Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 21. září 2018 | Svátek má Matouš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Poslanci řešili Zdraví 2020 i akreditační zkoušky

Foto: zdroj www.psp.cz

Poslanci řešili Zdraví 2020 i akreditační zkoušky

Medical Tribune 15/2018
29.06.2018 14:08
Zdroj: MT
Autor: kol
20. schůze Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 20. června 2018, měla na programu několik důležitých bodů. Vedle návrhu státního závěrečného účtu MZ vzbudila diskusi zejména současná znepokojivá situace okolo Národní strategie Zdraví 2020 a problematika aprobačních zkoušek lékařů, zubních lékařů a farmaceutů.

Po téměř čtyřech letech se opět začíná pracovat na Národní strategii Zdraví 2020, programu, který byl podmínku pro vstup evropských financí, a který od roku 2015 nedoznal téměř žádných změn. O aktuální situaci informovala poslance náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová. Na rozpracovaných 13 akčních plánech se podle ní podílelo 240 expertů a nyní se je ministr zdravotnictví snaží revitalizovat. Jednou z priorit bude vybudovat systém, který by zvýšil úroveň zdravotní gramotnosti v ČR. Poprvé od zřízení strategie v roce 2015 se chystá vedení ministerstva zdravotnictví setkat s garanty jednotlivých akčních plánů a projednán má být i koncept jejich implementace.

Téměř čtyři roky nečinnosti se podle náměstkyně Šteflové budou jen těžko dohánět. Proto je otázka, zda nezvážit, jestli se snažit o znovuobnovení všech aktivit, nebo vybrat jen základní nejdůležitější věci. Aktualizován byl řídící výbor Zdraví 2020 a určeno bylo 50 priorit, které byly uspořádány do tří základních skupin. Hlavním cílem strategie by mělo být zvyšovat kvalitu života a bojovat s chronickými chorobami, důležitá je zejména příprava Národního informačního portálu. Zásadní však bude hledání finančních zdrojů k implementaci programu. Podle prof. MUDr. Rostislava Vyzuly, CSc., je zásadní chybou, že se od roku 2015 i přes výzvy zdravotního výboru v této oblasti nic nedělo. „Přitom Zdraví 2020 je zásadní strategií našeho zdravotnictví, nemusíme vymýšlet nic dalšího, obsahuje vše potřebné,“ dodal.

„Situace je ještě horší, než na první pohled vypadá. Před třemi lety, poté, co byly připraveny akční plány, došlo k naprostému zmrazení a nebyly navázány žádné prostředky, aby bylo možné akční plány realizovat. Tehdy bylo doporučeno, abychom si prostředky hledali, kde chceme, z jiných projektů, což u většiny akčních plánů vedlo k tomu, že se neudělalo nic. Největší pointa je, že akční plány měly v té době nahradit strategický dokument, protože žádný neexistoval, a na jejich základě Česká republika obdržela nemalé prostředky z evropských strukturálních fondů. Je zde tedy částka, řekněme tři miliardy korun, která se již čerpá, a to zejména v oblasti psychiatrické péče, kde jde o nemalé prostředky. Teď jsme ale s hrůzou zjistili, že až přijde někdo z Evropské komise a bude chtít vědět, jak jsme naplnili akční plány, které byly předpokladem toho, že sem prostředky dali, tak jim nemáme co ukázat,“ uvedl náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD.

Nyní je tedy podle něho nutné okamžitě začít jednat a ve vlastním zájmu situaci co nejrychleji napravit. Jinak hrozí, že se dostaneme do situace, kdy bychom museli evropské finance, vracet. Problém je o to složitější, že přidělené prostředky nejsou alokovány na tyto akční plány. „Došlo k obrovské asymetrii, kdy jde značná část prostředků na psychiatrii, zatímco na většinu akčních plánů není alokovaná ani koruna,“ vysvětlil.

Potřebu vrátit se ke Zdraví 2020 zdůraznil poslanec MUDr. Vít Kaňkovský, a to i proto, že ČR dlouhodobě zaostává v systému primární prevence, což jasně dokazuje, že ačkoli se u nás podařilo prodloužit délku života, neprodloužila se doba prožitá ve zdraví. „To, co jsme v této oblasti od Zdraví 2020 očekávali, do této chvíle zatím nebylo naplněno. Jestliže jsme po čtyřech letech z hlediska implementace na samém, začátku, hodnotím to velmi negativně. Mrzí mne, že zde není hlavní hygienička, která toto měla v minulém období v gesci. Nyní jsou rozpracovány dokumenty, nicméně z toho, co zaznívalo již v roce 2015, se nic nezměnilo,“ uvedl.

Poslanci výboru na schůzi schválili požadavek, v němž uložili Ministerstvu zdravotnictví informovat o dalším vývoji Zdraví 2020 v pravidelných tříměsíčních intervalech a uložili ministerstvu zdravotnictví do 15.10 2018 zpracování předběžných dat o realizaci tohoto projektu a předložení koncepce jeho dokončení.

Lékaři musí umět česky

Pozornost poslanci věnovali i problematice aprobačních řízení, tedy zejména aprobační zkoušce lékařů, zubních lékařů a farmaceutů. Jak uvedl ředitel IPVZ MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA, lékařů i nelékařských odborníků se nedostává a přibývá zahraničních pracovníků. S tím se stále častěji objevují problémy jak s jazykovou bariérou, tak s tím, že vzdělávání v těchto případech není kontrolováno. Současnou snahou je tuto nepříznivou situaci dostat pod kontrolu.

„Problematika nás zajímá především proto, že se v posledních letech úspěšnost uchazečů o aprobační zkoušky snižuje. V roce 2009 jich bylo 60 procent úspěšných, v posledních letech se ale úspěšnost pohybuje mezi 10-15 procenty. Přitom se způsob zkoušení a nároky komisí nijak nezměnily. Aprobační zkouška neslouží jen k ověření znalostí uchazeče, ale i k tomu, abychom zjistili, zda dotyčný skutečně dokončil pregraduální lékařské studium. Do dvou let po absolvování písemné části musí být složena i ústní aprobační zkouška. Do vydání novely zákona 95 kdy byly oba testy i v ruském jazyce, se úspěšnost pohybovala kolem 60 procent, ale po novele, kdy byla zavedena povinnost absolvovat celou aprobační zkoušku v českém jazyce, úspěšnost klesla na 20 procent, u stomatologů ještě níže,“ popsal situaci MUDr. Malina. Ústní zkoušky, které jsou vyvrcholením celého procesu slouží pak podle něho nejen k ověření znalostí ale i k ověření schopností uchazeče komunikovat v českém jazyce.

Analýza propadu úspěšnosti ukázala, že dříve se zřejmě k těmto zkouškám dostavovali zdatnější uchazeči, zatímco dnes k nim přistupují uchazeči s výrazně nižšími znalostmi i schopnostmi. Statistiky negativně ovlivňuje i fakt, že tuto zkoušku lze skládat do nekonečna, takže pokles způsobují i ty skupiny uchazečů, kteří zřejmě nikdy nebudou schopni zkoušku složit. Jak se ukazuje, úspěšné absolvování aprobační zkoušky se zvyšuje absolvováním pre-aprobačních kurzů. Nejúspěšnější jsou uchazeči, kteří ji skládají co nejdříve po promoci, a právě ti, kteří absolvovali dosud nepovinné před aprobační kurzy, o jejichž povinném zavedení se nyní uvažuje. Velmi důležitá je z hlediska úspěšnosti znalost českého jazyka.

Jak se poslanci shodli, cílem diskuse by nemělo být ztížení nebo omezení přístupu zahraničních lékařů do českého zdravotnictví, ale pomoci jim při přípravě na aprobační zkoušky, aby na ně přicházeli lépe připraveni a zvýšila se jejich úspěšnost. „Aprobační zkouška je státnice, nikoli atestace. V současné době se totiž stává, že k nám přicházejí absolventi lékařských škol, kteří ani v zemi svého rodiště nejsou schopni používat titul doktor, a jejichž znalosti jsou na bakalářské úrovni. Měla by tedy být stanovena i lhůta, do níž je třeba zkoušku složit,“ uvedl MUDr. Malina.

I zde bychom se přitom mohli inspirovat a učit se od okolních států, které s touto problematikou mají dlouholeté zkušenosti. I když určitě nelze zahraniční uchazeče „házet do jednoho pytle“, je zřejmé, že tuto práci nemůže vykonávat někdo, kdo není schopen komunikovat a rozumět v češtině. Možnost nekonečného opakování zkoušek situaci určitě nepřispívá. „V zemích bývalého Sovětského svazu jsou školy, kde lze vystudovat medicínu v jedné místnosti za čtyři roky. Takové absolventy tady samozřejmě nechceme. Musíme proto udělat černou listinu škol, které vůbec nepřipustíme,“ řekl MUDr. Malina.

Například jen ve stomatologii pracuje v ČR aprobovaných 800 ukrajinských lékařů, což je dvojnásobný počet, než je celkem v zemích EU. V sousedním Rakousku pracuje jen 37 zahraničních stomatologů, z toho je 28 občanů Německa. To, že s kvalitou zahraničních lékařů jsou problémy, dokládají i fakta. V tuto chvíli je každý šestý zubní lékař cizinec a počet stížností na cizince je na hlavu čtyřikrát vyšší než na Čechy. ČSK ve snaze tuto situaci řešit sice uspořádala kurzy, avšak ze strany ukrajinských lékařů o ně není zájem (přihlásil se jediný zájemce).

Závěrečný účet MZ ČR za rok 2017

K závěrečnému účtu za rok 2017 se vyjádřil zpravodaj prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, který shrnul výhrady do závěrečné zprávy. Jak uvedl, rozpočet MZ ČR byl schválen jako deficitní, k jeho nenaplnění došlo jak ze strany příjmů, tak výdajů. U příjmů a částí výdajů byl významným problémem zpoždění realizace projektů, financování ze státního rozpočtu i z rozpočtu EU. K nenaplnění rozpočtu došlo i v případě platů vlivem neobsazenosti všech plánovaných míst. V rámci běžných výdajů byly největšími položkami výdaje na leteckou záchrannou službu, na zpracování dat ÚZIS, na konzultační, právní a poradenské služby (kauza Diag Human), u nemocnic to vyly náklady na vzdělávání, výzkum a vývoj.

Jak například uvedla náměstkyně ministerstva zdravotnictví Ing. Helena Rögnerová, začátkem roku 2018 byla obsazenost míst na MZ ČR na úrovni 65 procent a odbory zápasily s pravidly, která na přijímání nových pracovníků mají, zejména co se týče vedoucích míst ve státní zprávě. „Dnes mají všechny firmy v okolí možnost nabídnout zájemcům o místo lepší podmínky a zdlouhavý systém přijímacího řízení vedl k tomu, že se místa nepodařilo obsadit. I někteří účastníci, kteří výběrovým řízením úspěšně prošli a podmínky splnili, nakonec po několika měsících sdělili, že nenastoupí, protože již našli jinou práci,“ popsala problém s tím, že ministr na situaci zareagoval a po zmapování situace a získání zpětné vazby od zaměstnanců nastolili vstřícnější podmínky. Díky tomu se za posledních pět měsíců podařilo zvýšit obsazenost ministerstva na 74 procent. „Žádné ministerstvo dnes není v pozici, že by dokázalo obsadit všechna místa, protože konkurence je tvrdá. Doba, jako v roce 2013, kdy se hlásilo několik desítek zájemců na jedno místo, je dávno pryč,“ dodala.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky