Skutečně zlepšuje větší příjem tekutin ledvinné funkce?

To je otázka, na kterou hledá odpověď nefroložka Lynda Szcechová z Durhamu. Také u nás často slyšíme, že se má zvýšit příjem tekutin a lépe proplachovat ledviny. Zvýšený příjem tekutin snižuje hodnoty vazopresinu, což může příznivě ovlivnit funkci ledvin.

V recentní studii bylo rozděleno 631 pacientů s onemocněním ledvin s glomerulární filtrací v rozmezí 30–60 ml/min/1,73 m² na skupinu, které bylo doporučeno zvýšit příjem tekutin o 0,5–1,5 l denně, a skupinu, které bylo doporučeno obvykle konzumované množství tekutiny snížit o 0,5 l. U těchto dvou skupin s odlišnou konzumací tekutin byla pak po dobu jednoho roku sledována funkce ledvin. Celkový rozdíl v množství vypité tekutiny byl 0,6 l. Střední pokles glomerulární filtrace ve skupině s větším příjmem tekutin činil za rok 2,2 ml/min/1,73 m² ve srovnání se statisticky nevýznamnými 1,9 ml/min/1,73 m² naměřenými u kontrolní skupiny. Osmolalita dramaticky poklesla u skupiny s vyšším příjmem tekutin. Rovněž byla zaznamenána změna v clearance kreatininu, kterou autoři připisují změně průtoku moči a jeho vlivu na tubuly. U tří pacientů ve skupině s vysokým příjmem tekutin byla přechodná hyponatremie.

Autory překvapilo, že mezi oběma skupinami nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v glomerulární filtraci. Domnívají se, že příčinou byl malý rozdíl v příjmu tekutiny mezi oběma skupinami. Za signifikantní považují zvětšení sledované skupiny pacientů a rozdíl v příjmu tekutiny mezi skupinami větší než 0,6 l. Přestože zvýšený příjem tekutin snížil hladinu vazopresinu, nemělo to žádný vliv na funkci ledvin. Větší příjem tekutiny avšak funkci ledvin nepoškodil.

Tato studie ukázala, že zvýšený příjem tekutiny neměl na funkci ledvin žádný příznivý vliv, a zdá se, že zvýšený příjem tekutin nepatří mezi zbraně na zlepšení onemocnění ledvin.

Clark WF, Sontrop JM, Huang S‑H, et al. Effect of coaching to increase water intake on kidney function decline in adults with chronic kidney disease: The CKD WIT randomized clinical trial. JAMA 2018;319:1870–1879.

Zdroj: MT