O cizině sní méně mediků

Oproti roku 2016, kdy se podobný průzkum mezi mediky konal poprvé, je to výrazný pokles plánovaných odchodů. Tehdy naměřili výzkumníci mezi českými mediky 27 procent těch, kteří chtěli pracovat v zahraničí. Vychází to z průzkumu společnosti HealthCare Institute.

V roce 2016 byla průměrná měsíční odměna lékaře podle ÚZIS (včetně přesčasů) 66 tisíc korun. V roce 2017 pak rostly tabulkové platy lékařů o deset procent a průměrná odměna překročila hranici 70 tisíc korun. V roce 2018 tabulky narostly o dalších deset procent, a dále pak v roce 2019 u začínajících lékařů o dalších sedm procent. Právě se zlepšením v odměňování by mohl úbytek mediků, kteří jsou na odchodu, souviset.

„Klíčové pro to, jak studenti medicíny jako budoucí lékaři situaci vnímají, je, jak pozitivně se mění klima po stránce ocenění práce lékařů a zdravotnických pracovníků a možnost vzdělávání,“ myslí si rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima. „I nemocnice musí vytvářet pro mladé lékaře podmínky. Nejhorší je, když zdravotnické zařízení studentovi blokuje přístup ke vzdělávání, na stáže, když umělými překážkami prodlužuje čas do získání atestace. Pak takový lékař hledá místo jinde, ať už v republice, nebo v zahraničí,“ dodal prof. Zima při představení výsledků průzkumu.

Kromě toho ale průzkum i reakce na něj ukazují význam postgraduální přípravy. „Data jsou slibná. To, že vysoké procento našich mediků se rozhoduje zůstat v České republice je pro nás i výzvou. Je jasné, že přízeň je vrtkavá a systém musí být nastaven tak, aby byl pro mediky atraktivní. Musí být pro absolventa jasně viditelné, jaká ho čeká cesta, jak dojde k certifikátu po prvních 30 měsících první části specializačního vzdělávání a další,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Podle viceprezidenta Asociace studentů medicíny Dominika Karáska mohou být nemocnice vstřícnější. „Musíme jednak mladé lékaře do českých nemocnic dostat, ale také je tam udržet, a v tom je právě atestační proces a postgraduální vzdělávání významný. Také si mladí lékaři stěžují na nedostatečnou supervizi, že jsou neúměrně zatěžováni,“ uvedl Karásek. Apeloval tak na nemocnice a ministerstvo, aby mladým lékařům umožnili atestovat bez průtahů ve správném čase.

Jaké důvody k vycestování mají ti, kteří chtějí pracovat v zahraničí? Na prvním místě jsou to lepší platové podmínky. Dále získání zkušeností ze zahraničí, lepší životní podmínky v zahraničí, kvalitnější trénink ve specializační přípravě a vyšší míra supervize nad prací lékaře.

Větší tendenci odejít mají studenti, než studentky. Mezi mediky – muži odpovědělo, že chce pracovat v zahraničí, 24 procent dotázaných, mezi medičkami 16 procent. Pokud se toto přání projeví v realitě, přispívají i odchody do zahraničí k feminizaci medicíny, která začíná už u toho, že je na lékařské fakulty přijímáno významně více dívek než chlapců.

Kdo hodlá zůstat v Česku, toho nejčastěji zajímají obory dětské lékařství, všeobecné praktické lékařství a vnitřní lékařství. Kdo chce do zahraničí, ten se chce nejčastěji věnovat chirurgii, anesteziologii nebo kardiologii.

Svého zaměstnavatele v Česku si budou studenti, kteří míří do nemocnic, vybírat podle toho, zda nabízí jasné podmínky pro předatestační a specializační přípravu, jak velký nabídne úvazek, jestli umožní odpovídající míru supervize nad prací lékaře a podle pracovního kolektivu.

Také ti, kteří se chtějí stát praktickými lékaři, se zajímají hlavně o podmínky předatestační a specializační přípravy. Na druhém místě ovšem jim záleží na vyváženosti pracovního a osobního času, dále na platu a na pracovním kolektivu.

Zatímco trend zmenšujícího se zájmu mediků o práci v zahraničí hodnotí zainteresovaní pozitivně, jako nepříjemnost pociťují to, že zvažovaná délka zahraničního pobytu u těch, kdo chtějí odejít, roste. V roce 2018 čeští medici uvedli nejčastěji, že chtějí v zahraničí zůstat 11 a více let. Takto to vidělo 35 procent z těch, kteří plánují práci v zahraničí, což bylo meziročně o osm procentních bodů více. „Je to signál, že ti, co odcházejí, chtějí v zahraničí setrvat podstatnou část svého profesního života,“ myslí si prof. Prymula.

Podle průzkumu mají medici o něco menší zájem o Německo než dříve, ovšem nadále zůstává tato země nejoblíbenější destinací. V roce 2015 jej jmenovalo 53 procent respondentů, v roce 2018 23,6 procenta. Stoupá naopak zájem o Švýcarsko, které podle průzkumu vnímali studenti jako třetí nejzajímavější destinaci ještě po Rakousku.

„Švýcarsko je nyní pro lékaře země zaslíbená. Ze Švýcarska odcházejí do spojených států a z nemocnic do privátní sféry,“ poznamenal prof. Zima. „S odchody do Švýcarska se potýkáme i v oblasti seniornějších pracovníků. Do Švýcarska odcházejí i primáři z Německa. Začíná být atraktivní platy,“ podotkl prof. Prymula.

Do průzkumu formou elektronického dotazníku se v období od září 2018 do ledna 2019 zapojilo 1314 mediků ze čtvrtých, pátých a šestých ročníků osmi českých lékařských fakult. U mnohých otázek se výzkumníci při vyhodnocení zabývali jen odpověďmi mediků českého občanství. Zároveň proběhl i průzkum mezi mediky slovenských lékařských fakult. U nich je zájem o práci v cizině větší, vyjádřila jej čtvrtina dotázaných.

Zdroj: MT