Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 19. říjen 2018 | Svátek má Michaela
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Jesenická konference dosáhla dospělosti a zralosti

Jesenická konference dosáhla dospělosti a zralosti

Medical Tribune 2/2018
12.02.2018 12:41
Zdroj: MT
Autor: kol

Od 10. do 14. ledna se sešlo na devět set odborníků na jubilejní 60. česko‑slovenské psychofarmakologické konferenci v Jeseníku. A protože ne všichni si pamatují nebo mohou pamatovat, co se na předešlých setkáních událo, jedna z přednášek byla orientována právě tímto směrem až do začátků, které se datují k 10. lednu 1959, kdy se v Jeseníku, tehdy na semináři, sešlo 60 účastníků a zaznělo zde během tří dnů 40 referátů.



Letošní setkání se svým obsahem lehce lišilo od zaběhlé struktury přednášek let předchozích, a to historickým přesahem některých přednášek, které zachycovaly vývoj určitých psychofarmak, např. přednáška Lithium v roce 2018 profesora Cyrila Höschla nebo přednáška profesora Pavla Mohra 60. let s clozapinem. Zařazena byla i témata zabývající se neurologií a dalšími neurovědními obory, např. sympozium zaměřené na kandidátní léky pro terapii Alzheimerovy demence nebo sympozium Neuropsychiatrická onemocnění – výzvy pro psychofarmakologii. Představen byl i nový projekt Cosmos, mapující komorbidity v psychiatrii a neurologii.

Součástí nabitého programu byla řada workshopů nebo prestižní sekce Nový výzkum. V rámci Edukačního odpoledne pak v závěru setkání zazněly nejžádanější přednášky ze vzdělávacích kursů České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS): Léčba demencí, léčba bipolární afektivní poruchy a léčba poruch osobnosti. Představena a pokřtěna byla kniha Šest desetiletí jesenických psychofarmakologických konferencí – 1959–2018, která zachycuje historii těchto setkání včetně bohaté fotodokumentace.



Hledání minulého času

Příjemným zpestřením programu byl panel vzpomínek Hledání minulého času: konference v Jeseníku slaví zralý věk, v níž se pamětníci jesenických setkání podělili o své vzpomínky s mladšími kolegy a připomněli nejen historické okamžiky, ale i řadu významných osobností a humorných zážitků.

„Konference dosáhla po šedesáti letech jistého stavu zralosti a dospělosti. Je to stav, ve kterém se snadno stává, že ne všechno se zachová v paměti úplně přesně. Konference v Jeseníku byla a zůstala česko‑slovenská, byla vždy interdisciplinární, propojená s výlety do přírody a nekonvenčním přístupem,“ uvedl prof. MUDr. Jan Libiger, CSc., který připomněl i důležité historické mezníky a zmapoval podstatné změny, k nimž za léta konání této akce došlo.



Časová osa:

1904 založena Purkyňova společnost pro studium duše a nervstva

1952 založena jednotná Česká lékařská společnost JEP

1953 nezávislá sekce psychiatrie a neurologie ČLS JEP

1956 rozdělení časopisu Československá neurologie a psychiatrie na dvě nezávislá periodika

1957 vznik problémové komise psychofarmakologie při ministerstvu

1959 první mezikrajský seminář komise pro farmakologii v Lázních Jeseník: O farmakologii, biochemii a klinickém použití ataraktik a o experimentálních psychózách

1962 z psychofarmakologických seminářů vznikla pravidelná celostátní konference 1968 psychofarmakologická konference poprvé provázena celostátním setkáním psychoterapeutů (do r. 1976)

1970 7. kongres Mezinárodního kolegia neuropsychofarmakologie v Praze

1993 vznik samostatné České neuropsychofarmakologické společnosti

1998 Periodikum Psychiatrie, časopis pro moderní psychiatrii začalo uveřejňovat pravidelné zprávy z jesenických konferencí



Co se za ta léta na konferenci změnilo?

  • Setkání se prodloužilo a přijíždí více přihlášených účastníků (oproti roku 1959 zhruba desetinásobně).

  • Program narostl a zaplnil kdysi obvyklé odpolední přestávky.

  • Převaha desetiminutových prezentací původních prací ustoupila edukativním a přehledným přednáškám.

  • Součástí konference se stala také firemní sympozia, často v souvislosti s registrací nových psychofarmak.

  • Často opomíjený čas na diskusi zkrátil příležitost k odborné interakci. Ta se však nyní stala hlavně u vývěsek a sympozií s novým výzkumem cílenější.

  • Tradiční sympoziální pilíře konference, kdysi pravidelně referující o nových psychofarmakách v různých lékových skupinách, ustoupily přihlášeným sympoziím na různá neurovědní i klinická témata.

  • Větší výběr prezentačních formátů. V 80. letech přibyly panely, postupně se přidaly workshopy, setkávání s odborníky a komentovaná prezentace vývěsek.

  • Interdisciplinární témata si udržují své zájemce.

  • Vzrostl rozsah, váha a různost společenského programu konference. Od 90. let jsou součástí pravidelné koncerty vážné hudby, ochotnické divadlo, významní hosté a výstavy.


„Této konferenci jsem zavázán, že mne poslala na dráhu, po které jsem se vydal. Pod vlivem setkání v Jeseníku jsem začal trávit víkendy v lékařské knihovně a začal se o psychiatrii zajímat,“ říká profesor MUDr. Jan Volavka, MD, PhD. Jak vzpomíná, krom toho, že se v Jeseníku setkal s důležitými vzory a osobnostmi, potkával i ty, kteří ukazovali určitou variabilitu. „Společně s kolegou Matouškem jsme si povšimli zvláštních výroků, které jsme pak začali sbírat a publikovali je v roce 1964 v časopisu Vesmír v článku O vědecké argumentaci,“ dodává.

Doc. MUDr. Václav Filip, CSc., zavzpomínal mimo jiné na první ročník, který pořádal, kdy v roce 1979 klesla teplota během silvestrovské noci o 34 °C, v důsledku čehož zamrzlo uhlí ve vlacích, byl nedostatek proudu a celostátně byly zakázány veškeré společenské akce. „Vzhledem k tom, že už jsme v Jeseníku byli, zakázali nám alespoň tancovačku a koncert. Výsledkem bylo, že místo toho, aby svítilo několik žárovek v sále, byl v každém druhém pokoji velký mejdan až do rána, takže Priessnitz zářil do tmy jako zaoceánský parník…“ popisuje.

Anomální počasí ovlivnilo i cestování do této vzdálené lokality. Mimo jiné i cestu profesora MUDr. Vladimíra Vondráčka. „Značně si zakládal na pohodlí a vzhledem ke své postavě nejezdil nikam, kde neměli postel dlouhou 220 cm. Nakonec ho ale kolegové přemluvili a on se do Jeseníku vydal. Když se za velkého mrazu vlakem vracel, ve stanici, kde kvůli zaváté trati vlak dlouho stál, vzkázal strojvedoucímu, že má popojíždět s tím vlakem sem a tam, ať nepřimrzneme na kolejích. Průvodčí si ťukal na čelo. A když šlo potom návěstí nahoru a vlak se nehýbal, přišel průvodčí s tím, že je třeba počkat na posilu, protože vlak přimrzl ke kolejím. Pan profesor Vondráček se nastydl a od té doby ho už tady v Jeseníku nikdo neviděl,“ připomněl jednu z mnoha historek doc. Filip.

Věnoval vzpomínku též první „poster session“ po jejím zavedení na konferenci. S RNDr. Martinem Valchářem postával u krajních posterů, kde bylo zájemců poskrovnu. Tu se odněkud vynořila lepá blondýna a neomylně si to zamířila přímo k dr. Valchářovi; v ruce tužku a zápisník, ve tváři dychtivý výraz. Jakmile k němu došla, spustil výklad o receptorech, ale ona se objevovala tu vlevo, tu vpravo, tu za ním. Poté, co se k ní podvacáté otočil, mu řekla: „Pane doktore, mohl byste se prosím přestat vrtět, já jsem si přišla obkreslit vzor na vašem svetru…“

MUDr. Jiří Krombholz, který poprvé zavítal na konferenci již v roce 1966 a od té doby vynechal jen třikrát, zavzpomínal na rok 1969, kdy do jesenických lázní dorazilo podstatně méně účastníků, než bylo přihlášeno, zato se však zúčastnil profesor Vinař, který z pobytu v USA přijel své kolegy podpořit a posílit. „Vládla tady tehdy příjemná atmosféra a člověk téměř neslyšel slovo soudruh, říkalo se pane doktore, pane profesore, paní profesorko… Právě tady jsem získal první informace o depotech, o profylaxi, také jsem přinesl zpět domů nadšení z příchodu benzodiazepinů, které k nám přišly poněkud později než ve světě… V psychiatrii se pohybuji více než padesát let a od zrodu bylo jesenické prostředí výraznou součástí jak odborného, tak společenského a kolegiálního života. Pravidelné návštěvy měly vliv i na zlepšení stavu mých pacientů, za což jsem Jeseníku vděčen,“ uzavřel vzpomínkový blok MUDr. Krombholz.



  • Definice epilepsie: Epilepsie je, když se epileptické záchvaty objevují… vlastně když se opakují…

  • Zjištění, že vědecké argumenty se dělí do několika skupin. Útočné argumenty na badatele, který je přítomen: Já myslím, že to takto nemůžete tvrdit, i když to je pravda. Argumenty na badatele, který není přítomen a nechceme jej v nepřítomnosti pomlouvat: Nebudu ho jmenovat, protože je primářem na psychiatrii v Karlových Varech.

  • Argumenty k ukončení diskuse, zaznívající již od 11. hodiny: Musíme končit, oběd je už za pět minut.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky