Počet případů onemocnění spalničkami dosahuje v Evropě rekordních čísel

V roce 2017 bylo v Evropě diagnostikováno 23 927 nových případů spalniček, rok předtím 5 273 případů. Odborníci obviňují ze vzrůstajícího výskytu spalniček klesající počet očkovaných jedinců. Jenom v Anglii letos onemocnělo spalničkami 807 osob, nejvíce v oblasti Londýna, kde bylo zaznamenáno celkem 281 případů. Za šíření nákazy jsou především zodpovědné osoby cestující do oblastí s hojným výskytem spalniček.

Spalničky jsou vysoce infekční virové onemocnění přenášené kapénkovou cestou. Infekce trvá většinou 7 až 10 dní, přičemž inkubační doba je 6‒13 dní. Většina nemocných se plně zotaví, u části však může dojít k rozvoji závažných komplikací, mezi které patří meningoencefalitida, febrilní křeče, pneumonie či hepatitida.

Onemocnění probíhá typicky ve dvou fázích. V první fázi, která trvá několik dní, dochází k vzestupu teploty, rozvoji rinitidy, konjunktivitidy a kašli. Druhá fáze je charakterizována kožní vyrážkou, která začíná za ušima a na zátylku, přičemž se postupně rozšíří na obličej a poté i na trup a končetiny.

Mezi země s nejvyšším počtem onemocnění spalničkami patří Srbsko a Ukrajina. Mezi země zasažené epidemií spalniček dále patří Gruzie, Řecko, Rumunsko, Itálie, Francie, Slovensko a Rusko. Světová zdravotnická organizace v návaznosti na tuto epidemii vyzývá evropské státy k akci.

Za vysokým počtem onemocnění v posledních letech totiž stojí pokles celkové rutinní imunizace, trvale nízká proočkovanost některých okrajových sociálních skupin, přerušení dodávky vakcín nebo nedostatečný systém surveillance. Italský parlament například schválil novelu zákona, která ruší povinnost očkování dětí před nástupem do školy. Díky novele tak rodiče neočkovaných dětí již nebudou čelit možným pokutám.

Výskytu infekce může zabránit kombinovaná, takzvaná MMR vakcína, která zajišťuje imunizaci proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Vakcína je v České republice součástí povinného očkovacího kalendáře. V Evropě ale bohužel přibývá počet dětí, které toto očkování nepodstoupí. Jedním z možných důvodů jsou i neopodstatněné obavy z možných nežádoucích účinků. V populaci například přetrvává mýtus o možné asociaci tohoto očkování s rozvojem autismu, přičemž tato informace je založena na mylné studii, která byla publikovaná před 20 lety.

Podle slov lékařky Pauline Peterson z London School of Hygiene and Tropical Medicine je jeden případ nemoci, proti které existuje očkovací látka, příliš vysoký a počet případů spalniček v tomto roce je přímo zarážející.

Zdroj: https://www.bbc.com/news/health-45246049

Zdroj: MT