Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 19. prosinec 2018 | Svátek má Ester
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Zhodnocení elektronizace zdravotnictví v roce 2017

Zhodnocení elektronizace zdravotnictví v roce 2017

Medical Tribune 3/2018
26.02.2018 14:10
Zdroj: MT
Autor: Libor Seidl

Byť se zdá, že elektronizace zdravotnictví dostala v České republice zelenou především díky Národní strategii elektronického zdravotnictví, skutečným krokem do nové éry byla paradoxně až únorová výměna ředitele odboru informatiky Ministerstva zdravotnictví ČR, kam téma elektronizace resortu zdravotnictví dlouhodobě spadá. Samotnou strategii vláda přijala ještě v listopadu 2016 po větším úsilí širší skupiny dobrovolníků.



Národní strategie si získala respekt

Strategie samotná se v průběhu roku stala velmi důležitou oporou a pádným argumentem v celé státní správě. Podnítila celou řadu meziresortních jednání a otevřela dveře čerpání prostředků na obnovu nemocničních informačních systémů z evropských fondů. Na pomyslné mapě českého eGovernmentu se rozsvítil jasný bod: zdravotnictví.

Na konci roku 2016 také odstartoval projekt unikátní zpracováním klinických údajů z nemocničních systémů za účelem automatizovaného vytvoření pacientského souhrnu. Projekt NIX‑ZD.CZ – Zavedení přeshraničních služeb eHealth v České republice se ujal nelehké role implementace infrastruktury epSOS (nově eHDSI) jako Národního kontaktního bodu pro eHealth, a to v roli příjemce i odesílatele pacientského souhrnu mezi ČR a ostatními státy EU. V celém roce 2017 jasně eskalovaly dlouho přehlížené problémy české zdravotnické informatiky – zejména faktická nepoužitelnost dat uložených v nemocničních systémech.

Že nová strategie kulturní změnu teprve přinese, bylo a je zřejmé v přístupu Státního ústavu pro kontrolu léčiv k realizaci eReceptu. Přestože byl SÚKL u přípravy Národní strategie elektronického zdravotnictví, rychlé výběrové řízení na centrální úložiště receptů s šibeničním termínem dodání, 14krát doplněná zadávací dokumentace, prakticky nulová komunikace s veřejností a také diskutabilní přínosy pro jednotlivé uživatelské skupiny rozhodně nekopírují ducha strategie ani strategické řízení projektu.

Finalizace příprav na povinnou elektronickou preskripci měla být velkým tématem celého roku 2017. Zatímco se doufalo, že zákonem stanovený termín leden 2018 se opět odloží, čas běžel, a tak se nakonec, soudě podle aktualit na webu www.ePreskripce.cz, v SÚKL chvátalo i v posledních dnech roku 2017. Důkazem je klíčová prováděcí vyhláška č. 415/2017 Sb., zveřejněná až 7. prosince. Že se ePreskripce řítí do mělkých vod, signalizuje pravděpodobně i sám ředitel SÚKL PharmDr. Zdeněk Blahuta, který těsně před koncem roku rezignoval.



Elektronizace naráží na strukturální problémy oboru

V roce 2017 tedy zdánlivě nastartovaly důležité projekty i klíčové procesy. Odbor informatiky MZČR se smysluplně chopil řídicí páky a následně se rozrostl o roli Národního centra pro elektronické zdravotnictví a o Útvar hlavního architekta elektronického zdravotnictví. Z dlouhodobého pohledu jsme ale stále v neudržitelném stavu, protože absence systematické podpory vědy, výzkumu, vývoje a inovací ve zdravotnické informatice nedovoluje vytvářet znalostní kapacity na univerzitách a rovněž ani kvalitní studijní programy.

V této souvislosti bych rád zavzpomínal na prof. RNDr. Janu Zvárovou, DrSc. Připomínám ji jako zakladatelku oboru zdravotnické informatiky u nás a dlouholetou protagonistku systematické elektronizace zdravotnictví. Profesorka Zvárová nás opustila 5. července 2017. Obor přišel o nejvýraznější univerzitní kapacitu s obrovským přesahem do mezinárodního prostoru.

Přímým důsledkem nedostatečné podpory oboru na univerzitách je, že neexistuje technologický transfer do zdravotnictví, průmyslu a že trpíme zásadním nedostatkem kvalifikovaných odborníků jak na straně softwarových firem, tak na straně poskytovatelů zdravotní péče a ministerstva. To se odráží v nízkých technologických schopnostech dodavatelů a v neschopnosti zdravotnických zařízení formulovat a naplňovat své informační potřeby nad rámec legislativní povinnosti. S velkou pravděpodobností se bude elektronizace zdravotnictví ještě dlouho potýkat nejen s nedostatkem personálu, ale i s nedostatečnou schopností adopce moderních technologií a pravděpodobně i s nedostatkem chápavých uživatelů.

Každý den jsme vystaveni realitě českého zdravotnictví, kde se data o pacientech zaznamenávají do počítače bez jasné vize jejich dalšího použití. Nesleduje se ani kvalita sběru dat, ani konzistence dat, nemapuje se ani úspěšnost při jejich znovupoužití. V roce 2017 se ale povedlo nastartovat v celém procesu elektronizace zdravotnictví projekt s potenciálem významného přínosu pro pacienty.

Systém Zdravel realizuje koncept pacientského zdravotního záznamu, shromažďuje záznamy o zdravotní péči a o zdravotním stavu každého pacienta (klienta). Jeho cílem je shromažďovat se souhlasem klienta maximum údajů a tyto údaje čistit, provazovat a dále zpracovávat ve prospěch klienta, jeho lékařů i celého systému zdravotnictví.

Počáteční volbou zahraničních technologií a standardů HL7 FHIR, SNOMED CT a LOINC a následným přidružením k projektu implementace Národního kontaktního bodu pro eHealth jsme se utvrdili v tom, že důsledná cesta inovací a standardizace může přinášet ovoce až překvapivě brzy. V roce 2018 se proto zaměříme na obrazovou dokumentaci, standard DICOM a prověříme schopnosti národní výměnné sítě ePACS. Mimo to budeme dále pokračovat ve snaze kultivovat obor zdravotnické informatiky, dobrou praxi i datovou základnu českého zdravotnictví, a přispívat tak ke zkvalitnění zdravotní péče.



Libor Seidl je dnes produktovým manažerem PHR systému Zdravel, dlouhodobě se věnuje zdravotnické informatice, zejména z pohledu mezinárodní standardizace a transferu technologií. Účastní se odborných zahraničních konferencí a standardizačních pracovních skupin. Aktivně přednáší na ČVUT, pracoval v odboru informatiky MZČR a v oddělení medicínské informatiky Ústavu informatiky Akademie věd ČR. Teoretické základy v oboru získal na eHealth Competence Center Regensburg.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky