Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 21. červenec 2019 | Svátek má Vítězslav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Řetězce chtějí diskutovat regulace i očkování v lékárně

Josef Vaníček. Foto: J.V.

Řetězce chtějí diskutovat regulace i očkování v lékárně

Medical Tribune 14/2019
24.06.2019 09:10
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
V dohodovacím řízení na rok 2020 uteklo lékárnám 400 milionů korun, které byly zdravotní pojišťovny ochotné vydat navíc proti letošnímu roku, tvrdí Josef Vaníček, výkonný ředitel Asociace provozovatelů lékárenských sítí.

Asociace je jedním ze zakládajících členů nové Evropské federace lékárenských sítí.



  • Jaké dojmy máte z aktuálního dohodovacího řízení se zdravotními pojišťovnami o úhradách za zdravotní služby? Proč se nedospělo k dohodě?

Velmi rozporuplné. Stejně tak jako v minulém roce přípravná fáze skončila nedohodou. Opět jsme byli nuceni vyvolat schůzku se zdravotními pojišťovnami ad hoc již mimo dohodovací řízení. Vše ještě před tím, než jejich finální nabídka 12 Kč za SiV (signální výkon) bez limitace referenčním obdobím bude odeslána ministerstvu zdravotnictví. S ohledem na tento vývoj jsme se před posledním jednáním rozhodli společně se sdružením nezávislých lékáren Poskytovatelé lékárenské péče (POLP) přijít s kompromisním návrhem 15 Kč za SiV. Návrhy koordinátora segmentu 17 Kč, respektive 16 Kč za SiV byly v přípravné fázi ze strany zdravotních pojišťoven smeteny ze stolu.

V dohodovacím řízení je vždy obtížné nalézt kompromis. Ano, můžeme trvat dogmaticky na svých návrzích a hlasitě bouchat do stolu, vydávat tiskové zprávy a psát na Twitter o tom, jak zle se k nám druhá strana zachovala. Nebo je zde druhá možnost, naslouchat a trpělivě vyjednávat. Výsledný kompromis je pak umění možného. Pokud vám někdo několikrát řekne, že váš požadavek je nepřijatelný, pak je potřeba přijít s jiným řešením. A to řešení jsme se snažili s předsedkyní POLP paní doktorkou Jarmilou Skopovou přinést v podobě kompromisního návrhu. Jeho součástí nebylo jen kruciální zrušení limitace proplácení SiV referenčním rokem, ale i opětovné potvrzení prostředků pro fond venkovských lékáren, navýšení prostředků do IPLP (individuálně připravovaných léčivých přípravků) a nově bonifikace pohotovostních lékáren.

Bohužel koordinátor segmentu pan Hampel náš kompromisní návrh, který byly zdravotní pojišťovny ochotné akceptovat jako nejzazší kompromis, odmítl. Výsledkem tohoto rozhodnutí byla dohoda několik hodin před uzavřením dohodovacího řízení, která není špatná, ale mohla být i lepší… pokud by koordinátor byl schopný překročit vlastní stín.


  • Přáli by si provozovatelé lékárenských sítí nějaké zásadnější změny ve způsobu odměňování lékáren, nebo jim stávající systém regulované obchodní marže, volného prodeje a menších plateb za výdej léku od zdravotní pojišťovny vyhovuje?

Hlasy o změně odměňování lékáren se ozývají již od roku 2008, kdy byla přijata novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta měla za úkol na základě rozhodnutí Ústavního soudu zavést správní řízení při stanovování cen a úhrad léčivých přípravků tak, aby se držitel registrace mohl proti takovému rozhodnutí odvolat. Zároveň byl systém nastaven velmi pragmaticky s účelem snížení cen léků za pomoci referencování na nejnižší ceny ve státech EU. V kombinaci s povinnými revizemi všech skupin a dohodami o nejvyšších cenách zdravotních pojišťoven se tento systém se stal dokonalým nástrojem, který během pár let srazil cenu léků v ČR na minimum. Bohužel se ale v tomto systému pozapomnělo, že lékárny jsou odměňovány pomocí marží závislých na cenách léků hrazených ze zdravotního pojištění. Proto ještě před přijetím novely přišla část lékárenské obce s tím, že by bylo vhodné převést část marží do pevné částky za výdej léčivého přípravku. Tento návrh ale dle informací, které mám k dispozici, byl odmítnut zástupci Grémia majitelů lékáren, kteří trvali na maržovém odměňování.

Naše Asociace provozovatelů lékárenských sítí pak v dubnu minulého roku předložila představenstvu ČLnK nabídku k obnově jednání o převodu části marží do signálního výkonu – pevné částky za výdej hrazeného léčivého přípravku. Tím by vznikl ve větší míře kombinovaný systém odměňování lékárenské péče. Bohužel přesto, že jsme tuto nabídku zopakovali letos v březnu i na mezinárodní konferenci o lékárenství, reakce komory byla pouze ve formě proklamací. Uvidíme, zda se k tématu nevrátíme na pracovní skupině, kterou ministerstvo zdravotnictví vytvořilo a která zatím dvakrát zasedala bez výraznější shody na nějakém tématu.


  • Má vaše asociace nějaký jednotný názor na případný online prodej receptových léků?

Opět se vrátím k loňskému jednání s představenstvem komory, na níž jsme upozornili, že pokud toto téma neuchopí provozovatelé lékáren a lékárníci, přijde někdo jiný, kdo to udělá za ně. Což se letos na jaře potvrdilo a s návrhem přišel někdo jiný. Návrh podala Národní rada osob se zdravotním postižením prostřednictvím poslance Patrika Nachera.

Je možné, že návrh pana poslance Nachera neprojde, ale téma online prodeje receptových léků nezmizí. Jde o vývoj, který dříve či později nastane. A buď půjdou provozovatelé lékáren této službě vstříc, anebo se jí chopí někdo jiný. V Evropě online výdej funguje v zemích jako Německo, Nizozemsko či ve Skandinávii již několik let, takže je očividné, že při rozvozu léků lidem lze zachovat všechny bezpečnostní podmínky. Vždyť i do lékáren musejí distribuční společnosti léky dostat bezpečně.


  • Lékárenské řetězce na tom z hlediska regulací nejsou v Česku tak špatně jako v Maďarsku nebo jiných zemích. Proč odsud tedy vzešla iniciativa na založení evropské federace? Cítí se řetězce v Česku ohroženy?

V tuto chvíli ne. Poptávka vzešla i od kolegů z Polska a Maďarska. Také ze Slovenska, kde byla regulace vlastnictví lékáren a vzniku nových lékáren na stole a nebyla přijata. My chceme ve federaci sloužit jako příklad, že liberální prostředí má pro pacienta své přínosy. To mimochodem pochopili i ve Skandinávii. Proto ukazujeme data, která dokazují, že není rozdíl v tom, kdo lékárnu vlastní, ale v tom, jak ji provozuje. Lékárník tak jako tak v lékárně vždy bude muset být. Regulace z hlediska odbornosti je v tomto oboru nutná. Nemá ale smysl se soustředit na vlastnictví, ale na kvalitu služeb, které se v lékárnách poskytují.


  • V čem je pro vás evropská platforma výhodná, když problémy, o kterých se v souvislosti s lékárnami mluví, je potřeba řešit ve valné většině na národní úrovni?

Vidím velký přínos ve výměně zkušeností. Když se podíváme, k čemu došlo v regulaci lékárenství v Maďarsku, může to být zajímavé pro nás v Česku i kolegy na Slovensku. Jak v Maďarsku, tak v Polsku se po zostření regulací zhoršila dostupnost lékárenské péče, a to zejména na venkově. Na druhé straně například český Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejňuje výsledky svých kontrol v lékárnách, včetně souhrnu známek, výše pokut a provozovatelů, kteří dělají chyby. V Maďarsku to ale státní autorita nezveřejňuje a tvrdí, že to nejde. Tím jsme zase my zaujali kolegy z Maďarska. Můžeme se navzájem inspirovat a posouvat se dál. Můžeme také koordinovat poskytování nových služeb v lékárnách. Pokud se na nadnárodní úrovni shodneme na tom, že bychom rádi poskytovali v lékárnách očkování nebo bojovali proti „batožení“, je to silnější signál, než když to budeme říkat jako národní asociace. V neposlední řadě je zde také téma nedostatku odborného personálu na pracovním trhu, který postihuje celý region střední a východní Evropy. Zejména kolegové z Maďarska začínají mít velmi reálné problémy.


  • V současnosti je v Česku otevřeno několik otázek kolem distribuce léčiv a lékárenství, na ministerstvu zdravotnictví jedná pracovní skupina k lékárenství. Co vnímáte jako nejvíc horké téma?

Na pracovní skupině Česká lékárnická komora předložila svoje návrhy například na regulaci vzniku nových lékáren, který jsme za naši národní asociaci racionálně rozporovali na veřejných datech o počtu lékáren, vlastní analýze a studii pana docenta Podzimka ze společnosti Infopharm z roku 2017. Zároveň chce komora představit své teze stran zavedení pevných doplatků. I tento návrh s ohledem na to, jak je konstruován, budeme z naší strany rozporovat.

Je velká škoda, že na pracovní skupině nejsou řešena konsensuální témata. V tuto chvíli jen ztrácíme čas a prostor, který nám ministerstvo zdravotnictví věnuje.


  • V této souvislosti: co si myslíte o tom, že se nerealizovalo loni domluvené rozdělení marže distributorů a lékáren?

Nenašla se shoda. Distributoři přišli s tím, že by chtěli zastropovat 30 procent z obchodní přirážky, na to lékárny rozhodně nemohly přistoupit. Lékárny zase chtěly nechat distributorům dvě procenta, to zas z pochopitelných důvodů nemohli přijmout distributoři. Je to složité téma, vůbec podle mě nemělo být součástí debaty o úhradách. Můžeme se o tom bavit na pracovní skupině. V současnosti to vypadá, že by distributoři mohli souhlasit se zastropováním marže při distribuci léků v emergentním systému.


  • Téma očkování je pro vás aktuální?

Česká lékárnická komora o očkování v lékárnách velmi dlouho mluví. Zatím jsem neviděl žádný reálný návrh. Pokud chce téma očkování v lékárnách opravdu rozhýbat, potřebujeme čísla a potřebujeme se začít bavit s ostatními stakeholdery. Na ministerstvu zdravotnictví probíhá reforma primární péče, to by mohla být příležitost některé další služby do lékáren přidat.

Například v Irsku očkování v lékárnách probíhá, provozovatelé lékáren a pacienti jsou s tím spokojeni. Dostávají za ně určitou pevnou částku. Zavést to u nás by nebylo jednoduché. Předpokládám, že bychom narazili na mnoho skupin ve zdravotnictví, kterým by se to nelíbilo. Dále jsou tam otázky stran prostoru, který by byl v lékárně potřeba vyčlenit. Bylo by potřeba vyřešit spoustu dalších jednotlivostí.

Dělali jsme si také průzkum mezi našimi lékárníky, jestli vůbec chtějí očkování provádět. Zjistili jsme, že by to ráda dělala jen třetina našich lékárníků.


  • Jaké měli lékárníci důvody, proč nechtějí očkovat?

Dá se říct odborné. Ti, kteří očkování dělat nechtěli, měli obavu z narušení integrity kůže pacienta, z toho, že může mít pacient po očkování nežádoucí reakci. Je to zodpovědnost, která se jistým způsobem vymyká péči, kterou dnes poskytují. Tyto obavy bychom mohli podle mě u mnohých z nich překlenout dobrým školením. Na druhé straně ti, kteří očkování dělat chtějí, by to považovali za prohloubení své odbornosti.

Lékárny jsou součástí primární péče, jsou na místech, kde je lidé očekávají, dokáží poskytovat službu i v časech, kdy lékař nemusí být k dispozici. Proč je pro očkování nebo další služby nevyužít. Rozšiřování kompetencí je téma pro komoru, rádi ji v tomto případně podpoříme.



Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky