Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 25. srpen 2019 | Svátek má Radim
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Co přinese praktickému lékařství nejbližší budoucnost?

Foto: Shutterstock

Co přinese praktickému lékařství nejbližší budoucnost?

Medical Tribune 05/2019
18.03.2019 11:34
Zdroj: MT
Autor: kol
Na Kongresu primární péče, který se 22. a 23. února konal i letos na pražském Chodově, zazněla řada klíčových témat, která jsou spojena i s tolik diskutovanou startující reformou primární péče.

Vedle novinek z jednotlivých oborů a témat, jako je rostoucí počet diabetiků a nárůst obezity u dětí či důležitost proočkovanosti, se hovořilo i o zkušenostech ze zahraničí, elektronických neschopenkách či budoucnosti dětských lékařů.



Zatímco ve dvou velkých sálech sledovali lékaři novinky z oborů neurochirurgie, psychiatrie, diabetologie či gastroenterologie, v přilehlých místnostech probíhaly diskuse o budoucnosti praktického lékařství v České republice. Největší pozornost byla věnována debatě u kulatého stolu nad reformou primární péče, která určí, jak budou praktici fungovat v dalších desetiletích. Tím, co praktické lékaře nejvíce pálí, je přebujelá administrativa, značná preskripční omezení a okleštěné kompetence, kde apelují na zvýšení svých pravomocí zejména v péči o chronické pacienty, diabetiky, astmatiky, pacienty s CHOPN či hypertoniky. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR (SPL) MUDr. Petra Šonky je ale třeba řešit e‑neschopenky, jejichž prozatímní podoba je paskvil, a přesto mají začít platit již v červenci.



Nedostatek dětských praktiků

Neméně důležité je i řešení budoucnosti dětských praktických lékařů, kteří bojují s nedostatkem „mladé krve“, která by dokázala pokrýt jejich odchody do důchodu. „Jenom loni zaniklo 88 praxí, což je nevíce za čtyři roky, letos situace nevypadá o nic lépe,“ vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR MUDr. Ilona Hülleová.

Mezigenerační výměnu podle ní drtí nejistota kolem budoucnosti oboru praktický lékař pro děti a dorost (PLDD). Ten přestal oficiálně existovat v roce 2017, kdy se sloučil do oboru pediatrie. „Už dva roky bojujeme s propadem v počtu nových lékařů pro děti, kteří se hlásí po ukončení lékařské fakulty do oboru pediatrie a případně nastupují na rezidenční místa zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví ČR pro tento obor. Přicházíme o desítky nových mladých lékařů mířících do primární péče a další ztráty si nemůžeme dovolit. Z našeho průzkumu jasně vyplývá, že do dvou let hodlá zavřít ordinace přibližně 22 procent PLDD, což je v absolutních číslech 460 lékařů, převážně důchodového věku. Pokud se jim nepodaří najít za sebe nástupce, čeká především zdravotní pojišťovny úkol, jak zajistit registraci jejich pacientů k okolním lékařům a jak zajistit primární péči o děti obecně,“ zdůrazňuje MUDr. Hülleová.

Stále panují otazníky nad tím, jak se by se mladí lékaři měli vzdělávat. Do roku 2017 se absolvent lékařské fakulty, který měl zájem léčit děti ambulantně, přihlásil ke konkrétnímu zkušenému dětskému praktikovi, většinou na rezidenční místo, a stal se tak jeho zaměstnancem. Celkem čtyři roky, kdy jej školitel tři roky vysílal na praxi na různá oddělení nemocnic a poslední rok jej školil u sebe v ordinaci, byly završeny atestací. V roce 2017 stát toto vzdělávání zrušil a sloučil nemocniční i praktické lékaře pro děti a dorost do jednoho oboru pediatrie. Zájemci o obor PLDD se tak museli po škole ucházet o místo a i tzv. rezidenční místo přímo v nemocnici. Pokud už měla nemocnice „plno“, lékaře nevzala, a dotace na rezidenční místa tak propadly.

Nyní je ve hře varianta, že by se dětský lékař vzdělával celkem 4,5 roku a z toho u praktika v ordinaci strávil posledních šest měsíců. „Prodlužuje to dobu předatestačního vzdělávání a možnosti následného převzetí ordinace mladým lékařem, pro náš obor se každý měsíc počítá. Prodloužení navíc atraktivitě oboru rozhodně nepřidá, zvláště když u dospělých praktiků mu k atestaci stačí tři roky,“ vysvětluje lékařka. Nejistota se odráží i v zájmu samotných mladých lékařů, loni o celkem 80 rezidenčních míst projevilo zájem pouze 60 z nich.



Odmítači očkování na černé listině

S velkým zájmem se setkal blok přednášek o očkování. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je odmítání očkování mezi deseti největšími hrozbami pro naše zdraví pro rok 2019, a to vedle takových nemocí, jako je HIV, ebola nebo horečka dengue. Podle WHO zachrání očkování 2–3 miliony lidských životů ročně a dalšímu 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby bylo očkování dostupné pro více lidí.

V České republice paradoxně podstupuje povinné očkování o řádově několik procent lidí méně než před deseti lety. Například u spalniček klesla proočkovanost v souladu s vyhláškou skoro o 20 procent, pokles zaznamenávají lékaři i u dalších očkování. Dochází tak k postupné ztrátě proočkovanosti, která chránila před takovými nemocemi jako spalničky nebo dětská obrna celou společnost. „Odpor proti očkování s sebou nese riziko šíření a návratu nemocí, které byly donedávna považovány za téměř vymýcené. Riziko odmítání očkování se týká zejména dětské populace. Sekundárně ale představuje nebezpečí i pro dospělé, mezi které se infekční nemoci od dětí rozšiřují,“ vysvětluje MUDr. Michal Bábíček, místopředseda SPL.

Pokles proočkovanosti, který je zřejmý jak u povinného, tak u dobrovolného očkování, narušuje ochrannou bariéru bránící v řadě případů šíření závažných infekčních onemocnění. „Typické je to pro spalničky, kde víme, že šíření zabrání až 95procentní proočkovanost, a té jsme mnoho let bez problémů dosahovali. Klesne‑li ale proočkovanost pod tuto hodnotu, což se u nás nyní stalo, začne se nemoc šířit. Onemocnějí pak především neočkované děti a bývají zdrojem infekce i pro dospělé, u kterých již není dostatečná ochrana nebo u nich došlo k selhání imunity,“ vysvětluje místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP MUDr. Hana Cabrnochová, MBA. K hlavním faktorům zodpovědným za odmítání očkování a s ním spojený pokles proočkovanosti patří zejména dezinformace šířící se po internetu a ztráta strachu z infekčních nemocí, které se v minulosti podařilo právě díky vakcinaci eliminovat.

„Chceme ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vytvořit zdroj informací o očkování garantovaný státem, spolupracovat s pojišťovnami na motivačních programech a v neposlední řadě se vzdělávat po odborné stránce, abychom mohli lidem poskytnout kvalitní a bezpečnou péči. Důležitým motivačním faktorem je také pozitivní přístup samotných lékařů k očkování. Studie ze zahraničí ukazují, že pokud je očkovaný sám lékař, významně to zvyšuje proočkovanost pacientů v jeho kartotéce,“ vysvětluje MUDr. Cabrnochová s tím, že za krok správným směrem je vnímáno i uzákonění odškodnění za případnou újmu na zdraví po očkování. Je to signál, že stát na jedné straně vyžaduje dodržování povinnosti očkování, ale současně plně přebírá odpovědnost za případné vážné následky.



Obezita v ordinacích dětských lékařů

Epidemie obezity u dětí a dospívajících patří mezi prioritní problémy nejen u nás, ale na celém světě. Navíc přibývá extrémně obézních dětí, které pak v souvislosti s vysokou hmotností trápí další zdravotní a psychické problémy. Jsou ohroženy vysokým krevním tlakem, vysokým cholesterolem, onemocněním srdce, diabetem, bolestmi kloubů nebo problémy se štítnou žlázou. Odborníci odhadují, že v Česku má nadváhu téměř třetina dětí, především chlapců – s obezitou se potýká přibližně 6,5 procenta dívek a přes 12 procent chlapců.

„Péče lékařem primární péče je považována za nejúčinnější a nejefektivnější. Předpokladem je dobrá spolupráce s rodinou dítěte. Těmto dětem se většinou nikdo pravidelně a dlouhodobě nevěnuje, diagnóza obezity s nimi přechází do dospělosti a hrozí jim brzy tzv. metabolický syndrom a jiné nemoci včetně zvýšeného rizika nádorových onemocnění,“ varuje MUDr. Hülleová. Lékaři proto žádají zdravotní pojišťovny o možnost děti pravidelně monitorovat a s hubnutím jim pomáhat. Jak lékařka varuje, roste totiž počet dětí, které někdy i v řádu měsíců přeskočí všechny váhové křivky a spadnou do kategorie obezity, případně až extrémní obezity. Často to bývá kvůli nesprávným stravovacím návykům v rodině či jiným problémům v rodině nebo například po úraze, kdy se dítě přestane hýbat, ale jídlo neomezí. „S takovými dětmi a jejich rodinami je potřeba pracovat, vysvětlit jim váhovou křivku, sestavit jídelníček, pomáhat nastavit režim a kontrolovat je,“ dodává s tím, že dosavadní řešení, jako např. lázně, pomohou spíše jednorázově, dítě je ale třeba sledovat dlouhodobě, aby bylo možné předejít zdravotním problémům, jež obezitu provázejí.

I dětští lékaři usilují o uvolnění preskripčních omezení u desítek léků, které by jim usnadnily péči o mladé pacienty. „Konkrétně jednáme o možnosti předepsat v ordinaci určitá antialergika, například kapky do očí, do nosu. U astmatiků možnost vystavit recept na inhalační přípravky nebo léky na atopický ekzém. Bavíme se o lécích na nejčastější dětské nemoci, s nimiž se v našich ordinacích setkáváme,“ doplňuje MUDr. Hülleová.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky