Zaměstnanci jsou nedobrovolnými sponzory nemocnic!
Mzdové tabulky jsou nižší než ty platové. V průměru dostávají zaměstnanci nemocnic obchodních společností za svoji práci o 6 000 korun měsíčně méně než zaměstnanci nemocnic příspěvkových organizací, a to je diskriminační. Všechny nemocnice jsou napojené na příjmy z veřejného zdravotního pojištění, všechny činnosti a technické i personální záležitosti jsou v nemocnicích regulované, proto je možné regulovat i odměňování. Nemocnice jsou srovnatelné. Příspěvkové nemocnice nejsou jen fakultní nemocnice, jsou to nemocnice na Vysočině, v Jihomoravském a v Moravskoslezském kraji, je to také mnoho malých městských nemocnic. Nemocnice obchodní společnosti nejsou jen malé nemocnice, jsou to i obrovská zařízení na úrovni fakultních nemocnic – Baťova krajská nemocnice, Nemocnice České Budějovice, Karlovarská nemocnice, Pardubická nemocnice. Činnost těchto velkých nemocnic a fakultních nemocnic je srovnatelná, ale při porovnání platů a mezd jsou rozdíly mezi obdobnými zařízeními, a to extrémně vysoké, jde o rozdíl v průměru 6 000 korun měsíčně. Poměr zaměstnanců, kteří působí v nemocnicích, je téměř 2:1. V nemocnicích příspěvkových organizacích pracuje 98 000 zaměstnanců, a ti mají jistý plat. V nemocnicích obchodních společnostech pracuje 55 000 zaměstnanců, a ti mají mzdu, která je diskriminační.
Vláda o zvýšení platů a mezd rozhodla již čtyřikrát. Zaměstnanci příspěvkových organizací měli „své jisté“ a všechna dohodnutá navýšení včetně příplatků za směnnost obdrželi.
Mnoho zaměstnanců nemocnic obchodních společností navýšení mzdových tarifů v dohodnutém rozsahu nedostalo a příplatky za směnnost jim někde byly dokonce bez jakéhokoliv opodstatnění sníženy. Jaký je faktický stav plnění dohod v nemocnicích obchodních společnostech? Jako příklad lze uvést, že v souladu s dohodami postupovala ve všech letech a bez problémů z nemocnic obchodních společností pouze jediná! Mzdy se ve většině nemocnic obchodních společností nezvyšovaly o vládou slíbených pět procent a deset procent mzdových tarifů, ale řádově o nižší procenta. V mnoha nemocnicích obchodních společnostech se mzdy zvyšovaly později, výběrově – zvýšení mzdových tarifů dostali jen někteří zaměstnanci, vesměs se „zapomnělo“ na nezdravotníky. V mnoha nemocnicích upřednostnili před lidmi beton nebo přístroje, případně také z vyšších příjmů umořili dluhy z minulosti. Stávající přístup považujeme za diskriminační. Podle názoru odborového svazu je sjednocení odměňování protikorupčním opatřením a je také jedním ze zásadních opatření, která přinesou personální stabilizaci. Sjednocení odměňování je logické.Zdravotnictví je v ČR a celé Evropě veřejná služba, kterou sice zajišťují různé subjekty (stát, kraje, soukromé společnosti), a to ve více právních formách (příspěvkové organizace, obchodní společnosti), ale poskytují ji na základě zákonů, ve veřejném zájmu a přísně regulovaně. Všechny nemocnice dostávají za poskytovanou zdravotní péči úhrady ze zdravotního pojištění. Součástí úhrad za poskytovanou zdravotní péči jsou i náklady na personál, takže regulace osobních nákladů přes úhrady ze zdravotního pojištění existuje.
Konkrétní rozdíly v odměňování jsme prezentovali premiérovi Andreji Babišovi. Má někdo protiargument a vysvětlení, proč jsou v základních tarifech tak obrovské rozdíly mezi příspěvkovými organizacemi a obchodními společnostmi? Závěrem opakuji, že nesouhlasíme s tím, aby zaměstnanci byli dál nedobrovolnými sponzory nemocnic, a požadujeme odstranění mzdové diskriminace. Platové tabulky zabezpečí, že rozhodnutí na nejvyšší úrovni budou naplněna.
Bc. Dagmar Žitníková
předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
Zdroj: OSZSP ČR