Praktičtí lékaři si budou muset dokoupit vybavení, aby zvládli novou roli

Reforma primární péče pokračuje. Práce na koncepčním dokumentu jsou hotovy, startuje pilotní projekt na podporu sdružených praxí s více praktickými lékaři na jednom místě.

Na tiskové konferenci u této příležitosti ministr nepřímo reagoval na výtky prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, podle kterého ke koncepci neproběhla dostatečná diskuze, a dalších kritiků z řad ambulantních specialistů. „Chci vyvrátit, že by si praktici něco upekli a neřešili s ostatními. Není to pravda. Řešíme jednotlivá témata s odbornými společnostmi, nedávno například s Českou onkologickou společností,“ uvedl Vojtěch. „Není to statický dokument, bude se vyvíjet,“ poznamenal o koncepci.

Podle náměstka ministra prof. Romana Prymuly bude probíhat diskuze o jednotlivých konkrétních opatřeních a změnách. „Pracovní skupinu jsme sestavili tak, aby byla schopná něco vytvořit. Pokud bychom sezvali všechny stakeholdery, nikam bychom se nedostali,“ uvedl Prymula. „Dokument, který tu vznikl, vznikl dominantně na bázi ministerstva, odborných společností, praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost a pojišťoven. Měli jsme tu statistiky, mladé lékaře… Snažili jsme se dopídit homogenních výstupů, které v tuto chvíli budeme nadále diskutovat. Dokument stanovuje priority a následně tyto priority budou rozpracovány do realizační fáze,“ dodal. Koncepci označil za kostru. Z ní budou vycházet konkrétní kroky, například změny zákona o zdravotních službách nebo změny některých vyhlášek, stejně jako projekty ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami. „Jsme pod palbou ambulantních specialistů, to je logicky skupina, která je nejvíce postižená touto reformou," uvedl náměstek Prymula.

Cílem koncepce je posílit roli praktických lékařů v systému, aby k nim směřovalo větší procento návštěv pacientů. „Ve všech dokumentech mezinárodních institucí, které hodnotí zdravotnictví v České republice, ať už jsou to zprávy OECD, Světové zdravotnické organizace, Evropské komise, se jako červená nit line podpora primární péče jako základu fungujícího zdravotnictví ve všech rozvinutých zdravotnických systémem. Proto byla tato koncepce připravena,“ prohlásil ministr. „Akcentovaná primární péče je model, který má faktické opodstatnění, a který je nákladově efektivní,“ doplnil náměstek Prymula.

K tomu je podle Vojtěcha potřeba, aby praktičtí lékaři byli lidem dostupní, aby měli dostatečné kompetence a vybavení a nebránily jim v péči administrativní překážky. „Koncepce primární péče má dvanáct pilířů, základním kamenem je otázka posílení kompetencí praktických lékařů,“ řekl Prymula. Rozšiřovat se má podpora managementu chronických onemocnění v ordinacích praktického lékaře, a také screeningových programů.

• posílení kompetencí praktických lékařů
• změna preskripčních omezení
• standardizace vybavení ordinací
• zvýšení dostupnosti formou sdružených praxí
• indikátory kvality
• změna systému financování
• reforma lékařské pohotovostní
• motivace do periferních oblastí
• specializační vzdělávání
• elektronizace
• zdravotní gramotnost
• prevence

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka ocenil, že ministr Vojtěch vyslyšel jejich dlouholeté volání po změně. „Neobjevujeme Ameriku, vnímám to jako návrat k normálu, k systému, který funguje v civilizovaných zemích jako je Německo, Rakousko, Nizozemsko. Česká republika šla bohužel šedesát let jinou cestou, role praktického lékaře se upozadila. Ukazuje se, že to byla špatná cesta a systém je neudržitelný a v podstatně nám nezbývá, než se k normálnímu funkčnímu systému vrátit,“ řekl Šonka. „V zemích, kde primární péče funguje dobře, osmdesát až devadesát procent pacientů, kteří řeší zdravotní problém, je schopen uspokojivě vyřešit praktický lékař. U nás ne,“ tvrdí.

Důvody jsou podle něj vesměs admistrativní. Šonka odmítl, že by čeští praktičtí lékaři nebyli na posílení kompetencí připravení po odborné stránce. „Lékaři, kteří atestují v našem vzdělávacím systému, běžně odcházejí do Německa, kde se normálně zapojí do tamního systému a jsou schopni naplňovat kompetence, které tam mají. Argument, který často slyšíme od kolegů ambulantních specialistů, že lékař s naším vzděláním není schopen dělat to, co lékař v Německu, je neplatný. Naši mladí lékaři tam jsou velmi žádaní a je po nich velká poptávka. Naším zájmem je, aby nám tito šikovní kolegové zůstávali v České republice, abychom měli jednou komu předat své praxe,“ říká předseda sdružení praktiků.

Ministerstvo chce definovat standardní vybavení ordinace praktického lékaře tak, aby mohli tito lékaři do budoucna poskytovat více služeb přímo. „Musíme zabránit tomu, že praktický lékař stejně musí každého poslat na vyšetření do nemocnice. Ne, že by měli mít v ordinaci nákladné analyzátory, ale dostupné technologie. Zatím nemáme úplně jasnou představu, jaké bude vybavení praktických lékařů. Technologie se vyvíjejí a my se musíme dívat dopředu. Po konzultacích s odborníky vydáme věstník,“ upřesnil Prymula. Praktičtí lékaři pak dostanou několik, nejspíš osm let, aby si vybavení dokoupili.

Změny v náplni práce praktického lékaře mají přitáhnout k oboru mladé lékaře. „Praktici jsou nejstarší ze všech odborností v České republice. Aktuálně máme data k 1. 12. 2019 a vidíme, že věkový průměr u praktických lékařů pro dospělé je 54 let, medián 56 let, u praktických lékařů pro děti a dorost je průměrný věk 56 let, medián 57 let. Potřebujeme zvrátit tento trend. Když nebude dobře fungovat primární péče, nebude dobře fungovat celý systém,“ uvedl Vojtěch.

S tím souhlasí i Šonka. „Posílení role praktického lékaře je praktiky jediná šance, jak přivést do oboru mladé kolegy. Peníze nejsou jediný motivační faktor, pro mladé lékaře je důležité, že mohou dělat kvalitní medicínu a poskytovat péči v rozsahu svých vědomostí,“ myslí si.

Dominantní cestou úhrad služeb praktického lékaře má i nadále podle koncepce zůstat kapitační platba, význam plateb za výkony se má ale posílit. Koncepce také počítá s několika cestami motivací pro praktické lékaře, kteří budou ochotni působit v méně atraktivních lokalitách. „Je několik způsobů, jak to udělat, motivace prostřednictvím rezidenčních míst, různých dotací na vybavení, příspěvky na provoz, menší praxe, a tak dále,“ uvedl Prymula.

Praktičtí lékaři se budou podílet na pohotovostních službách při urgentních příjmech, které mají do několika let fungovat zhruba v každém okrese. „Povinnost sloužit pohotovost dnes je, ale není vymahatelná. Jednáme s praktickými lékaři o systému, kdy by praktici garantovali obsazení těchto lékařských pohotovostních služeb, pak by tam nemusela být stanovená povinnost,“ uvedl Prymula. Praktičtí lékaři pro děti a dorost by zase sloužili při dětských odděleních v nemocnicích.

Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík potvrdil, že praktickým lékařům v jednáních o úhradách pro příští rok nabídnou změny motivačních programů. „Měníme nastavení úhradového systému tak, aby byl motivační. Bonifikace, které zdravotní pojišťovny připravují, se týkají jednak samotné přítomnosti v regionech. Na základě analýz víme, že dostupnost péče praktických lékařů není rovnoměrná. Chceme také bonifikovat za dostupnost, za delší ordinační dobu. Chceme je také odměnit za aktivní péči o chronické pacienty. I v oblasti screeningu a včasného záchytu by měli praktičtí lékaři hrát aktivní roli,“ uvedl Šmehlík.

Jedním z kroků, které už byly započaty, je dohoda mezi představiteli praktických lékařů, zdravotních pojišťoven a onkologů na dobrovolném převzetí do dispenzární péče pacientů v remisi. Podle Renaty Knorové ze Svazu zdravotních pojišťoven už skutečně začali někteří praktičtí lékaři péči o onkologické pacienty vykazovat. „Začalo to běžet, praktičtí lékaři pro dospělé začínají přebírat onkologické pacienty. Je to konkrétní důkaz, že spolupráce s odbornými společnostmi a ambulantními specialisty do budoucna fungovat může,“ uvedla Knorová.

Pro praktické lékaře pro děti a dorost je zatím hlavním cílem udržet péči tak, jak v současnosti je. A tak by se opět mělo měnit postgraduální vzdělávání pro budoucí praktické dětské lékaře, které se před několika lety spojilo s nemocničním oborem pediatrie. Náměstek Prymula avizoval, že ministerstvo zdravotnictví je připraveno podpořit očekávanou poslaneckou iniciativu na změnu zákona v tom smyslu, že obor praktického dětského lékařství bude znovu mít vlastní náplň.

„Máme hlavní cíl, abychom vůbec praktického dětského lékaře v České republice udrželi, tedy aby každé dítě mělo svého registrujícího praktického lékaře. Děláme to pro budoucí generaci, aby měli atraktivní obor,“ uvedla Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. „Je vidět výrazné snížení počtu hospitalizovaných dětí na dětských odděleních, dříve byla obložnost přes 90 procent, dnes kolem 30 procent. Mnohé případy praktičtí dětští lékaři řeší sami, blíže k rodině. K tomu potřebujeme dál rozšiřovat kompetence a uvolnit další léky,“ uvedla Hülleová a jmenovala léky na alergie, na atopický ekzém, rychlou diagnostiku. Dětští praktici chtějí také posílit cílenou prevenci, aktuálně jednají o novém systému záchytu dětí s obezitou a péče o ně.

Pilotní projekt definuje sdružené praxe praktických lékařů

Ještě letos se rozeběhne pilotní projekt sdružených praxí praktických lékařů. Záměrem je podpořit sdružování samostatných praktických lékařů případně spolupráci starších lékařů s mladšími kolegy tak, aby pacient ve výsledku získal delší ordinační dobu a lékaři zas větší ekonomickou stabilitu. Na principu sdílení administrativy a vzájemného zastupování už dnes funguje několik sítí praktických lékařů s centrálním vlastníkem a lékaři zaměstnanci.

Praktickým lékařům má sdružená praxe umožnit najmout si kromě sestry i administrativního pracovníka. I kdyby se zvětšila kvůli sdružování praxí dojezdová vzdálenost, pro pacienta to podle ministerstva bude lepší, protože se prodlouží ordinační hodiny. „Je to nová koncepce, inspiroval jsem se v Rakousku. Jdou podobnou cestou, nazývají to centra primární péče,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Pilotní projekt chceme nastavit tak, aby byli praktičtí lékaři motivování se takto sdružovat. Je to věc individuálních kontraktů. Chceme, aby se nastavila i přístrojová technika, která bude sdílená, a zaručená ordinační doba,“ dodal. Podmínky pilotního projektu mají být známy do léta.

„Sdružené praxe fungují v anglosaských zemích, v poslední době na ně přecházejí i středoevropské země jako Německo a Rakousko,“ potvrdil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Je to model praxe, kde sedí více praktických lékařů, mají k dispozici větší množství sester, kromě toho mají také recepci a administrativního pracovníka. To je výhoda této praxe. Když je sdílená větším množstvím lékařů, může tento personál dovolit. Primární péči zatěžuje obrovské množství administrativy,“ vysvětluje Šonka. „Do budoucna není udržitelná situace, kde je v malých odlehlých vesnicích k dispozici praktický lékař. Lepší, než aby lékař ordinoval v jedné vesnici dvě hodiny, další dvě hodiny v jiné, je soustředit péči do přirozených středisek. I pro starosty bude jednodušší řešit dopravu pacientů, než řešit pobídky pro lékaře někam, kde se nemají šanci uživit,“ myslí si Šonka. „Mohlo by to usnadnit zapojování mladých lékařek, které mají rodiny, na částečné úvazky,“ dodává Šonka.

Zdroj: MT