Přeskočit na obsah

ASCO: alektinib vs. krizotinib

Nová data ze studie fáze III (ALEX) byla představena na letošní výroční konferenci Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO 2018, 3. června, Chicago). Alektinib ve studii ALEX prokázal v porovnání s krizotinibem vyšší účinnost u dosud neléčených pacientů s pokročilým ALK pozitivním nemalobuněčným karcinomem plic (ALK+ NSCLC).



Do studie bylo v poměru 1 : 1 randomizováno 303 dosud neléčených pacientů s pokročilým (stadium IIIB/IV) ALK+ NSCLC jak asijského, tak neasijského původu, v dobrém klinickém stavu (PS podle ECOG 0–2), k terapii buď alektinibem (600 mg, p. o., dvakrát denně), nebo krizotinibem (250 mg, p. o., dvakrát denně). Léčba pacientů pokračovala až do progrese onemocnění nebo do neúnosné toxicity. Ukončení sběru dat pro tuto analýzu proběhlo 1. prosince 2017. Primárním cílem hodnocení byla doba do progrese onemocnění (PFS). Sekundárními cíli bylo dosažení léčebné odpovědi u respondérů (ORR): kompletní odpověď (CR), částečná odpověď (PR) a dosažení stability onemocnění (SD), délka trvání léčebné odpovědi u respondérů (DoR) a celková doba přežití (OS). Dále byla hodnocena kritéria týkající se mozkových metastáz (CNS ORR, doba do progrese do CNS).

 

  • Medián doby sledování byl u pacientů ve skupině s alektinibem 27,8 měsíce vs. 22,8 měsíce ve skupině s krizotinibem.

 

 

  • Medián doby do progrese (PFS) činil u alektinibu 34,8 měsíce (17,7–NE [non‑estimated]), u krizotinibu 10,9 měsíce (9,1–12,9), což představuje snížení rizika progrese onemocnění nebo úmrtí o 57 procent pro pacienty léčené alektinibem (HR = 0,43; 95% CI 0,31–0,58).

 

 

  • U pacientů, kteří měli již při náboru do studie mozkové metastázy, byl medián PFS 27,7 měsíce (9,2–NE) pro alektinib, 7,4 měsíce (6,6–9,6) pro krizotinib, tj. snížení rizika progrese o 65 procent ve prospěch alektinibu (HR = 0,35; 95% CI 0,22–0,56). Podobný rozdíl vykazovala i skupina nemocných bez mozkových metastáz na začátku sledování: medián PFS u alektinibu byl 34,8 měsíce (22,4–NE), u krizotinibu 14,7 měsíce (10,8–20,3), tj. snížení rizika o 53 procent (HR=0,47; 95% CI 0,32–0,71). V obou skupinách byl vyvážený počet nemocných, kteří podstoupili cílené ozařování mozkových metastáz nebo stereotaktickou radiační terapii.

 



Nežádoucí účinky

I přes delší dobu trvání terapie alektinibem byla četnost nežádoucích účinků stupně 3–5 nižší než u krizotinibu (44,7 % vs. 51,1 %). Nežádoucí účinky vedly k redukci dávky u 16,4 procenta léčených alektinibem a u 20,5 procenta léčených krizotinibem.

K ukončení léčby pro nežádoucí účinky došlo v obou větvích studie ve 13,2 procenta. Fatální nežádoucí účinky se objevily ve čtyřech procentech u alektinibu (ale bez přímého vztahu k léčbě) a v pěti procentech u krizotinibu (ve dvou případech přímo v souvislosti s terapií).



Závěr

Nová data ze studie ALEX potvrzují, že alektinib vykazuje superiorní účinnost v porovnání s krizotinibem u dosud neléčených pacientů s ALK+ NSCLC stadia IIIB/IV, bez ohledu na přítomnost mozkových metastáz při zařazení do studie. U pacientů léčených alektinibem byl medián doby do progrese onemocnění více než trojnásobně vyšší oproti krizotinibu (34,8 měsíce oproti 10,9 měsíce u krizotinibu), bylo dosaženo delší a výraznější léčebné odpovědi než u pacientů léčených krizotinibem. I při déletrvající léčbě alektinibem byla četnost nežádoucích účinků nižší u krizotinibu.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené