Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 19. prosinec 2018 | Svátek má Ester
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

U aprobačních zkoušek uspěje jen deset procent uchazečů z Ukrajiny a Ruské federace

U aprobačních zkoušek uspěje jen deset procent uchazečů z Ukrajiny a Ruské federace

Medical Tribune 7/2018
16.04.2018 10:18
Zdroj: MT
Autor: komentář: MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA

Pokud posuzujeme možnosti příchodu lékařů ze zemí mimo EU, jde zejména o lékaře z Ukrajiny a z Ruské federace. Současný stav je značně neuspokojivý. Úspěšnost u závěrečných aprobačních zkoušek má sestupný trend a aktuálně se pohybuje jen okolo deseti procent. Přístup a požadavky aprobačních komisí se přitom nemění, problém je tedy nesporně v tom, že nyní přicházejí do České republiky hůře připravení absolventi zahraničních lékařských fakult.

Mezi základní nedostatky aprobačního procesu patří podle mého názoru především složité a zdlouhavé vyřizování víz, dále nostrifikace diplomů, kdy se dostatečně nedbá na kvalitu a srovnání pregraduálního vzdělání. K dalším problémům patří relativně krátká doba povinné praxe, pouze dobrovolná účast na tzv. předaprobačních kursech a nedostatečné jazykové znalosti uchazečů. Přitom aprobanti do splnění závěrečné aprobační zkoušky působí (resp. často celé roky „přežívají“) na pracovištích poskytovatelů zdravotních služeb a můžeme se jen domnívat, co tam dělají. Nedostatek lékařů je jistě vážným problémem, ale zeptáte‑li se, jak uchazeče o aprobační zkoušku zaměstnavatelé zařazují a jak vlastně ve zdravotnictví působí, odpovědi jsou často značně mlhavé. Lze tedy předpokládat, že u nich nejspíš s tichým obecným souhlasem pracují jako lékaři i ti, kteří dosud nesložili povinnou aprobační zkoušku. Je třeba upozornit, že tato praxe je v rozporu se zákony České republiky a neměla by být tolerována až do prvního závažnějšího pochybení.

Jak z tohoto bludného kruhu ven a jak získat pro Českou republiku dostatek kvalifikovaných zahraničních lékařů? Prvořadým úkolem by mělo být zvýšení úrovně jejich znalostí, tedy kvality uchazečů. Jde o zdraví a životy našich občanů, proto z kvality a odbornosti ustupovat prostě nelze.

Institut v minulosti opakovaně navrhoval změny, které by neměly nějak omezit nebo ztížit přístup do systému zdravotnictví České republiky, ale naopak maximálně pomoci uchazečům s přípravou před vykonáním zkoušky tak, aby k aprobačním zkouškám přicházeli podstatně lépe připraveni. Mezi tyto návrhy patří například stanovení minimálních požadavků na pracoviště, kde probíhá praxe, zavedení tzv. adaptačního období v délce 6 až 12 měsíců pod vedením školitele a stanovení povinné účasti na teoretických vzdělávacích aktivitách (kursech), při kterých si uchazeči doplní požadované vzdělání. K dalším opatřením patří např. možnost rozdělení závěrečné ústní zkoušky po jednotlivých modulech (vnitřní lékařství, chirurgie, dětské lékařství a gynekologie a porodnictví) a umožnit uchazečům výuku českého jazyka již v jejich domovských zemích, tedy ještě před zahájením vlastního aprobačního řízení (zde se jeví jako nejvhodnější forma e‑learningová příprava). Dále jsme navrhovali výrazněji zapojit do aprobačního procesu diplomatická a konzulární zastoupení České republiky v těchto zemích. Dokonce jsme za tímto účelem vypracovali v rámci programu tzv. Východního partnerství návrh projektu, podle kterého měli být za pomoci našich konzulárních úředníků vybíráni vhodní uchazeči. Jeho součástí bylo nejen informování uchazečů o podmínkách a organizaci aprobačního řízení, ale i podpora výuky českého jazyka i odborných předmětů uchazečů ještě v jejich domovských zemích. Nic z toho se bohužel doposud neuskutečnilo, možná i proto, že byly kladeny větší naděje do novely vzdělávacího zákona. V rámci nové legislativy dochází sice k dílčím žádoucím změnám (např. řízení probíhá výlučně v českém jazyce a připravují se stáže v rámci akreditací), ale bez zásadnějších změn v aktivním přístupu nelze výraznější pozitivní změny očekávat. Zde bych jednoznačně doporučoval aktivní přístup prostřednictvím konzulárních úřadů v souladu s naznačeným projektem Východního partnerství, který by mj. mohl eliminovat ne vždy žádoucí činnost různých „zprostředkovatelských“ agentur.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky