Křeslo pro Fausta s ministrem Vojtěchem

Vojtěch byl členem první vlády Andreje Babiše a je členem i jeho vlády druhé, v letech 2014 až 2017 byl tajemníkem na ministerstvu financí. Má titul Mgr. z Fakulty sociálních věd UK a Právnické fakulty UK, od roku 2017 je postgraduálním studentem 1. lékařské fakulty UK. Pracoval v advokátní a patentové kanceláři Čermák a spol., na Velvyslanectví ČR v Dublinu, byl členem správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a dozorčí rady České průmyslové zdravotní pojišťovny.

Ministrem zdravotnictví je od prosince 2017. Na tuto funkci se v dlouhodobě připravoval, na ministerstvu financí se věnoval financování zdravotnictví, takže věděl, do čeho jako ministr jde. Když pak na ministerstvo zdravotnictví přišel, byl překvapen, že úřad má jen 65procentní obsazenost. K prvním úkolům proto patřila personální stabilizace, teď už je úřad na 75 procentech. „Najít lidi, kteří by plnili mé zadání, to bylo na začátku to nejtěžší,“ řekl Vojtěch.

Kvůli ministerské funkci bude muset na čas odložit doktorandské studium na 1. LF UK, tráví v práci 16 hodin denně, i o víkendech. „Udržet si osobní život je nyní složitější, ale když chce člověk něco v práci udělat, musí tomu věnovat čas,“ řekl s tím, že se snaží alespoň o víkendech relaxovat. Věnuje se muzice, je to pro něj ventil z pracovního stresu „Mám svoji kapelu a občas hraju,“ přiznal ministr.

Volba práv byla u něj logická, otec je advokát. Rozhodně si ale v době studií nepředstavoval, že bude ministrem. Nabídkou stát se ministrem byl potěšen, i když měl respekt, je to funkce velmi odpovědná. „Určitě jsem tam nešel pro funkci nebo kvůli finančním motivům, taková pozice se z těchto důvodů dělat nedá. Šel jsem tam, byť to může znít jako klišé, protože jsem si myslel, že můžu něco dobrého udělat,“ řekl Vojtěch s odkazem na heslo Johna Fitzgeralda Kennedyho: Neptej se, co může tvá země udělat pro tebe, ptej se, co můžeš udělat pro svou zem. „Velmi se mi zalíbilo a snažím se tak přemýšlet,“ řekl.

Výlet do světa hudby

Adam Vojtěch se věnuje hudbě od šesti let, kdy začal hrát na klavír, pak i skládal písně. Sportu se věnoval okrajově, hrál tenis. „Snažím se i teď, ale čas je neúprosný, což je chyba. Z hlediska prevence by se lidé měli věnovat pohybu. O víkendu se snažím chodit,“ řekl.

Svoji účast v pěvecké soutěži Superstar v roce 2005 bere jako životní zkušenost. „Měl jsem sen, že vydám desku, a tato soutěž mi mohla otevřít dveře, byť jsem nikdy nechtěl hudbu dělat profesionálně,“ řekl. Má rád klasickou hudbu, dostává pozvánky na Pražské jaro či Dvořákovu Prahu, v tom vidí jeden z mála vítaných benefitů své funkce. Poslouchá klavírní romantiky Chopina, Schumanna, Schuberta, z novější hudby Sinatru a swing, deset let zpíval se swingovým orchestrem.

Na setkání se zdravotníky v Křesle pro Fausta zahrál ministr na klavír, mimochodem silně rozladěný. Nikdo z předchozích hostů, ani z řad profesionálních hudebníků, se toho prý neodvážil. „Chtělo by to trošku naladit,“ řekl po své produkci děkanu Šedovi, který reagoval slovy: „Tady vidíte, jak to vypadá s financováním medicínského školství.“

Má české zdravotnictví dostatek peněz?

Peněz není nikdy dost, to platí podle ministra nejen pro české zdravotnictví. Z hlediska financování na tom není resort nyní špatně, země je v konjunktuře, ale dlouhodobě bude problém zejména se zajištěním péče. „Přemýšlíme nad tím, aby financování bylo stabilní do budoucna, aby nebyly výkyvy a byly peníze pro personál. Na druhou stranu není to jen o penězích, proč lékaři chodí do zahraničí. Musíme se bavit o systému postgraduálního vzdělávání, o pracovních podmínkách pro lékaře,“ řekl a připomněl, že v posledních letech měli lékaři výrazné navýšení, od roku 2015 celkem o 30 procent, což je podle dat ČSÚ téměř největší nárůst ze všech profesí. „Peníze rostou, otázka je, kde je ta hranice, kdy lékaři řeknou, že zůstanou v ČR,“ poznamenal ministr.

Klíčový pilíř ministerstva je reforma primární péče

Z nemocnic odcházejí lékaři do ambulancí, které jsou finančně lépe hodnoceny. Zejména ve velkých městech je nadbytek ambulantních specialistů. „Oproti zahraničí poměr mezi praktiky a ambulantními specialisty není příznivý, pracujeme na posílení primární péče. Nebude to hned, je to cesta, zanedbalo se to, teď vidíme následky ve smyslu přetížených urgentních příjmů nebo prevence,“ řekl ministr.

Do konce roku chce předložit koncepční materiál, návrhy legislativních změn v primární péči. „Ve zdravotnictví je všechno běh na delší čas, výsledky se projeví za řadu let, až už na ministerstvu nebudu. Průměrná životnost ministra zdravotnictví je rok. Systémovější změny nikdo neřešil, protože věděl, že za chvíli bude pryč a výsledků se nedočká. Tak se k tomu ale nedá přistupovat,“ řekl ministr.

U dospělých praktiků se situace podle něj začíná zlepšovat, stoupá zájem mladých lékařů o tuto odbornost. Problém je u dětských praktiků, na řadě míst je jejich péče nedostupná.

„Musíme lékaře motivovat tak, abychom jim dali kompetence, aby nebyli jen administrátory, ale mohli pacienta skutečně léčit. Musíme jim zajistit lepší finanční motivaci upuštěním od kapitační platby směrem k platbě výkonové, což se už děje. Chceme také cílit na lepší vzdělávání praktických lékařů,“ řekl ministr. Je to podle něj také o lepším PR pro primární péči, což by chystané kroky měly zajistit.

Na tvorbě koncepčního dokumentu se podílejí sami praktici, jejich odborná společnost, a ministr věří, že i díky tomu se podaří problém vyřešit.

Počty lékařů v lékařských odbornostech by se měly plánovat

Hrozbou do budoucna je vysoký průměrný věk nejen praktiků, ale obecně lékařů. ÚZIS spočítal, že pokud se dnes nic neudělá, do deseti let může mít ČR v zajištění péče zásadní problém. „S počtem absolventů lékařských fakult, což je zhruba 1000 ročně, z nich 800 jde do praxe, nejsme schopni reprodukci zajistit. Lékaři budou stárnout, odcházet, potřebujeme víc absolventů, proto teď řešíme podporu lékařských fakult,“ řekl ministr. Počty lékařů se podle něj měly řešit mnohem dřív, nebyla ale data. Poskytne je čerstvě spuštěný registr zdravotnických pracovníků. Ministerstvo získá přehled, kolik je v ČR lékařů a sester a v jaké odbornosti. „Vidím jako jeden z problémů českého zdravotnictví, že se málo plánovalo. Zní to trošku zpátečnicky, centrální plánování, ale myslím si, že do jisté míry to potřeba je,“ řekl.

Součástí reformy primární péče jsou větší kompetence praktiků, což ale naráží na odpor specialistů. „Pracujeme na tom, aby v souvislosti s úpravou vzdělávání měli praktici větší roli v systému. Je to i o jejich finanční motivaci, v rámci dohod se zdravotními pojišťovnami na příští rok byla uzavřena dohoda, že kapitační složka za pacienta v kartotéce se zvyšuje pouze lékařům s nejširší ordinační dobou. Všechno zvýšení jinak cílíme na výkonovou složku. Snažíme se motivovat praktiky, aby se o pacienty více starali,“ řekl ministr.

eHealth

Pacienti mají svobodnou volbu, kde se nechají vyšetřit. Nechtějí čekat u ambulantního specialisty, zahlcují nemocnice, to je obrovský prostor pro plýtvání. Systém zatím neumí řídit pohyb pacienta. „Připravujeme zákon o eHealth, kde chceme nastavit základní standardy pro bezpečné sdílení dat, aby se nemohla zneužít. Máme harmonogram, do roku 2020bychom chtěli mít architekturu eHealth postavenou, abychom data mohli sdílet a nedělali zbytečná vyšetření. Souvisí to i s praktiky, cílem je, aby praktik byl trochu gatekeeper, je otázka, jak to bude postaveno, zda bude finanční motivace, zkrátka aby praktik nemusel posílat pacienta po systému, pokud to není nezbytně nutné,“ řekl ministr.

Záměrem je více sledovat kvalitu

České zdravotnictví je založeno hlavně na objemovém financování. „Nalijeme určitou sumu do nemocnic, ty odléčí určitý počet pacientů, dostanou za produkci zaplaceno, ale výsledky úplně sledovány nejsou,“ popsal situaci ministr.

Jako příklad vhodného přístupu uvedl Německo, které má poměrně dobrý systém sledování kvality péče. „Musíme se posunout od objemového financování k financování založenému na hodnotě pro pacienta. Není asi možno kompletně tak péči hradit, ale bylo by dobře, kdyby kvalitativní výstupy se více zohledňovaly,“ řekl ministr. Ministerstvo nyní začalo ve spolupráci s ÚZIS sledovat nežádoucí události. Nemocnice povinně hlásí pády, dekubity apod. Registr se plní daty, bude možno sledovat počty.

„Souhlasím, že bychom měli kvalitativní ukazatele sledovat více, otázkou je, co zveřejňovat. Asi se všechno zveřejňovat nedá, kdybychom zveřejňovali třeba dekubity nebo pády, možná by to nemocnice začaly falšovat a vypadalo by to, že problém nikde není,“ řekl ministr. Sledovat by se podle něj měly například počty porodů, když je někde jen 300 porodů za rok, tj. jeden za den, co tam lékaři asi jinak dělají a jaká je jejich erudice?

Pacienti mají podle ministra právo vědět, oni zdravotnictví platí. „Chystáme strategický dokument, na podzim by měl být dokončený, kde si vydefinujeme, co můžeme zveřejňovat, co nikoli, jaká data chceme sbírat. Chtěl bych mnohem víc akcentovat kvalitu péče. V Německu musí každá nemocnice jednou za dva roky zveřejnit na internetu zprávu o kvalitě péče, to u nás zatím nefunguje a myslím si, že je to špatně, informace by měly být zveřejněny, byť se to někomu nebude líbit,“ řekl ministr.

V legislativním plánu je nový zákon o veřejném zdravotním pojištění

Plánovaný zákon by měl zohlednit vedle práv také povinnosti pacienta v rámci léčebného režimu a jeho odpovědnost za zdraví. „Budeme se bavit možná i o nějakém přenastavení systému do budoucna, možná o dvousložkovém pojistném, nebo systémovějších krocích, které by měly motivačním charakter pro pacienta,“ řekl ministr. Regulační poplatky znovu zavádět nechce, to je podle něj cesta zprofanovaná. „Ale jít cestou pozitivní motivace je na místě, souhlasím, že pacient by měl být motivován k odpovědnosti za své zdraví,“ řekl.

V plánu je také zákon o zdravotních pojišťovnách. Měla by vzniknout kontrolní instituce, aby bylo dovolání pro pacienta, když nebude zajištěna péče odpovídající časem a místem. Povinností pojišťovny je zajistit síť, za neplnění dnes sankční možnost není, jaká by měla být.

Bez zahraničních zdravotníků se české zdravotnictví neobejde

K nedostatku personálu v českém zdravotnictví ministr poznamenal, že ČR v tom není ojedinělá. Kvůli nedostatku sester začala kolabovat péče v USA, problém má Kanada, lékaře a sestry hledají Německo a Británie. Nedostatek personálu je celosvětový trend. Je to náročná profese, mladí lidé nechtějí trávit tolik času v práci.

„Finanční motivace je jedna věc, ale je trend, že takovýto typ práce není atraktivní. Je to tedy o dobrém PR pro profesi a bohužel se asi neobejdeme bez pracovníků ze zahraničí, což ne každý rád slyší,“ řekl ministr. Hovořil o nedostatku personálu s německým ministrem zdravotnictví, který prý jezdí pro sestry do Makedonie. „ČR tedy není nikterak anomální. My se bez určité subvence, byť to není určitě záchrana pro zdravotnictví, ale aspoň částečné vykrytí problémů, neobejdeme,“ řekl ministr.

Závěrečná slova pro každého hosta v Křesle pro Fausta

Na závěr setkání se zdravotníky zodpověděl ministr otázku, kterou dostává každý, kdo do křesla zasedne: za co by jako dr. Faust upsal duši ďáblu? „Ode mě jako ministra zdravotnictví by to bylo přání, aby všichni byli pokud možno zdraví a nemocí bylo co nejméně,“ řekl.

Zdroj: MT