Přeskočit na obsah

Humor je lék, i když ho zdravotní pojišťovny nehradí

K profesi lékaře, lékárníka, ale například i ředitele nemocnice či zdravotní pojišťovny humor patří. Dává určitý nadhled a uvolňuje napětí z práce, která je ve zdravotnictví opravdu stresová. Citlivě dávkovaný a pouze těm, kdo jsou připraveni ho přijmout, je humor přínosem i v kontaktu s pacienty. 

 

  • Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.,

 

předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Humor je v každém případě důležitý. Vždy je potřeba se na to podívat z druhé stránky a pak se některé na první pohled vážné věci mohou změnit i v grotesku.

 

 

  • MUDr. Milan Kubek,

 

prezident České lékařské komory

Kdyby se člověk bral moc vážně, asi by se jako doktor musel zbláznit, takže samozřejmě humor je potřeba. Já osobně mám rád náhodný situační humor, ten se ale těžko reprodukuje, takže se ode mne nyní žádného vtipu nedočkáte. V kontaktu s pacienty je samozřejmě důležité umět odhadnout, co si můžete vůči danému člověku dovolit. Tedy co je pacient zač, jakou má povahu a jak sám sebe bere vážně. S některými lidmi se žertovat dá, s jinými ne. Obecně platí, že vždy je lepší nechat si ujít příležitost říct dobrý vtip než někoho zbytečně naštvat. Ono to přirovnání humoru k soli opravdu platí. Pokud je humor solí života, znamená to, že se musí používat s mírou. Při jednání s politiky pochopitelně také občas dojde k humorným situacím. V politice se pohybují lidé nejrůznějších kategorií. S některými je docela legrace, vůbec to samozřejmě nesouvisí s tím, jestli člověk souhlasí s jejich politickými názory či nikoliv. Srandisty jsou například pánové Kubera, Kalousek nebo Schwarzenberg. Někteří politici jsou naopak suchaři, kteří sami sebe berou tak vážně, až připomínají oživlé fosilie.

 

 

  • PharmDr. Lubomír Chudoba,

 

prezident České lékárnické komory

Lékárenská profese je stresující, nejen proto, že se setkáváme s pacienty s pohnutými životními osudy. Stejně jako lékaři musíme i my dbát na to, abychom sami nevyhořeli, abychom zůstali v psychické pohodě. Určitý nadhled, a i humor k tomu patří. Jsem proto rád za pacienty, kteří mají pochopení pro „suché“ české vtípky. Duševní rovnováhu si sám udržuji především sportem a návštěvou koncertů vážné hudby. S několika partami vrstevníků si chodím příležitostně zahrát tenis, hokej, zalyžovat a alespoň jednou ročně se snažím najít pár dní na paragliding nebo potápění. Setkávání se s kamarády z různých profesí i jejich vtipné komentáře mě drží nad vodou a pomáhají se vyrovnat s vysokým pracovním tempem, kterému jsem s kolegy z představenstva komory vystaven. Snažím se zůstat optimistou, což považuji za nezbytný předpoklad jak pro zdravotnické profese, tak pro jednání s exekutivou a politiky. Humor „léčí“ i za tárou, třeba v situacích, kdy jsou nemocní lidé oprávněně naštvaní, protože jejich lék není k dispozici. Srozumitelně jim to musíme vysvětlit, nabídnout alternativu nebo individuálně objednat. A i v těchto situacích je nutné přistupovat k pacientům s citem. Do nesnází se může dostat každý z nás, což je vlastně průvodní rys dnešní společnosti a doby. A všichni víme, že pro překonání zdravotního problému dobré rozpoložení pomáhá. Bytostné potížisty a kverulanty přece nikdo normální nevyhledává. K navázání kontaktu i k vážnému sdělení decentní odlehčení patří. Ale s dobrým odhadem, ke komu a do jaké míry takto přistupovat.

 

 

  • Ing. Zdeněk Kabátek,

 

ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR

Já se směju často. Humor je určitě lék, to věděly už všechny předchozí generace, a patří k tomu, aby si člověk zvyšoval sebevědomí a náladu. Není to lék, který by platily zdravotní pojišťovny, ale kdoví, třeba někdy budou…

 

 

  • JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA,

 

ředitel FN v Motole, exministr zdravotnictví

Legrace musí být, i kdyby na léky nebylo – tak se snažíme vycházet tomu vstříc. V politice jsem moc legrace nezažil, ale je pravda, že občas na vládě, když jsem byl ministrem, jsem se zasmál – a bez toho to nešlo. Jsem přesvědčen, že kdo si ze sebe neumí udělat legraci, nemá v politice co dělat. V kontaktu s podřízenými jako ředitel jsem typ, který má daleko raději vtipnější atmosféru, i když v poslední době si někdy říkám, jestli je to dostatečně korektní a jestli to nebude jednou někým odsouzeno.

 

 

  • Prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.,

 

děkan Lékařské fakulty UK Plzeň

Jsem znám tím, že humor pěstuji i v komunikaci s nemocnými, protože si myslím, že i o vážných věcech je možné se bavit nikoli nevážně, ale tak, abychom ten stres zbytečně neprohlubovali. Neboť co způsobuje nádorové bujení? Stres. A jaký stres je nejhorší? Ten psychický, neustálé tlaky, jak něco nestíháme a něco se na nás řítí. Humorem odbouráme stres, takže já de facto bojuji humorem proti nádorům. A řekl bych, že to je zcela adekvátní léčba, nádor buď můžete léčit chirurgicky, nebo ho ozařovat, nebo léčit chemoterapií, ale také tím, že ho necháváte být a jenom si o něm s nemocným povídáte. To je zcela legální způsob léčby. Jsou nádory, které neovlivňují nemocné, velmi pomalu rostou, jakákoli léčebná intervence ve vyšším věku je pro nemocné mnohem rizikovější než povídání si o nádoru, takže já využívám humor k povídání si o nádoru, což považuju za naprosto legální formu léčby rakoviny.

 

 

  • Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.,

 

předseda České psychiatrické společnosti ČLS JEP

Humor používám dnes a denně, zvlášť v posledních dnech bychom to bez humoru asi ani nepřežili. Líbí se mi do určité míry česká povaha, že si najde na všem něco vtipného, takže přestože situace je kritická, ale není zoufalá, často se jí od srdce zasmějeme, a já to radím i svým pacientům a snažím se i v terapii s humorem pracovat. Protože jakmile je pacient schopen s vámi nějakou složku humoru prožít, je to známka toho, že se jeho zdravotní stav výrazně zlepšuje. Když lidé například na vtip vzešlý ze situace, ne nejapné žertování, reagují, ukazuje to, jak na tom člověk uvnitř sám sebe je.

 

 

  • MUDr. Martin Engel,

 

předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů

Když lékař denně čelí problémům, což rentgenolog určitě čelí, tak jediná možnost je, tolik si je nepřipouštět. Já jsem to humorem nikdy neřešil. Snažil jsem se tolik si to nebrat a vždy jsem se snažil, aby moje pocity se nepřenášely na pacienty. Abych odlehčil jako předseda odborů napjatou situaci při jednání s politiky, to sice humorem možné je, ale já jsem se zatím spíše setkal s tím, že jak mám rád sport, a hlavně fotbal, tak když na druhé straně byly podobné záliby, vždy jsem měl pocit, že jsme si blíž, než když jsme se jen bavili o konkrétním problému. Takže spíše záliby a společné názory na něco mimo zdravotnictví pomohly pochopit zdánlivě nekompatibilní názor ve zdravotnictví, prostě jsme se vnímali trochu jinak, než že jsme jen protipól.

 

 

  • MUDr. Milan Cabrnoch, MBA,

 

ředitel Institutu zdravotně sociálních služeb, z. ú.

Osobně mám humor rád, pomáhá mi rozjasňovat některé pochmurné dny a chvíle. Jako dětský lékař jsem přesvědčen, že humor pomáhá navázat kontakt s dětským pacientem. Jak ve své vlastní praxi dříve, tak nyní při spolupráci s manželkou dávám přednost pozitivní a veselé komunikaci s pacienty. Pediatrovi se pracuje lépe, když jej jeho pacient přijímá, nebojí se jej, když je v ordinaci veselo.

 

 

  • Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.,

 

děkan 1. lékařské fakulty UK

Mluvíte‑li o paralele mezi humorem a lékem, nabízejí se i podobnosti další: vhodnost konkrétní indikace, léčba cílená, individualizovaná, vedlejší účinky (připusťme i možnost těch nežádoucích), toxická dávka, terapeutický pokus, recept s modrým pruhem na černý humor… Humor je ovšem bez preskripčních omezení, nepochybně patří do OTC kategorie, pořídit jej můžeme kdekoli včetně internetu a řada jeho forem je spíše potravinovým doplňkem (včetně faktu, že některé doplňky a některé formy humoru mohou být dost mimo). U humoru se sice můžeme setkat s reexportem, nepředstavuje to však závažnější problém. Je bonusem sám o sobě, jeho účinky nemusíme zkoumat klinickými studiemi, nicméně za jeho indikaci nás nikdo nepošle ani na hory, ani na safari (někdy ovšem možná na nějaká méně pohostinná místa). No, a s tím vyhořením…? I tam určitě může humor pomáhat jako preventivní opatření či podpůrná symptomatická léčba. Nicméně kauzální terapie vyhoření je nepochybně jinde a připusťme, že některá demonstrativní vyhoření jsou občas paradoxně humorná sama o sobě.

 

 

  • MUDr. Pavel Hroboň, M.S.,

 

Advance Healthcare Management Institute

Musím přiznat, že už asi 20 roků pacienty neléčím, ale několik let na začátku své kariéry jsem jako klinický lékař působil. Myslím, že bez humoru se nedá přežít v tak emočně angažovaném prostředí, jako je zdravotnictví. Humor je samozřejmě potřeba pečlivě odstupňovat, s některými pacienty je možné a velmi vhodné sklouznout do humoru, někteří by to nesli úkorně. Jiná je situace s kolegy, tam si myslím, že humor skutečně podporuje úlevu od každodenního napětí. Bez humoru by svět byl mnohem chudší a život těžší.

 

 

  • MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA,

 

předseda představenstva Nemocnice Strakonice, a. s.

Nejsem moc velký humorista, ale občas jsem sarkastický. Ne samozřejmě k pacientům, ale ke spolupracovníkům, jsem trochu glosátor, což mi v praxi ředitele a lékaře někdy pomáhá a někdy možná méně.

 

 

  • MUDr. Vladimír Dvořák, Ph.D.,

 

předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP a Sdružení soukromých gynekologů

Myslím si, že bez humoru medicína ani žádná jiná profese pořádně dělat nejde. V medicíně a zejména v naší profesi je zásadní, aby šlo o humor vkusný. Je neakceptovatelné, aby humor sklouznul někam mimo slušné chování. Jsem přesvědčen, že můj tým tuto zásadu dodržuje.

Zdroj: MT

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…