Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 21. únor 2018 | Svátek má Lenka
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Jak si poradí reforma s potenciálně nebezpečnými pacienty?

Jak si poradí reforma s potenciálně nebezpečnými pacienty?

Medical Tribune 2/2018
12.02.2018 13:24
Zdroj: MT
Autor: kol

Jedna z prvních přednášek letošního jubilejního 60. jesenického psychofarmakologického kongresu směřovala k tolik diskutované reformě psychiatrie. Ne náhodou se věnovala problematice péče o potenciálně nebezpečné pacienty, kterou by v rámci reformy měl řešit forenzní multidisciplinární tým. Diskuse poukázala mimo jiné hlavně na problémy v komunikaci mezi odborníky.



„Jednou z věcí, kterou v probíhající reformě psychiatrie potřebujeme řešit a která je také častou výtkou, je otázka, co budeme dělat s potenciálně nebezpečnými pacienty. Víme, že problematika posuzování rizika je velmi komplexní a nemá jednoduché řešení. Zároveň jde o problém, který je v naší republice trochu opomenutý,“ uvedl v úvodu přednášky Allenovské otázky k reformě psychiatrie MUDr. Martin Hollý, MBA, ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice.

Současnou neutěšenou situaci by měl podle jeho slov do budoucna pomoci řešit v rámci reformy připravovaný forenzní multidisciplinární tým (FMT). Ten se má stát novým prvkem v systému psychiatrické, sexuologické a adiktologické péče. FMT by měl v budoucnu zajišťovat bezpečný a efektivní přechod pacientů z ochranné ústavní léčby do ambulantní péče. S jeho vznikem se počítá u lůžkových zařízení, s nimiž bude úzce spolupracovat již před změnou formy ochranné léčby. Právě FMT by měl formou risk assessmentu hodnotit míru rizika u každého pacienta propuštěného z ústavní ochranné léčby, který je zařazen do ambulantní ochranné léčby. Pacienty s nižší úrovní rizika pak bude předávat spolupracujícím ambulantním psychiatrům, zatímco pacienty s vyšším rizikem si tým ponechá ve své péči. Role FMT bude také konzultační. Budou se podílet na posuzování rizik v určitém regionu, přičemž již nyní existují hodnoticí škály, které mohou o potenciálním riziku ledacos napovědět, avšak je třeba, aby je zaškolený tým používal pravidelně, nikoli nárazově.



Vázne komunikace mezi ambulantními psychiatry a nemocnicemi

Jak se ukázalo z reakce přítomných odborníků, současnou situaci komplikuje váznoucí komunikace mezi ambulantní a nemocniční sférou. Lékaři si také stěžují na nedostatečné nebo zcela chybějící backgroundové informace o pacientech. Zatímco např. v Austrálii mají 25letou databázi o nemocných, u nás nic takového neexistuje. „Důležité je znát o nich pravdivá fakta z jejich minulosti i současnosti, často pracujeme s rodinami, které nám nechtějí vše přiznat, emoční problémy se pak řeší zbytečným předepisováním antipsychotik,“ znělo z řad převážně ambulantních specialistů, podle nichž chybějí nejen informace o pacientech, ale i propojenost s dalšími službami. Jak MUDr. Hollý přítomné ujistil, jedním ze segmentů reformy je právě efektivnější spolupráce mezi jednotlivými segmenty péče, tedy ambulancemi, stacionáři a psychiatrickými lůžkovými zařízeními.

Podle lékařů v ambulantní praxi je velmi potřebné být např. včas informováni o propuštění pacienta z nemocniční léčby. Bylo by pak možné předejít tomu, kdy se pacient v pátek odpoledne v ordinaci objeví bez léků s tím, že byl propuštěn před 14 dny s léky na tři dny. „Nefunguje běžná lidská komunikace, která by přitom mohla práci usnadnit a zefektivnit. Nejde jen o zasílání zpráv, které chodí pozdě a jsou často nekonkrétní a alibistické, ale o poskytnutí včasné stručné a konkrétní informace,“ shodují se lékaři z ambulancí s tím, že v době mobilů a sms by to neměl být tak velký problém.



Potřeba deinstitucionalizace a destigmatizace

Jak přítomné ujistila i MUDr. Dita Protopopová, Ph.D., gestor projektu reformy psychiatrie Deinstitucionalizace na MZ, na potřebnou komunikaci a nutnou koordinaci péče reforma nezapomíná. Přiblížila nové služby, které by se měly v psychiatrické péči brzy objevit. Zdůraznila přitom nutnost komplexnosti a vzájemné provázanosti. „S tím vším úzce souvisí změna pojetí a celkového myšlení, s čímž budou pracovat hlavně projekty Deinstitucionalizace a Destigmatizace. Nové přístupy jednoznačně směřují k tomu, aby péče byla více v komunitě, blíže k pacientovi, a to i akutní péče,“ vysvětlila s tím, že deinstitucionalizace souvisí s dostupností péče, která jde za pacientem, a se vznikem služeb, které nemají charakter instituce. Typické rysy instituce jsou například:

  • hierarchie v zařízení s nadřazeností personálu nad pacienty,

  • rigidní pravidla, která nemají smysl nebo opodstatnění pro péči o pacienty, ale slouží zařízení pro potřeby zařízení, např. k udržování vlastního chodu,

  • přílišné přebírání kompetencí za pacienty, na které si pacient snadno zvykne a vede k pasivitě, závislosti a tzv. hospitalismu.

„Deinstitucionalizace je změna tohoto přístupu. Budeme se snažit nezavírat nemocnice a vypustit všechny ven, ale vyjít vstříc pacientům, kteří již nepotřebují akutní psychiatrickou péči, ale menší objem zdravotní péče a zejména sociální podporu, aby jim tato pomoc byla zajištěna v komunitě a nemuseli zůstávat na lůžkách,“ říká MUDr. Protopopová. Akutní péče by ideálně měla být poskytována v krajských nemocnicích, čímž by byla dostupnější. Vyjít vstříc se má i nemocným, kteří např. nemají kde bydlet, a to zřizováním pobytových služeb, chráněného nebo sociálního bydlení. Posílena bude zejména primární péče, psychiatrické ambulance, denní stacionáře. Jak tedy tvůrci reformy zdůrazňují, nejde o rušení lůžek v psychiatrických nemocnicích, ale o snižování počtu lůžek dlouhodobé péče jejich rozpuštěním do ekvivalentních služeb v komunitě, čímž bude péče pro pacienty dostupnější.



Největší rizika deinstitucionalizace podle zahraničních zkušeností:

  • redukce kapacit v institucích bez rozvoje potřebných alternativ v komunitě,

  • transinstitucionalizace, tedy zavedení institucionálního přístupu do nově vzniklých služeb, např. do center duševního zdraví (CDZ) nebo do jiných komunitních služeb,

  • rozvoj komunitních služeb bez paralelní řízené redukce kapacit institucí,

  • investice do institucí pouze na základě potřeb těchto institucí samotných bez komplexního pohledu na síť psychiatrických služeb.



Jak si nyní stojí reforma psychiatrie?

První fáze reformy potrvá do roku 2023. Do té doby má mimo jiné vzniknout páteřní síť komunitní péče o duševně nemocné a samozřejmě bude postupně docházet ke spuštění pilotních projektů CDZ. Jak připomněl Martin Hollý, určitá reforma začala v naší zemi již v 80. letech se vznikem prvních stacionářů a pokračovala v 90. letech zakládáním krizových center a řady nových služeb. V současné době se v jejím rámci pracuje na řadě projektů. Hlavním cílem projektu Destigmatizace, který má na starosti NÚDZ, je zajištění efektivní destigmatizace lidí s duševním nemocněním v ČR. Start má za sebou i projekt Deinstitucionalizace, zahájený v březnu 2017, který již disponuje i krajskými koordinátory péče a začínají se budovat transformační týmy v jednotlivých nemocnicích. Odstartoval i projekt Multidisciplinární spolupráce, který má stejně jako CDZ a Deinstitucionalizaci na starosti ministerstvo zdravotnictví. Rozbíhá se i projekt Analytická a datová podpora, díky němuž by se měla začít sbírat data a fungovat registry. „EU není ochotna ani schopna pokrýt veškeré náklady na reformu. V roce 2012 se počítalo s tím, že by z EU mělo přijít do ČR na reformu šest miliard korun, které byly plánovány na deset let. V této chvíli pracují odborníci s přibližně polovičním rozpočtem. Částka 6 miliard je zhruba sedmiměsíční rozpočet psychiatrie v jediném roce,“ uvedl MUDr. Hollý. Jak zároveň shrnul, během posledních let došlo v psychiatrii k řadě významných posunů, např. co se týče úhrad či odstranění regulací. „Za poslední rok a půl je na ministerstvu zdravotnictví z jednoho úvazku, který se věnoval psychiatrické problematice, 40 lidí, kteří se zabývají psychiatrií. Nemůžeme zatím tvrdit, že máme nějakou zásadní systémovou změnu, ale situace se zlepšila a o psychiatrii se konečně mluví,“ uzavřel MUDr. Hollý. Aktuální snahou reformy je zvyšovat objem komunitní péče, chráněného bydlení, ambulantní péče a zdravotně‑sociálních výhod. Do roku 2022 by podle závazku mělo fungovat 30 center duševního zdraví po ČR a v psychiatrických nemocnicích má být 7 732 lůžek dlouhodobé následné péče. Dnes jich je zhruba 8 500, což znamená snížení počtu lůžek o téměř osm set v příštích čtyřech letech.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky