Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 17. srpen 2019 | Svátek má Petra
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

V Brně transplantují orgány od roku 1984 – a velmi dobře

Foto: Shutterstock

V Brně transplantují orgány od roku 1984 – a velmi dobře

Medical Tribune 04/2019
04.03.2019 09:59
Zdroj: MT
Autor: nam
Limitující pro další rozvoj CKTCH jsou prostory, dozvěděli jsme se z rozhovoru s ředitelem doc. MUDr. Petrem Němcem, CSc., MBA.

V počtu orgánových transplantací je brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v ČR za pražským IKEM, ve výsledcích je s ním však plně srovnatelné. Na kontě má i řadu prvenství, např. jako první v Evropě zde transplantovali v roce 2005 současně srdce, játra a ledviny.





  • Můžete představit vaše centrum lékařům, z nichž někteří vám zprostředkovávají orgány k transplantaci a bez spolupráce s nimi byste se neobešli?

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie je druhé největší transplantační centrum v ČR. Provádíme transplantace ledvin, srdce a jater, roční průměr za poslední roky je zhruba 30 transplantací srdce, kolem 50 transplantací jater a kolem 60 transplantací ledvin. Dlouhou dobu jsme se v jihomoravském regionu potýkali s nedostatkem dárců orgánů, letos jsme měli nejvyšší počet odběrů za celou dobu naší existence. Hlavní důvod je ten, že jsme zúročili několikaletou spolupráci s anesteziologicko‑resuscitačními odděleními a klinikami v našem regionu, za což bych chtěl tamním lékařům velmi poděkovat.




  • Pro upřesnění, co znamená zúročili?

Už několik let pravidelně objíždíme anesteziologicko‑resuscitační kliniky a oddělení v našem regionu a snažíme se tam lékařům vysvětlovat, že dárce je základním předpokladem transplantací a že transplantace orgánů pro pacienty, kteří jsou na čekacích listinách, nebudou možné, pokud nebudeme mít orgány z dárců. Snažíme se lékaře školit, jak potenciální dárce poznat a jak s nimi zacházet. A přestože tuto práci děláme už řadu let, pořád počty dárců byly relativně nízké, až v roce 2018 se to v tom dobrém slova smyslu zlomilo, alespoň doufám, a počet dárců byl výrazně vyšší, takže jsme se poprvé dostali na celostátní průměr. Naším cílem je tento trend udržet.




  • Přispělo k nárůstu počtu orgánů i to, že nemocnice dostávají od pojišťoven bonifikaci 10 000 korun za každý orgán k transplantaci? Nebo je důležitější osvěta, kterou provádíte?

Myslím, že je to obojí. Osvěty není nikdy dost a nejen lékaři, ale i široká veřejnost by měla být o otázce dárcovství opakovaně a pravdivě informována. Finanční pomoc je také důležitá, a to nejen jako konkrétní příspěvek do pokladny, ale i jako obecné ocenění práce nemocnic od zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví.




  • Brněnské centrum získává orgány ze svého regionu, nebo z celé ČR? Jak se orgány rozdělují?

Každé transplantační centrum má svůj region. Náš region je Jihomoravský kraj, část Zlínského kraje a část Kraje Vysočina. Dohromady je to cca 1,8 milionu obyvatel. Z tohoto regionu získáváme dárce jako takové, ale protože jsme v transplantacích jater a srdce jediní na Moravě, tak pokud je dárce v Olomouci nebo Ostravě, tedy dalších dvou moravských transplantačních centrech, a z toho dárce je možné transplantovat játra nebo srdce, tak tyto orgány získáváme i z těchto dvou transplantačních center.




  • V ČR působí Koordinační středisko transplantací, které vede registr orgánů k transplantaci. Vy tedy hlásíte orgán tomuto centru a může ho dostat třeba pacient v Praze?

Ano, pokud je dárce orgánu v daném transplantačním centru, tak se nahlásí Koordinačnímu středisku transplantací v Praze. Přidělování orgánů pak probíhá trochu jinak u srdce a jater a trochu jinak u ledvin. U srdce a jater mají přednost čekatelé v urgentním pořadí čili nemocní, kteří jsou přímo ohroženi na životě. Pokud takový nemocný na čekací listině není, dostane játra nebo srdce čekatel, který je s příjemcem nejpodobnější po stránce krevní skupiny a velikosti a je z příslušného regionu. Pokud je dárce z Moravy, dostane srdce nebo játra také příjemce z Moravy. U ledvin je to složitější, tam se transplantují pacienti podle imunologické shody. Pro podporu lokálního dárcovského programu však jedna ledvina zůstává na pracovišti, které provedlo odběr, a druhá ledvina jde tzv. do systému a dostane ji člověk, který je imunologicky nejbližší dárci, a to odkudkoli z celé ČR.




  • To vysvětluje, proč je pro vás motivační získávat dárce – získáte orgány pro své pacienty…

Přesně tak, čím víc máme dárců, tím víc transplantací v regionu proběhne.




  • Brněnské centrum se může pochlubit řadou prvenství, můžete některá z nich zmínit?

V roce 1983 to byla první transplantace jater v bývalém východním bloku, v roce 1998 jsme jako první provedli kombinovanou transplantaci dvou orgánů v ČR, když jsme transplantovali pacientovi srdce a ledvinu. Dalším prvenstvím byla transplantace srdce malému dítěti v roce 1995. V roce 2002 jsme využili toho, že máme unikátní kombinaci kardiochirurgie a transplantace na jednom pracovišti, takže jsme jako první v ČR současně transplantovali jednomu pacientovi játra a vyměnili mu těžce postiženou aortální chlopeň. V roce 2005 to byla trojtransplantace játra, srdce a ledviny, jedna z prvních v Evropě.




  • Kolik let bylo vašemu nejmladšímu pacientovi a kolik nejstaršímu? Máte nějaká věková omezení?

Nejmladší byla dvouletá holčička, která jako jedna z prvních dětských pacientů dostala nové srdce. Mezi nejstarší pacienty patří sedmdesátníci na transplantaci ledviny. Pro transplantace není absolutní omezení z hlediska kalendářního věku, spíše z hlediska věku biologického. Pokud je adeptem sedmdesátník, který nemá jinou chorobu a vypadá fyzicky a psychicky velmi dobře, není důvod mu transplantaci odmítnout.




  • Můžete uvést celkové počty výkonů brněnského centra a také data za loňský rok?

Loňský rok byl pro naše pracoviště výjimečný. Díky výborné spolupráci s ARK a ARO v našem regionu jsme mohli odebrat orgány od 49 dárců, což je dosud nejvyšší počet. Díky tomu jsme byli schopni transplantovat 183 orgánů, což je také nejvyšší číslo za celou dobu – 35 srdcí, 58 jater a 82 ledvin. Můžeme být pyšní nejen na čísla, ale i na kvalitu, 95 procent pacientů odešlo domů s funkčním orgánem. Další důležitou událostí loňského roku bylo 35. výročí první transplantace jater, které bylo o to zajímavější, že jsme je mohli oslavit společně s pacientem, který tehdy podstoupil transplantaci a dodneška se těší velmi dobrému zdraví. Podle dostupných statistik je to jeden z nejdéle žijících lidí s transplantovanými játry na světě.

Za celou dobu existence brněnského transplantačního centra jsme odtransplantovali jedno malé město. Bylo to celkem více než 2 770 transplantací, z toho asi 1 400 ledvin, 750 jater a 615 srdcí.

Rád bych zmínil ještě nejobtížnější oblast transplantací, kterou jsou transplantace několika orgánů současně – doposud jsme měli 22 pacientů, kterým jsme transplantovali současně játra a ledvinu, osm pacientů, kterým jsme transplantovali srdce a ledvinu, jednoho, kterému bylo transplantováno srdce a játra, a pak byla jedna trojtransplantace srdce, ledviny a játra. Mimo to existuje ještě skupina nemocných, u kterých dojde po úspěšné transplantaci jednoho orgánu k selhání orgánu dalšího. U 22 pacientů po transplantaci srdce nebo jater jsme museli dotransplantovat ledvinu a u jednoho po transplantaci srdce později selhala játra, která musela být také dotransplantována. Počty těchto pacientů sice nejsou vysoké, ale dosahujeme u nich velmi dobrých výsledků, všichni odešli domů s funkčními orgány. Pokud budeme v trendu vyššího počtu dárců a transplantací pokračovat, mohli bychom příští rok uspořádat oslavu na počest 3 000 transplantovaných pacientů.




  • Jak jste na tom v hodnocení dlouhodobého přežití?

Dlouhodobé přežití není u všech orgánů stejné. Nejlepší dlouhodobé přežití je po transplantaci jater, kde přežívá pět let asi 85 procent a deset let 70 procent pacientů. Po transplantaci srdce přežívá pět roků 70 procent a deset roků kolem 55 procent pacientů. U transplantací ledvin jsou výsledky mezi těmito hodnotami. Tito pacienti mají trochu výhodu v tom, že pokud přestane fungovat transplantovaná ledvina, pacient se může vrátit na dialýzu a není to konec jeho života.




  • Srdce získáváte z mrtvého dárce, ale u ledvin a jater může být orgán i od dárce živého, což rozšiřuje počty možných orgánů. Máte program pro získávání orgánů od živých dárců?

Zejména u transplantací ledvin je dárcovství od živých dárců velmi důležité a my se je snažíme v našem regionu určitě podporovat. Pokud je pacient zařazen na čekací listinu, snažíme se ho prvně ptát, jestli nemá nějakého příbuzného nebo blízkého člověka, který by byl schopen nebo ochoten mu ledvinu darovat. Má to dva hlavní důvody. Pacient se transplantace dočká dříve a odběr i transplantaci lze dopředu naplánovat, což je pro všechny komfortnější. Druhým důvodem je fakt, že výsledky u tohoto typu transplantací jsou lepší než u transplantací od mrtvých dárců.




  • Vaše centrum podává obdivuhodné výkony i ve stísněných podmínkách. Sídlíte v původních prostorách ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, kde jste v roce 1984 začínali. Mluví se o nové budově, kde by měla být a jak by měla zlepšit vaše možnosti?

Projekt nové budovy je zatím v plenkách. Jsme ve fázi, kdy diskutujeme s projektantskou kanceláří, jaké jsou reálné možnosti výstavby nové budovy. Na stole jsou dvě možnosti, jedna je ve stávajícím areálu u sv. Anny, druhá v areálu FN Brno v Bohunicích. Jsou připraveny základní projekty a pan ministr Vojtěch nám dal za úkol, abychom je dopracovali do stadia, kdy by mohly být racionálně posouzeny, a potom bude pravděpodobně finální krok, rozhodnutí o tom, který z těchto projektů bude moci být realizován.




  • Na financování výstavby by se spolupodílela nemocnice, nebo ji uhradí stát?

Podmínky pro výstavbu nové budovy obecně jsou takové, že minimálně 25 procent musí dát zdravotnické zařízení, pro které budova je stavěna, čili určitě počítáme s tím, že bychom na novou budovu museli přispět.




  • Máte nyní dost lékařů a ošetřovatelského personálu, a pokud budete mít novou budovu a větší kapacity, zohledňujete, že budete potřebovat lékařů a personálu víc?

V současné době mohu říci, že potíže s lékaři ani zdravotnickým personálem nemáme, že jsme relativně docela dobře naplněni, protože transplantologie je zajímavý obor. Pokud by se vystavěla nová budova, určitě bychom museli naše řady rozšířit, ale protože to bude ještě běh na dlouhou trať, myslím si, že bychom se na to dokázali připravit tak, abychom potřebný personál do té doby získali.




  • Co si slibujete od nové budovy: nejen lepší prostory, ale mohli byste i rozšířit programy?

Protože v nynějších prostorech jsme od roku 1984, jsou některé z nich z dnešního pohledu zcela nedostatečné. Např. na jednotce intenzivní péče je prostor kolem lůžka velmi malý, a pokud pacient potřebuje kolem sebe více přístrojů, probíhá pak ošetřovatelská péče velmi obtížně. Vzhledem k nárůstu počtu transplantací je počet lůžek pro tyto pacienty zcela nedostačující, což nám brání nejen ve zvyšování počtů, ale i v zavádění nebo rozvoji nových programů. Takže od nové budovy si slibujeme větší komfort pro pacienty i možnost rozvoje programů zejména v oblasti transplantací. Mohlo by být transplantováno více pacientů, lékařům a sestrám by se u nás lépe pracovalo a pacientům by se u nás více líbilo.




  • Na závěr jedna osobní otázka – proč jste si vybral jako svůj obor právě transplantační chirurgii a proč byste ji doporučil mladým lékařům?

Upřímně řečeno, já jsem si transplantační medicínu ani tak moc nevybral, spíš ona si vybrala mne. Když jsem nastoupil na kardiochirurgii, bylo zde současně vytvořeno transplantační centrum. Pravdou ale je, že transplantace mne hned od začátku zcela uchvátily. Mají totiž stránku chirurgickou, která zejména v začátcích byla vždy velkou výzvou, protože to zdaleka nebyly rutinní operace jako dnes. Mimo to se ale po transplantaci řeší řada otázek imunologických, hematologických, infekčních apod., a právě tato komplexnost péče mne velmi lákala. Transplantační medicína je velmi zajímavá tím, že např. je přivezen pacient, který je v terminálním selhání, třeba v selhání jater s ikterem, je v bezvědomí, na ventilátoru, my mu transplantujeme játra a za 14 dní ten pacient vypadá úplně jinak, nemá ikterus, usmívá se, čili efekt operace je úžasný, a to je na této práci tak přitažlivé.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky