Očkování: mýty, realita a jak dál?

WHO své rozhodnutí zveřejnila 29. srpna 2019 ve zprávě o spalničkách a zarděnkách v Evropě. V současnosti se proočkovanost proti spalničkám v ČR pohybuje lehce nad 80 procenty, což již nezajišťuje kolektivní imunitu.

Na nebezpečí antivakcinačních kampaní upozorňují infektologové a vakcinologové podle zkušeností z jiných vyspělých států západní a severní Evropy již minimálně patnáct let, avšak bez odezvy zainteresovaných institucí. To poskytlo velký prostor pro aktivisty (bohužel i z řad lékařů) zveličující negativní dopady očkování. Nezájem a letargie sice již byla prolomena, bohužel se tak stalo až v době, kdy proočkovanost poklesla k hranici, která zaručuje kolektivní imunitu, nebo dokonce pod ni, což dokazuje právě probíhající epidemie spalniček. Podobné zkušenosti zaznamenalo Švédsko, Velká Británie a například i Japonsko po kampani proti celulární vakcíně proti záškrtu v druhé polovině dvacátého století, kdy se incidence difterie dostala na úroveň v té době nevakcinujících rozvojových zemí.

Deset hrozeb podle WHO

Klesající proočkovanost v důsledku odmítání očkování a protivakcinačních kampaní patří podle Světové zdravotnické organizace k deseti nejvážnějším zdravotním hrozbám současného světa, stejně jako ebola, HIV, znečištěné životní prostředí, neinfekční epidemická (civilizační) onemocnění, hrozba globální pandemie chřipky, antibiotická rezistence, populace žijící v krizových oblastech a nedostupnost dobré zdravotní péče (prohlášení z ledna 2019).

Každý počin, který přispěje ke zvrácení trendu v proočkovanosti, je vítán. Přednosta katedry infekčního lékařství Institutu pro postgraduální vzdělávání (IPVZ) MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., pořádá sérii bezplatných kursů pro zdravotnické pracovníky, kteří se ve své praxi setkávají s lidmi, převážně rodiči dětí, odmítajícími očkování.

Žijeme v době postmedicínské

V úvodu dr. Trojánek vysvětluje, že žijeme v době postmoderní, kdy každý názor jakéhokoli člověka na cokoli je správný, což začíná být problémem, týká‑li se pluralita názorů oblasti, kde existuje jedna univerzální pravda. V lékařství jde o data založená na důkazech v rámci evidence‑based medicine a ta nejtvrdší data máme z oblasti vakcinace. Místo aby se zdůrazňovaly benefity očkování, diskutuje se o možných (vzácných) nežádoucích účincích, což poskytuje velký prostor pro šíření neopodstatněných mýtů. Další přednášející (v červnovém kursu to byl prof. MUDr. Roman Chlíbek, CSc.) uvedl na pravou míru nejčastější mýty. Jeho publikace je dostupná na www.aifp.cz v sekci Ke stažení/brožury.

Existuje populace, nikoli nepočetná, která se může jevit z hlediska vakcinace riziková (nemocní na imunomodulační léčbě, po splenektomii, onkologičtí pacienti apod.). Jak k těmto pacientům přistupovat, je tématem přednášky MUDr. Šárky Rumlové. Pomyslnou třešničkou na dezertu interaktivního semináře je ryze prakticky pojatá přednáška MUDr. Pavly Mendlové, nazvaná Efektivní komunikace s odmítači očkování. „Jsou lidé, které nelze přesvědčit, pak je zbytečné plýtvat energií. Těch je však velmi malé procento. Většinu rodičů, kteří nejsou o správnosti očkování přesvědčeni a váhají, můžeme správně vedenou empatickou komunikací dovést k správnému rozhodnutí,“ vysvětluje Pavla Mendlová.

Jak a kde se rodí fake news

Ze zcela jiného prostředí zavítali na seminář dva novináři Bc. Lukáš Valášek a Ing. arch. Pavel Švec (MF Dnes), aby vysvětlili, jak a proč vznikají „fake news“, které přispěly nejen k zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, ale i k snížení proočkovanosti. Pokud by snad někdo hledal za těmito zprávami starost o lidské blaho, krutě by se mýlil. V naprosté většině jde o „atraktivnost“ tématu zvyšující počet čtenářů (klikačů), a tím pádem i vyšší příjem z reklamy či větší pravděpodobnost, že web přitáhne pozornost k jinému prodávanému výrobku/ službě. Fake news mohou mít i politický podtext s cílem destabilizovat systém.

Autoři takových zpráv jsou zruční manipulátoři veřejným míněním a velmi dobře využívají „první signální“ většiny lidí, kteří nejsou v dané oblasti vyškoleni (anebo jsou). Zneužívají základní emoce, jako jsou strach, pocit bezmoci, frustrace, tím, že nabízejí jednoduché řešení („Vaše dítě onemocnělo? A nebylo v posledních šesti měsících očkováno?“). Není ve schopnostech průměrného rodiče posoudit kauzální příčinu od koincidence. Komunikační experti též upozornili (jmenovitě) na média s vysokou koncentrací fake news. Podrobnosti lze najít na portále Evropské hodnoty.

Podzimní kursy jsou již takřka zaplněné, takže doufejme, že budou pokračovat i v roce 2020.

Zdroj: MT