednostňuje růst platby za výkony před navyšováním kapitace

„My chceme navyšovat platby za předpokladu, že z toho bude další benefit pro pacienty, například praktičtí lékaři budou mít delší ordinační dobu, pečovat o chronické pacienty apod. Je otázka, zda nárůst půjde do kapitace, nebo do výkonové složky, kapitace není úplně motivační. Pokud by se měla navyšovat, tak v závislosti na tom, že praktický lékař bude mít širší ordinační dobu. Zástupci praktiků souhlasili, že musí být motivace k práci,“ řekl ministr. Pojišťovny mají na to podle Ing. Kouřila stejný názor.

Ministr MT řekl, že nevylučuje zopakování návrhu z loňska, aby lékař, který několik let daného pacienta neviděl, byl za to finančně postižen. „Tento návrh nebyl v minulém roce akceptován. Z mého pohledu dává logiku, pokud praktický lékař má pacienta v kartotéce 15 let a za tu dobu ho pacient nenavštíví, není spravedlivé, aby za něj dostával stejnou výši kapitace, jakou dostává za pacienta, který ho navštěvuje dvakrát ročně. Je to motivace pro praktické lékaře, aby pacienty zvali cíleně, zasílali jim výzvu k preventivní prohlídce apod. Myslím si, že je legitimní, aby kapitační složka byla snížena v případě, že pacient se u lékaře neobjeví řadu let,“ řekl ministr s tím, že zatím neví, zda s tímto návrhem ministerstvo přijde – stalo by se tak zřejmě v případě, že by se praktičtí lékaři s pojišťovnami nedokázali dohodnout a ministerstvo by muselo rozhodnout v úhradové vyhlášce. Bonifikaci těchto lékařů považuje za spravedlivou, měla by jim pokrýt i rozesílání pozvánek.

Počítá se s větším nárůstem peněz na zubní péče a psychiatrii

Pojišťovny i ministerstvo počítají s nárůsty prostředků na zubní výplně, mají představu zhruba jedné miliardy korun navíc, stomatologická komora podle dostupných informací požaduje dvě až tři miliardy korun. Nutné navýšení souvisí se zákazem nedozovaného amalgámu pro celou populaci od roku 2019. Už letos nesměly výplně z tohoto materiálu dostávat děti a těhotné a kojící ženy, úhrady za jednu výplň pro ně stouply z 260 na 495 korun, tedy na dvojnásobek. „Pokud zubaři chtějí více, je třeba říci, že mají možnost získat další prostředky z plateb za jiné výkony, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,“ dodal ministr.

Podporu ministra mají také projekty související s reformou psychiatrické péče, dosud financované z dotací a fondů EU. „Centra duševního zdraví, která se postupně otevírají, určitě budou hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění, nárůst úhrady předpokládáme v příštím roce kolem 300 milionů korun,“ uzavřel ministr.

Zdroj: MT