Ministryně financí poodhalila svůj plán zrušení státních pojištěnců

Uvedla to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. O podrobnostech návrhu promluvila veřejně poprvé. Podnět ministerstva financí na zrušení státních pojištěnců vzbudil velký rozruch. Přitom detaily nápadu ministryně financí dosud nejsou známy. Na otázky MT tiskové oddělení ministerstva financí nereagovalo.

V debatním pořadu České televize si ministryně posteskla, že se vůbec dostala na veřejnost informace o tomto materiálu, který je podle jejích slov „zatím projednáván na pracovní úrovni mezi ministryní financí a ministrem zdravotnictví“.

O návrhu se poprvé před novináři zmínil šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) pak potvrdil, že se debata o změnách odvodů zdravotního pojištění vede. Sám zastává názor, že platba za státní pojištěnce přináší zdravotnictví větší stabilitu.

Podle představy ministerstva financí by zrušení odvodu státu za státní pojištěnce provázelo zvýšení zdravotního pojištění zaměstnanců a OSVČ, kterým by zároveň klesly daně. Stát nyní platí do zdravotního pojištění za státní pojištěnce přes 70 miliard korun z celkového rozpočtu zdravotního pojištění necelých 350 miliard. Po reformě daní a odvodů by si zaměstnanci i tak podle výpočtu ministerstva financí polepšili, a to řádově o stovky korun měsíčně.

„Platbu za státního pojištěnce máme my Slováci. To nikdo nemá,“ uvedla v Otázkách Schillerová. Chybou podle ní je, o navyšování plateb za státní pojištěnce rozhoduje ad hoc vláda. „Platbu za státního pojištěnce a to ukazují grafy, ovlivňuje politika. Vůbec není proticyklická,“ uvedla Schillerová. Současný systém, kdy jsou kromě odvodů zdravotního pojištění příjmem zdravotních pojišťoven i platby státu, podle ní je složitý. „Chci jasné financování. Dneska nám jdou příjmy do zdravotnictví od pojištěnců, pak nám jdou od státních pojištěnců. Prostě není to transparentní,“ uvedla.

Ministerstvo financí už loni odmítlo návrh ministerstva zdravotnictví na uzákonění pravidelné valorizace platby za státní pojištěnce podle průměrné mzdy. Podle ministerstva financí by to bylo neudržitelné.

Se slov ministryně financí vyplývá, že zdravotní pojištění by stouplo především živnostníkům. OSVČ nyní platí pojistné ve výši 13,5 procenta z poloviny příjmů po odečtení výdajů. U zaměstnanců získávají zdravotní pojišťovny 13,5 procenta ze superhrubé mzdy. „Zvýšilo by se mírně zdravotní pojištění, což by znamenalo ale to, že i tam vyrovnáme ty rozdíly, které dneska máme. Kdy vlastně zaměstnanci platí více do toho zdravotního pojištění, než platí třeba OSVČ, takže i toto bychom srovnali prostě na stejnou míru, ale ve finále by na tom zaměstnanci vydělali,“ uvedla Schillerová. Celkově by reformou daní a odvodů prý zaměstnancům ročně zůstalo 32 miliard korun.

Součástí pracovního návrhu ministerstva financí jsou podle ministryně i pravidla, jak mají zdravotní pojišťovny ukládat v době růstu odvodů rezervy. „V systému, který jsem předložila ministru Adamovi, mám proticyklická opatření. Tak, aby zdravotní pojišťovny se chovaly proticyklicky. V současnosti nemáme tam jasná pravidla na vytváření rezerv. V dobách ekonomického růstu, kdy je systém v přebytku, nemáme jasná, přísná pravidla a ta já navrhuji, aby se rezervy vytvořily a vyrovnávaly systém,“ uvedla Schillerová. „V mém návrhu je i navrženo, že si stát pořád musí nechávat jakousi linku subvencí ze státního rozpočtu pro případ, že dojde na opravdu dramatickou ekonomickou recesi,“ dodala.

Na střípky z nápadu ministerstva financí reagovaly negativně někteří představitelé opozice, ale i odbory. „Debata bude velmi komplikovaná. Jsem si vědoma, že návrh možná neprosadím,“ připustila Schillerová. S osudem rušení státních pojištěnců ovšem spojuje celou reformu daní a rušení superhrubé mzdy, které má vláda v programovém prohlášení. Bez rušení plateb státu za státní pojištěnce podle ní nedává smysl to předkládat.

Diskuzním partnerem v Otázkách byl ministryni předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Na připomínku Schillerové, že platby za státní pojištěnce jsou ve světovém kontextu anomálie, reagoval poznámkou, že v ostatních zemích si ale platí zdravotní pojištění důchodci ze svých zdrojů. To podle něj nemá cenu zavádět, ani Schillerová nepočítá s tím, že by si některá ze skupin lidí, za které dnes platí pojištění stát, měla hradit pojistné z vlastního.

TOP 09 s rušením plateb za státní pojištěnce nesouhlasí hlavně proto, že by se tím ještě více zvýšila cena práce. „Zátěž by se přenesla na zaměstnance a živnostníky, kteří by zaplatili o to víc na zdravotní pojištění, což je podle mého názoru nefér. A za druhé je to obrovsky riskantní, protože v okamžiku, kdy přijde recese a stoupne nezaměstnanost, tak se vám sta tisíce lidí z plátců pojistného přesune mezi státní pojištěnce,“ uvedl Kalousek. „Návrh, který celou zátěž přenese na odvody z pracovního místa, je ekonomicky škodlivý. Přesunout veškerou zátěž nákladů na zdravotní péči pro všechny občany jenom na odvody vázané z pracovního místa, to je ve vší úctě ekonomický nesmysl. To je téměř zločin. Jestliže stát své pojištěnce bude platit z rozpočtu, tak do toho zapojuje i nepřímé daně,“ dodal s tím, že jeho poslanci předloží vlastní variantu změny financování zdravotnictví. „Nechme daně z hrubé mzdy po zrušení superhrubé mzdy na 19 procentech (Schillerová nyní mluví o 15 procentech, pozn. red), to byl konec konců ten původně schválený zákon z roku 2012, a snižme zdravotní pojištění. Čistá mzda se zvýší každému. A s tím snížením zdravotního pojištění zvyšme platbu za státní pojištěnce. Srovnejme to, ať stát za své pojištěnce platí zhruba tolik, co platí všichni ostatní a máme tam několik efektů najednou. Zlevníme práci, budou vyšší čisté mzdy a zvýšíme platbu za státní pojištěnce, zdravotní systém bude dostávat stejně, bude to férovější,“ uvedl Kalousek. Součástí jeho návrhu má být automatická valorizace plateb státu.

Schillerová také upozornila, že žádost o pravidelné automatické navyšování plateb státu za státní pojištěnce nebyla jediná, se kterou za ní ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přišel. „Přišel za mnou i s hledáním dalších zdrojů pro zdravotnictví. Bude tu rok 2030, kdy zaklínané Husákovy děti půjdou do penze. To bude problém nejen v důchodovém pojištění, ale i ve zdravotním pojištění. Takže on (ministr Adam Vojtěch, pozn. red.) se inspiruje i v zahraničí a hledá další zdroje. Přišel za mnou třeba s tím, že má tvrdá data, že stoupá konzumace tvrdého alkoholu a cigaret u mladistvých. Přišel s návrhem, ať řešíme zvýšení spotřební daně,“ uvedla Schillerová.

Zdroj: MT