Přeskočit na obsah

Synergický účinek flavonoidů – cesta k léčbě žilního onemocnění

SOUHRN

V České republice nejrozšířenější lék používaný v léčbě chronického žilního onemocnění se vyrábí sušením a následným zpracováním plodů speciální odrůdy pomerančů Rutaceae aurantia, které se pěstují v Maroku, ve Španělsku a v Číně. Tajemství výroby tohoto léku spočívá ve sběru nezralých drobných plodů obsahujících vysokou koncentraci flavonoidů. Co jsou to flavonoidy a jaký mají účinek na lidské tělo? A o jakém léčivém přípravku je řeč?

Klíčová slova: flavonoidy, MPFF, diosmin, hesperidin, diosmetin, isorhoifolin, linarin, chronické žilní onemocnění

 

SUMMARY

The most widespread drug used in the treatment of chronic venous disease in the Czech Republic is produced by drying and subsequent processing of fruits of a special variety of oranges Rutaceae aurantia, which are grown in Morocco, Spain, France and China. The secret of the production of this drug is based on collection of immature small fruits in which there is high concentration of flavonoids. What are flavonoids and what effect they have on the human body? And what is the medicine we are talking about?

Key words: flavonoids, MPFF, diosmin, hesperidin, diosmetin, isorhoifolin, linarin, chronic venous disease

 

 

Příběh objevení chemické podstaty flavonoidů sahá do první poloviny devatenáctého století.1 O jejich existenci se ale vědělo už dříve. Lidové léčitelství využívalo jejich pozitivní účinky na lidský organismus v podobě zábalů, čajů, obkladů, oplachů, výplachů nebo tinktur. Dočíst se můžeme například o tom, že Hippokrates doporučoval zředěné víno při špatném trávení a bolestech hlavy, cibule se využívala pro své antitrombotické účinky, hroznové víno podporuje snížení nadváhy, čistí ledviny a močové cesty. To vše díky látkám obsaženým zejména v kůře nebo v oplodí ovoce, v květech, kořenech nebo i v listech rostlin. Flavonoidy najdeme také v pivu, víně, semenech plodů a v pylových zrnech, obsahují je také ořechy.1

Flavonoidy jsou rostlinné metabolity. Najdeme je v zelenině, ovoci, čaji, ve všech bylinkách a rostlinách, ale dosud nebyly nalezeny v řasách. Jsou zodpovědné za barvu rostlin, plodů a někdy i listů. I přesto, že jsou pro lidské tělo nesmírně důležité, neumíme si je sami vyrobit. Typ a množství flavonoidů jsou vždy odlišné a specifické pro jednotlivé druhy rostlin a potravin (tab. 1).

 

 

Struktura flavonoidů

Z chemického hlediska jsou flavonoidy ve vodě rozpustné polyfenolické sloučeniny. Výchozí sloučeninou pro jejich vznik je glukóza. Všechny flavonoidy mají společný biosyntetický původ, a proto mají stejný základ složený z benzenových kruhů. Jejich aktivita závisí na poloze a počtu hydroxylových skupin a na glykosylaci.1 Rozdělení flavonoidů do skupin se v interpretaci různých autorů liší. Podle stupně oxidace centrálního pyranového kruhu se dělí do více než deseti skupin. Nicméně, mezi hlavní třídy patří flavonoidy, isoflavonoidy a neoflavonoidy.

 

Význam flavonoidů pro rostliny

U rostlin způsobují flavonoidy jejich zabarvení, ale kromě toho mají vliv na jejich ochranu před nežádoucími vlivy z okolí, např. před UV zářením, chrání rostliny před škůdci, bakteriemi, viry a plísněmi. Flavonoidy také lákají opylovače.1

 

Účinky flavonoidů

Flavonoidům se přisuzují tyto účinky: antioxidační, protizánětlivé, protiotokové, antitrombotické, antialergické, hepatoprotektivní, spasmolytické, snižující koncentraci cholesterolu, diuretické, antibakteriální, antivirové, protirakovinové, účinky snižující kapilární fragilitu a permeabilitu. Vybrané flavonoidy zlepšují žilní a lymfatickou drenáž, stabilizují žilní stěnu, pomáhají v prevenci proti srdečním onemocněním, ovlivňují aktivitu enzymů účastnících se při reparaci poškozených buněčných struktur a při buněčné proliferaci.1 Kromě antioxidačního působení jsou flavonoidy velmi dobrými inhibitory apoptózy, a vykazují tak silné cytoprotektivní působení, jsou schopné vázat a inaktivovat některé kovové ionty (např. Fe3+ nebo Cu2+). Díky těmto účinkům jsou využívány v léčbě široké škály nemocí – např. v léčbě chronického žilního onemocnění (chronic venous disease, CVD) dolních končetin, diabetes mellitus, kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění jater, nervových poruch, při GIT potížích a bakteriálních, virových, mykotických a parazitárních infekcích. Účinky se liší podle konkrétního typu flavonoidu. Některé flavonoidy jsou účinnější v kombinaci, což bylo potvrzeno několika klinickými studiemi.

 

Flavonoidy a chronické žilní onemocnění

V České republice jsou flavonoidy nejčastěji využívány v léčbě CVD. V praxi jde o nejvíce předepisovaný lék Detralex (mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce, MPFF). Jedná se o jediné venofarmakum s nejvyšší mírou doporučení 1B pro léčbu všech stadií tohoto onemocnění, uznaných jak Českou angiologickou společností a Společností všeobecného lékařství ČLS JEP,36 tak Evropskou angiologickou společností,37 a to z důvodu stovek provedených klinických i experimentálních studií s pozitivním účinkem na léčbu všech stadií CVD (tab. 2). Výsledkem těchto studií ověřeným v klinické praxi jsou nezpochybnitelné komplexní účinky MPFF na léčbu CVD.10–12 Mezi ty nejzákladnější patří snižování adherence leukocytů k žilní stěně, protizánětlivé a fibrinolytické účinky, vliv na tonus žilní stěny, pozitivní ovlivnění makro‑ a mikrocirkulace, lymfatické drenáže, vliv na viskozitu krve a na úpravu hemoreologických parametrů a také ochrana žilních chlopní.



Zkratka MPFF značí fixní kombinace flavonoidů ve formě mikronizované purifikované flavonoidní frakce. Jedna tableta obsahuje 450 mg diosminu a 50 mg hesperidinové frakce, která je vyjádřena dalšími flavonoidy – hesperidinem, diosmetinem, linarinem a isorhoifolinem. Ve vysokých koncentracích jsou tyto flavonoidy přítomné pouze v citrusových plodech druhu Rutaceae aurantia. MPFF se získává z této speciální odrůdy, která se pěstuje ve Španělsku, v Maroku a v Číně. Nejvíce těchto látek je u citrusů přítomno zejména v pevné bílé části (tzv. oplodí) a v kůře plodů. Z tohoto důvodu může mít celý plod několikanásobně vyšší obsah flavonoidů než sklenice šťávy z tohoto ovoce.1 Různé typy flavonoidů se přitom liší nejen svojí chemickou strukturou, ale zejména účinkem. Při zkoumání účinku jednotlivých flavonoidů vědci odhalili, že spojením se jejich účinek výrazně zvyšuje (obr. 1). Díky synergickým vlastnostem flavonoidů pak každá frakce v MPFF přispívá k maximální účinnosti a jejich účinky se vzájemně potencují.9,13


Biologické účinky flavonoidů

Sledování účinku jednotlivých flavonoidů a jejich synergickému působení se věnuje celá řada studií, diplomových i bakalářských prací. Flavonoidy obsažené v MPFF byly zkoumány i z jiného pohledu, a to v souvislostech s jinými onemocněními (obr. 2). Z množství různých typů studií jsou zajímavé například tyto výsledky:

 

Diosmin má protizánětlivý účinek, který je doložen snížením výskytu prozánětlivých markerů, prodlužuje kontrakci žil či snižuje tvorbu a uvolňování volných kyslíkových radikálů. Také byl zkoumán v souvislosti s kožní rakovinou. Společně s interferonem alfa vykázal synergický účinek v léčbě melanomu. Obě tyto látky působí antiinvazivně a antiproliferativně.19 Zcela jiný účinek zkoumali ve své studii Pari a Srinivasan – výsledkem jejich sledování bylo, že diosmin v dávce 100 mg/kg výrazně snížil koncentraci glykovaného hemoglobinu a zvýšil koncentraci hemoglobinu a inzulinu v plazmě.20 Tento flavon zlepšuje svalový tonus a vaskulární rezistenci zánětlivých procesů. Diosmin se používá nejen při léčbě chronického žilního onemocnění, ale i revmatoidní artritidy. Vykazuje také antihemoroidální účinky. Několik studií také ukázalo, že diosmin má pozitivní účinky na hyperglykemii, hypertenzi a hyperlipidemii a vykázal pozitivní vliv na léčbu diabetické retinopatie.28 Další studie zjistila, že diosmin může snížit radikulární bolest.31 Také byly zkoumány chemoprotektivní účinky diosminu a diosmetinu. Diosmin inhibuje chemicky indukované rakoviny u hlodavců.34

Synergický účinek diosminu a hesperidinu ukázal významnou inhibici prostaglandinů ve studiích in vivo. Výsledky dokazují, že diosmin má velký potenciál v léčbě různých zánětlivých onemocnění, který je uplatňován prostřednictvím inhibice enzymů tvořících eikosanoidy, čímž dochází ke snížení koncentrace leu­kotrienů a prostanoidů, hlavních mediátorů zánětu.

Diosmin je obsažen zejména v citrusových plodech, cibuli, kapustě, brokolici, pórku, borůvkách, červeném víně a v čaji.

Účinek diosminu: antioxidační, protinádorový, hypoglykemický, venoaktivní, protizánětlivý, neuroprotektivní, protiotokový.

Hesperidin má endotelprotektivní účinek, snižuje rizika kardiovaskulárních onemocnění a agregaci trombocytů, zlepšuje paměť, mírní patologické změny cévní stěny a endotelových buněk, což je velmi důležité, jelikož v pokročilých stadiích žilního onemocnění dochází k ischemii a k rozvoji bércového vředu. Používá se spolu s diosminem při léčbě diabetické retinopatie. Inhibicí enzymů cyklooxygenázy a lipooxygenázy snižuje aktivitu a agregaci trombocytů, zvyšuje koncentraci HDL a snižuje koncentraci celkového cholesterolu. Hesperidin je schopný zabránit negativnímu působení volných radikálů na DNA a na buněčnou membránu.14 Tyto látky snižují mikrovaskulární permeabilitu, infiltraci tkání leukocyty, oxidační a dusíkový stres, poškození tkání, orgánové dysfunkce, vazoplegii, produkci laktátu a mortalitu.

Hesperidin a další flavonoidy mohou být využitelné v prevenci a v léčbě sepse. Výsledky dokládají ochrannou úlohu hesperidinu proti genetickému poškození a vedlejším účinkům vyvolaným radioterapií.15 Hesperidin a rutin díky svým antioxidačním vlastnostem dokáží zabránit vzniku reaktivních kyslíkových radikálů.14 Hesperidin prokázal antiinvazivní a antimetastatickou aktivitu na modelu buněk hepatocelulárního karcinomu.16 Aplikace hesperidinu prokazatelně zmírnila ischemicko‑reperfuzní poškození mozku a ztrátu paměti způsobenou oxidem dusnatým.17 Hes­peridin také snižuje koncentraci glukózy v krvi prostřednictvím schopnosti zabránit absorpci glukózy a zlepšením glukózové tolerance. Tento flavonoid zvyšuje využití glukózy v periferních tkáních a také podle několika studií reguluje aktivitu enzymů účastnících se metabolismu sacharidů.18,29 Podle výsledků studie realizované na myších byl hesperidin schopný zlepšit paměť u zdravých dospělých myší, vykazoval neuroprotektivní účinek na astrocyty, zabraňoval kognitivním deficitům. Z tohoto důvodu byla zvažována možnost jeho využití v léčbě Alzheimerovy nemoci a Parkinsonovy choroby.25,33 Hes­peridin zmírnil mechanické a termální hyperalgezie v experimentálním modelu. Tento účinek se zlepšil v kombinaci s diosminem.30 Hes­peridin je obsažen např. v bramborách, mátě a ve vysokých koncentracích v citrusových plodech.

Účinek hesperidinu: protinádorový, cytoprotektivní, protizánětlivý, antioxidační, hepatoprotektivní, kardioprotektivní, neuroprotektivní, hypoglykemický, hypolipidemický, venoprotektivní.

Isorhoifolin vykazuje antiproliferativní aktivitu proti hladké svalovině, prokázán byl i jeho antioxidační účinek.21

Linarin je inhibitor acetylcholinesterázy, má neuroprotektivní, kardioprotektivní, antioxidativní, protizánětlivý a antihypertenzní účinek, snižuje sérové koncentrace cytokinů. Používá se také jako složka léků proti Alzheimerově chorobě či glaukomu. Spolu s hesperidinem snižuje sérové koncentrace alaninaminotransferázy a aspartátaminotransferázy. V této kombinaci má hepatoprotektivní účinek a společně s diosmetinem vykazuje antiosteoporotický efekt.33,35

Diosmetin chrání buňky před oxidačním stresem a působí jako silný zachytávač volných radikálů, vykazuje antioxidační, protiinfekční, antimutagenní a antialergické vlastnosti. Působí při ochraně poškozené sítnice nebo také zabraňuje poškození DNA vlivem UV záření a spolu s linarinem snižuje riziko vzniku osteoporózy. Najdeme ho zejména v citrusových plodech, v petrželi a v celeru.27

 

Synergický účinek flavonoidů

Všechny výše zmíněné flavonoidy jsou silnými modulátory angiogeneze. Modulují několik stupňů angiogeneze, jako je vaskulární endotelový faktor (VEGF), základní fibroblastový růstový faktor (bFGF) nebo aktivita matrixové metaloproteinázy a proliferace a migrace endotelových buněk.26

Synergický účinek flavonoidů v mikronizované purifikované flavonoidní frakci byl doložen i v léčbě diabetu. MPFF byla podávána dvakrát denně v dávce 500 mg po dobu 45 dní spolu s orálními antidiabetiky nebo bez orálních antidiabetik. Při této dávce snížila MPFF koncentraci glukózy a kardiovaskulární riziko u pacientek trpících diabetem 2. typu. Výsledky neprokázaly žádné vedlejší účinky a testy jaterních a ledvinných funkcí prokazovaly hodnoty v normálních mezích.22

Podle další studie je synergický účinek těchto pěti flavonoidů obsažených v MPFF schopen oddálit rozvoj refluxu a potlačit poškození chlopenních struktur. Potkanům byla uměle vytvořena stehenní arteriovenózní fistula a poté byly měřeny parametry jako krevní průtok, infiltrace leukocytů, gelatinázová aktivita, vzniklý otok, reflux a eventuální ztráta nepropustnosti chlopní. MPFF způsobila zmenšení otoku a refluxu a snížení koncentrace granulocytů a infiltraci makrofágů v porovnání s neléčenými jedinci.7

Flavonoidy a fenolové kyseliny mají ochrannou úlohu při karcinogenezi, zánětu, ateroskleróze, trombóze a mají vysokou antioxidační kapacitu. Flavonoidy interagují s různými enzymatickými systémy. Jejich inhibice enzymů cyklooxygenázy a lipooxygenázy vede ke snížení aktivace a agregace destiček. Působí jako antivirotika a antimikrobiální látky, antihepatotoxické, antiosteoporotické, antiulcerózní, imunomodulační, antiproliferační látky.32

Mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce má příznivý hemoreologický účinek tím, že urychluje pohyb červených krvinek a zabraňuje stáze žilní krve. Zvýšení hodnot hematokritu a rychlosti pohybu erytrocytů svědčí o zlepšení flexibility červených krvinek.5

Experimentální, placebem kontrolovaná studie dokazuje, že MPFF ve srovnání s placebem významně inhibuje zvýšenou permeabilitu kapilár vůči makromolekulám. Tyto údaje ilustrují významný inhibiční účinek MPFF na zánětlivé procesy vedoucí k poškození mikrocirkulace. MPFF snižuje tvorbu edémů tím, že snižuje hyperpermeabilitu kapilár, svým ochranným účinkem v oblasti mikrocirkulace vede k rychlému ústupu otoku (obr. 3).7–9

 


Biologická dostupnost flavonoidů

Flavonoidy jsou vstřebávány zejména v tlustém střevě, některé v tenkém střevě. Tomuto procesu předchází natrávení potravy a rozžvýkání v dutině ústní a následně působení trávicích šťáv v gastrointestinálním traktu (GIT). Flavonoidy se podle veřejně dostupných zdrojů rozkládají alkoholem, světlem, teplem, varem a není vhodná kombinace s tabletami na spaní, s antikoncepčními tabletami, s aspirinem a s tabákem. Po podání radioaktivně značených flavonoidů myším byly nalezeny ve velkém množství v tkáních trávicího systému – v žaludku, střevech, játrech, ale i v jiných tkáních, a to v mozku, endoteliálních buňkách, srdci, ledvinách, slezině, pankreatu, děloze, vaječnících, mléčných žlázách, varlatech, močovém měchýři, kostech a v kůži.23,24

 

Mikronizace

Aby byl účinek flavonoidů dostatečný, musí dojít k jejich vstřebávání do lidského těla. Johnston v roce 1994 publikoval výsledky experimentální studie, kde sledoval rozdíl vstřebávání mezi mikronizovaným a nemikronizovaným diosminem u králíků. Podle jeho zjištění se mikronizací značně zvyšuje biologická dostupnost mikronizovaného diosminu.2 Tyto výsledky potvrdili další autoři, např. Cospite4 v roce 1989 a o tři roky později Garner3 (obr. 4), a to dvojitě slepou, randomizovanou studií se zdravými dobrovolníky. Výsledkem jejich sledování bylo zjištění, že střevní absorpce mikronizovaného diosminu je vyšší v porovnání s nemikronizovaným diosminem už za 24 hodin po podání, což dokumentuje jeho 2× vyšší urinární exkrece vyjádřená v kumulativním množství vyloučené radioaktivní moči. Studie prokázala jasnou souvislost mezi velikostí částic a mírou absorpce diosminu v GIT člověka.

Proces mikronizace MPFF je vysoce moderní technologický postup, při kterém jsou částice MPFF o průměru 36,5 mikronů rozdrceny proudem vzduchu o nadzvukové rychlosti na částečky o průměru necelé 2 mikrony (1,7 µm). Plocha kontaktu s vnitřním povrchem střeva se tak zvětšuje 4,5násobně, což zajišťuje rychlejší a účinnější absorpci.


Celoživotní léčba chronického žilního onemocnění

Otevřená multicentrická studie potvrdila, že terapeutická účinnost MPFF se při léčbě žilního onemocnění zvyšuje s délkou podávání a lék má vynikající a konstantní bezpečnost. Nevyskytly se kontraindikace ani nutnost speciálního monitorování. Výsledkem dlouhodobé léčby mikronizovanou purifikovanou flavonoidní frakcí MPFF po dobu 12 měsíců bylo výrazné zlepšení klinického stavu pacientů a zmírnění objektivních známek choroby.6

 

Závěr

Flavonoidy představují velmi zajímavé téma, protože mají obrovský potenciál pro léčbu různých lidských nemocí. Proto se jejich výzkumu věnují vědci napříč celým světem. Z výzkumů vyplývá, že jsou opodstatněné v léčbě chronického žilního onemocnění jako celoživotní léčba této progredující choroby, a to všech jejích stadií. Klíčový je synergický účinek všech pěti flavonoidů obsažených v mikronizované purifikované frakci (Detralexu), díky níž je jejich vliv na makro‑ a mikrocirkulaci mnohem silnější, a tím klinický efekt signifikantně výraznější v porovnání se samotným diosminem.



Literatura

1. Říhová H. Flavonoidy. Stručný přehled a biologický význam. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, katedra biochemie. Hradec Králové, 2008.

2. Johnston AM, Paul HJ, Young CG. Effect of Micronization on Digestive Absorption of Diosmin. Phlebology 1994;9(suppl 1):4–6.

3. Garner RC, Garner JV, Gregory S, et al. Comparison of the absorption of micronized (Daflon 500 mg) and nonmicronized 14C‑diosmin tablets after oral administration to healthy volunteers by accelerator mass spectrometry and liquid scintillation counting. J Pharm Sci 2002;91:32–40.

4. Cospite M, Dominici A. Double blind study of the pharmacodynamic and clinical activities of 5682SE in venous insufficiency. Advantages of the new micronized form. Int Angiol 1989;8(suppl 4):61–65.

5. Allegra C, Bartolo M Jr, Carioti B, Cassiani D. An original microhaemorheological approach to the pharmacological effects of Daflon 500 mg in severe chronic venous insufficiency. Int J Microcirc 1995;15(suppl 1):50–54.

6. Pointel JP, Guillott B, Guilhou JJ. A long term treatment with a venotropic drugs. Int. Angiology 1989;8(suppl 4):67–71.

7. Bouskela E, Donyo, KA, Verbeuren TJ. Effect of Daflon 500 mg on increased microvascular permeability in normal hamsters. Int J Microcir Clin Exp 1995;15(suppl 1):22–26.

8. Allaert FA. Meta‑analysis of the impact of the principal venoactive drugs on malleolar venous edema. Int ­Angiol 2012;31:310–315.

9. Paysant J, Sansilvestri‑Morel P, Bouskela E, Verbeuren TJ. Different flavonoids present in the micronized purified flavonoid fraction (Daflon 500 mg). Int Angiol 2008;27:81–85.

10. Roux E. Therapeutic efficacy of Daflon 500 mg in the treatment of chronic venous insufficiency in more than 11 000 patients. Tribune Med 1990;337:41–44.

11. Jantet G. RELIEF study: first consolidated European data. Reflux assEsment and quaLity of lIfe improvEment with micronized Flavonoids. Angiology 2000;51:31–37.

12. Shoab SS, Porter JB, Scurr JH, Coleridge‑Smith PD.Effect of oral micronized purified flavonoid fraction treatment on leukocyte adhesion molecule expression in patients with CVD. Eur J Vasc Endovasc Surg 2000;31:456–461.

13. Vlčková P. Biologické účinky flavonoidů. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Farmakognosie. 2011.

14. Kalpana KB, Srinivasan M, Menon VP. Evaluation of anti­oxi­dant activity of hesperidin and its protective effect on H2O2 induced oxidative damage on pBR322 DNA and RBC cellular membrane. Mol Cell Biochem 2009;323:21–29.

15. Hosseinimehr SJ, Ahmadi A, Beiki D, et al. Protective effects of hesperidin against genotoxicity induced by 99mTc‑MIBI in human cultured lymphocyte cells. Nucl Med Biol 2009;36:863–867.

16. Yeh MH, Kao ST, Hung CM, et al. Hesperidin inhibited acetaldehyde‑induced matrix metalloproteinase‑9 gene expression in human hepatocellular carcinoma cells. Toxicol Lett 2009;184:204–210.

17. Gaur V, Kumar A. Hesperidin pre‑treatment attenuates NO‑mediated cerebral ischemic reperfusion injury and memo­ry dysfunction. Pharmacol Rep 2010;62:635–648.

18. Cazarolli LH, Zanatta L, Alberton EH, et al. Flavonoids: Cellular and molecular mechanism of action in glucose homeostasis. Mini Rev Med Chem 2008;8:1032–1038.

19. Alvarez N, Vicente V, Martínez C. Synergistic effect of diosmin and interferon‑α on metastatic pulmonary melanoma. Cancer Biother Radiopharm 2009;24:347–352.

20. Pari L, Srinivasan S. Antihyperglycemic effect of diosmin on hepatic key enzymes of carbohydrate metabolism in streptozotocin‑nicotinamide‑induced diabetic rats. Biomed Pharmacother 2010;64:477–481.

21. Ramful D, Bahorun T, Bourdon E, et al. Bioactive phenolics and antioxidant properties of flavedo extracts of Mauritian citrus fruits: Potential prophylactic ingredients for functional food application. Toxicology 2010;278:75–87.

22. Rizk SM, Sabri NA. Evaluation of clinical activity and safety of Daflon 500 mg in type 2 diabetic female patients. Saudi Pharm J 2009;17:199–207.

23. Manach C, Donnovan JL. Pharmacokinetics and metabolism of dietary flavonoids in humans. Free Radic Res 2004;38:771–785.

24. Manach C, Scalbert A, Morand C, et al. Polyphenols: Food Sources and Bioavailability. Am J Clin Nutrition 2004;79:727–747.

25. Matias I, Diniz LP, Buosi A, et al. Flavonoid Hesperidin Induces Synapse Formation and Improves Memory Performance through the Astrocytic TGF‑β1. Front Aging Neurosci 2017 Jun 13;9:184. doi: 10.3389/fnagi.2017.00184. eCollection 2017.

26. Mirossay L, Varinská L, Mojžiš J. Antiangiogenic Effect of Flavonoids and Chalcones: An Update. Int J Mol Sci 2017 Dec 22;19(1). pii: E27. doi: 10.3390/ijms19010027.

27. Shen Z, Shao J, Dai J, et al. Diosmetin protects against retinal injury via reduction of DNA damage and oxidative stress. Toxicol Rep 2016;3:78–86.

28. Liu WY, Liou SS, Hong TY, Liu IM. The Benefits of the Citrus Flavonoid Diosmin on Human Retinal Pigment Epithelial Cells under High‑Glucose Conditions. Molecules 2017; Dec 18;22(12). pii: E2251. doi: 10.3390/molecules22122251.

29. Liu WY, Liou SS, Hong TY, Liu IM. Protective Effects of Hesperidin (Citrus Flavonone) on High Glucose Induced Oxidative Stress and Apoptosis in a Cellular Model for Diabetic Retinopathy. Nutrients 2017; Dec 2;9(12). pii: E1312. doi: 10.3390/nu9121312.

30. Carballo‑Villalobos AI, Gonzáles‑Trujano ME, Pellicer F, López‑Muñoz FJ. Antihyperalgesic Effect of Hesperidin Improves with Diosmin in Experimental Neuropathic Pain. Biomed Res Int 2016;2016:8263463. Epub 2016 Sep 8.

31. Wang Y, Fang X, Ye L, et al. A Randomized Controlled Trial Evaluating the Effects of Diosmin in the Treatment of Radicular Pain. Biomed Research International 2017: 6875968. PMID 29119110 DOI: 10.1155/2017/6875968.

32. Plazonić A, Bucar F, Males Z, et al. Identification and quantification of flavonoids and phenolic acids in burr parsley (Caucalis platycarpos L.), using high‑performance liquid chromatography with diode array detection and electrospray ionization mass spectrometry. Molecules 2009;14:2466–2490.

33. Santos G, Giraldez‑Alvarez LD, Ávila‑Rodriquez M, et al. SUR1 Receptor Interaction with Hesperidin and Linarin Predicts Possible Mechanisms of ction of Valeriana officinalis in Parkinson disease. Front Aging Neurosci 2016 May 2;8:97. doi: 10.3389/fnagi.2016.00097. eCollection 2016.

34. Ciolino HP, Wang TT, Yeh GC. Diosmin and Diosmetin Are Agonists of the Aryl Hydrocarbon Receptor That Differentially Affect Cytochrome P450 1A1. Cancer Res 1998;58:2754–2760.

35. Feng X, Liu Y, Wang X, Di X. Effects of Piperine on the Intestinal Permeability and Pharmacokinetics of Linarin in Rats. Molecules 2014;19:5624–5633.

36. Karetová D, Vojtíšková J, Sellner Švestková S, Vlachovský R. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře – chronické žilní onemocnění. Novelizace 2016. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře. SVL ČLS JEP. 2016.

37. Nicolaides A, Kakkos S, Eklof B. Management of chronic venous disorders of the lower limbs – guidelines according to scientific evidence. Int Angiol 2014;33:87–208.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené