Přeskočit na obsah

Kongres, který dostává Olomouc na mapu hematologického světa

Olomoucké hematologické dny mají v kalendáři hematologů výsadní postavení. Jde o nejdéle pořádanou odbornou akci České hematologické společnosti ČLS JEP – letos proběhly už po dvaatřicáté. Podstatné je i to, že od počátku probíhá celá organizace OHD, na rozdíl od ostatních konferencí, jen v režii zaměstnanců Hemato‑onkologické kliniky FN Olomouc a jejich entuziasmus je na atmosféře kongresu znát. O tom, co přinesl letošní ročník, Medical Tribune hovořila s prezidentem sjezdu prof. MUDr. Tomášem Papajíkem, CSc.



 

  • Jednotícím tématem letošního kongresu byla Vzácná onemocnění v ordinaci hematologa. Není to trochu příliš obecné vymezení? Většina hematologických onemocnění se pohodlně vejde do definice vzácného onemocnění. I ta relativně častější se dnes navíc rozpadají podle molekulárněgenetických znaků na další a další podjednotky, z nichž každá vyžaduje zvláštní strategii…

 

Ano, je pravda, že v hematologii je vnímání toho, kdy je onemocnění považováno za vzácné, poněkud posunuté. Nám šlo o to, zaměřit se na nemoci, se kterými se i ambulantní hematolog může setkat třeba jen jednou či dvakrát do roka. Oslovili jsme odborníky z center, kteří se na tyto raritní klinické situace dále specializují. Nebylo naším cílem detailně probrat léčbu, chtěli jsme ale přispět k tomu, aby když se lékař s takovým suspektním nálezem setká, správně zareagoval a také aby věděl, kam nemocného odeslat. Proto byl důraz kladen na diagnostiku a diferenciální diagnostiku. K názornosti jistě přispělo i to, že většina z těchto prezentací byla mimo jiné založena i na modelových kasuistikách.



 

  • Kalendář odborných akcí pro hematology (a hematoonkology zvláště) je poměrně plný. Co specifického by měly přinášet právě Olomoucké hematologické dny?

 

OHD jsou tradiční a každoroční největší akcí odborníků představující hematologii a hematoonkologii v celé šíři (snad jen s výjimkou problematiky hemostázy a trombózy). Zahrnují jak edukační program, tak i původní sdělení autorů. V tom jsou OHD mezi podobnými akcemi výjimečné. Snahou organizátorů je, aby byla přednášena opravdu aktuální a nová sdělení, a to jak přednášky typu state of the art, tak výsledky vědecko‑výzkumné práce špičkových domácích odborníků. Letošní rok byl ale trochu výjimkou. V září se bude konat I. český hematologický a transfuziologický sjezd, a proto letos proběhly OHD v jiném formátu než v předchozích letech. V hlavním programu pro lékaře zazněla jen edukační sdělení.



 

  • Ambicí každého kongresu je nějakým způsobem reflektovat aktuální vývoj v daném oboru. Kde se tedy v hematologii v poslední době udál největší posun?

 

V posledních letech jednoznačně v oblasti léčby mnohočetného myelomu a chronické lymfocytární leukémie. V oblasti laboratorní diagnostiky pak na poli molekulární biologie, tedy v oblasti sekvenování nové generace a dalších moderních metod.



 

  • Kongres tradičně otevírá přednáška nazvaná na počest zakladatele olomoucké hematologické školy prof. Boleslava Wiedermanna. Letos se jí ujal R. Gale, hematolog z Los Angeles, který je světově uznávaným expertem na medicínské aspekty jaderných havárií. Hovořil o hematologických konsekvencích černobylské tragédie. Co vás na jeho sdělení zaujalo?

 

Především srovnání s tím, jak byly řešeny následky havárie v Černobylu, kde došlo k podcenění situace a neprofesionalitě následných zdravotních opatření, a havárie ve Fukušimě, kde se uplatnila připravenost záchranářů a byly důsledně aplikovány preventivní zdravotní intervence. Zároveň je zajímavý fakt, že obě havárie měly relativně malé dopady na incidenci nádorových onemocnění v oblasti široké populace – a také to, že větší radiační riziko dnes představuje nadměrné užívání radiologických vyšetřovacích metod, zejména CT a PET/CT.



 

  • Svůj program na OHD měly i sestry. Ty jsou stále vzácnější a mnohdy si staniční a vrchní sestry nemohou příliš vybírat. Hematologie přitom pro sestry představuje mimořádně těžký obor. Ocení za této situace odborný program, který byl pro ně připraven?

 

Myslím, že ano. OHD se v posledních letech naprosto cíleně věnují problematice ošetřovatelské péče na jedné straně a problematice laboratorní diagnostiky pro zdravotní laborantky (na ty se často zapomíná a jejich nedostatek je stejným problémem jako nedostatek sester) na straně druhé. Pro sestry byly letos připraveny dva odborné bloky a jeden společný spíše psychologický blok napříč odbornostmi, který byl do určité míry i teambuildingový a jeho téma bylo „Jak spolupracovat v týmu“. Celý úterní program „Morfologický den“ byl určen jak lékařům, tak bioanalytikům, tak i zdravotním laborantkám. Ale nyní zpět k otázce zdravotních sester v hematologii. Jejich role je stejně klíčová a jsou na ně kladeny v mnoha rovinách stejné nároky jako na roli lékaře. Musejí být erudované, manuálně zručné, empatické a zároveň psychicky odolné. A stejně jako u lékařů na ně doléhá po čase syndrom vyhoření, protože práce s onkologicky nemocnými je jak fyzicky, tak především psychicky velmi vyčerpávající. A jak jste ve své otázce předeslala, kvalitních sester je v poslední době i na klinických pracovištích nedostatek. Důvody jsou samozřejmě dlouhodobě známé, neřešené a nemá smysl je zde dopodrobna rozebírat. V době dnešní ekonomické konjunktury si kvalitní sestry po čase najdou lépe placenou a klidnější práci mimo obor, resp. mimo zdravotnictví jako takové. My jsme na naší klinice zatím lůžka kvůli nedostatku ošetřujícího personálu zavírat nemuseli, ale získat a udržet si kvalitní a motivovanou sestru je čím dál těžší.



 

  • V předvečer kongresu Nadace Haimaom a Hemato‑onkologická klinika LF UP a FN Olomouc pořádaly pacientský den. Co bylo jeho cílem? Jaké informace podle vás českým pacientům stále chybějí? Jak se vyvíjí jejich postoj k léčbě?

 

Tématem letošního pacientského dne byly volně řečeno otázky „návratu do života“ – k normální zdravé stravě, posílení imunitního systému a také posílení pozitivního myšlení. Většinu účastníků tohoto setkání totiž tvoří pacienti, kteří úspěšně prošli protinádorovou léčbou a řeší spíše to, jak dalším zdravotním komplikacím předejít.

A co chybí českým pacientům? Určitě jim chybí čas, který by jim měli zdravotníci věnovat. A to kvůli přebujelé administrativě, nesmyslnému a často alibistickému papírování a třeba chybějícím širším kompetencím sester.



 

  • Součástí kongresu bylo i již jedenácté Symposium on Advances in Molecular Hematology se skutečně mezinárodním panelem přednášejících. Zde byl důraz na základní a translační originální výzkum. S jakým záměrem tato část programu vznikala? Přece jen komunita, která něco takového dokáže vstřebat, je poměrně malá…

 

Ano, tato část programu je opravdu od svého počátku určena pro špičkové české výzkumníky v oboru hematologie, a to zejména v její diagnostické části. Každoročně se daří připravit kvalitní program s účastí zahraničních odborníků. Letos z USA přijeli např. prof. Gale z Los Angeles a prof. Prchal ze Salt Lake City. Přivítali jsme i kolegy z Nantes ve Francii, kteří se věnují pokrokům v molekulární diagnostice poruch krvetvorby v myeloidní i lymfoidní linii. Jsme rádi, že se nám daří zvát hosty, se kterými pak spolupracujeme i nadále. V posledních letech se setkáváme se zvýšeným zájmem o toto sympozium, o čemž svědčí zaplněná posluchárna a velmi živá diskuse přednášejících a publika. Takové setkání můžeme pořádat i díky tomu, že zvláště v hematoonkologické diagnostice patří Česká republika k evropské špičce, máme skvělou genetiku, máme skvělou molekulární biologii.



 

  • Do léčby řady hematologických onemocnění dnes vstupují nové léky, které mají pro nemocné skutečný význam, nepřinášejí jen statistická vítězství ve studiích. I o jejich přínosu se na kongresu hovořilo. Asi bez výjimky jsou ale tyto inovace velmi drahé a systém na ně není připraven. Jak toto napětí alespoň zmírnit?

 

Pokud by se terapie těmito cílenými léky měla opravdu rozšířit podle jejich registračních indikací (a to nesmíme omezit jen na obor hematologie) a plátce péče by uhradil nemocnicím reálné náklady na takovou léčbu bez omezení, pak by systém v relativně krátké době ekonomicky zkolaboval.

Na druhé straně však registrace léku (místy daná statistickým, nikoli faktickým léčebným pokrokem) často nekoresponduje s farmakoekonomikou léčby, a tedy skutečným přínosem inovativní terapie vztaženým k její ceně. Proto inovativní léky často roky čekají na plošnou úhradu, ačkoli je zřejmé, že u řady rizikových skupin nemocných je jejich přínos zásadní. Pak je schválení léčby a její úhrada, alespoň v onkologii, často žádána na plátci individuálně jako jediná účinná možnost terapie z hlediska zdravotního stavu pojištěnce (dikce § 16 zákona č. 48/1997 Sb.). Je pak jen na zdravotní pojišťovně), jak na danou žádost bude reagovat.



 

  • Kongres nabídl i řadu příležitostí pro neformální setkávání. O čem spolu hematologové mluví, když se jen tak potkají na chodbě, nebo během společenského večera?

 

To, co mne mile překvapilo, bylo velmi pozitivní ladění naprosté většiny účastníků kongresu. To jako by ani nekorespondovalo s rostoucím napětím ve zdravotnictví a s problémy, které se nevyhýbají ani hematologii. Ale úsměvy při setkání přátel o přestávkách mezi odbornými sekcemi nebo během společenského večera daly zapomenout na běžné každodenní starosti našeho povolání. A o čem spolu hematologové neformálně nejvíce mluví? O místech, kde lze strávit příjemnou dovolenou, o restauraci, která překvapila opravdovým gurmánským zážitkem, nebo o víně, které rozhodně musíte ochutnat…

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…

Asgent aneb Náš život s andělem

28. 3. 2024

Nastává éra genové terapie. Nebo spíše teprve nastane, přestože první přípravky jsou již v klinické praxi. Zatím však nejde o rutinní léčbu. O to,…