Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 19. červen 2019 | Svátek má Leoš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Digitalizace může pomoci integrovat péči

Foto: Shutterstock

Digitalizace může pomoci integrovat péči

Medical Tribune 11/2019
30.05.2019 10:23
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
Pokračující digitalizace zdravotnictví, to nejsou jen hračky pro samoléčbu pacientů. Množství dostupných dat o pacientech umožňuje sledování celého případu nemocného pacienta a integrovanou péči.

Významnými trendy v digitálním zdravotnictví jsou lepší dostupnost dat a umělá inteligence. Oboje spolu úzce souvisí. Bez kvalitních dat se umělá inteligence neobejde a hromada dat nemá bez umělé inteligence tak silné uplatnění.

Umělá inteligence zažívá svůj boom napříč různými oblastmi a zdravotnictví nestojí mimo tento trend. Kromě zmiňované lepší dostupnosti dat k tomu přispívá jednak vývoj, ale také klesající cena skladování a analýzy dat.

V roce 2020 se podle poradenské společnosti McKinsey celosvětově očekává, že segment umělé inteligence vytvoří tržby 47 miliard dolarů. Zdravotnictví je jedním z významných oborů, kde se umělá inteligence uplatňuje a rozvíjí. Existují služby, které pomáhají s umělou inteligencí třídit pacientská data a předvídat rizika u pacientů. Další využití má umělá inteligence ve výzkumu nových léků. Umělou inteligenci používají aplikace, které radí pacientům při nemoci, poradny životního stylu, nositelná zařízení. Ale také nemocniční manažerské systémy a systémy řízení péče na lůžku.

Umělá inteligence pomáhá v oblasti zobrazovacích technik – jednak může vylepšit snímek, jednak může poskytnout lékaři vlastní vyhodnocení snímku, které může lékař vzít v úvahu. Nemluví se o tom, že by umělá inteligence při čtení snímků nahradila lékaře. Podle některých studií lepší výsledky než samotní lékaři i než umělá inteligence mají ti lékaři, kteří využívají umělou inteligenci.

Právě kvalita dat je ale pro spolehlivost umělé inteligence a pro další využití jejího potenciálu naprosto zásadní. Dnes to zdaleka nejsou jen údaje, které by musel pacient nebo lékař někam ručně zadávat. Otevírají se velké možnosti spolu s větším množstvím připojených zařízení a internetu věcí. Data o tom, co se s pacientem děje, posílají nositelná zařízení, která lidé dobrovolně nosí pro podporu zdravého životního stylu. Ale také zdravotnické prostředky. Nebo léky. Už v roce 2017 byla ve Spojených státech schválena první kombinace digitálního senzoru a antipsychotika aripiprazolu, senzor posílá informaci o tom, jestli pacient lék užil. Také nemocniční lůžka umějí zjišťovat stav pacienta a posílat data do nemocničního systému.

Kromě toho mohou pacienti poskytovat přes různé aplikace strukturovaná data o svých aktuálních potížích. Ve světě se prosazují automatické rozhovory před návštěvou lékaře. Od pacienta vezmou nejzákladnější informace o příznacích, se kterými přichází. Pro lékaře systém vytvoří přehledné shrnutí. S jednoduššími potížemi mohou některé systémy s umělou inteligencí poradit pacientovi bez potřeby návštěvy lékaře.

Platí ale u dat o zdravotním stavu, že čím více, tím lépe? V Česku se očekává zavedení sdílených lékových záznamů, které přinášejí lékařům dostupná data o významném, ale jen malém aspektu stavu pacienta. I tak lékaři otevřeně říkají, že nebudou mít čas u všech pacientů kontrolovat jejich lékový záznam. Budou jej tedy ručně otevírat jen v případě, že budou mít určitou pochybnost. Velké množství dat samo o sobě nestačí, naopak může odrazovat.

Nabízí se ale automatické využití dat z lékových záznamů v lékařských systémech. Pokud o to budou mít lékaři zájem a pokud se toho softwarové společnosti chopí, můžou lékaři dostávat automatická upozornění na interakce a na změny hodné zřetele. Podobné je to i s ostatními daty včetně v Česku plánovaných pacientských osobních zdravotních záznamů. Data umožňují vznik systémů, které dokáží z pacientských záznamů předvídat rizika, která pacienta čekají, a tak umožní jim předcházet.

Od digitalizace se neočekává jen větší kvalita péče a efektivnější využití času zdravotnických profesionálů, ale také racionálnější financování zdravotnictví. V Česku jsou pro zdravotní politiku a plátce dostupné v současnosti neobyčejně rozsáhlé údaje o vykázaných zdravotních službách. Pokud se k nim přidají další data, která ukazují na stav pacienta a výsledky zdravotních služeb, mohou úplně změnit pohled na zdravotní systém.

S tím, jak narostl význam chronických onemocnění proti akutním epizodám, roste potřeba sledovat pacienta napříč jednotlivými poskytovateli. S tím může pomoci digitalizace a sdílení dat. Souvisí s tím ale i ekonomická motivace. Bez té žádná digitální aplikace integrovat péči nedovede. Plátci ve světě hledají modely, jak integrovat zdravotní služby a úhrady za ně. Ve smyslu hesla „Dostanete to, za co zaplatíte“ už nechtějí platit za množství poskytnutých služeb, ale za péči o pacienta nebo za konkrétní výsledky péče.

Mnohé vyspělé země směřují od plateb za zdravotní služby k platbám za výsledek. Analýza společnosti McKinsey odhaduje, že v roce 2018 směřovala v Německu, Francii a Velké Británii víc než čtvrtina úhrad ve zdravotnictví za prokázaným výsledkem, ve Spojených státech více než polovina. Tento podíl má podle expertů dál významně růst. I Česku existují menší projekty podobného druhu.

Moderní úhradové modely berou v úvahu delší úsek péče o pacienta nebo konkrétní cíl. Jednou z cest je balíčková platba, kdy určitý koordinátor dostává fixní částku za pacienta s určitou chronickou chorobou, například diabetem. Tím je motivován k tomu, aby udržel pacienta kompenzovaného bez komplikací. Nebo kdy nemocnice dostává platbu nejen na operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu, ale i za následné náklady po dobu dalších 90 dnů. Je tak motivována zajistit kvalitní rehabilitaci a předcházet rehospitalizaci.

Dále čtěte



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky