Zavalianis: Rozšiřujeme, kde se dá

„Nemocnicím, které mají velký problém s personálním a technickým vybavením, dávají pojišťovny další a další šance. Nevím, k čemu ty šance jsou,“ říká Zavalianis.

• Jak se daří vašim nemocnicím v Hořovicích a Berouně?

S ohledem na to, v jakých podmínkách pracujeme a co nám umožňuje systém, se daří docela dobře. Největší problém, jaký tu v současnosti je, je enormní neustálé navyšování platů. Musíme držet krok se zařízeními kraje a státu. Je těžké jim konkurovat, když na rozdíl od nich veškeré investice dáváme z vlastních prostředků. Není nám umožněno účastnit se žádných dotačních programů, ani krajských, ani evropských. Musíme si vystačit s vlastními zdroji.

Krajské nemocnice dostávají dotace ve výši desítek milionů korun ročně. S oblibou říkám, že je to daň, kterou my ostatní platíme za neschopnost jejich vedení. Doufám, že tam brzy najdou schopné lidi a tahle daň zmizí. Představte si, kdybychom kromě našich stávajících zdrojů měli navíc to, co mají ostatní. Kdybychom měli řekněme 400 milionů navíc. Co bychom pak dělali s těmi pozlacenými chodbami a s koupelnami ozdobenými diamanty?
 

• Dolehla na vaše nemocnice personální krize? V Praze je kvůli nedostatku sester už mnoho zavřených nemocničních oddělení. 

Ten tlak je obrovský. To, že je v České republice nedostatek lékařů a sester, je politická chyba. Měli jsme už dávno zvýšit prestiž zdravotnických povolání. Tato republika má potenciál mít dost svých lékařů a sester. Hodně vzdělaných lidí je ale mimo obor.

Aby nemocnice fungovala, potřebuje nejen doktory a sestry, ale i sanitáře, kuchaře, uklízečky, a další profese, na které se zapomíná. Ani my nemáme dostatek sester. Ne že bychom kvůli nedostatku personálu museli někde omezovat provoz, nebo dokonce něco zavírat. Nemáme ale dost lidí na další rozvoj.
 

• Jak s tím pracujete?

Postupně srovnáváme platy s konkurenčními zdravotnickými zařízeními. Bohužel, jsme blízko Prahy a doprava je tu docela dobrá. Musíme se proto vyrovnat platové úrovni Prahy. Snažíme se vycházet zaměstnancům vstříc. Obrovský úspěch má naše dětská skupina pro zaměstnance v Hořovicích. V nejbližší době zvýšíme kapacitu o druhou třídu, tedy na šedesát dětí. Zjistili jsme, že k nám hodně kolegů dojíždí na kolech, a tak jsme postavili krásnou velkokapacitní kolárnu s přípravou na dobíjení elektrických kol.

Sleduji, že je teď v Česku velký problém s bydlením. Hypotéky se zpřísňují, ceny nemovitostí enormně rostou, ceny nájmů také rostou a mladý člověk nemá šanci bydlet ve svém. Proto stavíme v Hořovicích skoro sto bytů v novostavbě pro naše budoucí zaměstnance. Za rok bychom měli mít byty v provozu.

• Jak budete zaměstnancům byty nabízet?

Za symbolický nájem předběžně asi čtyři tisíce korun měsíčně. Potřebujeme přitáhnout do našeho krásného regionu nové mladé lékaře a sestry. Bude to další lákadlo kromě toho, že je u nás špičková medicína a špičkové prostředí. Nebude to žádná ubytovna, ale kvalitní byty ve vysokém standardu. Pokud nám budou vycházet naše plány, budu potřebovat za tři čtyři roky 300 nových kvalifikovaných lidí. Rozšiřujeme, kde se dá. Už nás začínají limitovat naše pozemky, o kterých jsme si mysleli, že jsou velké. Tak asi budeme přistavovat do výšky.

• V současnosti má Nemocnice Hořovice pět operačních sálů, před časem jste říkal, že cílem je rozšířit kapacitu na devět sálů. Je to tak?

Pracujeme na tom. V tuto chvíli jsme upřednostnili výstavbu těch bytů pro personál, abychom měli lidi, kteří budou v rozšířené nemocnici pracovat. Není cílem mít krásně vybudovanou nemocnici bez personálu.

• Jaké byly loňské hospodářské výsledky vašich největších zdravotnických zařízení, hořovické nemocnice, Rehabilitační nemocnice Beroun a pardubického Multiscanu? 

Počítejme celý holding včetně lékáren a přidružených věcí dohromady. Holding vykáže za letošek zisk před zdaněním ke třem stům milionů korun. Ani loňský rok nebyl špatný. Žádná část holdingu není v minusu.
 

• V současnosti převádíte svoje firmy pod hlavičku Akeso holding. Budete v rámci toho nějakou část prodávat?

 Ne. Proces bude dokončen do konce roku. Akcie stávajících firem vlastním stoprocentně já, holding také. Nedochází k žádnému přesunu majetku. Jedná se jen o nový způsob uspořádání a řízení.

Sotirios Zavalianis, foto: Akeso holding 

• Mění se tím něco pro zaměstnance, když budou všechny vaše aktivity pod jednou hlavičkou?

Pro zaměstnance by se nemělo nic měnit, jen pár manažerů z centrály se přesune na Akeso holding.

• Jak vnímáte nastavení úhrad za zdravotní služby pro roky 2018 a 2019?

Česká republika prožívá období ekonomického rozkvětu. To se odráží i v úhradách. Jsou lepší, než byly v minulých letech. Pořád nejsou ale takové, aby mohly bezplatné zdravotnictví posunout někam dál. Stále totiž chybějí velké peníze na investice a na obnovu vybavení. Na provoz by to, co nám slibují poslední dohody a vyhláška, mělo stačit. V žádném případě to ale nepokryje dlouholetý deficit investic.

• Do budoucna by podle současného vedení ministerstva zdravotnictví měly úhrady více zohledňovat kvalitu. Je to vhodné?

Samozřejmě. Současný systém rozděluje úhrady bez ohledu na to, co kdo dělá. Jenže tento systém vyhovuje těm, kteří dělají málo, a ti mají silné nástroje na lobbování. Myslím, že znovu vyhrají. Nechci, aby to vyznělo tak, že bychom takovou změnu nechtěli. Mohli bychom z ní těžit, protože už řadu let provádíme služby na nadstandardní úrovni. Je to moje velké přání, aby se stát začal zajímat o kvalitu. Nezpochybňuji dobrou vůli pana ministra, ale obávám se, že to těžko prosadí.

• Co by vám umožnilo rychleji růst v těch oborech, ve kterých máte delší čekací doby? 

Můžeme růst, když celý systém zdravotnictví bude v rovnováze a bude efektivní. Měli bychom přenastavit to, jak bude poskytována primární péče a kde by měla být poskytována péče nemocniční. Primární péče dnes není domyšlená a nemocnice suplují jejich nedostatky. O pátečních odpoledních, o sobotách a nedělích praktičtí pediatři zavřou a celá Praha chodí do Motola, protože nic jiného není. Kromě toho bychom měli přemýšlet o síti nemocnic. Jsem zastáncem toho, aby tu bylo méně nemocnic, které budou specializované a lépe placené. Mít na každém rohu nemocnici? Nechci nikoho urazit, ale aby někde fungovala interna s jedním doktorem, ORL s jedním a půl doktora, neurologie se dvěma doktory… Asi je to prospěšné pro politiky, kteří bojují o zachování nemocnic. Jak je to ale prospěšné pro ty pacienty, kteří se ocitnou v takové personálně i přístrojově poddimenzované nemocnici? K čemu je takové nemocnice zachovávat? Velké množství nemocnic bych zavřel, ale města a kraje na to mají, aby je dotovaly, a politická vůle ke kultivaci sítě nemocnic není. Myslím, že ještě nějakou dobu tento stav potrvá.

• Aktuálně probíhají jednání o smlouvách s VZP na další období, to mohla být příležitost pozměnit síť nemocnic… 

Příležitosti tu jsou dvacet let. Nemocnicím, které mají velký problém s personálním a technickým vybavením, dávají pojišťovny další a další šance. Nevím, k čemu ty šance jsou. Situace je katastrofální. V jedné středočeské nemocnici prý dostal při operaci jeden lékař infarkt a na oddělení jiný nebyl. Těžko sháněli někoho, kdo zavře pacienta.

Problém není jen absolutní personální nedostatek, ale rozmístění pracovní síly. Když máme určitý počet lékařů a zdravotních sester a 180 nemocnic… Ono se to časem změní, ale může to trvat klidně dalších dvacet třicet let.

• Jak pokračuje příprava Centra duševní rehabilitace v Berouně, na které jste neúspěšně žádal o evropské dotace? 

Člověk má jít za svou vizí a svým cílem. Odradit se nenecháme. Ve velkém stavíme, probíhají výkopové práce, stabilizace svahů a výstavba základů. Do dvou let bude stát hrubá stavba. Doufám, že do šesti let budu moci centrum slavnostně otevřít.

• Mluvil jste o smlouvách pro centrum předběžně s pojišťovnami?

Stavba projektu bude trvat pět let a kdoví, kdo tam tou dobou bude. Oznámili jsme jen, že něco připravujeme. Nic z toho, co jsem do dneška vybudoval, nemělo předchozí souhlas orgánů. Celá moje síť vznikla takříkajíc na černo. S žádným projektem jsem dopředu neuspěl. Nakonec ale všichni obdivují výsledky, jaké to nechtěné dítě má. I tohle bude dítě, které nikdo nechtěl, ale až vyroste, budou ho všichni obdivovat.

• Bude to berounské centrum duševní rehabilitace celé pro klienty zdravotních pojišťoven, nebo bude nějaká část pro samoplátce?

Jsem přesvědčený, že stát by měl zajišťovat vysoký standard péče pro všechny obyvatele bez ohledu na to, jestli mají, nebo nemají peníze. Rozdíl může být v nezdravotnických službách a v ubytování. Samozřejmě si dovedu představit, že za plně klimatizovaný stometrový apartmán budeme vybírat příplatek. I v ostatních našich zařízeních poskytujeme akutní péči zdarma, za malý příplatek je jednolůžkový pokoj. U plánované péče, kde si pacient může vybírat, jako je rehabilitace, za ubytování vybíráme nějaký obnos. Ovšem máme i bezplatné pokoje. Neděláme zdravotnická zařízení pro horních deset procent, ale pro širokou veřejnost. 

• Uvažujete ještě o vybudování ambulantního centra pro děti?

Chtěli bychom vybudovat v Praze velké ambulantní centrum, které by bylo přístupné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Zatím je to jen plán, ale myslím, že brzy představíme velkolepý krásný projekt. Je to další projekt, který nikdo nechce.
 

• V Praze je ale statisticky ambulantních zdravotních služeb hodně.

Otázka je, jak jsou dostupné, jak jsou organizované a co se stane, když člověk onemocní po druhé odpolední nebo v sobotu a neděli. V pondělí ráno se pacient v Praze dostane k velkému množství specialistů. O víkendu jsou ale možnosti velmi omezené.
 

• Jak jste v tomto projektu daleko? 

Máme to promyšlené a jsme domluveni s některými specialisty, kteří by pro nás pracovali. Nemáme zatím nasmlouvaný vhodný objekt, ale jsme tomu blízko.

• Jak by mělo být toto zařízení velké? 

My neděláme malé věci. Představte si to jako velkou polikliniku. Nejlepší by bylo postavit si vlastní objekt na zelené louce. Uvidíme.

• Chápu správně, že máte s některými lékaři už předjednáno, že do vaší polikliniky přesunou svoje ambulance se smlouvami s pojišťovnami? 

Samozřejmě. Nemusí nám všechno patřit, ale systém musí být jednotný. Může u nás pracovat samostatný soukromý doktor, ale musí respektovat celek, organizace práce je pod jedním vedením.

• Jak to vypadá se stavbou nové budovy Multiscanu v Pardubicích?

Je to kompletně nová budova klinické onkologie, prvního září zahájíme provoz. Vzniká v areálu krajské nemocnice v Pardubicích díky tomu, že hejtman v Pardubickém kraji má otevřené oči. Myslím, že služby, které tam budeme poskytovat, budou úplně v jiné dimenzi, než jaké jsme byli schopni poskytnout ve stávajících prostorách. Máme vlastní stavební firmu Construction team, která si nezapočítává výrazný zisk. Disponujeme vlastní technikou, a tak jsme schopni stavět levněji, než kdyby nám to stavěla jiná firma. Nová budova nás tak bude stát zhruba sto milionů korun.

Zdroj: MT