Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 19. srpen 2018 | Svátek má Ludvík
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Karcinom plic zabíjí nejvíce nemocných ze všech nádorů

ilustrační foto: shutterstock.com

Karcinom plic zabíjí nejvíce nemocných ze všech nádorů

Medical Tribune 16/2018
02.08.2018 16:37
Zdroj: MT
Autor: kol
Navzdory rostoucí incidenci i prevalenci karcinomu plic se díky pokrokům v léčbě daří snižovat úmrtnost na toto onemocnění. Na karcinom plic ročně v Česku zemře 5 400 lidí, což je stále nejvíce ze všech nádorů. Jedním z důvodů je skutečnost, že přibližně 85 procent pacientů navštíví lékaře až v pozdním stadiu onemocnění, kdy již nelze chorobu vyléčit.

Plicní lékaři a onkologové se proto rozhodli připojit k celosvětovému dni karcinomu plic a vyhlásit jej 1. srpna poprvé i v České republice, aby na nemoc upozornili.

Každých 30 vteřin na světě umírá někdo na karcinom plic. Celosvětově na toto onemocnění zemře ročně 1,6 milionu lidí, což je 19 procent úmrtí na všechny zhoubné choroby. Každoročně je diagnostikováno dalších 1,8 milionů případů, přičemž 90 procent nemocných je nad 50 let a 70 procent pacientů umírá do jednoho roku od diagnózy. Pětileté přižití dosahuje zatím jen deset procent nemocných. Nejohroženější jsou těžcí kuřáci.

„Trend v incidenci i mortalitě je v ČR mírně vzestupný, u mužů spíše mírně klesající, u žen naopak výrazně vzrůstající. Za posledních 40 let incidence a mortalita třikrát až čtyřikrát stoupla. K tomu nedošlo v naší oblasti u žádné jiné diagnózy. Ročně v Česku umírá na toto onemocnění přes 5 000 pacientů. Samozřejmě s prodlužujícím se věkem i dobou přežití roste i prevalence,“ řekl prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO).

Foto: prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., zdroj:ČARO

Jak uvedla prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., přednostka Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno, plíce jsou orgánem, který má v sobě málo nervových zakončení, proto nemoc v počátečních stadiích nebolí a první příznaky, jako kašel, sípání či změnu barvy vykašlávaného hlenu, lidé přecházejí bez povšimnutí. „Často nádor objevíme v rámci jiných, například předoperačních vyšetření,“ upozornila. Podle plicních lékařů u nás dosud není účinná screeningová metoda, která by zachytila karcinom plic v časném stadiu.

Prokázat přítomnost nádoru přitom není nijak složité, zpravidla se ukáže již při rentgenovém vyšetření plic. Podrobnější zobrazení i menších nádorů umožňuje výpočetní tomografie (CT).

Podle prof. Skřičkové by situaci mohlo pomoci, kdyby praktičtí lékaři u rizikových pacientů, tedy těch, co překročili 50 let a zároveň jsou kuřáci, nechali provést spirometrii a rentgen plic.

Foto: prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., zdroj:ČARO

Epidemiologie karcinomu plic

Z dat Národního onkologického registru vyplývá, že karcinom průdušnice, průdušek a plic figuruje v ČR na pátém místě mezi všemi zhoubnými onemocněními u mužů i u žen. Zhoubný novotvar plic představuje 8,3 procenta všech nádorů (muži 11 %, ženy 5,5 %). „Ve výskytu tohoto onemocnění jsme ve světě na 23. místě, v Evropě na místě 13. Co se týká úmrtnosti, dostáváme se celosvětově na 30. místo, v Evropě na 17. To znamená, že u nás lidé s tímto onemocněním přežívají déle než v řadě jiných států. Zatímco incidence narůstá o necelých 11 procent, mortalita jen o necelá čtyři procenta, což dokládá léčebný úspěch, který u tohoto onemocnění nastal,“ vysvětlila prof. Skřičková (viz tabulka 1).

Tab. 1 Karcinom plic

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Incidence

6 272

6 564

6 595

6 520

6 657

6 575

6 511

6 374

6 432

6 476

Mortalita

5 333

5 451

5 546

5 455

5 444

5 562

5 417

5 287

5 465

5 328

Prevalence

9 183

9 641

10039

10434

10940

11224

11620

12013

Trend

+3,7%

Zdroj: Národní onkologický registr ČR, ÚZIS ČR

Chirurgický zákrok je stále jediný způsob, který vede k vyléčení tohoto onemocnění. U pacientů s pokročilým a metastatickým onemocněním již operace nepřipadá v úvahu, zde nastupuje kombinovaná nebo systémová léčba.

Co se týče výskytu jednotlivých typů karcinomu, v případě NSCLC stále ještě v ČR převládá skvamózní karcinom (42,2 %), následuje adenokarcinom (38,2 %) a jiný neskvamózní karcinom (19,5 %). U žen ale dnes již jednoznačně převládá adenokarcinom (49,1 %). Tento typ nádoru se častěji vyskytuje v okamžiku, kdy se již jedná o onemocnění metastatické. Od roku 1977 výskyt karcinomu plic jako dalšího zhoubného nádoru stoupl o 56,3 procenta. I v tomto případě je onemocnění diagnostikováno převážně v pokročilých stadiích. Celých 65-75 % pacientů s karcinomem plic je diagnostikováno v době, kdy již není možná chirurgická léčba (viz tab. 2).

Tab. 2 Zastoupení morfologických typů ZN plic 2011–2015 (n = 32 540)

N

%

NSCLC (nemaobuněčný karcinom pliv)

21 457

65,9 %

- skvamózní

9 064

27,9 %

- jiný neskvamózní

8 205

25.2 %

SCLC (malobuněšná karcinom plic)

4 765

14.6 %

Jiný typ

71

0,2 %

Neznámo

6 247

19,2 %

Zdroj: Národní onkologický registr ČR

„Podle dat ÚZIS z let 1977–2015 je nejvíce lidí postiženo karcinomem plic na severozápadě a západě republiky (Karlovarský a Ústecký kraj). Lépe jsou na tom na východě ČR např. na Zlínsku a jižní Moravě. Predikce pro rok 2020 odpovídají tomu, že nádorů bude dále přibývat a bude přibývat i pacientů v pokročilých stadiích,“ upozornila prof. Skřičková (viz tab. 3).

Tab. 3 NSCLC: Predikované hodnoty incidence (90% interval spolehlivosti)

NSCLC

2013

2014

2015

2016

2020

Stadium I

548

(484, 610)

556

(492, 619)

564

(500, 627)

571

(507, 636)

605

(538, 670)

Stadium II

326

(268, 384)

331

(272, 388)

335

(276, 393)

339

(281, 397)

358

(298, 416)

Stadium III

1 171

(1 087, 1 254)

1 189

(1 104, 1 273)

1 205

(1 119, 1 291)

1 221

(1 134, 1 308)

1 290

(1 201, 1 381)

Stadium IV

2 086

(1 954, 2 219)

2 116

(1 980, 2 250)

2 143

(2 006, 2 280)

2 170

(2 031, 2 309)

2 293

(2 148, 2 438)

Klinické stadium neznámo

372

(276, 466)

377

(281, 472)

383

(287, 480)

389

(292, 486)

417

(315, 520)

Celkem

4 503

(4 069, 4 933)

4 569

(4 129, 5 002)

4 630

(4 188, 5 071)

4 690

(4 245, 5 136)

4 963

(4 500, 5 425)

Nezbytnost personalizace léčby

Pro volbu vhodné léčby je nejprve důležité rozeznat, o jaký typ plicního nádoru se jedná a jaký má rozsah. Na základě typu karcinomu lze pak vybrat lék, který by mohl být účinný. Tato diagnostika se ale stává stále náročnější a spolehlivě umí nádor určit jen v některých pneumologických centrech. Těch skutečně komplexně vybavených je přibližně 15. Pro rozeznání typu nádoru a následnou léčbu se do center dostaví jen 70 procent vhodných pacientů. Podle prof. Skřičkové někteří odmítnou přijet, protože centra jsou příliš vzdálena od jejich bydliště. Část nemocných považuje tuto nepříznivou diagnózu za neřešitelnou a nechtějí již o život bojovat.

Zásadní podle odborníků je, aby léčba byla personalizovaná, avšak pro její úspěch je třeba vždy počítat se spoluúčastí pacienta, protože bez dialogu a úzké spolupráce s nemocným personalizace úspěšná být nemůže. „Karcinom plic zabíjí nejvíce nemocných ze všech nádorů. Včasná diagnostika je stále náročnější. Stále více prosazujeme personalizaci a prodlužujeme přežití a snižujeme vedlejší účinky léčby. Celý zrychlený vývoj má jednu kaňku a tou je základní ekonomická vitalita. Naše představy o tom, jak bychom mohli léčit, velmi často limituje právě finanční aspekt,“ zdůraznil prof. Kolek.

„Bohužel nádorů, které je možné radikálně operovat a odstranit z těla, je pouze mezi 10–15 procenty. U většiny onemocnění je cílem prováděné léčby co nejdéle, a přitom kvalitně, prodloužit život,“ vysvětluje prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK VFN a ÚVN v Praze. Zatímco základní léčba malobuněčného plicního karcinomu, který se vyskytuje v 15-20 procentech, spočívá v chemoterapii a radioterapii, nemalobuněčný plicní karcinom, tvořící až 85 procent případů lze dnes již léčit chirurgicky, radioterapií, chemoterapií, biologickou léčbou a imunoonkoterapií.

Pro určení typu plicního nádoru je nejčastěji používána bronchoskopie spojená s biopsií a laboratorním vyšetřením. Jak uvedl prof. Petruželka, v zahraničí i u nás zkoumají lékaři další diagnostické metody, jako například rozpoznání karcinomu z dechu či z krve. Velice slibně se podle něho jeví tzv. tekutá biopsie, tedy vyšetření volné cirkulující nádorové DNA z krve, která umožňuje sledovat molekulární profil nádorů, i to, jak se postupem času vyvíjejí.

Čeští onkologové a pneumologové se již i u nás mohou spolehnout na nové léky, které přicházejí do ČR, i když ve srovnání s většinou západních zemí se zpožděním. „U vybraných nemocných umí moderní biologicky cílená léčba či imunoterapie prodloužit život pacienta až o roky. O tom se nám dříve ani nezdálo, podmínkou je, aby tato léčba byla soustředěna do komplexních onkologických center, kde je možné léčbu nejen podávat, ale především zajistit kompletní molekulární diagnostiku,“ uvádí prof. Petruželka. Bohužel přidělení úhrad od zdravotních pojišťoven pro nejmodernější léčbu stále trvá příliš dlouho a pacienti se k nim podle odborníků často vůbec nedostanou.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky