Elektronizace zdravotnictví míří na vládu

4 minuty čtení 8. 4. 2019 ač Vyšlo v titulu Medical Tribune

Ministerstvo zdravotnictví po připomínkovém řízení mírně pozměnilo svůj věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví a posílá jej k projednání vládě.

Věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví je hotov. Nyní čeká na projednání legislativní radou vlády a poté vládou. Definuje osobní zdravotní záznam pacienta, emergentní záznam, index zdravotnické dokumentace a pravidla pro sdílení dokumentace. Zabývá se také klinickými doporučenými postupy a ukazateli kvality.

Elektronické kartičky padly pod stůl

Ministerstvo zdravotnictví udělalo v návrhu věcného záměru několik změn na základě připomínkového řízení. Upustilo například od toho, že by se zdravotníkům plošně vydávaly elektronické identifikační kartičky. Alespoň prozatím.

„V připomínkovém řízení bylo značné množství připomínek k financování, úloze organizací ve vztahu k profesním kartám a podobně. Vynaložené náklady na vydání a distribuci karet a náklady na úpravy informačních systémů poskytovatelů zdravotních služeb by aktuálně překračovaly reálné přínosy spojené s jejich užíváním. Navíc jsme tyto náklady ve vymezeném čase nemohli dostatečně specifikovat. Proto necháváme tuto možnost otevřenou a nahrazujeme ji nejprve řešením, které připravil společný pracovní tým pro řešení elektronické identity. Zatím bez profesní karty,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Zdravotníci se tedy budou identifikovat pomocí karet, mobilů a prostředků vydávaných ministerstvem vnitra. „Identita zdravotnických pracovníků bude vždy řešena pomocí identitních prostředků akceptovaných Národní identitní autoritou na požadovaném stupni důvěry. Identitními prostředky tak mohou být všechny v současnosti již podporované prostředky jako e‑občanka, datová schránka, jednorázové heslo – vše v rámci Národní identitní autority,“ popisuje Štěpanyová.

Poskytovatelé tak budou prokazovat identitu daného pracovníka podobně jako dnes. „Zdravotničtí pracovníci v primární péči se budou nadále autentizovat vůči svým počítačům (heslem, biometrikou, tokeny a podobně. Jejich počítače budou mít systémový certifikát pro přistup k centrálním službám jako eRecept, zdravotní pojišťovny a podobně,“ uvádí mluvčí.

Stigmatizující záznamy půjdou utajit

Návrh nově počítá se vznikem zvláštní kategorie elektronické dokumentace asociované se zvýšeným rizikem stigmatizace pacienta. Má se jednat například o záznamy o léčbě v oboru psychiatrie a dermatovenerologie. Typy zdravotnické dokumentace, které budou explicitně zařazeny do kategorie potenciálně stigmatizující dokumentace, stanoví vyhláška. Pro tento typ dokumentace budou přidělovány zvláštní role pro přístup a čtení indexu zdravotnické dokumentace. Pacient bude moci tuto část indexu zdravotnické dokumentace zneviditelnit. Lékař, který je autorem dokumentace, bude mít možnost ji označit za stigmatizující. „Opíráme se přitom jak o zahraniční zkušenosti států, které již podobná řešení zavádějí řadu let, tak návrhy konzultujeme se všemi zainteresovanými stranami na národní úrovni – například se zástupci pacientských organizací, lékařů, s Úřadem pro ochranu osobních údajů,“ tvrdí mluvčí Štěpanyová.

V současné podobě také návrh upřesňuje, kdy začne být elektronická forma zdravotnické dokumentace pro poskytovatele péče povinná. Lhůty zavedení elektronické zdravotnické dokumentace budou nastaveny na minimálně deset let.

Návrh se také zabývá ministerskými klinickými doporučenými postupy (KDP) a vznikem Národního centra KDP. „Správce KDP bude garantovat aktualizaci, stanovování kritérií pro vlastní posuzování kvality, a to i ve vazbě na ekonomická hlediska. Z tohoto důvodu je v návrhu věcného záměru nově více akcentována garance KDP v nově navrhovaném Národním centru KDP,“ upřesňuje Štěpanyová. Návrh řeší, jak provázat klinické doporučené postupy s resortními statistickými ukazateli a s indikátory kvality, které mají být nastavovány prováděcím předpisem.

Paragrafové znění návrhu zákona o elektronizaci má být sepsáno do listopadu letošního roku. Pak se jím bude zabývat znovu vláda a následně parlament. Do praxe mají jednotlivé změny přicházet postupně. Do roka od účinnosti zákona by měl začít fungovat sdílený index zdravotnické dokumentace, ze kterého se zdravotník dozví, kde všude je o pacientovi vedena zdravotnická dokumentace. Podle návrhu mají poskytovatelé vést zdravotnickou dokumentaci povinně v elektronické podobě po uplynutí minimálně desetiletého přechodného období. „Předpokládáme, že během nejbližších deseti let se stane vedení primárně elektronické formy zdravotnické dokumentace natolik rozšířenou praxí, že bude vhodné vybrané části zdravotnické dokumentace poskytovat v elektronické formě povinně. Předpokládaný horizont je minimálně deset let,“ uvádí Štěpanyová.