Přeskočit na obsah

Antikoagulační a protidestičková léčba u pacientů s fibrilací síní a koronární intervencí

V jedné z nich bylo 2 100 pacientů s nevalvulární filbrilací síní, kteří podstoupili PCI, randomizováno do jedné z těchto tří skupin:

  • rivaroxaban (15 mg denně) a P2Y12 inhibitor (klopidogrel ad.), podávané po dobu 12 měsíců,
  • nízkodávkový rivaroxaban (2,5 mg dvakrát denně) a duální protidestičková terapie po dobu jednoho, šesti nebo dvanácti měsíců,
  • warfarin a duální protidestičková terapie po dobu jednoho, šesti nebo dvanácti měsíců.

Pacienti, kteří užívali duání protidestičkovou terapii pouze po dobu jednoho nebo šesti měsíců, poté pokračovali užíváním aspirinu v monoterapii.

Výsledky? Rozdíl jen v rivaroxabanu

Po roce byla v rivaroxabanových skupinách významně nižší incidence významných krvácivích příhod než ve skupině trojité terapie s warfarinem (17 % a 18 % v rivaroxabanových skupinách, 27 % ve warfarinové skupině).

Mortalita z kardiovaskluárních příčin, incidence akutního infarktu myokardu a incidence cévní mozkové příhody byly ve všech skupinách obdobné (NEJM JW Gen Med Jan 1 and N Engl J Med 2016 Dec 22; 375: 2423).

Časté krvácivé příhody

V další studii vědci randomizovali více než 2 700 pacientů s fibrilací síní a anamnestickou PCI do skupin s trojitou terapií (warfarin, P2Y12 inhibitor a aspirin po dobu 1–3 měsíců) nebo duální terapie (dabigatran – 110 mg nebo 150 mg denně a P2Y12 inhibitor, ale bez aspirinu). Po ukončení doby sledování, která trvala v průměru 14 měsíců, nastal primární měřený parametr (významná krvácivá příhoda) u 15 % osob ze skupiny duální terapie s 110 mg dabigatranu, u 20 % osob ze skupiny se 150 mg dabigatranu a u 26 % osob ze skupiny, která užívala trojitou terapii.

Kompozitní parametr, složený z incidence infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, systémové embolie, neplánované revaskularizace a mortality ze všech příčin, byl ve skupinách s duální i trojitou terapií obdobný (NEJM JW Gen Med Oct 1 and N Engl J Med Oct 19; 377:1513).

Raději dvojku než trojku!

Výsledky těchto dvou studií a dříve publikovaná studie WOEST (NEJM JW Cardiol Jun 2013 and Lancet 2013 Mar 30; 381:1107) ukazují, že testované režimy duální terapie jsou asociované s nižším rizikem krvácivých příhod než trojitá terapie a poskytují rovnocennou ochranou před trombotizací stentu a embolickými příhodami.

Limitací dostupných důkazů je velké množství testovaných režimů, omezená síla studií, která zněmožňuje detekci rozdílu v incidenci klinicky významných příhod a nestandardní dávkování (například 15 mg rivaroxabau místo běžnějších 20 mg denně).

Optimalizovaná duální terapie je klíč

Trojitou terapii je za těchto podmínek těžké obhájit. Dalším krokem na cestě k optimalizaci terapie by mělo být nalezení nejvýhodnějšího režimu duální terapie.

Zdroj: NEJM Journal Watch: Year in Review 2017

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené