Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 07. prosinec 2019 | Svátek má Ambrož a Benjamín
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Akční plán UEG pro Evropu. Zásadní změna výživy má zabránit epidemiím

Akční plán UEG pro Evropu. Zásadní změna výživy má zabránit epidemiím

Medical Tribune 15/2019
22.07.2019 12:45
Zdroj: MT
Autor: pak
Zdravotní systémy po celé Evropě se ocitají pod rostoucím tlakem, způsobeným zvyšujícím se počtem lidí s nadváhou a s obezitou. Špatné stravovací návyky vedou i k řadě dalších onemocnění zažívacího ústrojí, jejichž prevalence rovněž narůstá.

Počet lidí, kteří na nesprávnou výživu budou doplácet svým zdravím, v předvídatelné budoucnosti i nadále rapidně poroste, což je podle zástupců Evropské gastroenterologické společnosti (United European Gastroenterology – UEG) důvodem k největší a nejvýznamnější výzvě v oblasti veřejného zdraví a vytvoření akčního plánu.



Obezita, často způsobovaná nesprávným nutričním výběrem, zvyšuje riziko mnoha vážných zdravotních problémů, včetně karcinomů gastrointestinálního traktu (GIT) a onemocnění jater. Důsledkem jsou nejen rostoucí nároky na zdravotní péči, vysoké společenské náklady, ale zejména potíže pro pacienty s následným zkrácením délky života.

„Zdravě vyvážená strava a životní styl mohou pomoci v prevenci chronických zažívacích onemocnění. Problém, kterému čelíme, je zajistit, aby naši občané zvolili správný životní styl. V této zprávě se snažíme nastínit způsob změny a vypracovat plán, jak můžeme správnou kombinací intervencí našemu kontinentu poskytnout zdravější stravování. Jestliže máme bojovat s rostoucí prevalencí nadváhy, obezity a nezdravou populací v Evropě, utrpením, nadměrnou zátěží pro zdravotní péči a předčasnými úmrtími, která to vše přináší, nemůžeme si dovolit ztrácet čas a musíme jednat ihned,“ vyzývá prof. Markus Peck, UEG Public Affairs Committee, Internal Medicine and Gastroenterology při Klinikum Klagenfurt am Worhersee v Rakousku.



Obezita a chronická onemocnění trávicího traktu u dospělých

Problémy s nadváhou a obezitou nabyly v celé Evropě rozsahu epidemie, v roce 2014 jimi trpěla víc než polovina evropské dospělé populace. Podíl obezity se přitom znepokojujícím tempem zvyšuje. Mnoho nemocí zažívacího traktu a jater je přičítáno právě obezitě a nadváze, která má vliv i na rozvoj karcinomů GIT, IBD (inflammantory bowel disease) a celiakie. Studie ukazují, že obezita může zvýšit riziko kolorektálního karcinomu, zejména u mužů, o 50 procent. Navíc 70 procent obézních osob postihuje ztučnění jater, potenciálně vedoucí k rozvoji nealkoholické jaterní steatózy (non‑alcoholic fatty liver disease – NAFLD).

Jak přímá, tak nepřímá obezita má znatelný dopad na evropskou společnost, vedoucí k přepínání zdravotních systémů, ztrátě produktivity práce a snižování kvality života. Výdaje spojené s obezitou stojí evropské ekonomiky ročně 81 miliard eur. Studie zaměřené na korelaci mezi obezitou a sociální mobilitou ukazují, že nižší příjmy jsou spojeny s vyšším rizikem obezity. Zjištění také potvrzují, že obezita může být naopak důvodem nižšího příjmu kvůli stigmatizaci a diskriminaci, což často vede k problémům v oblasti duševního zdraví. Zvyšující se trend výskytu obezity vykazuje i starší evropská populace. To vše odůvodňuje potřebu preventivních režimů cílených hlavně na rizikové skupiny.

Podle Akčního plánu UEG představuje výběr zdravého životního stylu nejefektivnější preventivní opatření proti obezitě a souvisejícím problémům GIT. Zatímco zdravá strava může významně snížit riziko obezity, pravidelná fyzická aktivita vede k redukci tělesného tuku a redukci rizika vzniku onemocnění GIT.



Obezita a chronická onemocnění GIT u dětí

Obzvláště závažnou hrozbu v Evropě představuje obezita v dětském věku. Podle aktuálních dat má již nyní každé třetí dítě v Evropě ve věku 6–9 let nadváhu nebo je obézní. Nejnovější údaje ukazují, že dětská obezita je nejrozšířenější v zemích jižní Evropy, např. na Maltě trpí nadváhou 40 procent chlapců. Ve většině evropských zemí je alarmující rozsah dětské obezity důsledkem excesivního denního kalorického příjmu. Např. děti v Anglii patří mezi děti s nejrozšířenější nadváhou, přičemž chlapci konzumují navíc 500 a dívky 290 kalorií denně.

Dětská obezita souvisí s mnoha zdravotními komplikacemi, které přetrvávají do dospělosti. Pediatrická nemoc jater se objevuje jako jedna z nejzávažnějších komplikací dětské obezity. Současné studie v Německu např. ukazují prevalenci NAFLD u dětí a dospělých s nadváhou a obezitou až 30 procent. Rovněž bylo prokázáno, že NAFLD u dětí je spojena s kardiovaskulárními problémy. Navíc dětská obezita může způsobit přidružený psychologický tlak na děti vedoucí k úzkosti a depresím. Tento stres následně negativně ovlivňuje vzdělávání dítěte, což může mít za následek nižší úroveň dosaženého vzdělání a nižší příjmy v budoucnosti.

„Ekonomická zátěž při léčbě obezity je v Evropě příliš velká a je nutné rychle změnit priority. Poznávání příčin dětské obezity představuje první krok k řešení problému. Pozornost je třeba věnovat zakořeněným rodinným zvykům, např. typům doma dostupných potravin, velikosti porcí a slazeným nápojům,“ doporučuje prof. Herbert Tilg, Medical University Innsbruck, Rakousko.

Podle doporučení UEG by proto měla na vládní úrovni probíhat podpora zdravého jídla a kladení bariér vůči agresivnímu prodeji fast foodů a slazených nápojů, což může potenciálně pomoci zastavit epidemii obezity. Vyvážená strava v těhotenství, kojení a vhodný výběr stravy v raném dětství jsou kriticky důležité pro vývoj a trvalé zdraví. Podporováno by mělo být kojení, neboť výzkum např. naznačuje, že nestravitelné cukry mateřského mléka poskytují primární zdroj pro bakteriální fermentaci. Pro srovnání, krmení dětí mateřským mlékem v jejich prvních čtyřech týdnech života ukazuje celkový pokles počtu bakteriálních druhů.

„Všichni poskytovatelé dětské zdravotní péče by měli obhajovat zdravou stravu u matek, novorozenců a malých dětí v prvním tisíci dnů života. Dát prioritu veřejným předpisům, které zajistí adekvátní výživu a zdravou stravu během uvedeného zásadního období, by zajistilo, že všechny děti budou mít rané základy pro optimální vývoj a zdravé trávení. První dva roky dětství jsou kritické pro založení bakteriální mikroflóry a budoucí gastrointestinální zdraví. To může být také zásadní pro prevenci IBD a dalších zánětlivých onemocnění, stejně jako obezity,“ zdůrazňuje Berthold Koletzko, Ludwig‑Maximilians University, Mnichov.



Riziko zpracovaných potravin

Znepokojující je podle expertů rostoucí spotřeba ultra zpracovaných potravin. Ty před samotnou konzumací procházejí mnohonásobnými procesy a modifikacemi a běžně obsahují mnoho přidaných ingrediencí a chemických látek. Jsou často produkovány velkými korporacemi a připraveny ke konzumaci v extrémně trvanlivé podobě, poskytující komerční výhodu oproti zdravějším minimálně zpracovaným jídlům, podléhajícím snáze zkáze.

Třebaže zpracované potraviny mají často vysoký obsah soli, cukru a tuku, je nutno říci, že ne všechny tyto potraviny jsou nezdravé, i to, že určité potraviny vyžadují zpracování, aby byla jejich konzumace bezpečná. Avšak ultra zpracované potraviny mají vyšší obsah nasycených tuků, přidaný cukr a sůl a zároveň nižší obsah vlákniny a vitaminů. Běžnými příklady takových potravin jsou slazené nápoje, cukrovinky, smažené lupínky, dorty, zmražená hotová jídla a zpracovaná masa, např. uzeniny.

Spotřeba zpracovaných a ultra zpracovaných potravin v posledních desetiletích strmě roste. Ultra zpracované potraviny se podílejí 25 až 50 procenty na celkovém denním příjmu energie a zodpovídají za 90 procent zkonzumovaného cukru. Podle dat z deseti zemí podílejících se na European Prospective Investigation into Cancer a Nutrition (EPIC) (celkem 36 034 osob) se ultra zpracované potraviny podílejí na průměrném energetickém příjmu mezi 61 procenty (Španělsko) a 78–79 procenty (Nizozemsko a Německo). Přitom 10procentní zvýšení poměru ultra zpracovaných potravin ve stravě je asociováno s 12procentním nárůstem celkového rizika onkologických onemocnění.

„Konzumace ultra zpracovaných potravin se dramaticky zvýšila a odráží zvýšenou prevalenci obezity. Aby se dosáhlo dlouhodobé shody v konzumaci zdravějších jídel, měl by být specifický výběr jednotlivých dietetických vzorků sestaven tak, aby odpovídal požadavkům pacientů v rozdílných geografických regionech za současného zajištění potravinové dostupnosti a kontrolovaných cen,“ uvádí Shira Zelber‑Sagi, University of Haifa, The Tel Aviv Medical Center, Izrael.



Všeho s mírou

Sůl: Výzkumy ukázaly, že nadměrná konzumace soli poškozuje žaludeční výstelku a způsobuje léze, které se mohou rozvinout v karcinom žaludku. Vysoký příjem soli ve stravě také zhoršuje žaludeční poškození způsobené infekcí Helicobacter pylori (nejrozšířenější rizikový faktor pro karcinom žaludku), který si vyžádá téměř 60 000 životů občanů EU ročně. „Je široké povědomí o spojení mezi vysokým příjmem soli a kardiovaskulárními zdravotními problémy, ale jen málo lidí si uvědomuje, že vysoký příjem soli ve stravě může zvýšit riziko karcinomu žaludku,“ připomíná Tanara Matysiak‑Budnik, Univerzitní nemocnice Nantes, Francie.


Cukr: Zatímco přirozeně se vyskytující cukr se nachází v ovoci, zelenině či mléku a neochucených mléčných výrobcích, volný cukr je definován WHO jako všechny monosacharidy a disacharidy, které jsou přidávány do jídel a nápojů výrobci nebo konzumenty při vaření, a rovněž cukr přirozeně obsažený v medu, sirupech, ovocných džusech a koncentrátech. Jeho nadměrný příjem je asociován se škálou zdravotních problémů jak bezprostředně po požití, tak v pozdějším životě, včetně bolestí břicha, nadýmání, chronického průjmu a obezity. Běžná doporučení ohledně příjmu cukru se zaměřují na volné cukry, neboť ty jsou zdroji zdravotních problémů a zvyšování tělesné hmotnosti.

V souvislosti s alarmující situací ohledně problému nadváhy a obezity u dětí se řešení příjmu cukru z pediatrického hlediska stává bezprostřední prioritou veřejného zdraví. „Není žádná nutriční potřeba volného cukru u dětí a zastavení tohoto příjmu je rozhodující ke snižování zbytečného růstu tělesné hmotnosti. Kdykoli je to možné, cukr by měl být konzumován pouze v přírodní formě a jen v hlavních jídlech, ne ve svačinách,“ uvádí Magnus Domellof, Umea University, Švédsko.


Červené a zpracované maso: Podle dat Global Burden of Disease Project se odhaduje, že strava s velkým obsahem červeného masa může být celosvětově odpovědná za 50 000 úmrtí na zhoubná onemocnění ročně. Chemické látky produkované vařením červeného a zpracovaného masa při vysokých teplotách a jejich metabolická aktivace způsobují větší riziko kolorektálního karcinomu (CRC). Nadměrná konzumace červeného a zpracovaného masa ale je se vší pravděpodobností nejen karcinogenní, ale je spojena i s NAFLD, jejíž rostoucí prevalence je přičítána právě zvyšující se úrovni obezity, způsobené nezdravými stravovacími návyky a sedavým životním stylem.

Studie odhadují, že každá 50gramová porce zpracovaného masa, je‑li konzumováno každodenně, zvyšuje riziko CRC o 18 procent a každá 100g porce červeného masa denně konzumovaná zvyšuje toto riziko o 17 procent. „Je jasný důkaz, že konzumace červeného a zpracovaného masa může zvýšit riziko CRC. Snahou by mělo být, aby jeho konzumace nepřesáhla tři porce týdně a abychom jedli více vláknin, ryb a luštěnin, abychom toto riziko snížili,“ radí Stefan Gijssels, Digestive Cancers Europe. Třeba dodat, že na druhé straně má umírněná konzumace masa své výhody, neboť maso je klíčovým zdrojem mikroa makronutrientů.


Nasycené a trans‑tuky: Tuky jsou základním komponentem zdravé a vyvážené stravy, poskytujícím životně důležité mastné kyseliny, které si tělo není schopno vytvořit. Rozdílné typy mají rozdílné účinky a strava obsahující velké množství nasycených tuků může mít extrémně nepříznivé účinky na lidský organismus. Nadměrný příjem nasycených tuků je spojován se zvýšeným rizikem obezity a NAFLD a ukazuje se, že vysoký příjem cholesterolu souvisí s vyšším rizikem jaterní cirhózy a karcinomu jater. Na rozdíl od toho, konzumace nenasyceného tuku omega-3 má protektivní vliv proti zhoubným onemocněním a dnes již víme, že středomořská strava snižuje riziko karcinomu jater a kolorekta.

Konzumace trans‑tuků zvyšuje koncentraci LDL cholesterolu, který může poškozovat arterie a podporuje nástup obezity. Země jako Švýcarsko, Dánsko a Británie již začaly podnikat kroky k omezení nebo zákazu trans‑tuků. „Přeformulování potravinových produktů a legislativy, vedoucí k zákazu užívání průmyslových trans‑tuků, je proveditelné. Existují již na důkazech založené intervence, které mohou být aplikovány, aby došlo ke snížení rozšířené nezdravé konzumace nasycených tuků, trans‑tuků a přidávaného cukru,“ uvádí dr. Zelber‑Sagi.



Klíčový význam mikrobioty

V lidském gastrointestinálním traktu žije na 100 bilionů mikroorganismů. Mikrobiom je v současnosti chápán jako virtuální tělesný orgán, protože střevní bakterie jsou klíčem k množství aspektů lidského zdraví, včetně trávení a imunity, metabolických a neurobehaviorálních vlastností. Nižší bakteriální diverzita je pozorována u lidí s IBD, diabetem 1. typu, celiakií, obezitou a diabetem 2. typu. Právě diverzita se zdá být obecně dobrým indikátorem zdravých střev. Vzhledem k tomu, že se variace dobré mikrobioty u jednotlivců liší, potřebuje být optimální strava každého člověka přizpůsobena jeho střevní mikrobiotě, ovlivňované nejen skladbou stravy, ale i např. medikací.

Výzkum naznačuje, že střevní mikrobiota může hrát důležitou roli v rozvoji obezity a může být jedním z mechanismů, který vysvětluje transgenerační přenos rizika obezity. Navíc přítomnost mikrobioty v zažívacím systému a interakce mezi mikroby a anatomickými bariérami jsou rozhodující pro rozvoj široké škály chorob. Existuje např. korelace mezi jistým složením mikrobioty a kolorektálním karcinomem. Pokračující studie začínají identifikovat konsorcia bakterií, které jsou asociovány s ochranou tkání a bojují s bakteriemi, jež mohou vyvolávat zánět a rozvoj tumorů. V budoucnu bude cílem identifikovat složení mikrobioty ve stolici, která indikují, u kterých lidí je vysoké riziko vzniku CRC. Studie se také zaměřují na makrobiotická konsorcia, která nezvyšují riziko kolorektálního karcinomu, aby mohla být identifikována a vyvinuta další generace probiotik na ochranu rizikových pacientů.

Redukce mikrobioty může být způsobena užíváním antibiotik, což naznačuje, že v boji s antibiotickou rezistencí by mohla sehrát velmi důležitou roli např. transplantace střevní mikrobioty. Je však třeba ještě dalších studií, aby byla identifikována správná konsorcia bakterií. „V budoucnu zde budeme možná mít mikrobiotické kliniky, kde bude mikrobiota testována u jakékoli nemoci. Pak bude moci být vyvinut plán léčby, který moduluje a obnovuje mikrobiotu výživou, probiotiky a transplantací mikrobioty,“ uvedl dr. Hans Törnblom, University of Gothenburg, Švédsko.



Poruchy spojené s pšenicí

Ačkoli obiloviny byly vždy uznávány jako základní potravina a základní element středomořské stravy, někteří lidé pociťují zdravotní problémy při konzumaci produktů obsahujících gluten. Wheat‑related disorders (WRD) je termín zastřešující všechny choroby zaviněné nesnášenlivostí glutenu, např. celiakie, neceliakální citlivost na gluten či alergie na pšenici.

Nejčastější je celiakie, chronický zánětlivý stav postihující GIT, kterou trpí více než 7 milionů lidí po celé Evropě, ale jen u 25 procent z nich byla nemoc klinicky diagnostikována. U dětí zůstává nediagnostikováno až 80 procent případů. Celiakie se vyskytuje u geneticky citlivých jedinců, může propuknout v raném dětství, postihuje dvakrát více žen než mužů a je považována za významnou zátěž veřejného zdravotnictví. Prevalence celiakie se v Evropě liší od 0,3 do 2,4 procenta populace, což je vysvětlováno genetickými a environmentálními faktory. V některých zemích se prevalence za posledních 20 let zdvojnásobila, což určitě nelze přičítat pouze lepší detekci případů.

Včasná diagnóza WRD, zvláště u dětí, je klíčová k zabránění nástupu dlouhodobých zdravotních komplikací, jako jsou problémy s normálním nabíráním hmotnosti a s růstem, opožděná puberta, nedostatek železa, anémie, chronická únava, osteoporóza a zvýšené riziko autoimunitních onemocnění. V souvislosti s vysokým počtem diagnostikovaných pacientů urgují lékaři politiky a osoby odpovědné za tvorbu zdravotní politiky k iniciování jednotného panevropského vyhledávacího a screeningového programu proti celiakii, s cílem zajistit včasnou diagnostiku, a řešit tak související vysoké náklady na zdravotní péči.

Primární léčba celiakie spočívá v bezlepkové dietě, kde je klíčová jasnost v označování potravin. Za „bezlepkové“ jsou označovány potraviny s méně než 20 mg lepku na 1 kg, jako potraviny s „velmi nízkým obsahem lepku“ je označován speciální produkt obsahující mezi 20 a 100 mg lepku na 1 kg. Možnost kontaminace lepkem v obchodech prodávajících nebalené produkty a v prostředích restaurací tvoří velký problém pro lidi trpící touto nemocí a situace by měla být řešena legislativně, aby byla garantována bezpečnost potravin pro celiaky.



Funkční poruchy GIT a výživa

Funkční poruchy GIT (FGID) jsou definovány jako skupina chronických opakujících se zažívacích potíží, u kterých účinná léčba není snadno identifikovatelná. Nejčastější FGID jsou IBS, zácpa, funkční dyspepsie, přičemž pacienti mohou trpět i více FGID najednou. Jde o extrémně časté poruchy, které mohou být velmi omezující pro pacienty a představují velkou sociální a ekonomickou zátěž. Např. náklady na léčbu IBS jsou v Německu odhadovány na více než 3,2 mld. eur. Přitom tato onemocnění jsou asociována s nedostatečnou informovaností.

FGID nemůže být přičítán identifikovatelným strukturálním nebo biochemickým příčinám, je to právě strava, která je spojena s nástupem symptomů nebo zhoršením stavu u většiny pacientů s FGID. Přesto zůstává porozumění roli stravy u FGID nedostatečné. Z tohoto důvodu hraje v léčbě těchto onemocnění dieta většinou jen doplňující roli spíše než primární. „Navzdory prevalenci FGID je stále omezené porozumění kauzální roli stravy ve formování poruch. Hlavním krokem vpřed by bylo nalézt náhradní markery nepříznivých reakcí na jídlo způsobené lokálními imunologickými nebo jinak pro střeva specifickými reakcemi. Lepší porozumění příčině a účinku z tohoto úhlu pohledu by mohlo zformovat základ pro individualizovanou dietu,“ říká dr. Törnblom.



VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ

UEG a zdravotní experti v oblasti gastroenterologie v rámci své komunity doporučují zdravou stravu a životní styl pro evropskou populaci, za účelem snížení rizika a následků chronických onemocnění trávicího traktu.

Výživová doporučení zahrnují:

  • kojení po narození;

  • stravu bohatou na vlákninu – min. 30 g/den vlákniny z jídla;

  • středomořský styl stravy, včetně ryb, olivového oleje, ovoce a zeleniny (ze všech barevných typů), celozrnné pečivo, luštěniny a cereálie,

  • aspoň 400 g ovoce a zeleniny denně,

  • konzumaci potravin bohatých na kyselinu listovou, vápník a vitamin D (mléko, ryby).


Omezení nezdravých potravin:

  • méně než 10 procent (méně než 50 gramů), ale nejlépe méně než pět procent cukru z celkového doporučeného denního energetického příjmu,

  • méně než 5 g soli na den,

  • méně než 10 procent nasycených tuků z denního energetického příjmu,

  • méně než jedno procento trans‑tuků z denního energetického příjmu. Vize pro budoucnost V zájmu snížení rizik, nákladů a sociálních dopadů spojených s chorobami GIT by se Evropská komise a národní vlády měly podle UEG zaměřit na okruh regulací a akcí zahrnující:

  • podněty pro snížení produkce zpracovaných potravin,

  • zvýšení dostupnosti zdravých potravin, aby se ovlivnil výběr pro konzumenta,

  • kampaně na vzdělání ve školách na téma zdravá strava,

  • podporu změn v kultuře stolování od konzumace fast foodu za pochodu ke konzumaci výživných vařených jídel v kruhu rodiny, partnerů a přátel,

  • podporu kojení v raném věku,

  • uvedení povinného okruhu regulací s cílem omezit dostupnost a akceptování fast foodu, včetně:

  • restrikcí pro prodej takových potravin, zvláště dětem,

  • zdanění slazených nápojů,

  • přeformulování potravinových produktů a fiskálních regulací pro snížení trans‑tuků, nasycených tuků a obsahu cukru,

  • legislativního zákazu používání průmyslových trans‑tuků,

  • dotací pro zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny,

  • výrazné klasifikace a označení na potravinových produktech k jasnějšímu označení kalorických a nutričních hodnot založených na vědecky definovaných cílech pro příjem specifických potravinových skupin.



„Zvláště znepokojující v současnosti je zvyšující se prevalence dětské obezity v Evropě. Mnoho stravovacích návyků z dětství pokračuje do dospělosti, proto by prevence měla začít tím, že se zaměříme na výživu a životní styl našich dětí. Současné předpovědi ukazují, že problémy spojené s obezitou a omezeným nutričním výběrem nabývají na intenzitě a je nezbytná akce, která by tuto zátěž snížila a zlepšila zdravotní stav dalších generací. Prevence problémů souvisejících s výživou prostřednictvím vzdělávání je cesta vpřed. Tato strategie by se měla zaměřit na celou populaci, včetně těch, kteří nemají žádný nutriční problém, zejména však na podskupiny se zvýšeným rizikovým profilem, kde by edukace měla být intenzivnější,“ říká Geert Wanten, Radboud University Medical Centre Nijmegem, Nizozemsko.

Potřebné změny ve stravování může být podle UEG dosaženo pouze prostřednictvím koherentních plánů EU a jejich členských států a přístupu společnosti jako celku, aby se pro lidi a komunity vytvořilo prostředí příznivé k omezení konzumace a produkce nezdravých potravin. Absence globálně sdílených vědeckých cílů pro zdravou stravu a udržitelnou produkci potravin brání širokému a koordinovanému úsilí transformovat globální potravinový systém.

Vlády potřebují kombinovat cíle vztahující se ke zdravé stravě, životnímu prostředí a ekonomice a zapojit výrobce potravin, podnikatele, malé a střední podniky a velké organizace v produkci, distribuci, obchodu, zpracování a prodeji nutričně hodnotných potravin odpovídajících dietetickým guidelines, prodávaných za dostupné ceny a vyráběných environmentálně udržitelnými metodami.

„Jednotný přístup k potravinové produkci a konzumaci by významně snížil břemeno nemocí spojených s dietetickými chybami a vedl by ke zlepšení zdraví občanů, nižším nákladům na výdaje na zdravotní péči a k více ekonomicky a sociálně produktivní populaci. Potřebujeme, aby Evropská komise a národní vlády jednaly o tom, jak iniciativně změnit způsob, kterým nakupujeme a konzumujeme jídlo. Naším cílem by mělo být dosažení celoevropské transformace ke zdravé stravě do roku 2050. To bude vyžadovat zdvojnásobení konzumace ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin a 50procentní snížení konzumace potravin, jako jsou červené maso a cukr, v příštích 30 letech,“ shrnuje snahy odborníků prof. Peck.

Čtěte také:


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky