Krok k narovnání úhrad v dermatologii

5 minut čtení 31. 5. 2019 red Vyšlo v titulu Derma Tribune

Ambulantní dermatovenerologové se ocitají pod ekonomickým tlakem. Dohodovací řízení o úhradách v roce 2020 jim ale přináší aspoň zčásti naději na zlepšení. „Problém začal už při tvorbě sazebníku výkonů, kdy si zástupci dermatologů řekli o reálné časy vyšetření. Zároveň jsme byli zařazeni do balíku odborností, které pracují s minimálním množstvím materiálu,“ vysvětluje MUDr. Andrea Vocilková, členka výboru České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP a zároveň členka předsednictva Sdružení ambulantních specialistů ČR. „Přitom v dermatologické ambulanci se používá velké množství jednorázového materiálu. Výsledkem je, že máme nízké časy a bodové ohodnocení klinických vyšetření a zároveň i nízkou minutovou režii. To je oproti ostatním oborům diskriminační,“ uvádí MUDr. Vocilková.

Problém řeší zástupci dermatologů hned na několika frontách. A na nich jsou různě úspěšní – na některých více, na jiných méně. Dlouholeté snahy směřují k několika změnám v sazebníku výkonů. Před časem se sice podařilo prosadit zvýšení kategorie nositelů výkonů z L1 a L2 (lékař absolvent, respektive lékař po základním kmeni) na L3 (atestovaný lékař), a tím navýšit ohodnocení jednotlivých výkonů. Jenže v příjmech ambulancí se to zatím neprojevilo kvůli úhradovému mechanismu. Právě to je problém, který by mohl být v nejbližších týdnech vyřešen změnou úhradové vyhlášky.

Promítnutí změny kategorie nositele výkonů v dermatologii (a zároveň i v ORL, kde byl obdobný problém) se stalo v jednáních o úhradách zdravotních služeb na rok 2020 jednou z priorit vyjednávačů za segment ambulantních specialistů. „Je to historická křivda. V tuto chvíli je shoda na tom, že by se měla v dermatologii a ORL přepočítat hodnota PURO, aby odpovídala kategorii nositele výkonu L3,“ uvedl před posledními schůzkami dohodovacího řízení o úhradách předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR MUDr. Zorjan Jojko. Cílem je tedy přepočítat hodnotu PURO (průměrná úhrada na rodné číslo) v dermatologii a ORL v referenčním období tak, jako by už tehdy platil sazebník s vyšší kategorií nositelů výkonů. Průběh dohodovacího řízení dává velkou naději, že se podaří tuto změnu do úhradové vyhlášky prosadit. Zdravotní pojišťovny s tím v principu nemají problém, narovnání je součástí dohody v segmentu, která ale ještě podléhá potvrzení při závěrečném jednání dohodovacího řízení a kontrole ministerstva zdravotnictví. Pro jednotlivé dermatovenerologické ambulance by byl ekonomický přínos této změny různý, záleží na tom, jakým výkonům se věnují. Každopádně by to měl být rozdíl znatelný. Některé ordinace mohou získat za svou práci i o deset procent více. „Například ošetření bércových vředů a kryalizace jsou výkony, u kterých je rozdíl v úhradě velký a které dělají snad všechny dermatologické ambulance,“ uvádí MUDr. Vocilková.

V současnosti ještě dermatologové usilují o navýšení minutové režie v sazebníku výkonů. Podle nich neodpovídá tomu, kolik materiálu dermatolog spotřebuje. Jenže v tom se žádný posun nerýsuje. Zástupci dermatologů včetně předsedy České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Petra Arenbergera, DrSc., MBA, FCMA, loni napsali v této věci dopis ministrovi zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adamu Vojtěchovi (za ANO). Apelují na něj, aby jako nejvyšší instance v této věci řešil minutovou režii dermatologů ve veřejném zájmu. „Argumenty jsme přednesli opakovaně na jednání pracovní skupiny k sazebníku výkonů a zatím se v této otázce nepodařilo dosáhnout žádného posunu. Po formální stránce je náprava ohodnocení práce dermatologa dle metodiky sazebníku výkonů možná pouze dvěma způsoby: navýšit body a časy se stávající nízkou minutovou režií (tj. model interních oborů), což pracovní skupina k sazebníku výkonů zamítla, anebo navýšit alespoň minutovou režii (tj. model malých, většinou chirurgických oborů). Při posledním jednání sice pracovní skupina k sazebníku zdravotních výkonů naše argumenty uznala, ale protože nemá kompetence tuto záležitost řešit, doporučila nám se obrátit přímo na Vás a celou věc řešit v kategorii veřejného zájmu,“ píší ministrovi dermatologové. Jenže ministerstvo zdravotnictví to vnímá trochu jinak. „Pracovní skupina k seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami v obou případech návrh České dermatovenerologické společnosti neschválila,“ uvedla stručně mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Proč by mělo být navýšení úhrad dermatologům ve veřejném zájmu? To ve zmíněném dopise zdůvodňují zástupci dermatologů tím, že se kvůli ekonomickému tlaku zhoršuje dostupnost dermatologické péče. „I ve velkých městech je dostatečnost sítě zdánlivá, protože řada dermatologů se z existenčních důvodů věnuje výhradně nebo převážně korektivní dermatologii. Chronický pacient má pak problém sehnat lékaře, který je schopen a ochoten si ho vzít do trvalé péče,“ tvrdí dermatologové. „V Praze je objednací doba kolem šesti týdnů,“ uvádí Vocilková.

Na Všeobecné zdravotní pojišťovně si ale žádného problému s dostupností dermatologické péče nevšimli. „Od roku 2016 došlo k nárůstu počtu smluv i pracovišť VZP ČR v odbornosti dermatovenerologie (včetně dětské dermatologie a korektivní dermatologie) z 697 pracovišť (555 smluv) v prvním kvartále roku 2016 na 705 pracovišť (567 smluv) v druhém kvartále roku 2019. A to navzdory mírně klesajícímu počtu klientů VZP. Jinými slovy, o stále méně klientů VZP ČR se stará stále více smluvních dermatovenerologů,“ uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. „I v důsledku výše uvedeného pak VZP ČR neeviduje stížnosti pojištěnců na nezajištění zdravotních služeb v odbornosti dermatovenerologie. Průměrná objednací doba v rámci ČR jsou dle našich informací tři týdny,“ dodává Tichý.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR byl ale v období let 2010 až 2017 v celém zdravotnictví opačný trend, než jaký popisuje Tichý za VZP od roku 2016 do dneška. Počet jednotlivých ambulancí podle identifikačních čísel pracoviště klesl za tu dobu o sedm procent, konkrétně z 1 379 na 1 280. Počet ošetřených pacientů přitom o tři procenta narostl. A množství vykázané péče v počtech bodů narostlo za osm let o třetinu.

I kdyby se nepodařilo dosáhnout navýšení minutové režie v dermatologii, i samotné úpravy úhradového mechanismu a celkový vývoj úhrad by měly ambulantním dermatologům v příštích měsících a nejbližších letech pomoci. „Upozaďování ambulancí trvalo dlouho. Doufám, že se trend otočí. Jsem opatrným optimistou, že pokud dopadne rok 2019 a dohoda na rok 2020 podle očekávání, mohla by v květnu 2020 skepse mezi ambulantními specialisty polevit,“ věří MUDr. Jojko.