Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 21. září 2018 | Svátek má Matouš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Data ze studií i z reálné praxe pro perorální léčbu RS

Data ze studií i z reálné praxe pro perorální léčbu RS

Medical Tribune 17/2018
13.09.2018 11:30
Zdroj: MT
Autor: mon

Moderní léčba remitentní‑relabující roztroušené sklerózy (RR RS) by měla omezovat relapsy, zpomalovat progresi invalidizace, minimalizovat vznik lézí na MRI, redukovat atrofii mozku a maximálně odkládat transformaci v sekundárně progresivní formu onemocnění (SP RS). Směřování k tomuto cíli dovoluje rychlý vývoj ve farmakoterapii tohoto závažného autoimunitního onemocnění. Jedním z novějších léků na evropském trhu je imunomodulační, perorálně podávaná látka fingolimod. „Dostupná klinická data ukazují významný dlouhodobý benefit léčby fingolimodem v dosažení stálé kontroly onemocnění. Tuto terapii je nicméně nutné zahájit včas a neodkládat nasazení DMT (disease modifying therapies) až do chvíle, kdy pacient progreduje k vyšší aktivitě onemocnění,“ sdělil na letošním kongresu Evropské akademie neurologie (EAN) v Lisabonu prof. Finn Sellebjerg, MD, PhD, DMSc., z Rigshospitalet v Kodani v Dánsku. Tuto část programu podpořila společnost Novartis.



Fingolimod je modulátor sfingosin‑1‑fosfátového receptoru a potlačuje uvolnění lymfocytů z mízních uzlin. Jeho účinnost a bezpečnost popsala trojice registračních studií. Randomizovaná klinická studie FREEDOMS byla uveřejněna v prestižním časopise New England Journal of Medicine v roce 2010. Pacienti s RR RS ve věku 18 až 55 let v ní byli sledováni po dobu dvou let. Mezi nutnými podmínkami pro vstup do studie byla hodnota EDSS (Expanded Disability Status Scale) v rozmezí 0 až 5,5 a jeden nebo více relapsů v posledním roce nebo dva a více relapsů v posledních dvou letech. Nemocným byl perorálně podáván buď fingolimolid v dávce 0,5 mg nebo 1,25 mg denně, anebo placebo. Sledována byla především roční míra relapsů (ARR). Fingolimod se v tomto směru ukázal jako superiorní. U takto léčených nemocných došlo v průměru k 0,18 (respektive 0,16 u vyšší dávky) relapsu za rok, zatímco v kontrolní větvi to bylo 0,40. Fingolimod v obou dávkách také signifikantně zpomaloval progresi invalidizace během celého sledování (HR = 0,7, resp. 0,68) a superiorní byl rovněž z hlediska morfologických parametrů zjišťovaných pomocí T2‑vážených lézí a hodnocení objemu mozkové tkáně na MRI.



Superiorita i vůči aktivnímu komparátoru

Podobná data, ovšem už s aktivním komparátorem, přinesla rovněž studie TRANSFORMS, publikovaná rovněž v NEJM (v roce 2010). V této studii bylo sledováno po dobu 12 měsíců 1 292 pacientů s RR RS s anamnézou alespoň jednoho recentního relapsu. Pacienti byli randomizováni k léčbě buď fingolimodem v dávce 1,25 mg či 0,5 mg, nebo k podávání intramuskulárního interferonu beta‑1a v dávce 30 μg týdně. I zde byla ARR signifikantně nižší u nemocných léčených fingolimodem (0,2, resp. 0,16 vs. 0,33) a toto zjištění kopírovaly také změny na MRI. Na úspěch studie FREEDOMS navázala dvouletá studie fáze III FREEDOMS II, které se zúčastnilo 1 083 nemocných s RR RS ve věku 18 až 55 let. Nemocní byli zpočátku za dvojitého zaslepení randomizováni k léčbě fingolimodem v dávkách 0,5 mg a 1,25 mg, nebo k aplikaci placeba, během sledování však byla zhodnocena nová data a pacienti ze skupiny užívající 1,25 mg byli za zachování zaslepení převedeni na dávkování 0,5 mg denně. Roční výskyt relapsů byl při terapii fingolimodem 0,21, tedy téměř poloviční ve srovnání s placebovou větví s ARR 0,4. Statisticky signifikantně nižší byla na fingolimodu také ztráta objemu mozkové tkáně.



Nové biomarkery pro predikci relapsů i progrese invalidizace

Roztroušenou sklerózu lze podle profesora Sellebjerga vnímat jako určité kontinuum od pediatrické formy přes RR RS až k progresi do SP RS, mírně stranou samozřejmě stojí primárně progresivní forma choroby. „I v období remisí probíhá na pozadí subklinická aktivita onemocnění a pacienty je nutné pečlivě monitorovat, aby byla případná suboptimální terapeutická odpověď na udržovací léčbu včas zachycena. K tomu máme nyní k dispozici kromě klinických příznaků a zobrazovacích metod také biomarkery v čele s lehkými řetězci neurofilament (NfL), kromě toho lze použít také vyšetření tloušťky vrstvy sítnicových nervových vláken (RNFL),“ komentoval a pokračoval: „Biomarkery přitom neposkytují jen informaci o stavu v čase odběru, podle souhrnné analýzy studií FREEDOMS, FREEDOMS II a TRANSFORMS má vysoká koncentrace sérového NfL statisticky signifikantní prediktivní hodnotu relapsů (ve studijních týdnech 48 a 96 od prvního odběru). Vyšetření RNFL je zase užitečným longitudinálním biomarkerem difuzního axonálního poškození a může poskytnout cenná data jako prediktor progrese invalidizace, což potvrdila například studie OCTiMS. Pokud rutinní monitoring zaznamená selhání léčby, pak je žádoucí zvážit změnu terapie.“

Fingolimod je v současnosti v EU schválen pro léčbu vysoce aktivní RS navzdory předchozí léčbě IFNβ a léčbu rychle progredující RS. Z hlediska nutnosti časného zahájení léčby fingolimodem zmínil prof. Sellebjerg poster profesorky Kubala Havrdové a kolektivu, prezentovaný na letošním kongresu Americké neurologické akademie. „Jednalo se o souhrnnou analýzu dat ze studií FREEDOMS a FREEDOMS II, která zahrnula 1 253 nemocných. Ukázalo se v ní, že roční míra relapsů byla při léčbě fingolimodem po dvou letech i v prodloužení do 96 měsíců nižší než ve všech placebových podskupinách (pacienti v průběhu studií přecházeli z placeba na aktivní látku) a zároveň časnější zahájení léčby fingolimodem vedlo k lepší dlouhodobé kontrole onemocnění a nižší ztrátě objemu mozkové tkáně. Dlouhodobá ochrana fingolimodem se projevila také ve studii ACROSS z roku 2016, která sledovala nemocné po více než deset let a hodnotila riziko progrese do SP RS. Ve studii se ukázalo, že pacienti léčení kontinuálně fingolimodem vykazovali o 66,2 procenta nižší riziko rozvoje SP RS než ti, kteří fingolimod dostávali non‑kontinuálně či léčbu přerušili. Kontinuálně po dobu deseti let se přitom léčilo 60 procent nemocných ze studie, fingolimod se tak ukázal jako lék s vysokou perzistencí,“ popsal prof. Sellebjerg.



Význam registrů

Dr. Melinda Magyari rovněž z Rigshospitalet v Kodani v Dánsku na lisabonském setkání představila Dánský registr roztroušené sklerózy (DMSR). Ten byl založen již v roce 1956 a obsahuje data o více než 25 000 pacientech. Od roku 1996 je v Dánsku povinné zavést do registru informace o všech nemocných léčených pomocí DMT. Tato data zahrnují průběh onemocnění, relapsy, nežádoucí účinky terapie, údaje o MRI, neutralizujících protilátkách a EDSS (Expanded Disability Status Scale). „Díky širokému záběru registr DMSR umožňuje získat kvalitní data pro observační studie, a tím i popsat prediktory dobré léčebné odpovědi, účinnosti jednotlivých strategií nebo srovnání jednotlivých DMT. To zároveň může přispět k vývoji nástrojů pro lepší personalizaci péče o nemocné s RS. Tímto způsobem bylo například v práci z letošního roku publikované v časopise European Journal of Neurology potvrzeno, že pacienti, kteří zahájí léčbu DMT do dvou let od prvního symptomu RS, mají dlouhodobě lepší výsledky hodnocené na základě EDSS. Dánský registr je tak nejenom vzorem pro další zakládané registry, ale také potvrzuje, že DMT mají v léčbě již časné RR RS nezastupitelné místo,“ komentovala.



Prospektivně sbíraná reálná data

Naopak prospektivním datům z reálné praxe se věnoval profesor Tjalf Ziemssen, PhD, z Universitätsklinikum Carl Gustav Carus v Drážďanech v Německu. Ten představil německou registrovou pětiletou studii PANGAEA 2.0, která sbírá data o 4 229 pacientech z 374 center a již brzy nabídne cenná data. Cílem práce je identifikovat pacienty s vyšší aktivitou onemocnění a s tím spojeným rizikem progrese a monitorovat průběh jejich choroby po převedení na fingolimod. Vyhledávání pacientů bylo založeno jak na klinických znacích, tak na snímcích MRI. Celkem 1 500 nemocných, kteří byli označeni jako non‑respondéři, bylo převedeno na fingolimod v dávce 0,5 mg denně a následně budou sledováni po další tři roky. Zaznamenávána je aktivita relapsů, progrese invalidizace, léze na MRI a objem mozkové tkáně, které jsou součástí kompozitního parametru NEDA‑4 (No Evidence of Disease Activity 4). Léčebná odpověď k fingolimodu bude hodnocena pomocí modifikovaného Rio skóre. Součástí studie bude rovněž analýza benefitu standardizované kvantitativní evaluace pomocí rutinní, centrálně hodnocené MRI. Zatím jsou k dispozici vstupní parametry participantů. Pacienti, kteří byli pro selhání předchozí terapie převedeni na fingolimod, nejčastěji v předchozí linii dostávali interferon, perorální dimetyl fumarát nebo glatiramer acetát. Medián počtu relapsů v roce před převedením na fingolimod byl jedna, téměř dvanáct procent souboru ale prodělalo více než dva relapsy. „Studie PANGAEA není randomizovaným klinickým hodnocením v kontrolovaném prostředí, ale přinese reálná data o reálně fingolimodem léčených německých nemocných,“ představil záměr profesor Ziemssen.



Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky