Přeskočit na obsah

ČR je v přijímání zubařů ze zemí mimo EU nejotevřenější ze zemí EU

Pane docente, jak by to mělo být nastaveno, aby se zubaři z Ukrajiny dostali do ČR rychle a byla zaručena jejich kompetence? Je ČR pro zubaře ze zemí mimo EU dostatečně otevřená?

Česká republika je v aprobačním řízení, to znamená v přijímání zubních lékařů ze zemí mimo EU, nejotevřenější ze všech zemí EU. Jsme za to často kritizováni, protože když my uznáme aprobaci těchto zubařů a oni pak jdou dál na Západ, kolegové tam jsou zklamaní z jejich úrovně. Diví se, s jakými znalostmi jsme je pustili na české pacienty.

Úroveň výuky je v zemích bývalého Sovětského svazu neuvěřitelně rozdílná. Lomonosovova univerzita v Moskvě je kvalitní. Pak je spousta škol velmi zastaralých a podfinancovaných, s ne moc kvalitní výukou. No a pak jsou i soukromé vysoké školy tisknoucí diplomy, z našeho pohledu bez výuky. Ty doslova chrlí absolventy, které na Ukrajině nikdo nechce zaměstnat a jsou určeni pro „export“, zejména do Polska a Česka. Nejde, aby první „pokusný“ pacient u daného typu ošetření byl v České republice v rámci praxe. Všechny tři lékařské komory se shodujeme v tom, že tak by to být nemělo, aby český pacient trpěl.

V minulosti se zahraniční lékaři brali jako levná pracovní síla, a nebyla snaha, aby nakonec složili aprobační zkoušku. Pro zaměstnavatele to dokonce bylo neštěstí – když lékař udělal aprobační zkoušku, od zaměstnavatele odešel a založil si vlastní praxi v Praze nebo Brně.

Loni ale nastala důležitá změna v aprobačních zkouškách...

Aprobační řízení se zákonem změnilo, a zatímco ve všeobecné medicíně se detaily teprve řeší, my už je máme vyřešené. Dokonce se už rozběhla aprobační komise pro praktickou zkoušku, jejímž jsem předsedou, máme za sebou zasedání a první schválené pracoviště.

Pokud bych měl doporučit těm poctivým Rusům nebo Ukrajincům, kteří zde skutečně chtějí pracovat – máme bezvízový styk (Ukrajina), tak jim nikdo nebrání, aby se rok, dva, tři učili česky. Mohou sem přijet, mohou se podívat na česká pracoviště, mohou se seznámit se situací. Mohou si tu koupit učebnice, mohou absolvovat kurzy českého jazyka. My jako Česká stomatologická komora jsme jim otevřeli naše kurzy, kde je na zkoušky připravíme.

Vzhledem k tomu, že jejich zájem je daleko větší než kapacita všech českých vysokých škol, tak si myslím, že do budoucna, kdyby to pokračovalo, typický český zubní lékař bude Ukrajinec. Spočítali jsme, že možná už příští nebo přespříští prezident České stomatologické komory, kdyby to pokračovalo současným tempem, bude Ukrajinec, protože většina zubařů budou Ukrajinci. Osobně by se mi zjednodušil život . Jako lékaře nás to neděsí z hlediska konkurence, neboť špičkový ukrajinský stomatolog je výborně zaplacen doma. Jde o to, zda českou stomatologii kvalitativně dostat na nižší úroveň, než je v Kyjevě.

Oni, když řízením projdou, mají právo tu být. My na rozdíl třeba od Rakouska nemáme stanoven maximální počet zubních lékařů. Víme, že jich potřebujeme 7 000 až 8 000, máme jich celkem 10 800 (8 600 pracuje), a můžeme jich mít podle současných zákonů třeba 20 000 nebo 30 000. Pacienti mají pocit, že s rostoucím počtem zubařů se léčba zlevní. Já si myslím, že se spíš zhorší kvalita. Až na výjimky budou muset kolegové začít práci šidit. To je v rámci tak velkého počtu jediný způsob, jak konkurovat. Srazit náklady s tím, že pacient je laik a nevyzná se v tom. Což je důvod, že země jako Německo nebo Rakousko počty i kvalitu stomatologů tvrdě regulují.

Jak by tedy měli postupovat Ukrajinci či Rusové, kteří chtějí pracovat v ČR jako zubaři?

Mohou se před začátkem celého řízení naučit jazyk, to není nic složitého, protože jazyková bariéra je malá. Velmi by pomohlo, kdyby si vzali učebnici češtiny na Ukrajinu nebo do Ruska, je tam i velká nabídka kurzů našeho jazyka.

Pak se mohou začít připravovat na aprobační řízení. Dřív skládali teoretické zkoušky ve svém jazyce, teď je skládají v češtině. Dřív znali dopředu testy. Věděli odpovědi na otázky, protože otázky se roky neměnily. Teď se otázky losují, takže se znalosti prověří víc, ale pool otázek je poměrně malý a oni ho znají, snažíme se jej obměňovat. Příprava by měla být s českými učebnicemi doma na Ukrajině. Popravdě, takhle to dělají Češi, všeobecní lékaři, když se chystají do Německa.

Podmínkou aprobace je pětiměsíční praxe, dnes už právě jen pětiměsíční, a to na akreditovaných pracovištích. Těmi automaticky jsou vysoké školy, které o tyto studenty zatím ale mají poměrně malý zájem. Byl bych rád, kdyby se jejich zájem zvětšil, protože tam by se studenti nejvíc naučili. Myslím, že by to mělo být zpoplatněno, což by našim vysokým školám pomohlo. Zatím za praxi studenti neplatí, protože představa zaměstnavatelů je, že studenti budou pro ně pracovat pět měsíců za minimální mzdu.

Bylo by výhodné aprobační praxi zpoplatnit?

Nároky na aprobační řízení se změnily, jsou předepsané počty výkonů, a když to chce někdo poctivě splnit, tak to v zásadě znamená, že školitel musí na pět měsíců do určité míry přestat pracovat a věnovat se školenci, tím přijde o velké peníze. Čili myslím si, že vykonání aprobační praxe dřív nebo později všichni zpoplatní. Určitě poznáme podle toho, kdo to zpoplatní, že se tomu věnuje. Kdo to dělá zadarmo, tak máme obavy, že to tam úplně jako škola nepoběží, že půjde jen o levnou pracovní sílu.

Školenci mají charakter studentů, takže není možné, aby praxi měli na opačném konci republiky, než je školitel. Měli by v praxi mít vlastní zubní sestru, křeslo a nad sebou dozor při každém ošetření.

Dostálo už nějaké pracoviště těmto novým požadavkům?

Hned při první příležitosti projevilo zájem mít školence 25 pracovišť, z nich prošlo jedno. Většinou neměli pro školence zdravotní sestru. To si myslím, že by se snad mohlo snadno odstranit. Velká část pracovišť udávala lékaře, kteří nebyli v registrech, nebo takové, kteří dávno odešli do důchodu a zrušili si registraci.

Velká část těch, kdo mají zájem školit další, jsou Ukrajinci, kteří mnohdy nemají ještě ani sami zkoušku. Víceméně tím vznikne velký segment „školství“ Ukrajinců pro Ukrajince.

Chci zdůraznit, že nejsme rasisté, z 25 pracovišť jediné, které splnilo podmínky napoprvé, je ukrajinský lékař, který všechno měl v pořádku. Ostatní pracoviště neměla třeba pro školence sestru, nebo měla jedno zubní křeslo pro dva zubní lékaře a hygienistku a k tomu ještě chtěla školence…

Jak je to s úspěšností u zkoušek?

Dramaticky stoupla, protože tito zubní lékaři pochopili, že se na zkoušku musejí naučit. Díky omezení délky praxe už se neděje to, co se dělo v minulosti, že někdo pořád pracuje, vydělává svému zaměstnavateli peníze a řekněme v sobotu večer se chvíli podívá do učebnic. Když by zkouška měla být na úrovni naší státnice, tak se rozumí, že člověk by se měl několik měsíců na ni připravovat. To už spousta z nich pochopila, takže třeba tři měsíce se učí a pak zkoušku snadno udělají. Řeči o diskriminaci těchto studentů urážejí české učitele. Zkouška i tak je mnohem lehčí než česká státnice, která trvá mnohem déle. Myslím si, že nyní to funguje alespoň rámcově spravedlivě.

Rádi bychom udělali ještě změnu na ministerstvu školství, týká se uznaných diplomů. Rádi bychom spolu se Slováky udělali pozitivní seznam pro země mimo EU, protože si myslíme, že bychom mohli začít uznávat například Harvard a další kvalitní školy, jako je Lomonosovova univerzita jednodušeji. A naopak školy, které se netají tím, že diplomy doslova tisknou, by na pozitivním seznamu nebyly a jejich absolventy bychom pečlivěji kontrolovali.

Myslím si, že postupujeme velmi korektně. Nejsme extrémní, třeba v nám blízkém Slovensku neprochází aprobačním řízením skoro nikdo, u nás už tisíc lidí. Takže nechápu řeči o tom, že se Komora zubním lékařům ze zemí mimo EU brání. Spíš je to tak, že se nás všichni ptají, proč aprobační řízení jsou u nás tak jednoduchá. Ve světě jsou vícedenní, aby se opravdu prověřily znalosti. U nás se zkouší třeba 20 lidí během čtyř hodin, takže v zásadě je to na každého pár minut.

Tlačíme na ministerstvo, aby zkoušejícím dostatečně zaplatilo. Nyní mají učitelé cca 200 korun, a když zkoušený vidí, že je v komisi někdo z jeho pohledu přísný, ze zkoušky se odhlásí, a učitel nedostane nic. Je naprosto nedůstojné pro univerzitní profesory, když jim někdo řekne, že od nich se zkoušet nedá, a oni se musejí otočit a za vlastní peníze jet domů... Byli bychom rádi, kdyby tyto manýry zkoušených skončily. Ať se komise losují, ať je to férové a ať je třeba jen šest sedm studentů na den. Studenti platí za zkoušku velké peníze čili by se to ufinancovalo z toho, co oni platí. Ministerstvo, jeho organizace IPVZ, ale vytváří zisk a nezaplatí pořádně těm, kdo studenty zkoušejí. Myslím, že by také bylo fér, aby každý dostal na zkoušku hodinu a mohl projevit znalosti opravdu a před soustředěnou komisí, tak to i vyžaduje zákon.

Měly by se zkoušky zpřísnit, když nám západní země vyčítají, že jsou příliš snadné?

My jsme zkoušky podle starého zákona měli takové, že nikdo nezastíral snahu v rámci politického boje s českými lékaři pozvat do ČR tisíce lidí z Východu. Uznávali jsme diplomy například ze střední Asie. Byli jsme kritizováni, že tamní školy jsou v rukou tzv. islámského státu a že tito lidé jsou rizikem pro Evropu. I když se poslední dobou některé univerzitní diplomy neuznaly, ministerstvo školství je schválilo, protože se obává tlaku těchto lidí.

V tuto chvíli se naše podmínky začínají blížit podmínkám v jiných zemích a já jsem za to rád. Jako předseda komise se snažím, aby vše bylo naprosto férové. Mám část rodiny v Rusku, každý den píšu azbukou a osobně mě uráží, když se někde píše, že nenávidím Rusy. Snažím se ale, aby naši pacienti netrpěli. Jestli nějaký starosta říká, že je pro něj problém, že by pacienti dojížděli pět kilometrů, tak přece tam nemůžeme dát kohokoli. Pak je třikrát, čtyřikrát víc stížností na ukrajinské lékaře z hlediska toho, kolik požadují peněz, i z hlediska kvality. Starosta na nás nejdřív křičí, že mu tam ukrajinského zubaře nechceme pustit, a když ho tam dostane, zase křičí, že pracuje nekvalitně. Čili musíme v tom něco udělat – přiznám se, zabírá mi to hodně času, všichni mi nadávají, je to práce velmi nevděčná.

Mohli by zahraniční zubaři pomoci v zajištění zubní péče v regionech?

Do regionů chodí Češi. České vysoké školy musejí ze zákona přijmout kvalitního posluchače, pokud studuje v češtině, máme asi 30 procent Slováků, v ČR nezůstávají, protože na Slovensku už jsou na tom nyní lépe. Potřebujeme, aby české vysoké školy braly dostatek českých studentů z regionů, protože ti se po studiu vracejí do svého města. Klidně ať místa na školách zaplatí českým studentům regiony prostřednictvím stipendia. Ukrajinští a ruští zubaři, pokud jsou dobří, chtějí pracovat ve velkém městě. Znám situaci v Moskvě, kde není zdravotní pojištění, a dobrý zubní lékař je tam placený lépe než nejlepší zubař v Praze. Představa, že půjde ruský nebo ukrajinský zubař sem, vychází ze zkušeností lidí, kteří znají nekvalifikované ukrajinské řemeslníky pracující v ČR. Ale to je jiné než medicína. Když jste dobrý na Ukrajině, vyděláte si tam velké peníze. Když jste špatný tak, že vás ani ukrajinský systém nechce, je otázka, jestli je to řešení pro naše pacienty.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…